Le tun ga bitiꞌ nácagaca bönachi tsahuiꞌ lahuëꞌ Dios
7
Níꞌirö bal-lëꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo len bal-lëꞌ bönniꞌ yudoꞌ usedi narúajgaquiëꞌ Jerusalén,
buluꞌdubëꞌ ga zoëꞌ Jesús.
2 Bönniꞌ yudoꞌ ni bilaꞌléꞌenëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús tahuëꞌ yöta,
bitiꞌ nuchíꞌagaquiëꞌ náꞌagaquiëꞌ,
lë naꞌ rnna:
Bitiꞌ nayárigaca ca nalë́biguequinëꞌ tunëꞌ bönniꞌ yudoꞌ naꞌ.
Que lë ni naꞌ gulaꞌnnë́ꞌ quégaquiëꞌ.
3 Yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo naꞌ,
en iaꞌzícaꞌrö bönachi judío tunëꞌ ca gulë́biguequinëꞌ gulunëꞌ xuz xtóꞌogaquiëꞌ,
ateꞌ channö cabí taꞌguíbi náꞌagaquiëꞌ zián luzuí ca naꞌ nalë́biguequinëꞌ tunëꞌ,
bitiꞌ caꞌ tahuëꞌ.
4 Cateꞌ tuꞌdxinëꞌ röjö́ꞌugaquiëꞌ lu yë́ꞌëyi,
channö cabí taꞌguibëꞌ lë naꞌ ca nalë́biguequinëꞌ tunëꞌ,
bitiꞌ caꞌ tahuëꞌ.
Ziánrö caꞌ tunëꞌ,
yuguꞌ le nalë́biguequinëꞌ tunëꞌ.
Caní taꞌguibëꞌ zxigaꞌ yö́ꞌöna,
en yuguꞌ zxigaꞌ guíë,
en yuguꞌ le tátiꞌnëꞌ.
5 Que lë ni naꞌ yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo,
en yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ usedi gulaꞌnábinëꞌ Jesús,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Naruꞌ cabí tunëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda quiuꞌ ca gulë́biguequinëꞌ gulunëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ,
pero tahuëꞌ yöta bitiꞌ nuchíꞌagaquiëꞌ náꞌagaquiëꞌ?
6 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Libiꞌiliꞌ,
bönniꞌ ruluíꞌisö tsahuiꞌ cuinliꞌ.
Nácatë le gudíxjöꞌë Isaías,
bönniꞌ niꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
ca naca queë́liꞌ.
Buzúajëꞌ lu guichi,
gunnë́ꞌ:
Yuguꞌ bönniꞌ ni,
len rúꞌagacasëꞌ tunëꞌ nedaꞌ bal,
calëga idú ládxiꞌgaquiëꞌ.
7 Nítiꞌsö naca yöl-laꞌ ba taꞌguꞌë nedaꞌ
tuꞌ tuꞌsë́dinëꞌ le taꞌnná bëꞌ bönachi,
calëga xibá quiaꞌ.
8 Caní naca,
tuꞌ rucáꞌanaliꞌ le gunná bëꞌë Dios,
ateꞌ runliꞌ yuguꞌ le nazíꞌ láhuiliꞌ lu náꞌagaca bönachi.
9 Gudxëꞌ caꞌ légaquiëꞌ:
―Idú ládxiꞌliꞌ rucáꞌanaliꞌ cáꞌasö le gunná bëꞌë Dios para gunliꞌ ca naca le nulaga loliꞌ runliꞌ.
10 Moisés gunnë́ꞌ caní:
“Ben bal xuz xinóꞌo.”
Gunnë́ꞌ caꞌ:
“Nu ulidza ziꞌ xuzi o xinëꞌe,
guliꞌgútitë nu naꞌ.”
