Yuguꞌ nigula tácalennu Jesús, taꞌgúꞌunu le tahuëꞌ
8
Gudödi gulaca lë ni,
gudë́ꞌ Jesús gapa nacuáꞌ zián yödzö zxön,
en yuguꞌ yö́dzödoꞌ,
ateꞌ benëꞌ libán niꞌ,
en bëꞌë didzaꞌ que didzaꞌ dxiꞌa ca rinná bëꞌë Dios,
ateꞌ idxínnutëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ dzágagaquiëꞌ Lëꞌ.
2 Bál-lanu nigula bunëꞌ Jesús légacanu dzágagacanu caꞌ Lëꞌ.
Bubéajëꞌ böꞌ xihuiꞌ yúꞌugaca légacanu,
en bugǘëꞌ yuguꞌ yödzöhuë́ꞌ güíꞌiguequinu.
Nútsaꞌnu ládjagacanu María,
lënu caꞌ Magdalena,
nigula naꞌ bubéajëꞌ gadxi böꞌ xihuiꞌ yúꞌugaca lënu.
3 Juana,
nigula queëꞌ Chuza,
bönniꞌ yuꞌu lu nëꞌë le dë lidxëꞌ Herodes,
nútsaꞌnu caꞌ ládjagacanu,
ateꞌ cáꞌanqueze Susana nútsaꞌnu caꞌ légacanu.
Taꞌgúꞌunu nigula ni,
en ziánrönu caꞌ,
le tahuëꞌ Jesús,
en yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ.
Tuꞌnö́dzjanu le dë quégacanu.
Rucúdzuꞌë didzaꞌ Jesús ca naca queëꞌ bönniꞌ guz
4 Bilaꞌrúaj bönachi zián yuguꞌ yödzö niꞌ,
en biláꞌgaca ga naꞌ zoëꞌ Jesús.
Cateꞌ buluꞌdubëꞌ ga naꞌ zoëꞌ,
Lëꞌ bucúdzuꞌë didzaꞌ,
rëꞌ légaquiëꞌ:
5 ―Birúajëꞌ bönniꞌ guz,
söjë́siëꞌ xisedoꞌ.
Cateꞌ niꞌ söjë́siëꞌ,
buluꞌhuöxaj bal-la xisedoꞌ naꞌ ga naca laꞌ nöza,
ateꞌ buluꞌlibi bönachi léguequi.
Bilaꞌdxinbaꞌ caꞌ biguínnidoꞌ,
en gulë́ꞌajbaꞌ xisedoꞌ naꞌ dzöꞌö laꞌ nöza.
6 Buluꞌhuöxaj iaꞌbal-la xisedoꞌ naꞌ lu yu ga röꞌö guiö́j.
Cateꞌ gulaꞌlén xisedoꞌ naꞌ,
laꞌ gulaꞌbídxitë tuꞌ cabí nalupaꞌ yu naꞌ.
7 Buluꞌhuöxaj iaꞌbal-la xisedoꞌ naꞌ ga buluꞌlén lubá yötsiꞌ.
Tsözxö́n gulaꞌzxö́n lubá yötsiꞌ naꞌ,
en xisedoꞌ naꞌ,
ateꞌ lubá yötsiꞌ naꞌ bilaꞌröli xisedoꞌ naꞌ gulaꞌlén,
en gulún ditaj léguequi.
8 Buluꞌhuöxaj iaꞌbal-la xisedoꞌ naꞌ ga naca luyú bëbu.
Cateꞌ chigulaꞌzxö́n,
buluꞌnödzaj.
Tu dxiguꞌ naꞌ bunödzaj iaꞌtú gayuáꞌtërö xisedoꞌ caꞌ.
Cateꞌ budxi gunnë́ꞌ caní Jesús,
bëꞌë zidzaj didzaꞌ,
rnnëꞌ:
―¡Nu zoa nagui,
en riyöni ral-laꞌ uzë́ nagui!
