Taꞌdzunbaꞌ böla zián
5
Cateꞌ niꞌ zoëꞌ Jesús raꞌ nísadoꞌ nazíꞌi le Genesaret,
lu xiyú Galilea,
buluꞌquídaꞌ bönachi zián Lëꞌ para ilaꞌyöni xtídzëꞌë Dios.
2 Níꞌirö biléꞌenëꞌ Jesús chopa bárcodoꞌ,
zxóagaca lu nísadoꞌ ga naꞌ naca raꞌ yu bidxi,
ateꞌ narúajgaquiëꞌ bönniꞌ uzxö́n böla lë́ꞌegaca bárcodoꞌ naꞌ,
en taꞌguibëꞌ yöxaj böla quégaquiëꞌ.
3 Gurenëꞌ Jesús tu lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
le nequi queëꞌ Simón Pedro,
ateꞌ gunábinëꞌ lëꞌ udxíguiëꞌ le iaꞌlátiꞌdoꞌ ziꞌtuꞌ ga naca raꞌ yu bidxi naꞌ.
Níꞌirö guröꞌë Jesús lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
en rö́ꞌösëꞌ caꞌ niꞌ rusédinëꞌ bönachi zián nacuáꞌ lu yu bidxi naꞌ.
4 Cateꞌ budxi bëꞌë didzaꞌ Jesús,
níꞌirö gudxëꞌ Simón,
rnnëꞌ:
―Busáꞌ bárcodoꞌ ni lu nísadoꞌ ga naꞌ röꞌö zila,
ateꞌ niꞌ guliꞌzalaj yöxaj böla queë́liꞌ para sönliꞌ-baꞌ böla.
5 Bubiꞌë didzaꞌ Simón,
rëꞌ Jesús:
―Bönniꞌ Usëdi,
idú yëla chibentuꞌ dxin,
en bitiꞌ bi böla nazö́nituꞌ-baꞌ,
pero didzaꞌ quiuꞌ izáljagaraꞌ yöxaj.
6 Cateꞌ chigulaꞌzaljëꞌ le,
gulaꞌzönëꞌ ziántëröbaꞌ böla,
ateꞌ réquitiquiꞌ irözaꞌ yöxaj böla naꞌ.
7 Níꞌirö buluꞌláꞌa buluꞌluíꞌisinëꞌ,
buluꞌlidzëꞌ luzáꞌagaquiëꞌ nacuꞌë iaꞌtú lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ para záꞌgaquiëꞌ ilácalenëꞌ légaquiëꞌ.
Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ niꞌ buluꞌdzë́ꞌë-baꞌ böla irópatë bárcodoꞌ naꞌ,
ateꞌ chirequi uluꞌhuö́taj bárcodoꞌ naꞌ lu nisa.
8 Cateꞌ biléꞌenëꞌ Simón Pedro lë ni,
níꞌirö buzóa zxibëꞌ lahuëꞌ Jesús,
rnnëꞌ:
―Gucuita ga zoaꞌ,
Xan,
tuꞌ nacaꞌ bönniꞌ dul-laꞌ.
9 Caní gunnë́ꞌ tuꞌ radxi ridzö́binëꞌ Pedro niꞌa quégacabaꞌ böla zián naꞌ gulaꞌzö́ngaquiëꞌ-baꞌ,
en lëscaꞌ caní guca quégaca nupa nacuáꞌlen lëꞌ.
10 Guladxi gulaꞌdzö́binëꞌ caꞌ Jacobo,
en Juan,
yuguꞌ zxíꞌinëꞌ Zebedeo,
nupa ni nácagaca luzë́ꞌë Simón Pedro naꞌ.
Níꞌirö Jesús rëꞌ Simón naꞌ,
rnnëꞌ:
―Bitiꞌ gádxinuꞌ.
Naꞌa isí loꞌ ichëꞌu quiaꞌ bönachi ca runuꞌ rizönuꞌ-baꞌ böla.
11 Cateꞌ chibuluꞌsudxinëꞌ yuguꞌ bárcodoꞌ naꞌ ga naca raꞌ yu bidxi,
níꞌirö buluꞌcáꞌanëꞌ yúguꞌtë niꞌ,
ateꞌ söjácalenëꞌ Jesús.
Ruúnëꞌ Jesús tu bönniꞌ réꞌenëꞌ huëꞌ nudzuꞌ ruzödi
12 Cateꞌ zoëꞌ Jesús tu lu yödzö niꞌ,
bidxinëꞌ tu bönniꞌ réꞌedeꞌenëꞌ huëꞌ nudzuꞌ ruzödi ga naꞌ zoëꞌ.
Cateꞌ biléꞌenëꞌ Jesús,
busudxín lahuëꞌ lu yu,
en gútaꞌyuëꞌ lahuëꞌ,
rnnëꞌ:
―Xan,
channö rë́ꞌënuꞌ,
huáca unuꞌ nedaꞌ.
13 Níꞌirö bulí nëꞌë Jesús,
en gudanëꞌ lëꞌ.