11,12 Libíꞌiliꞌ rnnaliꞌ caní: “Channö nu bönniꞌ guíëꞌ xuzëꞌ o xinë́ꞌë: Bitiꞌ gaca bi gunnaꞌ queë́liꞌ, tuꞌ naca Corbán.” (Didzaꞌ ni rnna lu didzaꞌ xidzaꞌ: Tuꞌ nuzóaꞌ quez queëꞌ Dios yúguꞌtë.) Níꞌirö rnnaliꞌ: “Bitiꞌ run bayudxi bi gunëꞌ bönniꞌ naꞌ quégaquiëꞌ xuz xinë́ꞌë.” 13 Caní naca,
rucáꞌanaliꞌ cáꞌasö xtídzëꞌë Dios para gunliꞌ le nulaga loliꞌ runliꞌ,
yuguꞌ le rudö́diliꞌ lu náꞌagaca zxíꞌini xiꞌsóaliꞌ.
Ziánrö caꞌ le caní runliꞌ.
14 Níꞌirö Jesús bulidzëꞌ bönniꞌ zián naꞌ nacuꞌë niꞌ,
en rëꞌ légaquiëꞌ:
―Guliꞌzë́ nágaliꞌ didzaꞌ guꞌa,
yúguꞌtëliꞌ,
en guliꞌtséajniꞌi.
15 Bitiꞌ bi dë le riyaza nu bönniꞌ le gaca gun ga bitiꞌ náquiëꞌ tsahuiꞌ lahuëꞌ Dios,
pero le rirúaj lëꞌ,
lë ni gaca gun ga bitiꞌ náquiëꞌ tsahuiꞌ lahuëꞌ Dios.
16 Channö zoa nágaliꞌ,
en riyö́niliꞌ,
buliꞌzë́ nágaliꞌ.
17 Cateꞌ Jesús buláꞌalenëꞌ bönachi zián naꞌ,
guyuꞌë tu yuꞌu,
ateꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ ca naca lë naꞌ bucúdzuꞌë didzaꞌ.
18 Jesús gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Riyádzjatsö caꞌ queë́liꞌ yöl-laꞌ réajniꞌi?
¿Naruꞌ cabí réajniꞌiliꞌ,
yúguꞌtë le riyaza nu bönniꞌ,
bitiꞌ gaca gun ga bitiꞌ náquiëꞌ tsahuiꞌ lahuëꞌ Dios?
19 Naca caní tuꞌ cabí riyaza icja ládxiꞌdaꞌahuëꞌ,
pero lë́ꞌësëꞌ riyaza,
ateꞌ rurúaj lëꞌë.
―Le rirúaj lu bönniꞌ run ga bitiꞌ náquiëꞌ tsahuiꞌ lahuëꞌ Dios.
21 Caní naca,
tuꞌ taꞌrúaj icja ládxiꞌdoꞌgaquiëꞌ bönniꞌ yuguꞌ le taꞌzáꞌ ládxiꞌgaquiëꞌ le naca xihuiꞌ,
yuguꞌ le tun ga tunëꞌ dul-laꞌ taꞌguitsjëꞌ xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ,
en yuguꞌ le ruáꞌ döꞌ.
Tun ga tútiëꞌ bönachi,
22 en taꞌbanëꞌ,
en taꞌzë́ ládxiꞌgaquiëꞌ le dë que luzáꞌagaquiëꞌ,
en tuꞌë döꞌ,
en taꞌzíꞌ yëꞌë,
en tuꞌzxë́ꞌë,
en taꞌnná ziꞌë que luzáꞌagaquiëꞌ,
en tun ba zxön cuíngaquiëꞌ,
en tunëꞌ le canö́z.
23 Yúguꞌtë le xihuiꞌ caní taꞌrúaj icja ládxiꞌdaꞌahuëꞌ nu bönniꞌ,
en tun ga bitiꞌ náquiëꞌ tsahuiꞌ lahuëꞌ Dios.
Tu nigula izáꞌa réajlëꞌënu Jesús
24 Buzë́ꞌë Jesús niꞌ,
ateꞌ bidxinëꞌ galaꞌ ga nacuáꞌ yödzö Tiro,
en yödzö Sidón.
Guyáziëꞌ tu yuꞌu niꞌ,
en gúꞌunnëꞌ cuntu nu inözi,
pero bitiꞌ caꞌ guca ucachiꞌ cuinëꞌ.
