Ruhuöáquiëꞌ tu bönniꞌ réꞌenëꞌ huëꞌ nudzuꞌ ruzödi
8
Cateꞌ bötjëꞌ Jesús lu guíꞌa naꞌ,
söjácalen bönachi zián Lëꞌ.
2 Bidxinëꞌ tu bönniꞌ réꞌenëꞌ huëꞌ nudzuꞌ ruzödi ga zoëꞌ Jesús,
ateꞌ buzóa zxibëꞌ lahuëꞌ Jesús,
en rëꞌ Lëꞌ:
―Xan,
channö rë́ꞌënuꞌ,
huáca unuꞌ nedaꞌ.
3 Níꞌirö Jesús laꞌ bulitë nëꞌë,
en gudanëꞌ lëꞌ.
Rëꞌ lëꞌ:
―Rë́ꞌëndaꞌ.
Huöácuꞌ dxiꞌa.
Laꞌ bunítitë xihuëꞌë bönniꞌ huëꞌ naꞌ.
4 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ lëꞌ:
―Buyú,
cuntu nu guíoꞌ caní,
pero guyéaj,
yöjluíꞌi cuinuꞌ lahuëꞌ bixúz,
ateꞌ yöjnödzaj le gunná bëꞌë Moisés le uluíꞌi bönachi chiböácuꞌ.
Jesús ruúnëꞌ biꞌi huen dxin queëꞌ tu bönniꞌ rinná bëꞌë lu gudil-la
5 Cateꞌ guyáziëꞌ Jesús yödzö Capernaum,
bidxinëꞌ tu bönniꞌ ga zoëꞌ,
bönniꞌ rinná béꞌenëꞌ tu gáyuꞌë bönniꞌ röjáquiëꞌ gudil-la,
ateꞌ gútaꞌyuëꞌ lahuëꞌ Jesús,
6 en rëꞌ Lëꞌ:
―Xan,
biꞌi huen dxin quiaꞌ dëbiꞌ yuꞌu,
réꞌebiꞌ huëꞌ nacúꞌunibiꞌ bin,
ateꞌ riguíꞌi rizácaꞌdaꞌabiꞌ.
7 Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Nedaꞌ guídaꞌ unaꞌ-biꞌ.
8 Bubiꞌë didzaꞌ bönniꞌ naꞌ rinná béꞌenëꞌ bönniꞌ röjáquiëꞌ gudil-la,
en rëꞌ Jesús:
―Xan,
bitiꞌ nacaꞌ zi tsáziuꞌ lidxaꞌ,
pero tsa innasuꞌ quiaꞌ,
ateꞌ huöácabiꞌ biꞌi huen dxin quiaꞌ.
9 Lëscaꞌ nedaꞌ,
zoa nu rinná beꞌe nedaꞌ,
en nacuꞌë caꞌ bönniꞌ röjáquiëꞌ gudil-la rinná béꞌegacadaꞌ-nëꞌ.
Cateꞌ reaꞌ-nëꞌ tuëꞌ:
“Guyéaj niꞌ”,
rejëꞌ.
Cateꞌ reaꞌ-nëꞌ iaꞌtúëꞌ:
“Gudá ni”,
ridëꞌ.
Cateꞌ reaꞌ-nëꞌ bönniꞌ huen dxin quiaꞌ:
“Ben dxin ni”,
laꞌ runtëꞌ dxin naꞌ.
10 Cateꞌ biyönnëꞌ Jesús didzaꞌ ni,
bubáninëꞌ,
ateꞌ gudxëꞌ bönniꞌ söjácalenëꞌ Lëꞌ,
rnnëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
ga nacuáꞌ bönachi Israel,
cuntu nu bönniꞌ röjxéquiꞌdaꞌ-nëꞌ réajlëꞌë nedaꞌ ca runëꞌ bönniꞌ ni.