Rëꞌ lëꞌ:
―Rë́ꞌëndaꞌ.
Gacuꞌ dxiꞌa.
Laꞌ gubídxitë huëꞌ nudzuꞌ queëꞌ bönniꞌ naꞌ.
14 Níꞌirö Jesús gunná béꞌenëꞌ lëꞌ cuntu nu guíëꞌ caꞌ.
Gudxëꞌ lëꞌ:
―Guyéaj,
yöjluíꞌi cuinuꞌ lahuëꞌ bixúz,
ateꞌ yöjnödzaj que yudoꞌ le ruluíꞌi nuhuöácuꞌ dxiꞌa ca gunná bëꞌë Moisés,
lë naꞌ uluíꞌi légaquiëꞌ chiböácuꞌ.
15 Guzë́tërö didzaꞌ que yöl-laꞌ huáca queëꞌ Jesús,
ateꞌ buluꞌdubi bönachi zián ga naꞌ zoëꞌ para ilaꞌyöni xtídzëꞌë,
en para únëꞌ léguequi,
ugǘëꞌ yödzöhuë́ꞌ téꞌeguequi.
16 Níꞌirö buzë́ꞌë Jesús niꞌ,
en guyijëꞌ tu lataj cáꞌasö,
ateꞌ niꞌ bulidzëꞌ Dios.
Ruúnëꞌ Jesús tu bönniꞌ huëꞌ nacúꞌuniëꞌ bin
17 Iaꞌtú dza,
cateꞌ niꞌ rusédinëꞌ Jesús bönachi,
rö́ꞌögaquiëꞌ yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo len bönniꞌ yudoꞌ tuꞌsédinëꞌ xibá queëꞌ Moisés niꞌ,
narúajgaquiëꞌ yúguꞌtë yödzö luyú Galilea,
en luyú Judea,
en lu yödzö Jerusalén.
Naca bëꞌ dë lu nëꞌë Jesús yöl-laꞌ huáca queëꞌ Xanruꞌ Dios tuꞌ ruúnëꞌ bönachi teꞌe nacuáꞌ niꞌ.
18 Níꞌirö bönniꞌ nuáꞌagaquiëꞌ le denëꞌ tu bönniꞌ huëꞌ nacúꞌuniëꞌ bin bilaꞌdxinëꞌ ga niꞌ,
ateꞌ buluꞌguiljëꞌ nacxi ilunëꞌ para ilaꞌguꞌë lëꞌ lu yuꞌu para ilaꞌguixjëꞌ lëꞌ lahuëꞌ Jesús.
19 Cateꞌ bitiꞌ gulaꞌdzö́linëꞌ nacxi ilunëꞌ,
tuꞌ nacuáꞌ bönachi zián niꞌ,
gulaꞌbenëꞌ ícjoꞌolö yuꞌu naꞌ,
en gulaꞌsaljëꞌ ícjoꞌo naꞌ.
Níꞌirö buluꞌzötjëꞌ le denëꞌ bönniꞌ huëꞌ naꞌ,
ateꞌ gulaꞌguíxjëꞌ lëꞌ gatsaj láhuiꞌlö bönachi niꞌ lahuëꞌ Jesús.
20 Cateꞌ gúquibeꞌenëꞌ Jesús ca naꞌ taꞌyéajlëꞌë Lëꞌ,
gudxëꞌ bönniꞌ huëꞌ naꞌ:
―Bönniꞌ,
yuguꞌ dul-laꞌ nabáguꞌu chibuníti lahuaꞌ.
21 Níꞌirö gulaꞌsí lógaquiëꞌ taꞌzáꞌ ládxiꞌgaquiëꞌ bönniꞌ yudoꞌ tuꞌsédinëꞌ naꞌ,
en yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo,
taꞌnnë́ꞌ:
“¿Nuzxi caz bönniꞌ ni rnnëꞌ le rucáꞌana Dios cáꞌasö?
¿Nuzxi caz gaca uniti lo dul-laꞌ?
Tuzëꞌ Dios runiti lahuëꞌ dul-laꞌ.”
22 Réquibeꞌenëꞌ Jesús le taꞌzáꞌ ládxiꞌgaquiëꞌ,
ateꞌ rëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Bizx que rizáꞌ ládxiꞌliꞌ caní?
23 Bitiꞌ naca böniga nu guië́sö bönniꞌ ni:
“Yuguꞌ dul-laꞌ nabáguꞌu chibuníti lahuaꞌ”,
pero naca böniga nu gun ga chasëꞌ,
en sëꞌe niꞌë.
24 Gunaꞌ ga inö́ziliꞌ dë lu naꞌa nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
yöl-laꞌ unná bëꞌ uniti lahuaꞌ dul-laꞌ luyú ni.
Níꞌirö gudxëꞌ bönniꞌ naꞌ nacúꞌuniëꞌ bin,
rnnëꞌ:
―Liꞌ reaꞌ,
guyasa.
Buáꞌ le denuꞌ,
en böaj lidxuꞌ.
