ꞌÁámá nꞌdaataá chí cueⁿꞌe tá ndúúcū saⁿꞌā
8
Jesús miiⁿ ní cueⁿꞌe yā cuɛ́ɛ́tí chi nguuvi Olivos. 2 Tyaaⁿ tyaaⁿ chi dɛɛvɛ táámá nguuvi ndáa ntúuⁿ yā yaācū templo. Nuuⁿmáⁿ yáāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā nanáaⁿ yā. Chꞌiindí yā ní caꞌcueéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 3 Tuuꞌmi ní ndaā nꞌduuvi saⁿꞌā chi ngiꞌcueeⁿ ley ndúúcū nꞌduuvi saⁿꞌā fariseos. Nꞌdɛ́ɛ sa nanááⁿ Jesús ꞌáámá nꞌdaataá chi cyaadu tá ndúúcū ꞌaama saⁿꞌā chi ꞌāā ꞌniinivaacu. Níícú chi canee sa chi nuuⁿ sa táⁿꞌā náávtaⁿꞌā yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 4 Ngaⁿꞌa saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Maestro, nꞌdaataá ꞌcūū ní tunéé ꞌnū táⁿꞌā ndúúcū táámá saⁿꞌā. 5 Naachi cánéé nguuⁿ ley yeⁿꞌē Moisés miiⁿ ní ngaⁿꞌā chí cuíítuú ꞌnū nꞌdaataá chi ꞌtíícā. Nꞌdīī túúꞌmi, ¿dɛꞌɛ̄ ngaⁿꞌa nꞌdiī?6 Chuū ngaⁿꞌā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi neⁿꞌe sá nꞌdiichi sa táácā diiⁿ Jesús ꞌiicu tunꞌdáá nuuⁿndi sa yeⁿꞌé yā. Jesús ní canꞌdii yā ní dingúuⁿ yā na yáⁿꞌāa miiⁿ ndúúcū nduutitaꞌá yā. Diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 7 Taachí nitiinguunééⁿ ntuūⁿ sáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmí nanguaacundii yā ni ngaⁿꞌa yā ngii yā: Duꞌū ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé nī, cutaꞌá nī vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌáámá túūu ní caꞌá nī táⁿꞌā.
8 Canꞌdíí ntuuⁿ yā ní dingúūⁿ ntúuⁿ yā ná yáⁿꞌāa. 9 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā chuu tuumicádíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní caꞌáámá caꞌáámá inanꞌdaá yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū ꞌāā ndíí ná chꞌiinuu maaⁿ. Nanꞌdaā nducyáácá yā. Ní ꞌaa dámaāⁿ Jesús canee yā ndúúcū táⁿꞌā chi canéé naavtaⁿꞌā. 10 Nacueeⁿ Jesús ní nꞌdiichí yā ꞌāā ntɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ ti ꞌāā dámaāⁿ nꞌdaataá miiⁿ. Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā táⁿꞌā: Dii nꞌdaataá, ¿tií canéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tunꞌdáá nuuⁿndi yā yeⁿꞌē di? ¿ꞌÁá ndii ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ ngaⁿꞌa yā nuuⁿndi yeⁿꞌē di?
11 Nꞌdaata mííⁿ ní ngaⁿꞌā tá: Señor, mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Tuuꞌmi ní Jesús ngaⁿꞌá yā ngii yā táⁿꞌā: ꞌÚú nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nuūⁿndī yeⁿꞌē di. Cunaⁿꞌā di ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ diiⁿ nuuⁿndí di.
Jesús chí dɛɛvɛ íⁿꞌyeēⁿdī
12 Cuayiivi Jesús ní ngaⁿꞌā ntúuⁿ yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ꞌÚú tanꞌdúúcā dɛɛvɛ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ꞌtíícā ꞌúú. Duꞌu chi canꞌdaā ꞌúú nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa yā na maaíⁿ caati cunée yā ndúúcū chi dɛɛvɛ yeⁿꞌē vida.
13 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌā saⁿꞌā fariseos ngii sa Jesús: Dii ní yeⁿꞌē maaⁿ di nduudu cuaacu chí ngaⁿꞌā di. Nduudu chí ngaⁿꞌā di nguɛ́ɛ́ nduudu cuaacu.
