ꞌDiīnū Jesús nguɛ́ɛ́ iꞌteenú yā
7
Choꞌōo tanducuéⁿꞌē chuū, Jesús cachiicá yā na yáⁿꞌāa Galilea. Nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā cuchiicá yā na yáⁿꞌāa Judea caati saⁿꞌā Israel sꞌeeⁿ canéé ngiinu sa chí ꞌcaaⁿꞌnúⁿ sa Jesús. 2 Ní ꞌāā chinee niiⁿnuúⁿ nguuvi ꞌviicu yeⁿꞌē vaꞌāī chi ꞌneeⁿ nꞌdaí yā arco yeⁿꞌē testamento yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. 3 Tuuꞌmí ní ngaⁿꞌa ꞌdíínu yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nanꞌdáa di ꞌmúúⁿ ní cueⁿꞌe di na yáⁿꞌāa Judea caati discípulos yeⁿꞌē di cuuví snaaⁿ yā denduꞌū ntiiⁿnyuⁿ chí idiiⁿ di. 4 Caati ndii ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā ꞌáámá chi canúúⁿ nꞌdeꞌei. Níícú maáⁿ yā ní neⁿꞌé yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdiichí yā ꞌyā. Ndúúti chí dii chí diiⁿ di cosa chi ꞌtíícā tuuꞌmi ní ꞌcuuⁿꞌmiⁿ di maāⁿ di nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.5 Ní mar ꞌáámá ꞌdíínu yā nguɛ́ɛ́ chiꞌteenú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 6 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā: ꞌAa ntɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ chi ꞌaacu hora yeⁿꞌé, caati tiempo yeⁿꞌé nī ꞌāā canéé. 7 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē iⁿꞌyéeⁿdī cuuvi nꞌdiichí yā ndisꞌtiī. Nguɛ́ɛ́ cuuvi nꞌdiichí yā ꞌúú caati ꞌúú ní ngaⁿꞌá cuaacú chɛɛ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyééⁿdi ꞌcūū. 8 Ndísꞌtiī caⁿꞌa nī ꞌviicú ꞌcūū. ꞌÚú ní nguɛɛ caⁿꞌá maaⁿnguuvi, caati ꞌāā cuɛ́ɛ́ cunuūⁿ caꞌa hora yeⁿꞌé.
9 Taachi chꞌiinu caⁿꞌa yā chii yā nduudú ꞌcūū ꞌdíínu yā, tuuꞌmi Jesús canée ca yā yáⁿꞌāa Galilea.
Jesús cueⁿꞌe yā ꞌviicu yeⁿꞌē vaꞌāī chi ꞌnee nꞌdái yā arco yeⁿꞌē testamento
10 Taachi cueⁿꞌé saⁿꞌa ꞌdíínu yā ꞌviicu, ꞌtiicá ntúūⁿ miiⁿ ní cueⁿꞌé Jesús cuayiivi. Nguɛ́ɛ́ chꞌiⁿꞌí yā chi Jesús miiⁿ. Cheⁿꞌe nꞌdeꞌei núuⁿ yā. 11 Tuuꞌmi ní saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ ní inꞌnuuⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ na ꞌviicu miiⁿ. Ní ngaⁿꞌa sa: ¿Tíí cánéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ?
12 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ neené nꞌdeēe ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌé yā. Nꞌduuví yā ngaⁿꞌa yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nꞌdai taavi yā. Ta nꞌduuví yā ngaⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́, caati nginncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
13 Mar ꞌáámá saⁿꞌā chí cheⁿꞌe sa ꞌviicu nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa sa yeⁿꞌé yā ti ꞌvaꞌa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel.
14 Chí maⁿꞌā ꞌviicu, tuuꞌmi ní Jesús cuchɛɛ́ yā chɛɛti yáacū templo ní chiꞌcueeⁿ yā. 15 Níícú saⁿꞌa Israel ngeⁿꞌe yiinu sa ní ngaⁿꞌā sa: ¿Táácā déénu sáⁿꞌa ꞌcūū letras caati sáⁿꞌa ꞌcūū nguɛɛ ꞌnéeⁿ sa?
