22
Ndísꞌtiī saⁿꞌā ní ndísꞌtiī viꞌí ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndicúū, ꞌcaandiveéⁿ nī chi ngaⁿꞌá yeⁿꞌē maáⁿ nanááⁿ ndisꞌtiī.
2 Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chi ngaⁿꞌā sa davaacu hebreo, chꞌɛɛtinéé ꞌdiiiⁿ cá yā. Pablo miiⁿ ní caⁿꞌā sa: 3 Cuaacu nííⁿnyúⁿ saⁿꞌā Israel ꞌúú. Chꞌiindiyaáⁿ na yáāⁿ Tarso yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Cilicia, naatí chꞌiitá na yaáⁿ ꞌcūū. Chꞌeéⁿ ndúúcū maestro Gamaliel miiⁿ. Tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā na ley yeⁿꞌē chiida yú. ꞌÚú chí diíⁿ ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿꞌé tanꞌdúúcā chi maaⁿ nducyaaca nī diíⁿ nī ndúúcū Dendyuūs. 4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cuéⁿꞌē Yúúní ꞌcūū ꞌúú canꞌdaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Ní staꞌá ndii nꞌdaataá ndíí saⁿꞌā ní ncaꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuɛɛtinúúⁿ yā vácūū chí ꞌcuūvi yā. 5 ꞌTiicá ntúūⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ cá yeⁿꞌe Israel miiⁿ testigo yeⁿꞌé ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú staꞌá carta ndúúcū orden chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌé naachi snéé hermanos. Ní cueⁿꞌé yáāⁿ Damasco ní cueⁿꞌé chi candɛɛ́ presos hermano sꞌeeⁿ ndii yáāⁿ Jerusalén. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sneé yā miiⁿ ní cuuví yā castigados.
Pablo ngaⁿꞌa yā taacā iꞌteenú yā
6 Naatí chiī taachi yúúní canuúⁿ, ndaá niiⁿnuúⁿ yáāⁿ Damasco tanꞌdúúcā maⁿꞌa nguuvi dáácánaāaⁿ nndaā ꞌáámá dɛɛvɛ yeⁿꞌē nanguuvi naachi ꞌúú caneé. 7 Ní sndɛɛvɛ́ ná yáⁿꞌāa. Ní chꞌiindiveéⁿ ꞌáámá nduudu chi ngaⁿꞌa ngiī ꞌúú: Saulo, Saulo, ¿dɛꞌɛ̄ cúú chi nnꞌdaā dī ꞌúú chi nééné yaꞌai ꞌúú? 8 Tuuꞌmi nanꞌguɛɛcutaⁿꞌá: ¿Duꞌú nꞌdiī, Señor? Ní caⁿꞌa yā chīi yā ꞌúú: ꞌÚú Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret miiⁿ chí nꞌdaā di ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌē di nꞌdiichi di ꞌúú. 9 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snéé nduucú cuaacu nííⁿnyúⁿ nꞌdiichí yā dɛɛvɛ miiⁿ. Ní diiꞌyá yā chii. Naati nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu chí ngaⁿꞌa Señor Jesús nduucú. 10 Ní caⁿꞌá: ¿Dɛꞌɛ̄ diíⁿ, Señor? Señor miiⁿ ngaⁿꞌá yā ngiī yā ꞌúú: Nducueeⁿ dí ní cueⁿꞌe di na yáāⁿ Damasco. Miiⁿ cadiinuuⁿ di tanducuéⁿꞌē chi canee chi diiⁿ di. 11 ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ inaáⁿ cáávā chí chꞌɛɛdi nduutinaáⁿ yeⁿꞌē vaadī dɛɛvɛ chꞌɛɛtɛ ca chi dɛɛvɛ miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snée yā nduucú candɛ́ɛ́ nee yā taꞌá ní ndaá yáāⁿ Damasco.
12 Tuuꞌmi ni miiⁿ canee ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Ananías, saⁿꞌā chi diiⁿ sa tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ. Ní nguaaⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi snée yā, ngaⁿꞌá yā chi saⁿꞌā miiⁿ nꞌdai taavi sa. 13 Ndaá yā nanaáⁿ ní ndaa niiⁿnúⁿ yā ní caⁿꞌa yā: Dii hermano Saulo, nanꞌguaāⁿ nduutináaⁿ di. Ní hora miiⁿ nūuⁿ nꞌguaaⁿ nduutinaáⁿ ní snaáⁿ. 14 Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌā sa: Ndyuūs yeⁿꞌē chiida yú ndɛɛvɛ yā dii chí cuuvi déénú dí chí neⁿꞌe yā. Ní cuuvi nꞌdiichí di Jesús chi nꞌdai taavi. Ní ꞌcaandiveeⁿ di chí ngaⁿꞌa yā. 15 Ti cuuví di caaⁿꞌmaⁿ di nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā yeⁿꞌē cosa chi ꞌaa nꞌdiīchi di ndúúcū chi ꞌaa chꞌiindiveeⁿ di nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 16 Maaⁿ ní ¿dɛꞌɛ̄ ínee ngiinu di? Cuééndii di ní cuɛɛdinuūⁿnīⁿ di ní didɛɛvɛ́ di dii yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌē di. Caaⁿꞌmaⁿnguaꞌa di nanááⁿ Señor Jesús.