Bizx que rucúdzuꞌë Jesús didzaꞌ
9 Níꞌirö yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizxi saꞌyéaj lë naꞌ bucúdzuꞌu didzaꞌ?
10 Jesús gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―Dios ruzéajniꞌinëꞌ libíꞌiliꞌ le nagachiꞌ ca rinná bëꞌë Lëꞌ,
pero iaꞌzícaꞌrö bönachi ni,
ruíꞌilenaꞌ léguequi didzaꞌ le rucúdzuꞌa didzaꞌ para cateꞌ uluꞌyúëꞌ,
bitiꞌ ilaꞌléꞌenëꞌ,
en cateꞌ ilaꞌyönnëꞌ,
bitiꞌ ilaꞌyéajniꞌinëꞌ.
Riguíxjöꞌë Jesús le ruluíꞌi le bucúdzuꞌë didzaꞌ
11 Gunnë́ꞌ caꞌ Jesús:
―Caní naca le ruluíꞌi lë naꞌ bucúdzuꞌa didzaꞌ.
Xisedoꞌ naꞌ naca xtídzëꞌë Dios.
12 Xisedoꞌ naꞌ buluꞌhuöxaj laꞌ nöza tuꞌluíꞌi ca raca quégaca bönniꞌ taꞌyönnëꞌ didzaꞌ naꞌ,
pero laꞌ zaꞌtë tuꞌ xihuiꞌ,
en rigúa didzaꞌ naꞌ bidxín lu icja ládxiꞌdoꞌgaquiëꞌ,
para cabí ilaꞌyéajlëꞌë,
en cabí uluꞌlë́ꞌ.
13 Xisedoꞌ naꞌ buluꞌhuöxaj lu yu ga röꞌö guiö́j tuꞌluíꞌi ca raca quégaquiëꞌ bönniꞌ taꞌyönnëꞌ didzaꞌ naꞌ,
en tuꞌdzéjanëꞌ taꞌziꞌë le,
pero nácagaquiëꞌ ca xisedoꞌ naꞌ bitiꞌ ben lui.
Tu chíꞌisö taꞌyéajlëꞌë,
tuꞌ ridxín le rizíꞌ bëꞌ légaquiëꞌ,
ateꞌ laꞌ tuꞌhuö́atë ládxiꞌgaquiëꞌ.
14 Xisedoꞌ naꞌ buluꞌhuöxaj ga buluꞌlén lubá yötsiꞌ tuꞌluíꞌi ca raca quégaquiëꞌ bönniꞌ taꞌyönnëꞌ didzaꞌ naꞌ,
en cateꞌ chibilaꞌyönnëꞌ,
yuguꞌ le tuíꞌi ládxiꞌgaquiëꞌ yödzölió ni,
en yuguꞌ yöl-laꞌ tsahuiꞌ que,
en yuguꞌ le taꞌyaza ládxiꞌgaquiëꞌ le taca ni,
tun nigui légaquiëꞌ,
ateꞌ bitiꞌ run dxin didzaꞌ naꞌ lu icja ládxiꞌdoꞌgaquiëꞌ.
15 Xisedoꞌ naꞌ buluꞌhuöxaj ga naca luyú bëbu tuꞌluíꞌi ca raca quégaquiëꞌ bönniꞌ,
idú ládxiꞌgaquiëꞌ taꞌyönnëꞌ didzaꞌ naꞌ,
en taꞌguꞌë tsutsu le lu icja ládxiꞌdoꞌgaquiëꞌ,
ateꞌ lu yöl-laꞌ riböza zxön ladxiꞌ tunëꞌ ca rnna didzaꞌ naꞌ.