14 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: ꞌÚú ní ngaⁿꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌé maáⁿ. Nduudu chi ngaⁿꞌá ní nduudu cuaacu miiⁿ. Deenú tií ndiicá ní tiī caⁿꞌá. Naati ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ déénu nī tií ndiicá ní nguɛ́ɛ́ déénú nī tiī caⁿꞌá. 15 Ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌa nī nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ dacaā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Naati ꞌúú nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá nuuⁿndi yeⁿꞌē mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 16 Ndúúti chi ꞌúú ngaⁿꞌá nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, nduudu yeⁿꞌé ní nduudu cuaacu chii, caati ꞌúú ní nguɛɛ damaāáⁿ ti ꞌúú ní ndúúcū Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú. 17 Caati naachi canéé nguūⁿ na ley yeⁿꞌé nī naachi ngaⁿꞌā na ꞌuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ, chii chi nduudu cuaacu. 18 ꞌÚú chi ngaⁿꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌé māaⁿ. Ní Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé.
19 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā sáⁿꞌā sꞌeeⁿ ngii sa Jesús: ¿Tií canéé Chiida di? Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: Nduuti chi nguɛ́ɛ́ ꞌāā nꞌdiichi nī ꞌúú, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌāā nꞌdiichi nī Chiidá. Ndúúti chi ꞌāā nꞌdiichi nī ꞌúú, ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌāā nꞌdiichi nī Chiidá.
20 Ndúúdú ꞌcūū ngaⁿꞌā Jesús taachi canée yā naachi snúūⁿ cajas yeⁿꞌe ofrendas. Tuuꞌmi ní taachí ngiꞌcueéⁿ yā chɛɛti yáácū templo mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ inátuuꞌvi yā Jesús caati ꞌāā ꞌcuɛ́ɛ́ cunuūⁿ caꞌa hora yeⁿꞌé yā.
Naachi ꞌúú caⁿꞌá ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaá nī
21 Jesús ngaⁿꞌa ntúuⁿ yā ngii yā saⁿꞌā: ꞌÚú ní caⁿꞌá ní ndísꞌtiī inꞌnuúⁿ nī ꞌúú. Ná nuuⁿndi yeⁿꞌé nī ꞌcūūvi nī. Naachi ꞌúú caⁿꞌá ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaá nī.
22 Tuuꞌmi saⁿꞌā Israel sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa sa: ¿ꞌÁá ꞌcaaⁿꞌnuⁿ maáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati ngaⁿꞌa yā: Naachi ꞌúú caⁿꞌá, ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa nī?
23 Tuuꞌmi ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngiī yā saⁿꞌā: Ndísꞌtiī ní yeⁿꞌē cuaaⁿ ndiiyā ndísꞌtiī niicu ꞌúú ní yeⁿꞌē cuaaⁿ ꞌniiⁿnuⁿ ꞌúú. Ndísꞌtiī ní yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndísꞌtiī naati ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ꞌúú. 24 Caavā chúū chi ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌcuūvi nī na nuuⁿndi yeⁿꞌe nī. Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu nī chi ꞌúú chi Cristo miiⁿ tuuꞌmi ní na nuuⁿndi yeⁿꞌé nī ní ꞌcuūvi nī.
25 Ni ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Díí duꞌū dii? Tuuꞌmi ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngíi yā saⁿꞌā: Tanꞌdúúcā nūuⁿ chí ngaⁿꞌá ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ, ꞌtíícā ꞌúú. 26 Nééné nꞌdeēe dendúꞌū chi canéé chí caāⁿꞌmáⁿ ndúúcū ndisꞌtíī ní diíⁿ juzgar ndisꞌtiī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú, ꞌiiⁿꞌyāⁿ mííⁿ chí cuaacu yā. Chííⁿ chí nꞌgiindiveéⁿ yeⁿꞌe yā, chiiⁿ ngaⁿꞌá na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
27 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē Chiidá yā. 28 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā Jesús ngiī yā saⁿꞌā: Taachí nadacuéeⁿ nī Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs, tuuꞌmi ní cuuvi déénu nī chi ꞌúú. Nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ chi diíⁿ chi yeⁿꞌē maáⁿ naati Chiidá chiꞌcueé yā ꞌúú. Ní chííⁿ chí ngaⁿꞌá. 29 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú canée yā nduucú. Chiidá ní nguɛ́ɛ́ chiꞌneeⁿ yā ꞌúú dámaáⁿ. Naati ꞌúú ní diíⁿ tanducuéⁿꞌē chi neⁿꞌe yā.
