Rugahuëꞌ Jesús ziánrö ca chi-un gayuáꞌ bönachi
6
Gudödi guca lë ni,
guyijëꞌ Jesús iaꞌtsöláꞌa Nísadoꞌ Que Galilea,
nazíꞌi le caꞌ Nísadoꞌ Queëꞌ Tiberias.
2 Bönachi zián yöjnógaca Jesús tuꞌ bilaꞌléꞌe yuguꞌ yöl-laꞌ huáca benëꞌ,
cateꞌ bunëꞌ bönniꞌ téꞌenëꞌ.
Jesús alimenta una multitud (Juan 6.1-15)
3 Níꞌirö gurenëꞌ Jesús,
guyijëꞌ ga naca tu lu guíꞌadoꞌ,
ga niꞌ gurö́ꞌölenëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ.
4 Chizóa idxín Laní Pascua cateꞌ tuꞌsubanëꞌ bönniꞌ judío ca benëꞌ Dios,
bubéajëꞌ xuz xtóꞌogaquiëꞌ luyú Egipto.
5 Cateꞌ guchisa lahuëꞌ Jesús,
en biléꞌenëꞌ bönachi zián záꞌgaca ga zoëꞌ,
níꞌirö rëꞌ Felipe:
―¿Gazxi tsöjö́ꞌuruꞌ yöta xtila le ilágugaca bönachi zián ni?
6 Caní gunnë́ꞌ Jesús para siꞌ bëꞌë Felipe naꞌ,
tuꞌ chinö́zinëꞌ Lëꞌ naca gunëꞌ.
7 Bubiꞌë didzaꞌ Felipe,
rnnëꞌ:
―Laꞌtuꞌ síꞌiruꞌ yöta xtila len lázxjaruꞌ que idú xunuꞌ beoꞌ,
bitiꞌ guequi látiꞌdoꞌ huéaj le ilágugaca bönachi zián ni.
8 Níꞌirö tu bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús,
lëꞌ Andrés,
bö́chëꞌë Simón Pedro,
rëꞌ Lëꞌ,
rnnëꞌ:
9 ―Ni zóabiꞌ tubiꞌ biꞌi bönniꞌ,
nuáꞌabiꞌ gayuꞌ yöta xtila néquiguequini zxoaꞌ cebada,
en chópabaꞌ böla cuídiꞌdoꞌ.
¿Naruꞌ huéquiꞌtse ugagu le doꞌ ni cateꞌ xö bönachi?
10 Níꞌirö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Guliꞌgún ga ilaꞌbö́ꞌ bönachi zián ni lu yu.
Lataj naꞌ,
rö́ꞌödaꞌ dacaꞌ,
ateꞌ gulaꞌböꞌë idú ca chi-un gáyuꞌë bönniꞌ niꞌ.
11 Níꞌirö gudélëꞌë Jesús yuguꞌ yöta xtila naꞌ.
Cateꞌ chigudxëꞌ Dios:
“Xclenuꞌ”,
gudísiëꞌ le quégaquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ,
ateꞌ légaquiëꞌ gulaꞌguísiëꞌ le quégaca yúguꞌtë nupa naꞌ rö́ꞌgaca lu dacaꞌ niꞌ.
Lëscaꞌ caní gulunëꞌ quégacabaꞌ böla cuídiꞌdoꞌ naꞌ,
ateꞌ gulahuëꞌ tsca gulë́ꞌënnëꞌ ilahuëꞌ.
12 Cateꞌ chibuluꞌhuö́ljanëꞌ,
Jesús gudxëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ,
gunnë́ꞌ:
―Buliꞌtúbi le bizxaj nagáꞌanagaca,
para cabí ilaca ditaj.
13 Buluꞌtubëꞌ caꞌ,
ateꞌ buluꞌlíëꞌ chinnu gaꞌbö́radoꞌ yuguꞌ le bizxaj quégaca gayuꞌ yöta xtila néquiguequini zxoaꞌ cebada naꞌ,
le buluꞌgáꞌana quégaquiëꞌ bönniꞌ naꞌ gulahuëꞌ.
14 Cateꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ bönniꞌ niꞌ yöl-laꞌ huáca naꞌ benëꞌ Jesús,
taꞌnnë́ꞌ:
―Le nácatë bönniꞌ ni náquiëꞌ bönniꞌ naꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
bönniꞌ naꞌ ral-laꞌ guídëꞌ yödzölió ni.
