Nupa tuꞌláꞌa yöl-laꞌ nutsaga naꞌ
19
Cateꞌ budxi bëꞌë Jesús yuguꞌ didzaꞌ ni,
buzë́ꞌë luyú Galilea,
ateꞌ bidxinëꞌ luyú Judea le dë iaꞌtsöláꞌa yegu Jordán sacaꞌ ga rilén gubidza.
2 Bönachi zián söjácalen Jesús,
ateꞌ bunëꞌ léguequi niꞌ.
3 Níꞌirö bilaꞌdxinëꞌ bal-lëꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo ga zoëꞌ Jesús para ilaꞌzíꞌ bëꞌë Lëꞌ,
ateꞌ gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Naruꞌ dë lataj bönniꞌ nutsaga nëꞌë usanëꞌ nigula queëꞌ tuꞌ nözi bítiꞌtës bi raca?
4 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―¿Naruꞌ cabí nulábaniliꞌ le nazúaj lu guichi láꞌayi ca benëꞌ Dios bönachi cateꞌ siꞌ benëꞌ yödzölió?
Bönniꞌ,
en nigula benëꞌ légaquiëꞌ.
5 Caní gunnë́ꞌ Dios:
“Que lë ni naꞌ,
ral-laꞌ usanëꞌ tu bönniꞌ xuz xinë́ꞌë,
ateꞌ tsaz tsöjsóalenëꞌ-nu nigula queëꞌ,
ateꞌ iropëꞌ naꞌ uluꞌhuöáquiëꞌ tuz bönachi.”
6 Caní naca,
bítiꞌrö nácagaquiëꞌ chopëꞌ pero tuz bönachi chinuhuöáquiëꞌ.
Que lë ni naꞌ,
bitiꞌ ral-laꞌ uluꞌlë́ꞌë bönniꞌ nupa naꞌ benëꞌ Dios tuz.
7 Níꞌirö bönniꞌ yudoꞌ naꞌ gulaꞌnábinëꞌ Jesús,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Bizx que naꞌ gunná béꞌenëꞌ Moisés légaquiëꞌ le ruíꞌi lataj nu bönniꞌ unödzjëꞌ tu guichi queë́nu nigula queëꞌ le rnna nuláꞌa yöl-laꞌ nutsaga naꞌ,
ateꞌ usanëꞌ-nu nigula queëꞌ naꞌ?
8 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Caní benëꞌ Moisés tuꞌ nazidi icja ládxiꞌdoꞌoliꞌ.
Bennëꞌ libíꞌiliꞌ lataj usanliꞌ-nu nigula queë́liꞌ,
pero cateꞌ gusí lo gutaꞌ gurö́ꞌö yödzölió,
bitiꞌ guca caní.
9 Nedaꞌ reaꞌ libíꞌiliꞌ,
channö tu bönniꞌ usanëꞌ-nu nigula queëꞌ,
en bitiꞌ gudálennu bönniꞌ yúbölö,
ateꞌ utsaga náꞌalenëꞌ-nu nigula yúbölö,
gunëꞌ dul-laꞌ le riguitsaj xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ.
Lëscaꞌ caní,
channö nu bönniꞌ utsaga náꞌalenëꞌ-nu nigula naꞌ,
nusanëꞌ-nu bönniꞌ queë́nu,
gunëꞌ dul-laꞌ le riguitsaj xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ.
10 Níꞌirö yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús gulë́ꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Channö caní naca queëꞌ tu bönniꞌ zóalenëꞌ-nu nigula queëꞌ,
gácarö dxiꞌa queëꞌ laꞌtuꞌ cabí utsaga caz nëꞌë,
ugáꞌanëꞌ tuzëꞌ.
11 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ gaca ilaꞌzíꞌ lu náꞌagaca yúguꞌtë bönachi didzaꞌ ni,
pero núpasö naꞌ Dios ruzéajniꞌinëꞌ léguequi.
12 Nacuꞌë bönniꞌ bitiꞌ tuꞌtsaga náꞌalengaquiëꞌ nigula tuꞌ cabí nácagaquiëꞌ idú bönniꞌ biguiúꞌ,
tuꞌ gulaljëꞌ caꞌ,
ateꞌ iaꞌzícaꞌrëꞌ bönniꞌ bitiꞌ tuꞌtsaga náꞌalengaquiëꞌ nigula tuꞌ buluꞌzagaꞌ bönachi xinö́zgaquiëꞌ,
ateꞌ iaꞌzícaꞌrëꞌ bönniꞌ bitiꞌ tuꞌtsaga náꞌalengaquiëꞌ nigula para gaca ilunëꞌ xichinëꞌ Dios,
Nu rinná bëꞌ yehuaꞌ yubá.
Nu sequiꞌ siꞌ lu nëꞌe didzaꞌ ni ral-laꞌ siꞌ lu nëꞌe le.
Jesús rulidza tsáhuëꞌë-biꞌ yuguꞌ bíꞌidoꞌ
13 Níꞌirö yuguꞌ xuz xináꞌagacabiꞌ bíꞌidoꞌ dujuáꞌagaquiëꞌ-biꞌ ga zoëꞌ Jesús para ixóa nëꞌë légacabiꞌ,
en ulidzëꞌ Dios niꞌa quégacabiꞌ,
ateꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ buluꞌzáguiꞌë xinö́zgaquiëꞌ.
14 Níꞌirö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Guliꞌgüíꞌi-biꞌ yuguꞌ bíꞌidoꞌ lataj ilaꞌdxinbiꞌ ga zoaꞌ,
en bitiꞌ uzágaꞌliꞌ xinö́zgacabiꞌ,
tuꞌ ilaꞌzíꞌ lataj nupa nácagaca ca yuguꞌ bíꞌidoꞌ caní ga niꞌ rinná bëꞌë Dios yehuaꞌ yubá.
