Ridxinëꞌ Jesús Nazaret, le naca ladzëꞌ
6
Buzë́ꞌë Jesús niꞌ,
budxinëꞌ ladzëꞌ,
ateꞌ yuguꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ söjácalenëꞌ Lëꞌ.
2 Cateꞌ bidxín dza láꞌayi quégaquiëꞌ bönniꞌ judío,
gusí lahuëꞌ Jesús rusédinëꞌ bönachi ga naꞌ tuꞌdubëꞌ tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios.
Gulaꞌcuáꞌ bönachi zián niꞌ taꞌyöni Lëꞌ.
Buluꞌbani,
taꞌnná:
―¿Gazxi caz bizë́dëꞌ bönniꞌ ni yuguꞌ lë ni?
¿Bizxi caz yöl-laꞌ réajniꞌi ni nadéliꞌnëꞌ?
¿Nacxi caz runëꞌ le nácagaca bëꞌ naꞌ záꞌgaca yehuaꞌ yubá?
3 Náquiëꞌ bönniꞌ ni gubëdxi yaga naꞌ,
en zxíꞌininu María.
Náquiëꞌ bö́chiꞌgaquiëꞌ Jacobo,
en José,
en Judas,
en Simón.
Nigula zanëꞌ nacuáꞌlennu caꞌ rëꞌu.
―Gátiꞌtës tunëꞌ bal nu bönniꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
pero bönachi uládz queëꞌ,
en bönachi diꞌa dza queëꞌ,
en bönachi nacuáꞌ lidxëꞌ bitiꞌ tun lëꞌ bal.
5 Que lë ni naꞌ bitiꞌ guca gunëꞌ Jesús nitú yöl-laꞌ huáca zxön niꞌ.
Bunsëꞌ nabábasö bönachi teꞌe cateꞌ guxóa nëꞌë léguequi.
6 Bubáninëꞌ Jesús tuꞌ cabí taꞌyéajlëꞌ Lëꞌ.
Gudödi naꞌ gudödëꞌ yuguꞌ yö́dzödoꞌ nacuáꞌ gásibiꞌilö,
rusë́dinëꞌ bönachi niꞌ.
Risö́l-lëꞌë Jesús bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ tsöjéngaquiëꞌ libán
7 Níꞌirö bulidzëꞌ Jesús idxínnutëꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ,
en gusí lahuëꞌ risö́l-lëꞌë légaquiëꞌ chopa huéajgaquiëꞌ.
Budödëꞌ lu náꞌagaquiëꞌ yöl-laꞌ unná bëꞌ uluꞌbéajëꞌ yuguꞌ böꞌ xihuiꞌ yúꞌugaca bönachi.
8 Gunná béꞌenëꞌ légaquiëꞌ bitiꞌ bi iluꞌë laꞌ nöza,
calëga yöxaj,
calëga yöta,
en calëga dumí bitiꞌ ilaꞌguꞌë lu buzudi quégaquiëꞌ,
pero iluáꞌasëꞌ xiyágadoꞌ.
9 Ral-laꞌ uluꞌdë́ꞌë xiráchugaquiëꞌ,
pero calëga chopa lariꞌ uluꞌxóa yéngaquiëꞌ.
10 Gudxëꞌ caꞌ légaquiëꞌ:
―Gátiꞌtës ga tsúꞌuliꞌ tu yuꞌu,
guliꞌsóa yuꞌu naꞌ cateꞌ uzáꞌaröliꞌ yödzö naꞌ.
11 Channö tsúꞌuliꞌ tu yödzö ga bitiꞌ ilún bönachi lu yödzö naꞌ libíꞌiliꞌ bal,
en bitiꞌ uluꞌzë́ nágagaquiëꞌ xtídzaꞌliꞌ,
buliꞌrúaj niꞌ,
en buliꞌquínnaj bëchtö daꞌ lëꞌe lábaliꞌ.
Lë ni gaca bëꞌ nabágaꞌgaquiëꞌ xíguiaꞌ.
Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
cateꞌ idxín dza ichúguiëꞌ Dios quégaca bönachi,
ilaꞌguíꞌi ilaꞌzácaꞌrö bönachi lu yödzö naꞌ ca ilaꞌguíꞌi ilaꞌzacaꞌ bönachi Sodoma,
en Gomorra,
yuguꞌ yödzö naꞌ busunítiëꞌ Dios.
12 Níꞌirö bilaꞌrúajëꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ,
yöjéngaquiëꞌ libán ca ral-laꞌ uluꞌbíꞌi ládxiꞌgaca bönachi.
13 Buluꞌbéajëꞌ zián böꞌ xihuiꞌ yúꞌugaca bönachi.
Gulaꞌguꞌë le za zián nupa teꞌe,
ateꞌ buluꞌhuöáquiëꞌ.
Ca bë́tigaquiëꞌ Juan, bönniꞌ buquilëꞌ bönachi nisa
14 Biyönnëꞌ Herodes,
bönniꞌ unná bëꞌ,
ca naca le runëꞌ Jesús,
tuꞌ rizë́ didzaꞌ gátiꞌtës que yöl-laꞌ huáca queëꞌ.
Bal-la bönachi taꞌnná:
―Chibubanëꞌ Juan,
bönniꞌ niꞌ buquilëꞌ bönachi nisa,
lu yöl-laꞌ guti.
Que lë ni naꞌ napëꞌ yöl-laꞌ huáca runëꞌ yuguꞌ lë ni.
15 Iaꞌbal-la bönachi taꞌnná:
―Naquiëꞌ Elías,
bönniꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios dza niꞌte.
Iaꞌbal-la bönachi taꞌnná:
―Naquiëꞌ bönniꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios ca guláquiëꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ dza niꞌte.
16 Cateꞌ biyönnëꞌ Herodes yuguꞌ lë ni,
gunnë́ꞌ:
―Naquiëꞌ Juan,
bönniꞌ naꞌ burixaꞌ yenëꞌ.
Chibubanëꞌ lu yöl-laꞌ guti.
17 Caní gunnë́ꞌ Herodes tuꞌ gusö́l-lëꞌë lë cazëꞌ bönniꞌ yöjxö́ngaquiëꞌ Juan naꞌ,
ateꞌ gulúguiꞌë lëꞌ du guíë lu yuꞌu lidxi guíë.
Caní benëꞌ Herodes tuꞌ rilenu Herodías Juan naꞌ.
Nácanu nigula naꞌ gúcanu nigula queëꞌ Felipe,
bö́chëꞌë Herodes naꞌ.
Herodes gudúëꞌ-nu Herodías naꞌ,
en butsaga náꞌalenëꞌ-nu.
18 Juan naꞌ gudxëꞌ Herodes:
―Bitiꞌ ral-laꞌ sóalenuꞌ-nu nigula queëꞌ bö́chuꞌu.
19 Que lë ni naꞌ gusí gurö́ꞌönu Herodías.
Gúꞌuninu bi gunnu queëꞌ Juan,
tuꞌ gúꞌuninu gútinu lëꞌ,
pero bitiꞌ bi guzxéquiꞌnu
20 tuꞌ rádxinëꞌ Herodes Juan.
Nö́zinëꞌ náquiëꞌ Juan naꞌ tsahuiꞌ,
en láꞌayi.
Que lë ni naꞌ gudapa chiꞌë lëꞌ,
en buzë́ náguiëꞌ lëꞌ idú ládxëꞌë sal-laꞌ lë naꞌ rnnëꞌ Juan ben ga guröꞌë böniga Herodes naꞌ.
21 Níꞌirö bidxín tu dza guzxéquiꞌnu Herodías naꞌ,
le naca dza runëꞌ Herodes laní que dza guyéꞌenëꞌ iz.
Bupë́ꞌë le ilëꞌaj ilahuëꞌ bönniꞌ dë lu náꞌagaquiëꞌ uláz queëꞌ,
en bönniꞌ taꞌnná béꞌenëꞌ bönniꞌ röjáquiëꞌ gudil-la,
encaꞌ bönniꞌ nácagaquiëꞌ lo luyú Galilea.