Rucúdzuꞌë didzaꞌ Jesús que le rigúꞌu beníꞌ lídxiruꞌ
16 Gunnë́ꞌ caꞌ Jesús:
―Cuntu nu bönniꞌ ruquélëꞌë guíꞌ,
ateꞌ laꞌ rudúsiꞌtëꞌ le guíꞌina,
en bitiꞌ riguꞌë le zxani le rátiꞌnëꞌ,
pero ruzóëꞌ le xilataj ga naca lináꞌ lu yuꞌu,
ateꞌ nupa ilaꞌyaza niꞌ uluꞌzíꞌ xibé guíꞌ naꞌ.
17 Iláꞌ lahui yúguꞌtë le nagachiꞌ,
ateꞌ gaca bëꞌ,
ateꞌ irúaj ga lináꞌ yúguꞌtë le raca balándoꞌos.
18 ’Que lë ni naꞌ,
buliꞌzë́ nágaliꞌ,
tuꞌ huadéliꞌnëꞌ iaꞌlatiꞌ bönniꞌ ruzóëꞌ tsutsu icja ládxiꞌdaꞌahuëꞌ didzaꞌ riyönnëꞌ,
en huaziꞌrëꞌ xtídzëꞌë Dios,
pero bönniꞌ bitiꞌ ruzóëꞌ tsutsu icja ládxiꞌdaꞌahuëꞌ didzaꞌ riyönnëꞌ,
huadúa didzaꞌ naꞌ biyönnëꞌ.
Xinë́ꞌë Jesús, en yuguꞌ bönniꞌ bö́chëꞌë
19 Níꞌirö bilaꞌdxinëꞌ xinë́ꞌë Jesús,
en yuguꞌ bönniꞌ bö́chëꞌë ga naꞌ zoëꞌ,
pero bitiꞌ guca ilaꞌbíguëꞌë galaꞌ ga zoëꞌ tuꞌ nacuáꞌ bönachi zián niꞌ.
20 Zoa niꞌ nu bulidza Jesús,
rnna:
―Nacuꞌë xinóꞌo,
en yuguꞌ bönniꞌ bö́chuꞌu löꞌa.
Të́ꞌënnëꞌ iluíꞌilenëꞌ Liꞌ didzaꞌ.
21 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Nupa ni taꞌyöni xtídzëꞌë Dios,
en tun ca rnna,
bönniꞌ ni nácagaquiëꞌ ca xináꞌ cazaꞌ,
en yuguꞌ bönniꞌ böchiꞌ cazaꞌ.
Jesús ribequi dxíëꞌ böꞌ budunuꞌ
22 Tu dza gurenëꞌ Jesús tu lëꞌe bárcodoꞌ,
dzágagaquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Lëꞌ,
ateꞌ Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Udö́ditsöcaꞌruꞌ iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ ni.
Níꞌirö söjácatëꞌ.
23 Tsanni niꞌ taꞌdödëꞌ lu nísadoꞌ naꞌ,
rásiëꞌ Jesús.
Níꞌirö gusí lo recja böꞌ budunuꞌ lu nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ chirequi huötaj bárcodoꞌ naꞌ zxan nisa,
en zoa bönadxi quégaquiëꞌ.
24 Níꞌirö gulaꞌbiguëꞌë ga dëꞌ Jesús,
en buluꞌsubanëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¡Bönniꞌ Usedi!
¡Bönniꞌ Usedi!
¡Chirequi huö́tjaruꞌ lu nisa!
Cateꞌ bubanëꞌ Jesús,
bulidzëꞌ böꞌ naꞌ recja,
en nisa naꞌ riyasa ridxíadaꞌ,
ateꞌ guzóa dxi böꞌ naꞌ recja,
en gurö́ꞌö dxi lu nísadoꞌ naꞌ.
25 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Naruꞌ cabí réajlëꞌëliꞌ Dios?
Guládxinëꞌ légaquiëꞌ,
en tuꞌbáninëꞌ.
Gulë́ luzáꞌagaquiëꞌ tuëꞌ iaꞌtúëꞌ:
―¿Nuzxi caz bönniꞌ ni?
