Ca bë́tgaquieꞌ Juan, bönniꞌ buquilëꞌ bönachi nisa
14
Lu dza niꞌ,
biyönnëꞌ Herodes,
bönniꞌ rinná bëꞌë luyú Galilea,
ca nácagaca yuguꞌ yöl-laꞌ huáca runëꞌ Jesús.
2 Herodes naꞌ gudxëꞌ yuguꞌ niꞌa nëꞌë,
rnnëꞌ:
―Bönniꞌ naꞌ Juan,
bönniꞌ buquilëꞌ bönachi nisa.
Chibubanëꞌ lu yöl-laꞌ guti.
Que lë ni naꞌ dë lu nëꞌë yöl-laꞌ huáca zxön naꞌ.
3 Caní gunnë́ꞌ Herodes tuꞌ gusö́l-lëꞌë lë cazëꞌ bönniꞌ gulaꞌzönëꞌ Juan,
en gulúguiꞌë lëꞌ du guíë,
ateꞌ gulaꞌguꞌë lëꞌ lidxi guíë tuꞌ gúꞌuninu Herodías ilunëꞌ caní.
Herodías naꞌ gúcanu nigula queëꞌ Felipe,
bö́chëꞌë Herodes naꞌ.
4 Caní benëꞌ Herodes,
tuꞌ gudxëꞌ Juan naꞌ lëꞌ:
“Bitiꞌ ral-laꞌ sóalenuꞌ-nu.”
5 Que lë ni naꞌ gúꞌunnëꞌ Herodes gútiëꞌ Juan,
pero gúdxinëꞌ ilaꞌdáꞌbagaꞌ bönachi lu yödzö niꞌ lëꞌ,
tuꞌ téquiguequi bönachi náquiëꞌ Juan naꞌ tu bönniꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
6 Níꞌirö cateꞌ guca laní que dza guyéꞌenëꞌ iz Herodes,
birúajbiꞌ biꞌi nigula queë́nu Herodías naꞌ,
en buyáꞌabiꞌ lógaca nupa nacuáꞌ laní naꞌ,
ateꞌ guyaza ládxëꞌë Herodes le benbiꞌ.
7 Guzxíꞌ lu nëꞌë Herodes,
en benëꞌ tsutsu xtídzëꞌë unödzjëꞌ queë́biꞌ bítiꞌtës bi inábibiꞌ lëꞌ.
8 Tuꞌ chibusédinu-biꞌ zíꞌalö xináꞌabiꞌ,
gúdxibiꞌ lëꞌ:
―Benna quiaꞌ naꞌa icjëꞌ Juan,
bönniꞌ buquilëꞌ bönachi nisa.
Gulúꞌu le tu lu zxigaꞌ zxön.
9 Níꞌirö buíꞌinnëꞌ Herodes,
pero tuꞌ chibenëꞌ tsutsu xtídzëꞌë,
en tuꞌ bilaꞌyöni nupa teꞌaj tágulen lëꞌ,
que lë ni naꞌ gunná béꞌenëꞌ nu tsöjnödzaj icjëꞌ Juan naꞌ queë́biꞌ.
10 Caní guca,
gusö́l-lëꞌë nu tsöjríxi yenëꞌ Juan ga niꞌ yuꞌë lidxi guíë.
11 Bönniꞌ naꞌ nasö́l-lëꞌë buꞌë icjëꞌ Juan naꞌ,
zxoa lu zxigaꞌ zxön,
ateꞌ bunödzjëꞌ le queë́biꞌ biꞌi nigula naꞌ,
ateꞌ lëbiꞌ buáꞌabiꞌ le queë́nu xináꞌabiꞌ.
12 Níꞌirö bilaꞌdxinëꞌ bönniꞌ gulaꞌdë́ꞌë Juan naꞌ,
ateꞌ buluꞌúꞌë lëꞌ,
en buluꞌcáchëꞌë lëꞌ.
Gudödi niꞌ,
yöjtíxjöiꞌiguequinëꞌ Jesús ca gulaca lë ni.
Jesús rugahuëꞌ ziánrö ca chi-un gayuáꞌ bönachi
13 Cateꞌ réquibeꞌenëꞌ Jesús lë ni,
buzë́ꞌë niꞌ,
ateꞌ gurenëꞌ tu lëꞌe bárcodoꞌ,
en saꞌyéajëꞌ laꞌ queë́zëꞌ tu lataj cáꞌasö.
Cateꞌ bilaꞌyöni bönachi zéajëꞌ niꞌ,
bilaꞌrúaj yuguꞌ yödzö niꞌ,
en yöjaca ga niꞌ idxinëꞌ Jesús,
taꞌzëꞌe níꞌaguequi.
14 Cateꞌ burúajëꞌ Jesús lëꞌe barco,
biléꞌenëꞌ nacuáꞌ bönachi zián niꞌ,
ateꞌ buéchiꞌ ládxëꞌë léguequi,
en bunëꞌ nupa teꞌe,
nútsaꞌgaca ládjaguequi.
15 Cateꞌ chiridzö́ꞌ dza naꞌ,
bilaꞌdxinëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús ga zoëꞌ,
en tëꞌ Lëꞌ:
―Chiridzö́ꞌ naꞌa,
ateꞌ cáꞌasö naca lataj ni.
Busöl-laꞌ bönachi ni para tsöjaca gapa dë yö́dzödoꞌ para gáꞌugaca bi ilagu.
16 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ run bayudxi tsöjáquiëꞌ.
Buliꞌnödzaj libíꞌiliꞌ le ilahuëꞌ.
17 Níꞌirö tëꞌ Lëꞌ:
―Gáyuꞌsö yöta xtila dë,
en chópasöbaꞌ böla dëbaꞌ queë́tuꞌ ni.