25 Laꞌ guyásatëꞌ bönniꞌ huëꞌ naꞌ lógaquiëꞌ,
ateꞌ buꞌë lë naꞌ gútiꞌnëꞌ,
en söhuö́jëꞌ lidxëꞌ,
riguꞌë Dios yöl-laꞌ ba.
26 Gulaꞌnítitiquiꞌsinëꞌ yúguꞌtëꞌ,
ateꞌ gulaꞌguꞌë Dios yöl-laꞌ ba,
en tádxisinëꞌ caꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Naꞌa biléꞌeruꞌ le run ga rubániruꞌ.
Jesús rulidzëꞌ Leví
27 Gudödi gulaca yuguꞌ lë ni burúajëꞌ Jesús niꞌ,
ateꞌ biléꞌenëꞌ tu bönniꞌ uquízxaj lázagaca bönachi,
lëꞌ Leví,
röꞌë ga naꞌ ruquízxjëꞌ,
ateꞌ Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Gudáꞌ nedaꞌ.
28 Laꞌ guyásatëꞌ Leví,
ateꞌ bucáꞌanëꞌ yúguꞌtë,
en saꞌyéajlenëꞌ Jesús.
29 Gudödi niꞌ benëꞌ Leví naꞌ tu güíꞌi huagu queëꞌ Jesús ga naca lu yuꞌu lidxëꞌ,
ateꞌ gulaꞌcuꞌë zián bönniꞌ uquízxaj niꞌ len iaꞌbal-lëꞌ bönniꞌ taꞌbö́ꞌlenëꞌ légaquiëꞌ tahuëꞌ.
30 Níꞌirö bönniꞌ yudoꞌ tuꞌsédinëꞌ len yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo gulaꞌnnë́ꞌ quégaquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizx que rëꞌaj rágulenliꞌ yuguꞌ bönniꞌ uquízxaj,
en iaꞌzícaꞌrëꞌ bönniꞌ dul-laꞌ?
31 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
― Yuguꞌ bönniꞌ nacuꞌë dxiꞌa bitiꞌ naquíniguequinëꞌ nu un bönachi,
pero bönniꞌ téꞌenëꞌ naquíniguequinëꞌ nu un bönachi.
32 Zaꞌa,
calëga ulídzagacaꞌ-nëꞌ bönniꞌ tsahuiꞌ,
pero zaꞌa ulídzagacaꞌ-nëꞌ bönniꞌ dul-laꞌ para uluꞌbíꞌi ládxiꞌgaquiëꞌ.
Taꞌnábinëꞌ Jesús ca naca que yöl-laꞌ run gubasa
33 Níꞌirö bönniꞌ yudoꞌ naꞌ gulaꞌnábinëꞌ Jesús,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizx que tunëꞌ gubasa zián luzuí bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Juan,
en tuꞌlidzëꞌ Dios,
ateꞌ tunëꞌ caꞌ caní bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo,
pero bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Liꞌ tëꞌaj tahuëꞌ?
34 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Naruꞌ huácatsö gunliꞌ ga ilunëꞌ gubasa bönniꞌ nacuꞌë laní que yöl-laꞌ rutsaga naꞌ tsanni niꞌ bönniꞌ rutsaga nëꞌë zóalenëꞌ légaquiëꞌ?
35 Huadxín dza cateꞌ udúëꞌ bönniꞌ rutsaga nëꞌë ga nacuꞌë.
Dza níꞌirö ilunëꞌ gubasa.
36 Níꞌirö bucúdzuꞌë didzaꞌ Jesús ca naca lë ni,
ateꞌ rëꞌ légaquiëꞌ:
―Cuntu nu bönniꞌ ichúguiëꞌ tu lariꞌ cubi chinadía,
en cuejëꞌ tsötacaꞌ le udë́ꞌë lëꞌe lariꞌ tëbi.
Channö gunëꞌ caní,
calë́gasö gaca ditaj lariꞌ cubi naꞌ,
pero láriꞌdoꞌ naꞌ birúaj lëꞌe lariꞌ cubi naꞌ bitiꞌ tsöjlö́za lariꞌ tëbi naꞌ.
37 Lëscaꞌ caní,
cuntu nu bönniꞌ riguë́ꞌë xisi uva cubi lu buzudi guídi gula.
Channö nu gun caní,
xisi uva cubi naꞌ uchözaꞌ buzudi guídi gula,
ateꞌ ilalaj xisi uva naꞌ,
ateꞌ gaca ditaj buzudi guídi gula naꞌ.
38 Que lë ni naꞌ ral-laꞌ cáꞌaruꞌ xisi uva cubi lu buzudi guídi cubi,
ateꞌ irópatë ilaca chiꞌi.
39 Channö zoa nu rëꞌaj xisi uva gula,
bitiꞌ guë́ꞌënitë guíꞌaj xisi uva cubi,
tuꞌ rnna:
“Nácarö sizxíꞌ xisi uva gula naꞌ.”