15 Tuꞌ réquibeꞌenëꞌ Jesús të́ꞌënnëꞌ ilaꞌchë́ꞌë Lëꞌ bayudxi para ilunëꞌ ga inná béꞌenëꞌ légaquiëꞌ,
que lë ni naꞌ buzë́ꞌë niꞌ,
saꞌyéajëꞌ tuzëꞌ tu lu guíꞌa.
Rizëꞌe niꞌë Jesús lu nísadoꞌ
16 Cateꞌ chizáꞌ ral-la,
yöjáquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ raꞌ nísadoꞌ.
Jesús camina sobre el agua (Juan 6.16-22)
17 Gulaꞌbenëꞌ tu lëꞌe bárcodoꞌ niꞌ,
en söjáquiëꞌ taꞌdödëꞌ lu nísadoꞌ naꞌ,
para uluꞌdxinëꞌ Capernaum.
Chinaca chul-la ateꞌ Jesús bitiꞌ ridxíninëꞌ ga naꞌ nacuꞌë.
18 Gusí lo recja böꞌ budunuꞌ lu nísadoꞌ naꞌ,
ateꞌ riyasa ridxía nisa naꞌ.
19 Cateꞌ chibuluꞌsë́ꞌë bárcodoꞌ naꞌ,
le guzáꞌ le naca tsca rizáꞌaruꞌ tu hórasö,
níꞌirö bilaꞌléꞌenëꞌ Jesús rizëꞌe niꞌë lu nísadoꞌ naꞌ,
en zëꞌë ribíguëꞌë ga naꞌ zeaj barco naꞌ,
ateꞌ guladxi gulaꞌdzö́binëꞌ.
20 Níꞌirö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Nedaꞌ caz ni.
Bitiꞌ gádxiliꞌ.
21 Níꞌirö len yöl-laꞌ rudzeja quégaquiëꞌ buluꞌguélëꞌë Lëꞌ lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
ateꞌ laꞌ bidxintë bárcodoꞌ naꞌ lu yu bidxi ga niꞌ söjáquiëꞌ.
Bönachi zián tuꞌguilaj Jesús
22 Dza buropi niꞌ,
guléquibeꞌe bönachi zián naꞌ nagáꞌanagaca iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ bidxín tuz bárcodoꞌ niꞌ,
ateꞌ Jesús bitiꞌ gurénlenëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ lëꞌe bárcodoꞌ naꞌ,
pero légacasëꞌ naꞌ yöjáquiëꞌ.
El pan de vida (Juan 6.22-71)
23 Níꞌirö bilaꞌrúaj iaꞌbal-la bárcodoꞌ lu yödzö Tiberias,
ateꞌ bilaꞌdxín tu lataj le dë gálaꞌsö ga niꞌ gulahuëꞌ yöta xtila cateꞌ niꞌ Xanruꞌ Jesús gudxëꞌ Dios:
“Xclenuꞌ” que.
24 Tuꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ bítiꞌrö zoëꞌ Jesús niꞌ,
en bitiꞌ nacuꞌë bönniꞌ usëda queëꞌ niꞌ,
que lë ni naꞌ gulaꞌbenëꞌ lë́ꞌegaca bárcodoꞌ naꞌ,
ateꞌ yöjáquiëꞌ Capernaum,
tuꞌguiljëꞌ Jesús.
Náquiëꞌ Jesús yöta xtila nabánigaca tsaz bönachi
25 Cateꞌ bilaꞌdxín bönachi zián naꞌ iaꞌtsöláꞌa nísadoꞌ naꞌ,
yöjxácaꞌgaquiëꞌ Jesús,
en tëꞌ Lëꞌ:
―Bönniꞌ Usedi,
¿bátaxi bidxinuꞌ ni?
26 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Ruguílajliꞌ nedaꞌ,
calëga tuꞌ biléꞌeliꞌ yuguꞌ yöl-laꞌ huáca benaꞌ,
pero tuꞌ gudáguliꞌ yöta xtila niꞌ,
en bö́ljaliꞌ.
27 Guliꞌgún dxin,
calëga para síꞌiliꞌ laꞌ huagu ridödi que,
pero para síꞌiliꞌ laꞌ huagu naꞌ ugáꞌanaticaꞌsö,
en runna yöl-laꞌ naꞌbán idú.