16 Nꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús ní caⁿꞌa yā: Chiiⁿ chí ngiꞌcueéⁿ chi deenú ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌé, ti yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. 17 Ndúuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌé yā diíⁿ yā voluntad yeⁿꞌé Dendyuūs, tuuꞌmi ní deenú yā chi ngiꞌcueéⁿ nduuti chi yeⁿꞌé Dendyuūs o nduuti chi ꞌúú ngaⁿꞌá yeⁿꞌē maáⁿ. 18 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē maáⁿ yā inꞌnuúⁿ yā poder yeⁿꞌē maáⁿ yā. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inꞌnuúⁿ yā poder yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌyā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní cuaacú yā. Ní nguɛ́ɛ́ chi nguɛ́ɛ́ cuaacu nduucú yā.
19 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ caꞌa Moisés ndísꞌtiī yeⁿꞌē ley? Ní mar áámá ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ idiíⁿ nī chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ. ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā chí neⁿꞌe ꞌcaaⁿꞌnuⁿ ndísꞌtiī ꞌúú?
20 Nꞌguɛɛcutáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā Jesús: Yááⁿnꞌguiinūūⁿ canéé ndúúcū di. ¿Duꞌū idiiⁿ núúⁿ yiinu chi neⁿꞌé ꞌcaaⁿꞌnūⁿ dii?
21 Jesús ní nꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Diíⁿ ꞌáámá ntiiⁿnyuⁿ ní nducyaaca ndísꞌtiī ngeⁿꞌe yiinu nī. 22 Cuaacu chi Moisés miiⁿ tee sa ley yeⁿꞌe circuncisión ndísꞌtiī. (Nguɛ́ɛ́ chííⁿ yeⁿꞌē Moisés miiⁿ chi yeⁿꞌē chiidá nī.) Ni sábado chi nguuvi chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ntaaviꞌtuunúúⁿ yā, ndísꞌtiī idiíⁿ nī circuncidar saⁿꞌā ꞌlííⁿ. 23 Ndúúti chi cuaáⁿ nī chi diíⁿ yā circuncidar saⁿꞌā ꞌlííⁿ nguuvi sábado caati ley yeⁿꞌē Moisés canéé chi diíⁿ nī cumplir, ¿dɛꞌɛ̄ induuvi táaⁿ nī nduucú caati sábado idiíⁿ chi nduūvā nꞌdáacā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā? 24 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī juzgar tanꞌdúúcā chi nadacadíínuuⁿ nī naati diíⁿ nī juzgar chi cuaacu ndúúcū chi nꞌdaí miiⁿ.
¿ꞌÁá saⁿꞌā miiⁿ chi Cristo?
25 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa nꞌduuví ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chí neⁿꞌe ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā? 26 Nꞌdiichí nī. Jesús nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá yā ngaⁿꞌa yā nanááⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌyā. ¿ꞌÁá cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgɛɛtɛ chi ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā ní déénú yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi Cristo? 27 ꞌIiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū deenu yú tií ndiicá yā naati taachi ndiicá Cristo miiⁿ, mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ deenú yā tií ndiicá yā.
28 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa yuudu Jesús taachí chiꞌcueeⁿ yā na yáacu templo ní ngaⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī, ní ꞌāā nꞌdiichí nī ꞌúú. Ní ꞌāā deenú nī tiī yáāⁿ yeⁿꞌé. Níícú ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ cuchií yeⁿꞌē maáⁿ, naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú ní cuaacú yā. Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 29 Naati ꞌúú ní nꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ caati ꞌúú ndiicá yeⁿꞌé yā, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ dichóꞌo yā ꞌúú.
30 Tuuꞌmi ní idiiⁿ núuⁿ yiinu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cutaꞌá yā Jesús naati mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cheꞌē taꞌá yā Jesús, caati ꞌāā cuɛ́ɛ́ ndaa hora yeⁿꞌé yā. 31 Níícú ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéē miiⁿ chiꞌtéénu yā Jesús. Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Taachi ndaá Cristo miiⁿ, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā más cā señales chi diiⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū?
Saⁿꞌā fariseos dichoꞌó yā policías chi staꞌá yā Jesús
32 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā fariseos chꞌiindiveeⁿ sa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neené nꞌdeee ngaⁿꞌa yā ꞌtúúcā yeⁿꞌé Jesús miiⁿ. Chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū saⁿꞌā fariseos dichoꞌó yā policías chi cutaꞌa sa Jesús. 33 Tuuꞌmi ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngiī yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ꞌĀā ntɛɛ ꞌnááⁿ cuneé ndúúcū ndisꞌtíī ní naⁿꞌá nꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. 34 Inꞌnuúⁿ nī ꞌúú ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ ndaacá nī ꞌúú. Ní naachi ꞌúú caneé, ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa nī.