11 Iaꞌstú reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Ilaꞌrúaj bönachi zián sacaꞌ ga rilén gubidza,
en sacaꞌ ga ribía gubidza,
ateꞌ ilaꞌböꞌlen tsözxö́n Abraham,
en Isaac,
en Jacob,
yehuaꞌ yubá niꞌ ga rinná bëꞌë Dios,
12 pero yuguꞌ bönniꞌ naꞌ gurö́ cazëꞌ Dios para ilaꞌyáziëꞌ ga naꞌ rinná bëꞌë Lëꞌ,
chúꞌunëꞌ légaquiëꞌ níꞌilö ga naꞌ naca chul-la,
ateꞌ niꞌ ilaꞌbödxëꞌ,
en uluꞌtil-la láyëꞌë lu yöl-laꞌ ruhuíꞌini quégaquiëꞌ.
13 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ bönniꞌ naꞌ rinná béꞌenëꞌ bönniꞌ röjáquiëꞌ gudil-la,
rnnëꞌ:
―Böaj lidxuꞌ.
Ca naꞌ réajlëꞌu,
caꞌ gaca quiuꞌ.
Laꞌ náꞌasö böácatëbiꞌ biꞌi huen dxin queëꞌ naꞌ.
Jesús ruúnëꞌ xináꞌanu nigula queëꞌ Pedro
14 Bidxinëꞌ Jesús lidxëꞌ Pedro,
ateꞌ niꞌ biléꞌenëꞌ-nu xináꞌanu nigula queëꞌ,
dënu lu daꞌa,
en yúꞌunu tu xilá.
15 Gudanëꞌ Jesús náꞌanu,
ateꞌ laꞌ burúajtë xilá naꞌ yúꞌunu.
Níꞌirö böásanu,
en bunö́dzjanu le gulahuëꞌ.
Jesús ruúnëꞌ zián nupa teꞌe
16 Cateꞌ chiridzö́ꞌ dza naꞌ,
dujuáꞌagaquiëꞌ zián bönniꞌ yúꞌugaca böꞌ xihuiꞌ légaquiëꞌ ga zoëꞌ Jesús,
ateꞌ len yöl-laꞌ rinnësö queëꞌ bubéajëꞌ yuguꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ,
en bunëꞌ caꞌ yúguꞌtë nupa teꞌe.
17 Caní guca para gaca ca naꞌ gunnë́ꞌ Isaías,
bönniꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
gunnë́ꞌ:
“Lëꞌ buꞌë yuguꞌ le rizácaꞌruꞌ,
en buꞌë caꞌ yuguꞌ yödzöhuë́ꞌ queë́ruꞌ.”
Nupa gulë́ꞌëni tsöjácalen Jesús
18 Cateꞌ biléꞌenëꞌ Jesús nacuáꞌ bönachi zián gásibiꞌilëꞌ,
gunná béꞌenëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ ilaꞌdödëꞌ iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ niꞌ.
19 Bidxinëꞌ tu bönniꞌ yudoꞌ usedi ga naꞌ zoëꞌ Jesús,
en rëꞌ Lëꞌ:
―Bönniꞌ Usedi,
sáꞌlenaꞌ Liꞌ gátiꞌtës ga tsejuꞌ.
20 Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Yuguꞌ bözaꞌ nacuáꞌ zxan guiö́j quégacabaꞌ,
ateꞌ yuguꞌ biguínnidoꞌ,
nudxíagacabaꞌ xicáꞌagacabaꞌ,
pero nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
bitiꞌ dë ga quíxaj icjaꞌ.
21 Iaꞌtúëꞌ bönniꞌ,
náquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús,
gudxëꞌ Lëꞌ:
―Xan,
benna nedaꞌ lataj huöjaꞌ ga idxinrö dza chibucáchaꞌa-nëꞌ xuzaꞌ.
22 Jesús gudxëꞌ lëꞌ:
―Gudáꞌ nedaꞌ.
Bëꞌ lataj yuguꞌ bönniꞌ tati cazëꞌ uluꞌcáchëꞌë nupa ilátigaca quégaquiëꞌ.