25 Tu nigula zóabiꞌ biꞌi nigúladoꞌ queë́nu,
yuꞌu böꞌ xihuiꞌ lëbiꞌ,
biyö́ninu didzaꞌ rizë́ ca naca queëꞌ Jesús,
ateꞌ laꞌ bídatënu ga zoëꞌ Jesús,
en buzóa zxíbinu xiniꞌë.
26 Nigula ni bitiꞌ nácanu judío,
pero nabábanu bönachi Sirofenicia.
Gútaꞌyunu lahuëꞌ Jesús ubéajëꞌ böꞌ xihuiꞌ naꞌ yuꞌu-biꞌ biꞌi nigúladoꞌ queë́nu.
27 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ-nu,
rnnëꞌ:
―Bëꞌ lataj uluꞌhuölaj zíꞌalö nupa nácagaca ca zxíꞌini xan yuꞌu,
tuꞌ cabí naca dxiꞌa ugúaruꞌ yöta quégacabiꞌ biꞌi naꞌ,
en chúꞌunaruꞌ le lógacabaꞌ bö́ꞌcuꞌdoꞌ.
28 Bubíꞌinu didzaꞌ nigula naꞌ,
gúdxinu Jesús:
―Ön,
Xan,
pero yuguꞌ bö́ꞌcuꞌdoꞌ nacuáꞌabaꞌ zxani ga tágubiꞌ,
tágubaꞌ le bizxaj tuꞌhuö́xaj ga naꞌ tágubiꞌ.
29 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ-nu,
rnnëꞌ:
―Tuꞌ gunnóꞌ caní,
huáca huö́ajuꞌ.
Chiburúaj böꞌ xihuiꞌ naꞌ guyúꞌu-biꞌ biꞌi nigúladoꞌ quiuꞌ.
30 Cateꞌ budxinnu lídxinu,
biléꞌenu-biꞌ biꞌi nigúladoꞌ queë́nu naꞌ,
dëbiꞌ lu daꞌa,
en chinurúaj böꞌ xihuiꞌ naꞌ guyúꞌu lëbiꞌ.
Jesús ruúnëꞌ tu bönniꞌ nacö́dzuëꞌ, en bitiꞌ gaca innë́ꞌ
31 Burúajëꞌ Jesús lataj naꞌ nababa yödzö Tiro,
ateꞌ gudödëꞌ gapa dë yödzö Sidón,
en yuguꞌ yödzö Decápolis,
ateꞌ bidxinëꞌ raꞌ nísadoꞌ lu xiyú Galilea.
32 Bönachi niꞌ dujuáꞌgaca tuëꞌ bönniꞌ nacö́dzuëꞌ,
en bitiꞌ raca innë́ꞌ ga zoëꞌ Jesús,
ateꞌ taꞌtaꞌyu lahuëꞌ Jesús ixóa nëꞌë lëꞌ.
33 Jesús bubéajëꞌ lëꞌ tsöláꞌalö ládjagaca bönachi naꞌ,
ateꞌ bunë́ꞌë xibö́n nëꞌë yeru náguiëꞌ bönniꞌ naꞌ.
Gurúꞌunëꞌ zxö́naꞌdoꞌ,
en gudanëꞌ lúdxëꞌë.
34 Níꞌirö buyúëꞌ lúzxibálö,
en gunnë́ ládxëꞌë,
rnnëꞌ:
―Efata.
Didzaꞌ hebreo ni rnna lu didzaꞌ xidzaꞌ:
Guyalaj.
35 Laꞌ böáljatë náguiëꞌ,
en laꞌ buguítjatë lúdxëꞌë,
en gunnëtëꞌ dxíꞌadoꞌ.
36 Jesús gunná béꞌenëꞌ légaquiëꞌ cuntu nu ilë́ꞌ caꞌ,
pero tsca gunná béꞌenëꞌ légaquiëꞌ,
buluꞌzë́tërëꞌ caꞌ didzaꞌ que lë naꞌ benëꞌ.
37 Buluꞌbáninë,
taꞌnnë́ꞌ:
―Tsáhuiꞌdoꞌ runëꞌ yúguꞌtë.
Runëꞌ ga tuꞌyöni nupa gulaca cödzu,
en ga tuíꞌi didzaꞌ nupa bitiꞌ guca ilaꞌnnë́.