18 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Buliꞌdödi le lu naꞌa.
19 Níꞌirö Jesús gunná béꞌenëꞌ bönachi naꞌ ilaꞌbö́ꞌ ga yuꞌu dacaꞌ.
Gudödi naꞌ gudélëꞌë gayuꞌ yöta xtila naꞌ,
en chópabaꞌ böla naꞌ,
ateꞌ guchisa lahuëꞌ,
ruyúëꞌ zacaꞌ yehuaꞌ yubá.
Gudxëꞌ Dios:
“Xclenuꞌ.”
Níꞌirö buzxuzxjëꞌ yöta xtila naꞌ,
en budödëꞌ le lu náꞌagaquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ,
ateꞌ légaquiëꞌ gulaꞌguísiëꞌ le lógaca bönachi zián naꞌ.
20 Gulahuëꞌ yúguꞌtëgaquiëꞌ,
en buluꞌhuö́ljanëꞌ.
Níꞌirö buluꞌtubëꞌ yuguꞌ bizxaj nagáꞌanagaca,
en buluꞌlíëꞌ chinnu gaꞌböra.
21 Bönniꞌ niꞌ gulahuëꞌ guláquiëꞌ idú chi-un gáyuꞌë,
pero cuntu nu bulaba yuguꞌ nigula,
en bíꞌidoꞌ.
Jesús rizëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ
22 Níꞌirö laꞌ bentëꞌ Jesús ga gulaꞌbenëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ lëꞌe bárcodoꞌ,
en tsöjáquiëꞌ,
ilaꞌnö́ruëꞌ lahuëꞌ Lëꞌ,
para ilaꞌdödëꞌ iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ niꞌ,
tsanni naꞌ uzenëꞌ Lëꞌ bönachi nacuáꞌ niꞌ didzaꞌ.
23 Cateꞌ chibusö́l-lëꞌë Jesús bönachi naꞌ,
gurenëꞌ tu lu guíꞌadoꞌ ga niꞌ yöjsóëꞌ tuzëꞌ.
Niꞌ bulidzëꞌ Dios.
Cateꞌ chigul-la,
tuzëꞌ zoëꞌ niꞌ.
24 Bárcodoꞌ ga naꞌ nacuꞌë bönniꞌ usëda queëꞌ ridödi gatsaj láhuiꞌlö nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ riyasa bárcodoꞌ naꞌ tuꞌ riyasa ridxía nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ ruzagaꞌ böꞌ recja barco naꞌ.
25 Gudödi guluhuëla,
gubíguiꞌë Jesús galaꞌ ga naꞌ nacuꞌë,
rizëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ.
26 Cateꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ Lëꞌ,
rizëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ,
gulaꞌbö́ꞌdëꞌë böniga tuꞌ tádxinëꞌ.
Gulaꞌbö́dxiꞌë,
taꞌnnë́ꞌ:
―Tuꞌ ridasö naꞌ.
27 Níꞌirö Jesús laꞌ bulidztëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Buliꞌzxöni ládxiꞌliꞌ.
Nedaꞌ ni.
Bitiꞌ gádxiliꞌ.
28 Níꞌirö bubiꞌë didzaꞌ Pedro,
rëꞌ Jesús:
―Xan,
channö nacuꞌ Liꞌ,
gunná beꞌe nedaꞌ guídaꞌ ga naꞌ zuꞌ lu nisa.
29 Jesús gudxëꞌ lëꞌ:
―Gudá.
Níꞌirö bötjëꞌ Pedro lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
en guzëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ,
saꞌyéajëꞌ ga naꞌ zoëꞌ Jesús.
30 Níꞌirö cateꞌ biléꞌenëꞌ Pedro ca böꞌ naꞌ recja rutá nisa,
gúdxinëꞌ.
Níꞌirö gusí lahuëꞌ rötjëꞌ lu nisa,
ateꞌ gurö́dxiꞌë.
Bulidzëꞌ Jesús,
rnnëꞌ:
―Xan,
busölá nedaꞌ.
31 Jesús laꞌ bulitë nëꞌë.
Buguélëꞌë lëꞌ,
en rëꞌ lëꞌ:
―Látiꞌsö réajlëꞌu nedaꞌ.
¿Bizx que guca chopa ládxuꞌu?
32 Cateꞌ buluꞌbenëꞌ lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
gurö́ꞌö dxi böꞌ naꞌ recja.
33 Níꞌirö bönniꞌ nacuꞌë lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ gulaꞌyéaj ládxiꞌgaquiëꞌ Jesús ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Le nácatë,
Zxíꞌinëꞌ Dios nacuꞌ.
Jesús ruúnëꞌ yuguꞌ bönniꞌ huëꞌ nacuꞌë yödzö Genesaret
34 Cateꞌ chigulaꞌdödëꞌ iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ naꞌ,
laꞌ bilaꞌdxintëꞌ lu xiyú yödzö Genesaret.
35 Cateꞌ buluꞌúnbëꞌë bönniꞌ yödzö niꞌ Jesús,
gulaꞌsö́l-lëꞌë didzaꞌ idútë luyú niꞌ,
ateꞌ dujuáꞌgaquiëꞌ yúguꞌtë nupa teꞌe ga naꞌ zoëꞌ Jesús.
36 Gulátaꞌyuëꞌ lahuëꞌ Jesús guꞌë légaquiëꞌ lataj ilaꞌgansëꞌ ruíꞌi lariꞌ nácuëꞌ,
ateꞌ laꞌ buluꞌhuöácatë yúguꞌtë nupa naꞌ bilaꞌgán lariꞌ naꞌ.