Jesús ribequi dxíëꞌ böꞌ budunuꞌ
23 Gurenëꞌ Jesús lëꞌe bárcodoꞌ,
ateꞌ dzágagaquiëꞌ Lëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ.
24 Níꞌirö guyecja böꞌ budunuꞌ lu nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ riyasa ridxíadaꞌ nísadoꞌ naꞌ ga bidxintë riyaza nisa lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ.
Dëꞌ rásiëꞌ Jesús lëꞌe barco naꞌ.
25 Níꞌirö bilaꞌdxinëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús ga naꞌ zoëꞌ,
ateꞌ buluꞌsubanëꞌ Lëꞌ,
en tëꞌ Lëꞌ:
―Xan,
busölá netuꞌ.
Chirigáchiꞌruꞌ lu nisa.
26 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
en rëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Bizx que rádxiliꞌ?
Látiꞌdoꞌos réajlëꞌëliꞌ-nëꞌ Dios.
Níꞌirö guyasëꞌ Jesús,
en bulidzëꞌ böꞌ naꞌ recja,
en nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ laꞌ gurö́ꞌötë dxi.
27 Buluꞌbáninëꞌ bönniꞌ naꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Nuzxi caz bönniꞌ ni?
Ruíꞌisëꞌ didzaꞌ,
ateꞌ böꞌ recja,
en nísadoꞌ tun ca rnnëꞌ.
Yuguꞌ bönniꞌ Gadara yúꞌugaca böꞌ xihuiꞌ légaquiëꞌ
28 Cateꞌ bidxinëꞌ Jesús iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ ga naꞌ naca lu xiyú yödzö Gadara,
bilaꞌrúajëꞌ chopëꞌ bönniꞌ ga nacuáꞌ ba quégaca nupa nátigaca,
dutságagaquiëꞌ Jesús.
Nácagaquiëꞌ síniaꞌ,
ateꞌ cuntu nu gaca tödi laꞌ nöza niꞌ.
29 Laꞌ guluíꞌitëꞌ zidzaj didzaꞌ chopëꞌ ni,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizxi ral-laꞌtuꞌ quiuꞌ,
Jesús,
Zxíꞌinëꞌ Dios?
¿Naruꞌ bidxintsoꞌ ni dusacaꞌ ziꞌu netuꞌ zíꞌalö ca idxín dza queë́tuꞌ?
30 Ga niꞌ nacuꞌë nacuáꞌabaꞌ cuchi zián taꞌdabaꞌ tágubaꞌ,
nacuáꞌabaꞌ látiꞌdoꞌ ga naca ziꞌtuꞌ.
31 Gulaꞌnaba yechiꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ Jesús,
en të Lëꞌ:
―Channö ubéajuꞌ netuꞌ,
benna lataj tsöjtsúꞌugacatuꞌ-baꞌ cuchi zián niꞌ.
32 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ léguequi:
―Guliꞌtséaj.
Laꞌ bilaꞌrúajtë böꞌ xihuiꞌ,
en yöjcházagaca cuchi zián niꞌ.
Níꞌirö yúguꞌtëbaꞌ cuchi zián naꞌ yöjbíxitëgacabaꞌ ga naca lëꞌe guiö́j,
en yöjcházagacabaꞌ lu nísadoꞌ,
ga niꞌ gulaꞌyë́pibaꞌ nisa,
en gulátibaꞌ.
33 Guládxinëꞌ bönniꞌ tuꞌyúëꞌ-baꞌ cuchi naꞌ,
ateꞌ buluꞌzxúnnajëꞌ.
Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ lu yödzö,
gulaꞌguíxjöꞌë yúguꞌtë lë naꞌ guca quégaquiëꞌ bönniꞌ niꞌ gulaꞌyúꞌu böꞌ xihuiꞌ légaquiëꞌ.
34 Níꞌirö bilaꞌrúaj bönachi lu yödzö niꞌ,
yöjtságagaquiëꞌ Jesús.
Cateꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ Lëꞌ,
gulátaꞌyuëꞌ lahuëꞌ uzë́ꞌë lu xiyúgaquiëꞌ naꞌ.