Dichoꞌó yā Pablo nanaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel
17 ꞌTúúcā chiī. Taachí nanguɛɛcúndií na yaāⁿ Jerusalén miiⁿ ní taachí caⁿꞌanguaꞌá na yaācū templo nꞌdiichí ꞌáámá visión, cosa tanꞌdúúcā chiiⁿ chꞌiiⁿnú. 18 Ní nꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌá yā chii yā ꞌúú: Diinú yiiⁿnu di ní cueenu di yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén, ti nguɛ́ɛ́ ꞌcúaaⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé. 19 ꞌÚú ní caⁿꞌá: Señor ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ deenú yā yeⁿꞌē nducyáácá yā chi snúuⁿ yā yaācū sinagoga sꞌeeⁿ ti ꞌúú ní chꞌií ꞌiiⁿꞌyāⁿ vácūū ní chꞌeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌteenú yā nꞌdii. 20 Ní taachi chꞌiī Esteban saⁿꞌā chi caⁿꞌa nduudu cuaacu yeⁿꞌé nī, ꞌúú ntúūⁿ ni caneé nanáaⁿ sa. ꞌÚú ní ꞌcuúⁿ chi chꞌiī sa. Ní nguainꞌdaí cotón yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiiⁿꞌnūⁿ saⁿꞌā. 21 Tuuꞌmi caⁿꞌa Jesús chīi yā ꞌúú: Cuéⁿꞌé dí, ti ꞌúú idichoꞌó dii yáⁿꞌáí nꞌdai ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel.
Pablo nanááⁿ comandante
22 Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌiindiveéⁿ yā ndii nduudú ꞌcūū tuuꞌmi ní caⁿꞌa yuudú yā: Divíi di sáⁿꞌa ꞌcūū na yáⁿꞌāa ti nguɛ́ɛ́ canéé chí cunduuchi sa.
23 Taachí ꞌcai yā ní chíínꞌcuuⁿ yā catecai yā ní chingée yā iyaācá na ꞌyúúné, 24 comandante chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ caⁿꞌā sa chi cuꞌnuúⁿ yā Pablo vácūū. Ní caⁿꞌā orden chi caⁿꞌá yā tiingúúneeⁿ yā Pablo ní chꞌeⁿꞌé yā Pablo, maaⁿ niicu cadíínuuⁿ yā dɛꞌɛ̄ cáávā chi nꞌgāi yā contra yeⁿꞌē sa. 25 Taachí dichiichí yā Pablo ndúúcū yiiⁿmaⁿ, Pablo miiⁿ ní caⁿꞌā sa capitán chi sneé yā miiⁿ: ¿ꞌÁá canéé chi ꞌcueⁿꞌé nī ꞌáámá saⁿꞌā romano ndúúti chi nguɛ́ɛ́ ndaaca nī nuuⁿndi yeⁿꞌē sa?
26 Taachí capitán miiⁿ chꞌiindiveeⁿ sa chuū, cueⁿꞌe sa níícú caⁿꞌa sa yeⁿꞌe comandante ní yaaꞌvi sa: Nꞌdiichí nī, ¿dɛꞌɛ̄ diíⁿ nī caati sáⁿꞌa ꞌcūū ní saⁿꞌā romano sa?
27 Ndaa comandante ní caⁿꞌa sa: Cuuvi di ꞌúú. ¿ꞌÁá díí saⁿꞌā romano? Pablo miiⁿ ní caⁿꞌa yā: ꞌTíicā.
28 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā comandante: ꞌÚú caí māaⁿ ꞌúú. Nꞌdeēé tuūmī caꞌá ní ndii chíí saⁿꞌā romano ꞌúú. Tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ ní caⁿꞌa sa: ꞌÚú ní chꞌiīndīyaáⁿ na yáⁿꞌāa romano ꞌtíícā.
29 Ní cueⁿꞌé yā yeⁿꞌē sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi staꞌa orden chi ꞌcueⁿꞌé yā saⁿꞌā. Taachí comandante tuumīcádiinuuⁿ sa chi saⁿꞌā romano sa, tuuꞌmi diiꞌyá ntúuⁿ sa chiī, chi dichiīchí sa Pablo.
Pablo nanááⁿ concilio
30 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi sáⁿꞌā miiⁿ neⁿꞌe sa cadíínuuⁿ sa dɛꞌɛ̄ cáávā chi tunꞌdáá nuuⁿndi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. Divíi yā cadenas yeⁿꞌē Pablo miiⁿ ní caꞌa yā orden chi choꞌó yā Pablo nanááⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ yeⁿꞌe Israel ndúúcū nducuéⁿꞌē ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yeⁿꞌe concilio. Ní tunꞌdáa yā Pablo miiⁿ. Ní chꞌiⁿꞌi yā saⁿꞌā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.