15 Jesús guxóa nëꞌë légacabiꞌ,
ateꞌ níꞌirö buzë́ꞌë niꞌ.
Tu bönniꞌ unná bëꞌ cuidiꞌ dë yöl-laꞌ tsahuiꞌ queëꞌ
16 Tu bönniꞌ ni zoëꞌ iz cuidiꞌ queëꞌ buduyúëꞌ Jesús,
en rëꞌ Lëꞌ:
―Bönniꞌ Usedi idú tsahuiꞌ.
¿Bizxi le naca tsahuiꞌ ral-laꞌ gunaꞌ para gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú quiaꞌ?
17 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ lëꞌ:
―¿Naruꞌ nö́ztsenuꞌ lë naꞌ rnnoꞌ quiaꞌ,
rnnoꞌ nacaꞌ idú tsahuiꞌ?
Cuntu nu bönniꞌ náquiëꞌ idú tsahuiꞌ.
Tuzëꞌ Dios náquiëꞌ idú tsahuiꞌ.
Channö rë́ꞌënuꞌ gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú quiuꞌ,
ben ca rinná bëꞌ xibá queëꞌ Dios.
18 Níꞌirö bönniꞌ naꞌ rëꞌ Jesús,
rnnëꞌ:
―¿Bízxilö xibá naꞌ?
Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Xibá naꞌ gunná bëꞌë Moisés:
Bitiꞌ gútiuꞌ bönachi.
Bitiꞌ gunuꞌ dul-laꞌ le riguitsaj xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ.
Bitiꞌ cuanuꞌ.
Bitiꞌ inníoꞌ que böchiꞌ luzóꞌo le cabí nácate.
19 Ben bal xuz xinóꞌo.
Bidxíꞌi böchiꞌ luzóꞌo ca nadxíꞌi cuinuꞌ.
20 Bönniꞌ naꞌ ni zoëꞌ iz cuidiꞌ queëꞌ gudxëꞌ Jesús,
rnnëꞌ:
―Yúguꞌtë lë ni runaꞌ ga gudelaꞌ nacaꞌ bíꞌidoꞌ.
¿Naruꞌ zoa iaꞌtú le ral-laꞌ gunaꞌ?
21 Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Channö rë́ꞌënuꞌ gacuꞌ tsahuiꞌ,
guyéaj,
yöjëtiꞌ le dë quiuꞌ,
ateꞌ dumí naꞌ siꞌu,
bunödzaj quégaca bönachi yechiꞌ.
Caní gataꞌ yöl-laꞌ tsahuiꞌ quiuꞌ niꞌ yehuaꞌ yubá.
Níꞌirö gudá,
gudáꞌ nedaꞌ.
22 Cateꞌ bönniꞌ naꞌ ni zoëꞌ iz cuidiꞌ queëꞌ biyönnëꞌ didzaꞌ ni,
söhuö́jëꞌ ruhuíꞌinnëꞌ tuꞌ dëdaꞌ yöl-laꞌ tsahuiꞌ queëꞌ.
23 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ,
rnnëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
böniga naca tsáziëꞌ nu bönniꞌ dë yöl-laꞌ tsahuiꞌ queëꞌ ga rinná bëꞌë Dios yehuaꞌ yubá.
24 Iaꞌstú reaꞌ libíꞌiliꞌ,
nácarö böniga tsáziëꞌ tu bönniꞌ dë yöl-laꞌ tsahuiꞌ queëꞌ ga niꞌ rinná bëꞌë Dios ca tö́dibaꞌ böaꞌ lu nagui yötsiꞌ.
25 Cateꞌ bilaꞌyönnëꞌ yuguꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ didzaꞌ ni,
buluꞌbáninë,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Nuzxi caz gaca ulá,
channö?
26 Jesús buyúëꞌ légaquiëꞌ,
en rëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ gaca ilún bönachi lë ni,
pero Dios huáca gunëꞌ yúguꞌtë.
27 Níꞌirö bubiꞌë didzaꞌ Pedro,
en rëꞌ Jesús:
―Buyútsöcaꞌ,
netuꞌ chibucáꞌanatuꞌ yúguꞌtë,
en záꞌlentuꞌ Liꞌ.
¿Bízxirö gataꞌ queë́tuꞌ?
28 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ,
dza niꞌ cateꞌ ucubi yödzölió,
ateꞌ cöꞌa inná bëꞌa nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
ga niꞌ gácatëraꞌ lo,
lëscaꞌ libíꞌiliꞌ záꞌlenliꞌ nedaꞌ naꞌa,
cö́ꞌöliꞌ chinnu lataj ga inná bë́ꞌëliꞌ,
en uchiꞌa usöröliꞌ quégaca idxinnu cöꞌtë yödzö quégaca zxíꞌini xiꞌsóëꞌ Israel.
29 Nu bönniꞌ rucáꞌanëꞌ lidxëꞌ,
o yuguꞌ bö́chëꞌë,
o yuguꞌ zanëꞌ,
o xuzëꞌ,
o xinë́ꞌë,
o nigula queëꞌ,
o yuguꞌ zxíꞌinëꞌ,
o yuguꞌ xiyúëꞌ,
para gunëꞌ xichinaꞌ,
bönniꞌ ni siꞌë iaꞌtú gáyuaꞌtërö caꞌ queëꞌ,
en gataꞌ caꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú queëꞌ.
30 Zián nupa nácagaca lo naꞌa,
uluꞌgáꞌana cáꞌasö,
ateꞌ nupa nagáꞌanagaca cáꞌasö naꞌa,
hualácagaca lo.