35 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel nguaaⁿ maáⁿ yā: ¿Tií cáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chi nguɛ́ɛ́ nindaaca yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ? ¿ꞌÁá caⁿꞌá yā nꞌdiichi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi cueⁿꞌé yā ꞌmuuⁿ cueⁿꞌé yā miiⁿyā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ yeⁿꞌe ndaata Israel ní caꞌcueéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ? 36 ¿Dɛꞌɛ̄ chi ntúūⁿ ngaⁿꞌā Jesús: Inꞌnuúⁿ nī ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ nindaāca nī ꞌúú; ní naachi ꞌúú caneé, nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaā ndísꞌtiī?
Yíícú yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿ chi canduuchi
37 Ngúúví chí chꞌiīnū ꞌviicu chꞌɛɛtɛ miiⁿ, Jesús cheendii yā caⁿꞌā diitú yā: Duꞌu chí yaaca chiī nanaáⁿ ní ꞌúú caꞌá chi cuꞌu yā. 38 Duꞌū chi iꞌteenu ꞌuú, vɛ́ɛ́ vida yeⁿꞌé yā. Ní vida canéé tanꞌdúúcā ꞌáámá yíícú nuūⁿnīⁿ chi caꞌa vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Chuū canee nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Dendyuūs.
39 Ní chuū ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌtéénu yā Jesús canéé chi cutaꞌá yā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní Dendyuūs nguɛ́ɛ́ caꞌa yā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe yā ti Jesús miiⁿ ní ꞌāā cuɛ́ɛ́ cheⁿꞌé yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi.
Vɛ́ɛ́ división nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ
40 Tuuꞌmí ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū ngaⁿꞌa yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chi profeta.
41 Ta nꞌduuví yā ngaⁿꞌa yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chi Cristo. Naati nꞌduuví yā ngaⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea chí cánéé chí ndaa Cristo? 42 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌā naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs chi Cristo ní cuchií yā yeⁿꞌē ndaata yeⁿꞌē rey David, ní yeⁿꞌe yáāⁿ ꞌlííⁿ Belén, yáāⁿ chi chiica David miiⁿ?
43 Tuuꞌmí neene vɛɛ división nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cucáávā Jesús miiⁿ. 44 Nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe yā cutaꞌá yā Jesús naati mar ꞌáámá saⁿꞌā miiⁿ nguɛ́ɛ́ tuuꞌvi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Mar ꞌáámá saⁿꞌā ndii tiīiⁿ nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu sa Jesús miiⁿ
45 Policías ndaa sa nanááⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū saⁿꞌa fariseos. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa yā ngiī yā policías: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chi nguɛ́ɛ́ candɛɛ́ nī saⁿꞌā?
46 Policías nꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Mar ꞌáámá saⁿꞌā nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa sa tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū.
47 Tuuꞌmí saⁿꞌā fariseos nꞌguɛɛcutaⁿꞌa sa policías: ¿ꞌÁá nginncheꞌéí yā ntúūⁿ ndisꞌtiī? 48 ¿ꞌÁá iꞌteenu nꞌduuví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ yā o saⁿꞌā fariseos nduudu Jesús miiⁿ? 49 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí nguɛ́ɛ́ déénu yā chi cánéé nguūⁿ na ley, ꞌāā condenado ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
50 Sáⁿꞌā miiⁿ nguuvi Nicodemo chi ꞌāā ndaa nanááⁿ Jesús nꞌgaaⁿ, saⁿꞌā miiⁿ canée sa ndúúcu yā. Tuuꞌmí ngaⁿꞌa Nicodemo ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: 51 ¿ꞌÁá ley yeⁿꞌē yú cuuvi caaⁿꞌmaⁿ nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ndúúti chi nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi di ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní ꞌcaandiveeⁿ dí yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní túúmícádíínuuⁿ di chi diíⁿ yā?
52 Nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: ¿ꞌÁá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea ntúūⁿ dii? Inꞌnúúⁿ dí níícú nꞌdiichi di chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs caati yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe nguɛ́ɛ́ canꞌdáā ꞌáámá profeta.
53 Ní cunaⁿꞌa nducyaacá yā na vaacu yā.