30 Taachí ngaⁿꞌá Jesús chuū nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chiꞌtéénu yā yeⁿꞌé yā.
Nduūdū Cuaacu chi nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ
31 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā Jesús ngiī yā saⁿꞌā Israel seⁿꞌe chi iꞌtéénu sa ꞌyā: Ndúúti chi ndísꞌtiī cunée nī ndúúcū nduudu yeⁿꞌé tuuꞌmi ní cuaacu chí ndisꞌtiī discípulos yeⁿꞌé. 32 Ní nꞌdiichí nī nduudu cuaacu. Ní caavā nduudu cuaacú miiⁿ ndísꞌtiī nanguáⁿꞌai nī.
33 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā saⁿꞌā yeⁿꞌé yā: Núsꞌuu ní ndaata yeⁿꞌē Abraham. Níícú mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ dichiiꞌvɛ ꞌnū. ¿Táácā chí ngaⁿꞌa di chi ndísꞌtiī ní canee chí nanguáⁿꞌai nī?
34 Jesús ní nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā yeⁿꞌē sa: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā nuuⁿndi, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī dichííꞌvɛ yā yeⁿꞌē nuuⁿndi. 35 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ mandado yeⁿꞌē ꞌiiví yā nguɛ́ɛ́ ꞌáámá ineéⁿ yā ndúúcū familia yeⁿꞌe ꞌiiví yā naati daiya ꞌiiví miiⁿ ní ꞌáámá cuneéⁿ yā. 36 Ndúúti chi Daiyá yā nadinguáⁿꞌai yā, cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ndísꞌtiī ní nínguaⁿꞌai nī. 37 ꞌÚú deenú chi ndísꞌtiī chi ndaata yeⁿꞌé Abraham. Naati dinúúⁿ yiinu nī chí neⁿꞌe ꞌcaaⁿꞌnúⁿ nī ꞌúú, caati nduudu yeⁿꞌé nguɛ́ɛ́ ngii neé ndúúcū ndisꞌtiī. 38 Chiiⁿ chi nꞌdiichí ndúúcū Chiidá, chiiⁿ chi ꞌúú ngaⁿꞌá. Ndísꞌtiī ní diíⁿ nī chi nꞌdiichí nī chiidá nī.
Ndísꞌtiī yeⁿꞌē yááⁿnꞌguiinūuⁿ chi chiidá nī
39 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā yeⁿꞌé yā ní ngaⁿꞌá yā: Chiidá ꞌnū Abraham. Ngaⁿꞌa Jesús ngíi yā saⁿꞌā: Nduuti chi daiya Abraham ndísꞌtiī tuuꞌmi ní ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē sa idíiⁿ nī.
40 Naati maaⁿ ní idinúuⁿ yiinu nī chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ nī ꞌúú, caati ꞌúú saⁿꞌā chi ngaⁿꞌa nduudu cuaacu chi chꞌiindiveéⁿ yeⁿꞌē Dendyuūs. Abraham nguɛ́ɛ́ diiⁿ sa chuū. 41 Ndísꞌtiī ní diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe chiidá nī. Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa sa ngii sa Jesús: Núsꞌuū nguɛ́ɛ́ chꞌiindiyáaⁿ ꞌnū yeⁿꞌē daiya sa saⁿꞌā cyúúní. Canéé ꞌáámá chiidá ꞌnū chi Dendyuūs miiⁿ.
42 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa Jesús ngiī yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Ndúúti chi chiidá nī chi Dendyuūs miiⁿ cuaacu nííⁿnyúⁿ chi dinéⁿꞌe nī ꞌúú, caati ꞌúú ní yeⁿꞌé Dendyuūs chiicá ní ndaá. Ní nguɛ́ɛ́ ndaá yeⁿꞌé maáⁿ ti Ndyuūs maáⁿ yā dichóꞌo yā ꞌúú. 43 ¿Dɛꞌɛ cuuvi chi nguɛɛ nꞌgúuⁿ nī nduudu yeⁿꞌé? Ti nguɛɛ nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌé. 44 Ndísꞌtiī ní yááⁿnꞌguiinūuⁿ chiidá nī. Ndísꞌtiī ní neⁿꞌé nī diíⁿ nī tanducuéⁿꞌē chi neⁿꞌē chiida nī. Yááⁿnꞌguiinūuⁿ chí nꞌgiīⁿꞌnūⁿ ꞌāā canéé núuⁿ yā ndíí naachi ngaꞌā. Nguɛ́ɛ́ ꞌáámá caneé yā na nduudu cuaacu ti nguɛ́ɛ́ nduudu cuaacu nduucú yā. Taachí yááⁿnꞌguiinuuⁿ ngaⁿꞌā sa nduudu yaadi yeⁿꞌē maaⁿ sa ngaⁿꞌa sa ti saⁿꞌā yeⁿꞌē nduudu yaadi ní chiida nduudu yaadi sáⁿꞌā. 45 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá nduudu cuaacu ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī yeⁿꞌé. 46 ¿Duꞌú yeⁿꞌē ndísꞌtiī ngaⁿꞌa chi idiíⁿ nuuⁿndi? Ní nduutī chi ꞌúú ní ngaⁿꞌá nduudu cuaacu, ¿dɛꞌɛ̄ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī ꞌúú? 47 Duꞌu chí yeⁿꞌē Dendyuūs miiⁿ nduudu yeⁿꞌē Dendyuūs nꞌgiindiveéⁿ yā. Chiiⁿ chí ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ nī ti nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌé Dendyuūs ndísꞌtiī.