Lë ni naca laꞌ huagu nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
gunnaꞌ queë́liꞌ,
tuꞌ buluꞌë lahui Xuzaꞌ Dios nacaꞌ Zxíꞌinëꞌ.
28 Níꞌirö gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizxi run bayudxi guntuꞌ para guntuꞌ le raza ládxëꞌë Dios?
29 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Lë ni le raza ládxëꞌë Dios,
tséajlëꞌëliꞌ nedaꞌ,
nacaꞌ nu gusö́l-lëꞌë Lëꞌ.
30 Níꞌirö gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizxi le naca bëꞌ runuꞌ,
le iléꞌetuꞌ para tséajlëꞌëtuꞌ Liꞌ?
¿Bizxi yöl-laꞌ huáca runuꞌ?
31 Gulahuëꞌ xuz gudödi queëruꞌ yöta xtila nazíꞌi le maná lu lataj cáꞌasö,
ca nazúaj lu guichi láꞌayi,
rnna:
“Yöta xtila que yehuaꞌ yubá Moisés bëꞌë quégaquiëꞌ,
gulahuëꞌ.”
32 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Calëga Moisés naꞌ bennëꞌ queë́liꞌ yöta xtila que yehuaꞌ yubá,
pero Xuzaꞌ Dios runnëꞌ queë́liꞌ yöta xtila le naca idú que yehuaꞌ yubá.
33 Yöta xtila naꞌ runnëꞌ Dios quégaca bönachi nacaꞌ nedaꞌ,
lë naꞌ birúaj yehuaꞌ yubá,
en runödzaj yöl-laꞌ naꞌbán quégaca bönachi yödzölió ni.
34 Níꞌirö tëꞌ Lëꞌ:
―Xan,
bénnaticaꞌsö queë́tuꞌ yöta xtila naꞌ.
35 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Nedaꞌ caz nacaꞌ yöta xtila nabánigaca tsaz bönachi.
Nu zaꞌlen nedaꞌ,
huölaj udzéꞌe tsaz nu naꞌ le naca queëꞌ Dios,
ateꞌ nu tséajlëꞌ nedaꞌ,
chinëꞌaj tsaz le naca queëꞌ Dios.
36 Naca ca naꞌ chigudxi cazaꞌ libíꞌiliꞌ:
“Sal-laꞌ riléꞌeliꞌ nedaꞌ,
bitiꞌ caꞌ réajlëꞌëliꞌ nedaꞌ.”
37 Yúguꞌtë nupa naꞌ runnëꞌ Xuzaꞌ quiaꞌ,
ídigaca quiaꞌ,
ateꞌ nupa naꞌ zaca quiaꞌ,
bitiꞌ usáꞌgacaꞌ-nëꞌ.
38 Caní naca,
tuꞌ bötjaꞌ birúajaꞌ yehuaꞌ yubá,
calëga para gunaꞌ ca rë́ꞌëndaꞌ nedaꞌ caz,
pero para gunaꞌ ca rë́ꞌënëꞌ Dios Xuz,
nasö́l-lëꞌë nedaꞌ.
39 Lë ni le rë́ꞌënëꞌ Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ,
rë́ꞌënëꞌ cabí unítiaꞌ nitú nupa naꞌ bennëꞌ quiaꞌ,
pero usubanaꞌ léguequi dza údxi.
40 Lë ni le rë́ꞌënëꞌ Dios Xuz nasö́l-lëꞌë nedaꞌ,
rë́ꞌënëꞌ gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán quéguequi,
yúguꞌtë nupa naꞌ ilaꞌléꞌe nedaꞌ,
Zxíꞌinëꞌ,
en ilaꞌyéajlëꞌ nedaꞌ,
ateꞌ nedaꞌ usubanaꞌ léguequi dza údxi naꞌ.
41 Níꞌirö gulaꞌnnë́ꞌ queëꞌ Jesús bönniꞌ judío unná bëꞌ tuꞌ gunnë́ꞌ:
“Nedaꞌ caz nacaꞌ yöta xtila naꞌ bötaj,
birúaj yehuaꞌ yubá.”
42 Que lë ni naꞌ taꞌnnë́ꞌ:
―¿Naruꞌ cabí bönniꞌ ni Jesús,
zxíꞌinëꞌ José?