22 Guyázabiꞌ biꞌi nigula queë́nu Herodías ga naꞌ tëꞌaj tahuëꞌ,
en buyáꞌabiꞌ lógaquiëꞌ.
Guyaza ládxëꞌë Herodes ca runbiꞌ,
en gulaꞌyaza ládxiꞌgaca caꞌ nupa tëꞌaj tágulen lëꞌ.
Níꞌirö Herodes gudxëꞌ-biꞌ biꞌi nigula naꞌ,
gunnë́ꞌ:
―Gunaba bi rë́ꞌënuꞌ gunnaꞌ quiuꞌ,
ateꞌ gunaꞌ caꞌ.
23 Benëꞌ tsutsu xtídzëꞌë,
gudxëꞌ-biꞌ:
―Niꞌa queëꞌ Xanruꞌ Dios gunnaꞌ quiuꞌ bítiꞌtës bi inabuꞌ ga idxintë gatsaj ga rinná bëꞌa.
24 Burúajbiꞌ lëbiꞌ,
ateꞌ gunábabiꞌ xináꞌabiꞌ:
―¿Bizxi inábatsaꞌ?
Lënu gúdxinu-biꞌ:
―Icjëꞌ Juan,
bönniꞌ buquilëꞌ bönachi nisa,
inabuꞌ.
25 Laꞌ buázatëbiꞌ ga naꞌ zoëꞌ Herodes,
en rëbiꞌ-nëꞌ:
―Rëꞌëndaꞌ ixúꞌ quiaꞌ naꞌa lu zxigaꞌ zxön icjëꞌ Juan,
bönniꞌ naꞌ buquilëꞌ bönachi nisa.
26 Níꞌirö buíꞌinnëꞌ Herodes,
pero tuꞌ buzötjëꞌ Dios,
en tuꞌ bilaꞌyöni caꞌ nupa tágulen lëꞌ,
bitiꞌ gúꞌunnëꞌ initi xtídzëꞌë naꞌ guzxíꞌ lu nëꞌë queë́biꞌ.
27 Herodes laꞌ gusö́l-laꞌtëꞌ tu bönniꞌ rejëꞌ gudil-la zoëꞌ rapa chiꞌë,
ateꞌ gunná béꞌenëꞌ lëꞌ tsöjxiꞌë icjëꞌ Juan.
28 Bönniꞌ naꞌ rejëꞌ gudil-la guyijëꞌ lidxi guíë,
yöjrixëꞌ yen Juan naꞌ,
ateꞌ buꞌë icjëꞌ,
nuxóëꞌ le tu lu zxigaꞌ zxön.
Budödëꞌ le lu náꞌabiꞌ biꞌi nigula naꞌ,
ateꞌ lëbiꞌ bunö́dzjabiꞌ le queë́nu xináꞌabiꞌ.
29 Cateꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Juan naꞌ bilaꞌyönnëꞌ didzaꞌ chiguca lë naꞌ,
bilaꞌdxinëꞌ niꞌ,
en buluꞌúꞌë lëꞌ,
ateꞌ yöjcáchiꞌgaquiëꞌ lëꞌ yeru ba.
Rugahuëꞌ Jesús ziánrö ca chi-un gayuáꞌ bönachi
30 Gudödi niꞌ buluꞌdubëꞌ bönniꞌ gubáz queëꞌ Jesús ga zoëꞌ,
en gulaꞌguíxjöiꞌinëꞌ Lëꞌ yúguꞌtë le gulunëꞌ,
en yuguꞌ le buluꞌsë́dinëꞌ bönachi.
31 Nacuáꞌ bönachi zián niꞌ,
nupa záꞌgaca,
en nupa söjaca,
ga bidxintë bítiꞌrö dë lataj ilahuëꞌ Jesús,
en yuguꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ.
Que lë ni naꞌ Jesús gudxëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Guliꞌdá.
Uyéaj cázaruꞌ ga naca lataj cáꞌasö,
en uzíꞌ ládxiꞌruꞌ tu chiꞌi.
32 Laꞌ légacasëꞌ yöjáquiëꞌ tu lëꞌe bárcodoꞌ,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ tu lataj cáꞌasö.
33 Bilaꞌléꞌe bönachi zián légaquiëꞌ söjáquiëꞌ niꞌ,
en núnbëꞌgaca Jesús.
Que lë ni naꞌ bönniꞌ yúguꞌtë yödzö niꞌ carelö yöjáquiëꞌ niꞌ.
Gulaꞌzëꞌe níꞌagaquiëꞌ,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ niꞌ zíꞌatëlö ca Jesús,
en yuguꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ.
34 Cateꞌ burúajëꞌ Jesús lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
biléꞌenëꞌ bönachi zián naꞌ,
ateꞌ buéchiꞌ ládxëꞌë légaquiëꞌ tuꞌ nácagaquiëꞌ ca böꞌcuꞌ zxílaꞌdoꞌ bitiꞌ zoa nu gapa chiꞌi légacabaꞌ.
Gusí lahuëꞌ rusë́dinëꞌ légaquiëꞌ le zián.
35 Cateꞌ chiridzö́ꞌ dza naꞌ,
yuguꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Jesús bilaꞌdxinëꞌ ga zoëꞌ,
en tëꞌ Lëꞌ:
―Chiridzö́ꞌ,
ateꞌ lataj cáꞌasö naca ni.
36 Busöl-laꞌ bönachi zián ni para tsöjaca yuguꞌ yúꞌudoꞌ,
en yuguꞌ yö́dzödoꞌ nacuáꞌ gásibiꞌilö,
tsöjö́ꞌugaca yöta,
tuꞌ cabí bi dë ni le ilagu.
37 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―Guliꞌgüíꞌ libíꞌi cázaliꞌ le ilahuëꞌ.
Gulë́ꞌ Lëꞌ:
―¿Naruꞌ tsöjö́ꞌutsatuꞌ yöta xtila len lázxjatuꞌ que idú xunuꞌ beoꞌ,
ateꞌ güíꞌituꞌ le ilahuëꞌ?
38 Jesús gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Bal-laxi yöta xtila dë queë́liꞌ?
Guliꞌtsöjyútsöcaꞌ.
Cateꞌ chinö́ziguequinëꞌ,
tëꞌ Lëꞌ:
―Gáyuꞌsö yöta xtila dë,
en chópasöbaꞌ böla dëbaꞌ.
39 Níꞌirö gunná bëꞌë Jesús ilunëꞌ ga ilaꞌbö́ꞌ bönachi zián naꞌ,
ilaꞌcuáꞌ tu cöꞌ huéajguequi ga naca lachiꞌ lu dacaꞌ.
40 Gulaꞌcuꞌë tu cöꞌ huéajgaquiëꞌ,
tu gayuáꞌ huéajgaquiëꞌ,
en chi-un huéajgaquiëꞌ.
41 Níꞌirö gudélëꞌë Jesús igáyuꞌtë yöta xtila naꞌ,
en irópabaꞌ böla naꞌ.
Buyúëꞌ zacaꞌ lúzxiba,
en gudxëꞌ Dios:
“Xclenuꞌ.”
Níꞌirö buzxuzxjëꞌ yöta xtila naꞌ,
en bëꞌë quégaquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ para ilaꞌguísiëꞌ quégaca bönachi zián naꞌ.
Gudísiëꞌ caꞌ irópatëbaꞌ böla naꞌ quégaca yúguꞌtë bönachi naꞌ.
42 Gulahuëꞌ yúguꞌtëꞌ,
en buluꞌhuö́ljanëꞌ.
43 Níꞌirö buluꞌtubëꞌ le bizxaj que yöta xtila naꞌ,
en quégacabaꞌ böla,
ateꞌ chinnu gaꞌböra buluꞌlíëꞌ.
44 Guláquiëꞌ ca chi-un gáyuꞌë bönniꞌ naꞌ gulahuëꞌ.
Rizëꞌe niꞌë Jesús lu nísadoꞌ
45 Laꞌ bentëꞌ Jesús ga gulaꞌbenëꞌ yuguꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ lëꞌe bárcodoꞌ,
para ilaꞌnö́ruëꞌ lahuëꞌ,
ilaꞌdödëꞌ lu nísadoꞌ naꞌ,
para ilaꞌdxinëꞌ lu yödzö Betsaida,
tsanni niꞌ Lëꞌ rusöl-lëꞌ bönachi zián naꞌ lídxiguequi.
46 Cateꞌ chibudxi busöl-lëꞌ légaquiëꞌ,
guyijëꞌ tu lu guíꞌadoꞌ,
ateꞌ niꞌ ruíꞌilenëꞌ Dios didzaꞌ.
47 Cateꞌ chizáꞌ ral-la,
zeaj bárcodoꞌ naꞌ gatsaj láhuiꞌlö nísadoꞌ,
ateꞌ zoëꞌ Jesús tuzëꞌ luyú bidxi naꞌ.
48 Biléꞌenëꞌ Jesús légaquiëꞌ,
böniga tuꞌsë́ꞌë bárcodoꞌ naꞌ tuꞌ recja böꞌ zaꞌ ga naꞌ taꞌdödëꞌ.
Gudödi guluhuëla bidxinëꞌ Jesús ga naꞌ nacuꞌë,
rizëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ gúꞌunnëꞌ tö́disëꞌ ga naꞌ nacuꞌë.
49 Cateꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ Lëꞌ rizëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ,
guléquinëꞌ bixín naꞌ,
ateꞌ gulaꞌbö́dxiꞌë
50 tuꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ yúguꞌtëꞌ Lëꞌ,
en guladxi gulaꞌdzö́binëꞌ.
Níꞌirö laꞌ bulidztëꞌ Jesús légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Buliꞌtipa ládxiꞌliꞌ.
Nedaꞌ caz.
Bitiꞌ gádxiliꞌ.
51 Gurenëꞌ Jesús lëꞌe bárcodoꞌ ga naꞌ nacuꞌë,
ateꞌ gurö́ꞌö dxi böꞌ naꞌ recja,
ateꞌ légaquiëꞌ gulaꞌniti gulaꞌtíquiꞌsinëꞌ buluꞌbáninëꞌ.
52 Bitiꞌ taꞌyéajniꞌininëꞌ le ruluíꞌi lë naꞌ benëꞌ Jesús que yöta xtila naꞌ.
Niꞌ naca zidi icja ládxiꞌdoꞌgaquiëꞌ.
Ruúnëꞌ Jesús nupa teꞌe lu yödzö Genesaret
53 Gulaꞌdödëꞌ Jesús,
en yuguꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ ga naca lu xiyúgaca bönachi Genesaret.
Buluꞌdxíguëꞌë bárcodoꞌ luyú bidxi niꞌ.
54 Cateꞌ buluꞌrúajëꞌ lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
laꞌ buluꞌúnbëꞌtë bönachi niꞌ Jesús.
55 Gulaꞌxitiꞌ bönachi naꞌ,
yöjaca yúguꞌtë yö́dzödoꞌ idú gásibiꞌilö,
en gulaꞌsí lógaquiëꞌ dujuáꞌagaquiëꞌ yúguꞌtë nupa teꞌe ga zoëꞌ Jesús,
zxóagaca yuguꞌ le déguequini,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ gátiꞌtës taꞌyönnëꞌ zoëꞌ Jesús.
56 Gátiꞌtës ga ridödëꞌ Jesús,
yuguꞌ lu yö́dzödoꞌ,
en yuguꞌ yödzö zxön,
en yuguꞌ yúꞌudoꞌ,
tuꞌcuꞌë nupa teꞌe quégaquiëꞌ gapa naca laꞌ nöza,
en gapa naca lu yë́ꞌëyi,
en taꞌtáꞌyuëꞌ lahuëꞌ Jesús guꞌë légaquiëꞌ lataj ilaꞌgansëꞌ luzxi lariꞌ nácuëꞌ.
Yúguꞌtë nupa naꞌ bilaꞌgán lariꞌ nácuëꞌ buluꞌhuöácatë dxíꞌadoꞌ.