Jesús canée yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi iⁿꞌyeēⁿdī
48 Tuuꞌmi ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa sa ngii sa Jesús: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ cuaacu ngaⁿꞌā núsꞌuū chi samaritano dii, ní cánéé dí ndúúcū yááⁿnꞌguiinūuⁿ?
49 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: ꞌÚú nguɛ́ɛ́ cánéé ndúúcū yááⁿnꞌguiinūuⁿ. ꞌÚú diíⁿ honrar Chiidá. Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī ꞌúú. 50 ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ inꞌnuúⁿ honra yeⁿꞌé māaⁿ. Vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inꞌnuúⁿ yā honra yeⁿꞌé ní diíⁿ yā juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 51 Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Duꞌu chí nꞌgiindiveēⁿ nduudu yeⁿꞌé nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí yā vaadī nꞌgii taanduvɛ́ɛ́ nguuvi.
52 Tuuꞌmi ní saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ ngaⁿꞌā sa ngii sa Jesús: Maaⁿ ní tuumicádíínuuⁿ ꞌnū yeⁿꞌē di. Canee di ndúúcū yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Abraham miiⁿ ní chꞌiī ndúúcū profetas ꞌiicu díí ní ngaⁿꞌā di: Duꞌu chi nꞌgiindiveēⁿ nduudu yeⁿꞌé nguɛ́ɛ́ nꞌdiichíneéⁿ yā vaadī nꞌgii taanduvɛ́ɛ́ nguuvi. 53 ¿ꞌÁá vmnaaⁿ ntuūⁿ ca dii yeⁿꞌē chiida yú Abraham chi chꞌīi yā ní yeⁿꞌe profetas chí chꞌīi yā? ¿Duꞌū nadacádiinuuⁿ di chi máāⁿ di?
54 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: Ndúúti chi ꞌúú diíⁿ honrar māaⁿ tuuꞌmi ní honra yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ. Chiidá mííⁿ chi idiíⁿ yā honrar ꞌúú. Ní yeⁿꞌe chiidá chí ngaⁿꞌā ndísꞌtíī chi Dendyuūs yeⁿꞌé nī. 55 Ní nguɛ́ɛ́ ꞌāā nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ naati ꞌúú ꞌāā ninꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ndúúti chi ngaⁿꞌá chi nguɛ́ɛ́ ninꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā chí yaadi ndísꞌtiī, ꞌtíícā ntúúⁿ ꞌúú. Caati ꞌāā nꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nꞌgiindiveéⁿ nduudu yeⁿꞌé yā. 56 Chiidá nī Abraham yéénú taavi sa chi ꞌāā nꞌdiichī sa nguuvī yeⁿꞌé. Ní ꞌāā nꞌdiīchī sa. Ní yéénú taavi sa.
57 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi ꞌuuvi ngɛɛcu ndiichi nduūyū ní ꞌāā nꞌdiichi di Abraham?
58 Ní ngaⁿꞌa Jesús ngiī yā saⁿꞌa: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌúú vmnááⁿ vmnaaⁿ chi Abraham.
59 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā sꞌeeⁿ staꞌá sa tuūu chi caꞌa sa Jesús, naati Jesús ní canúúⁿ nꞌdeꞌéi yā ní nanꞌdáa yā chɛɛti yáacū templo ní choꞌó yā náavtaⁿꞌá yā ꞌííⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní cunaⁿꞌá yā.