Nunbëꞌ cázaruꞌ xuz xinë́ꞌë.
¿Nacxi caz naca naꞌ,
rnnëꞌ bönniꞌ ni:
“Bötjaꞌ birúajaꞌ yehuaꞌ yubá”?
43 Níꞌirö bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ innëliꞌ quiaꞌ laꞌ libíꞌisiliꞌ.
44 Bitiꞌ séquiꞌnëꞌ nitúëꞌ bönniꞌ guídëꞌ quiaꞌ channö cabí idiguꞌë quiaꞌ Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ nu naꞌ,
ateꞌ nedaꞌ usubanaꞌ nu naꞌ dza údxi.
45 Nazúaj lu guichi láꞌayi ca gulaꞌnnë́ꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
le rnna caní:
Dios usédinëꞌ yúguꞌtë bönachi.
Que lë ni naꞌ,
yúguꞌtë bönniꞌ taꞌyönnëꞌ chiꞌë Xuzaꞌ,
en nazë́dagaquiëꞌ lu nëꞌë Lëꞌ záꞌgaquiëꞌ quiaꞌ.
46 ’Cuntu nu bönniꞌ biléꞌenëꞌ Dios Xuz,
pero tuzëꞌ Bönniꞌ naꞌ birúajëꞌ ga zoëꞌ Dios.
Bönniꞌ ni riléꞌe quézinëꞌ Dios Xuz.
47 Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Nútiꞌtës bönniꞌ réajlëꞌë nedaꞌ dë yöl-laꞌ naꞌbán idú queëꞌ.
48 Nedaꞌ caz nacaꞌ yöta xtila nabánigaca tsaz bönachi.
49 Gulahuëꞌ xuz xtóꞌoliꞌ yöta xtila naꞌ nazíꞌi le maná lu lataj cáꞌasö,
en cateꞌ bizáꞌa dza quégaquiëꞌ gulátiëꞌ.
50 Nedaꞌ nacaꞌ yöta xtila ruhuötaj rirúaj yehuaꞌ yubá,
ateꞌ nútiꞌtës bönniꞌ gahuëꞌ le,
bitiꞌ caꞌ gátiëꞌ bönniꞌ naꞌ.
51 Nedaꞌ caz nacaꞌ yöta xtila naꞌ nabánigaca bönachi,
le bötaj birúaj yehuaꞌ yubá,
ateꞌ channö nútiꞌtës bönniꞌ gahuëꞌ yöta xtila naꞌ,
gaca bánticaꞌsëꞌ bönniꞌ naꞌ.
Yöta xtila naꞌ runödzjaꞌ nedaꞌ naca xipë́laꞌa,
le runödzjaꞌ para gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán quégaca bönachi yödzölió.
52 Níꞌirö bönniꞌ judío unná bëꞌ gulaꞌchixi luzáꞌagaquiëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Naruꞌ huácatsö bönniꞌ ni gunnëꞌ queë́ruꞌ xipë́lëꞌë le gáguruꞌ?
53 Que lë ni naꞌ Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Channö cabí gáguliꞌ xipë́laꞌa nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
en channö cabí guíꞌjaliꞌ xichönaꞌ,
bitiꞌ caꞌ zóalen libíꞌiliꞌ yöl-laꞌ naꞌbán naꞌ.
54 Nútiꞌtës nu gagu xipë́laꞌa,
en guíꞌaj xichönaꞌ,
dë que yöl-laꞌ naꞌbán idú,
ateꞌ nedaꞌ usubanaꞌ nu naꞌ dza údxi.
55 Caní gaca,
tuꞌ naca xipë́laꞌa laꞌ huagu idú,
ateꞌ xichönaꞌ naca tu le naca idú para nu guíꞌaj le.
56 Nútiꞌtës bönniꞌ gahuëꞌ xipë́laꞌa,
en guíꞌjëꞌ xichönaꞌ,
sóalenticaꞌsëꞌ bönniꞌ naꞌ nedaꞌ,
ateꞌ nedaꞌ sóalenticaꞌsaꞌ lëꞌ.
57 Ca naꞌ zoëꞌ nabanëꞌ Dios Xuz nasö́l-lëꞌë nedaꞌ,
ateꞌ nedaꞌ nabánidaꞌ Lëꞌ,
lëscaꞌ caní ibáninëꞌ nedaꞌ nútiꞌtës bönniꞌ gahuëꞌ nedaꞌ.