Rinná béꞌenëꞌ böꞌ recja,
en nísadoꞌ,
ateꞌ tun ca rnna xtídzëꞌë.
Tu bönniꞌ yödzö Gadara yuꞌu lëꞌ böꞌ xihuiꞌ
26 Níꞌirö bilaꞌdxinëꞌ lu xiyúgaquiëꞌ bönniꞌ Gadara,
le dë iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ ca dö́dilö ga dë luyú Galilea.
27 Cateꞌ birúajëꞌ Jesús lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ ga naca lu yu naꞌ,
dutságuiëꞌ tu bönniꞌ yödzö naꞌ Lëꞌ.
Chigudzé yuꞌu böꞌ xihuiꞌ lëꞌ,
ateꞌ bítiꞌrö rácuëꞌ lariꞌ,
en bítiꞌrö rizóëꞌ lu yuꞌu,
pero nun xilatjëꞌ lu zxan bulóaj ga nádjagaca yeru ba.
28 Cateꞌ bönniꞌ naꞌ yuꞌu böꞌ xihuiꞌ lëꞌ biléꞌenëꞌ Jesús,
gurö́dxiꞌë zidzaj,
ateꞌ buzóa zxibëꞌ lahuëꞌ Jesús,
en bëꞌë zidzaj didzaꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Bizxi ral-laꞌa quiuꞌ,
Jesús,
Zxíꞌinëꞌ Dios nayë́pisëtërëꞌ?
Rátaꞌyuaꞌ loꞌ cabí usacaꞌ ziꞌu nedaꞌ.
29 Caní gunnë́ꞌ tuꞌ chigunná béꞌenëꞌ Jesús böꞌ xihuiꞌ naꞌ urúaj lu bönniꞌ naꞌ.
Zián luzuí zíꞌatëlö burixi butúludaꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ bönniꞌ naꞌ,
ateꞌ yuguꞌ bönniꞌ yödzö niꞌ gulúguiꞌë lëꞌ du guíë,
en buluꞌxéjanëꞌ breguiꞌ guíë niꞌa nëꞌë,
pero blëꞌë yuguꞌ du guíë naꞌ,
ateꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ yuꞌu lëꞌ guchë́ꞌ lëꞌ lu lataj cáꞌasö.
30 Níꞌirö Jesús gunábinëꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Bi leuꞌ?
Böꞌ xihuiꞌ naꞌ gudxi Lëꞌ:
―Le Zián leaꞌ.
Caní gunná tuꞌ yúꞌugaca böꞌ xihuiꞌ zián bönniꞌ naꞌ.
31 Níꞌirö yuguꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ gulátaꞌyugaca lahuëꞌ Jesús cabí isö́l-lëꞌë léguequi lataj chul-la quégaca nupa nátigaca.
32 Nacuáꞌabaꞌ caꞌ tu cö́ꞌöbaꞌ cuchi zián taꞌdabaꞌ tágubaꞌ lu guíꞌadoꞌ niꞌ,
ateꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ gulaꞌnaba yechiꞌ Jesús guꞌë léguequi lataj tsöjtsúꞌugaca cuchi zián naꞌ.
Jesús bëꞌë léguequi lataj.
33 Buluꞌrúaj yuguꞌ böꞌ xihuiꞌ lu bönniꞌ naꞌ,
en yöjtsúꞌugaca cuchi zián naꞌ,
ateꞌ yöjácabaꞌ cuchi zián naꞌ ga naca tu lëꞌe guiö́j.
Yöjbíxigacabaꞌ lu nísadoꞌ,
ateꞌ niꞌ gulaꞌyë́pibaꞌ nisa,
gulátibaꞌ.
34 Cateꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ bönniꞌ tuꞌyúgaquiëꞌ-baꞌ cuchi zián naꞌ ca naꞌ guca quégacabaꞌ,
guladxi gulaꞌdzö́binëꞌ.
Buluꞌzxúnnajëꞌ niꞌ,
ateꞌ yöjhuö́jgaquiëꞌ yöjtíxjöiꞌiguequinëꞌ nupa nacuáꞌ yödzö naꞌ,
en nupa nacuáꞌ laꞌ guixiꞌ niꞌ.
35 Níꞌirö bilaꞌrúajëꞌ bönniꞌ yödzö naꞌ,
yöjyúgaquiëꞌ lë naꞌ guca.
Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ ga naꞌ zoëꞌ Jesús,
bilaꞌléꞌenëꞌ bönniꞌ naꞌ gulaꞌyúꞌu böꞌ xihuiꞌ lëꞌ,
röꞌë xiniꞌë Jesús.
Nácuëꞌ lariꞌ,
en dxíꞌadoꞌ chizóëꞌ,
ateꞌ guládxinëꞌ.
36 Nupa naꞌ bilaꞌléꞌe lë naꞌ guca gulaꞌguíxjöiꞌi légaquiëꞌ ca guca,
böáquiëꞌ bönniꞌ naꞌ gulaꞌyúꞌu böꞌ xihuiꞌ lëꞌ.
37 Níꞌirö yúguꞌtë bönachi zián naꞌ quégaca yödzö nabábagaca Gadara naꞌ gulátaꞌyu lahuëꞌ Jesús urúajëꞌ lu xiyúguequi,
tuꞌ tádxinëꞌ.
Bubenëꞌ Jesús lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
en söhuö́jëꞌ.
38 Bönniꞌ naꞌ buluꞌrúaj böꞌ xihuiꞌ naꞌ lëꞌ gútaꞌyuëꞌ lahuëꞌ Jesús guꞌë lëꞌ lataj tséajlenëꞌ Lëꞌ tsözxö́n.
Gunná béꞌenëꞌ Jesús lëꞌ ugáꞌanëꞌ niꞌ,
rnnëꞌ:
39 ―Böaj lidxuꞌ.
Yöjtíxjöiꞌi bönachi uládz quiuꞌ yuguꞌ le zxön benëꞌ Dios quiuꞌ.
Bö́ajëꞌ bönniꞌ naꞌ lidxëꞌ,
ateꞌ buzë́ꞌ didzaꞌ idú lu yödzö niꞌ ca naca le zxön benëꞌ Jesús queëꞌ.
Jesús ruúnëꞌ-biꞌ biꞌi nigula queëꞌ Jairo encaꞌ nigula naꞌ gudannu lariꞌ nácuëꞌ
40 Cateꞌ budxinëꞌ Jesús iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ naꞌ,
buluꞌdzeja bönachi zián nacuáꞌ niꞌ niꞌa queëꞌ Lëꞌ,
tuꞌ taꞌböza Lëꞌ.
41 Níꞌirö bidxinëꞌ Jairo ga zoëꞌ Jesús.
Náquiëꞌ bönniꞌ lo que yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios.
Biyéchuëꞌ xiniꞌë Jesús,
en gútaꞌyuëꞌ lahuëꞌ tsejëꞌ lidxëꞌ.
42 Caní benëꞌ tuꞌ zóabiꞌ tubiꞌ biꞌi nigula queëꞌ,
chirequi gátibiꞌ.
Nácabiꞌ biꞌi laꞌs dui queëꞌ,
en yúꞌubiꞌ ca chinnu iz.
Tsanni niꞌ saꞌyéajëꞌ Jesús,
sönógaca tuꞌquirö bönachi zián Lëꞌ.
43 Nútsaꞌnu tu nigula ladaj bönachi zián naꞌ,
chiguca chinnu iz riguíꞌi rizácaꞌnu.
Bitiꞌ ruhuíꞌi rön queë́nu que huëꞌ quégaca cázanu nigula,
ateꞌ chibutönu dëra le dë queë́nu,
riguízxjanu nupa tuꞌún bönachi,
pero bitiꞌ guca nu bönniꞌ únëꞌ-nu.
44 Gubígaꞌnu zacaꞌ cúdzuꞌlëꞌ Jesús,
en gudannu ruíꞌi lariꞌ nácuëꞌ,
ateꞌ laꞌ buíꞌitë huëꞌ rön queë́nu.
45 Níꞌirö Jesús gunábinëꞌ nupa nacuáꞌ niꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Nuzxi naꞌ gudán nedaꞌ?
Gulaꞌdáꞌbaguiꞌë yúguꞌtëꞌ.
Níꞌirö Pedro,
en nupa nacuáꞌlen lëꞌ gulë́ꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Bönniꞌ Usedi,
nacuáꞌ bönachi zián ni,
tuꞌquirö Liꞌ,
en tuꞌdxigaꞌ Liꞌ,
ateꞌ ¿rnnatsoꞌ:
“¿Nuzxi naꞌ gudán nedaꞌ?”
46 Níꞌirö Jesús gunnë́ꞌ:
―Zoa nu gudán nedaꞌ,
tuꞌ gúquibeꞌedaꞌ birúaj yöl-laꞌ huáca nedaꞌ le ruún bönachi.
47 Cateꞌ réquibeꞌenu nigula naꞌ nö́zinëꞌ Jesús le bennu,
níꞌirö guzxízinu.
Biyéchunu xiniꞌë Jesús,
en gudíxjöiꞌinu Lëꞌ lógaca bönachi zián naꞌ bizx que naꞌ gudannu lariꞌ nácuëꞌ,
en ca naꞌ guca,
laꞌ böácatënu.
48 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ-nu:
―Nigúladoꞌ,
tuꞌ réajlëꞌu nedaꞌ chiböácuꞌ.
Böaj lidxuꞌ,
zoa dxi ládxuꞌu.
49 Cateꞌ niꞌ ruꞌë Jesús didzaꞌ ni,
bidxinëꞌ tu bönniꞌ niꞌ,
zëꞌë lidxëꞌ bönniꞌ lo naꞌ que yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
ateꞌ gudxëꞌ bönniꞌ lo naꞌ:
―Chigútibiꞌ biꞌi nigúladoꞌ quiuꞌ.
Bítiꞌrö upízxjanuꞌ-nëꞌ Bönniꞌ Usedi.
50 Cateꞌ biyönnëꞌ Jesús lë ni,
bubiꞌë didzaꞌ,
rëꞌ bönniꞌ lo naꞌ:
―Bitiꞌ gádxinuꞌ.
Guyéajlëꞌësö Dios.
Huöácabiꞌ biꞌi nigúladoꞌ quiuꞌ.
51 Cateꞌ guyáziëꞌ Jesús yuꞌu naꞌ,
bitiꞌ bëꞌë lataj nu tsázalen Lëꞌ,
pero légacasëꞌ Pedro,
en Jacobo,
en Juan,
encaꞌ xuz xináꞌabiꞌ nigúladoꞌ naꞌ.
52 Taꞌbödxi nupa nacuáꞌ niꞌ.
Taꞌbödxi yechë́ꞌë niꞌa queë́biꞌ biꞌi nigúladoꞌ naꞌ,
ateꞌ Jesús rëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Bítiꞌrö cö́dxiliꞌ.
Bitiꞌ nátibiꞌ nigúladoꞌ ni.
Rásisibiꞌ.
53 Buluꞌtitjëꞌ Lëꞌ tuꞌ nö́zguequinëꞌ chinátibiꞌ.
54 Níꞌirö gudélëꞌë Jesús náꞌabiꞌ,
en bëꞌë zidzaj didzaꞌ,
rnnëꞌ:
―Biꞌi nigúladoꞌ,
guyaschi.