58 Lë ni yöta xtila bötaj birúaj yehuaꞌ yubá,
en bitiꞌ naca ca yöta xtila naꞌ nazíꞌi le maná,
lë naꞌ gulahuëꞌ xuz xtóꞌoliꞌ,
en cateꞌ bizáꞌa dza quégaquiëꞌ,
gulátiëꞌ.
Nútiꞌtës bönniꞌ gahuëꞌ yöta xtila ni sóaticaꞌsëꞌ ibanëꞌ.
59 Yuguꞌ didzaꞌ ni bëꞌë Jesús ga naca tu lu yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
ateꞌ guca lë ni tsanni niꞌ rusédinëꞌ bönachi Capernaum.
Didzaꞌ rúnnagaca queë́ruꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú
60 Cateꞌ bilaꞌyönnëꞌ didzaꞌ ni,
zián bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús gulaꞌnnë́ꞌ que,
taꞌnnë́ꞌ:
―Banígatë didzaꞌ ni.
¿Nuzxi caz gaca siꞌ lu nëꞌe le?
61 Réquibeꞌenëꞌ Jesús taꞌnnë́ꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ que xtídzëꞌë,
ateꞌ gunábinëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Naruꞌ run didzaꞌ ni libíꞌiliꞌ ziꞌ?
62 ¿Nacxi caz gaca channö hualéꞌeliꞌ nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
huëpaꞌ huöjaꞌ ga niꞌ zoaꞌ zíꞌalö?
63 Le naca queëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi naca le runna yöl-laꞌ naꞌbán queë́liꞌ.
Le naca bë́laꞌsö cuntu nu uzíꞌ xibé.
Didzaꞌ naꞌ bë́ꞌlenaꞌ libíꞌiliꞌ nácagaca queëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi,
en rúnnagaca yöl-laꞌ naꞌbán quégaca bönachi.
64 Naꞌa,
bál-laliꞌ bitiꞌ réajlëꞌëliꞌ.
Gunnë́ꞌ caní Jesús tuꞌ nö́zinëꞌ dza niꞌte nupa naꞌ bitiꞌ taꞌyéajlëꞌ,
encaꞌ nu naꞌ udödi Lëꞌ lu náꞌagaquiëꞌ bönniꞌ ilútiëꞌ Lëꞌ.
65 Que lë ni naꞌ gunnë́ꞌ:
―Que lë ni naꞌ chigudxi cazaꞌ libíꞌiliꞌ:
Bitiꞌ séquiꞌnëꞌ nitúëꞌ bönniꞌ tëꞌë nedaꞌ channö Dios Xuz cabí guꞌë lëꞌ lataj.
66 Dza naꞌ gulaca chopa ládxiꞌgaquiëꞌ zián bönniꞌ usëda queëꞌ,
en bítiꞌrö gulaꞌdálenëꞌ Lëꞌ.
67 Níꞌirö Jesús gunábinëꞌ idxínnutëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ naꞌ,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Naruꞌ ubígaꞌtsaliꞌ caꞌ libíꞌiliꞌ?
68 Bubiꞌë didzaꞌ Pedro,
rëꞌ Lëꞌ:
―Xan,
¿nuzxi que tséajtuꞌ?
Liꞌ napuꞌ didzaꞌ rúnnagaca queë́tuꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú.
69 Netuꞌ réajlëꞌëtuꞌ Liꞌ,
en núnbëꞌëtuꞌ Liꞌ,
nacuꞌ Cristo naꞌ nasö́l-lëꞌë Dios,
en nacuꞌ caꞌ Zxíꞌinëꞌ Dios ban.
70 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Gurö́ cazaꞌ libíꞌiliꞌ chínnuliꞌ ni,
pero tuëꞌ bönniꞌ ládajliꞌ libíꞌiliꞌ dzaga tuꞌ xihuiꞌ lëꞌ.
71 Didzaꞌ ni bëꞌë Jesús ca naca queëꞌ Judas Iscariote,
zxíꞌinëꞌ tu bönniꞌ lëꞌ Simón,
tuꞌ náquiëꞌ Judas bönniꞌ naꞌ udödëꞌ Jesús lu náꞌagaquiëꞌ bönniꞌ ilútiëꞌ Lëꞌ,
en nabábalenëꞌ iaꞌchinéajëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús.