Saulo ndaacadaami sa yeⁿꞌe nuūⁿndī yeⁿꞌē sa ní iꞌtéénu sa
9
Taachi Saulo taaⁿ sa ní yaāꞌvī yuudu sa yeⁿꞌe chí ꞌcuūvī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Señor Jesucristo, ndaa sá nanááⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ cá yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 2 Ní chiica sa carta sꞌeeⁿ chí ꞌcuuⁿꞌmiⁿ sá nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaācu sinagogas yeⁿꞌe yáāⁿ Damasco chí ndúútī chi ndaācā sa saⁿꞌā o nꞌdaataá miiⁿ yeⁿꞌe Yúúní yeⁿꞌē vaadī iꞌtéénú yeⁿꞌe Jesucristo miiⁿ cúúví diiⁿ sa nandɛ́ɛ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi preso yā ní nndaa yā na yáāⁿ Jerusalén. 3 Taachi canúuⁿ sá yúúní mííⁿ taachi ꞌāā cháā ndaa sa yaāⁿ Damasco dácānaāaⁿ chiiya ꞌáámá dɛɛvɛ́ yeⁿꞌē nanguuvi naachi canée sa. 4 Taachí sndɛɛvɛ sá ná yaⁿꞌāa miiⁿ chꞌiindiveeⁿ sa ꞌáámá nduudu chi ngaⁿꞌā: Saulo, Saulo, ¿dɛꞌɛ̄ cúúví chí nnꞌdaā di ꞌúú?5 Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌā sa: ¿Duꞌú nꞌdiī, Señor? Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌá yā: ꞌÚú Jesús chi nꞌdaā dī. Nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi diiⁿ di ti diiⁿ di tanꞌdúúcā ꞌiiti chi caꞌa caꞌa tī na yáⁿꞌá cuiiⁿnyuⁿ.
6 Saulo miiⁿ ní inꞌduuvi sa, ní ꞌvaꞌa sa, ní caⁿꞌa sa: Señor, ¿dɛꞌɛ̄ néⁿꞌe nī chi diíⁿ? Señor Jesús miiⁿ ngaⁿꞌá yā ngiī yā saⁿꞌā: Nducueeⁿ dí ní cueⁿꞌe di yáāⁿ, ní cuuví yā dii dɛꞌɛ̄ diiⁿ di.
7 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuéⁿꞌē ndúúcū Saulo neé yā nꞌgiīnu yā. Nꞌgiindiveéⁿ cuaacú yā nduudu ti nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ inaaⁿ yā. 8 Tuuꞌmi ní Saulo nducueēⁿ sá ná yáⁿꞌāa miiⁿ naachi chí ndɛɛvɛ sá. Nánꞌguaaⁿ sa nduutináaⁿ sa naati nguɛ́ɛ́ inaaⁿ sa. Candɛ́ɛ́ neeⁿ yā taꞌā sa, ní ndaā sa yáāⁿ Damasco. 9 Miiⁿ ní canee sa ꞌiīⁿnūⁿ nguuvi ní nguɛ́ɛ́ inaaⁿ sa, ní nguɛ́ɛ́ cheꞌe sa, ní nguɛ́ɛ́ chiꞌi sa.
10 Na yáāⁿ Damasco canéé ꞌáámá saⁿꞌā chí nꞌgeeⁿ chi iꞌtéénū sa Jesucristo chi nguuvi sa Ananías. Tuuꞌmi ní Señor Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā na visión yeⁿꞌē sa: Dii Ananías. Ananías miiⁿ nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa sa: Señor, ꞌúú caneé.
11 Ní Señor Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Nadacueeⁿ di ní cueⁿꞌe di yúúní chi nguuvi Cuaācú miiⁿ ní inꞌnuuⁿ dí vaacu Judas. Miiⁿ canéé ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi sa Saulo ní sáⁿꞌā yeⁿꞌē yáāⁿ Tarso. Nꞌdiichí nī, saⁿꞌā miiⁿ ngaⁿꞌanguaꞌā sa. 12 Ní Saulo miiⁿ nꞌdiichi sa na visión yeⁿꞌē sa ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi sa Ananías. Ní Ananías miiⁿ choꞌo sá cuaaⁿ chɛɛti vaꞌāī ní chi nꞌduūⁿ sá táꞌa sá vmnááⁿ yeⁿꞌe Saulo, ní ninguaāⁿ nduutináaⁿ sa. ꞌTíícā nꞌdiichi Saulo miiⁿ na visión yeⁿꞌē sa.
13 Naati Ananías miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa: Señor Jesús, nꞌgiindiveéⁿ chí neené ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe sáⁿꞌa ꞌcūū. Saⁿꞌā miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénú Jesucristo na yáāⁿ Jerusalén. 14 Chiiduú nꞌgɛɛtɛ yeⁿꞌe Israel caꞌá yā poder Saulo miiⁿ chi cutaꞌa sa ní candɛ́ɛ sa vácūū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌanguaꞌá yā ndúúcū chi duuchi Cristo.
15 Señor miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cunaⁿꞌā di. Saⁿꞌā miiⁿ ꞌúú ndɛɛ̄vɛ́ saⁿꞌā chi cándɛɛ sa chi duuchí nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ndaata Israel ndúúcū rey sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 16 Ti ꞌúú ꞌcuuⁿꞌmíⁿ naaⁿ sa chi cánéé chí ꞌcueenu sa cuuvi caavā ꞌúú.
17 Tuuꞌmi ní cueⁿꞌē Ananías ní chindaā sa vaꞌai ní snꞌduū sa taꞌa sa vmnááⁿ yeⁿꞌē Saulo. Ní caⁿꞌa sa: Díí, Saulo hermano, Señor Jesús miiⁿ chi cheꞌenaáⁿ yā yeⁿꞌē di na yúúní chí cuchiī di. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ dichóꞌo yā ꞌúú ꞌíícú cuuvi nanguaāⁿ nduutináaⁿ di. Ní cuuvi cuūtū di ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs.
18 Hora miiⁿ chiiya na nduutináaⁿ sa cosa tanꞌdúúcā dííⁿmáⁿ ꞌyaācā ní inguaāⁿ nduutináaⁿ sa. Nacueeⁿ sá ní chɛɛ̄dinuūⁿnīⁿ sa. 19 Taachí cheꞌē sa yuūndū miiⁿ nndaaca tiīnú sa. Saulo miiⁿ cánéé sá nguuvi chi chꞌɛɛtinee sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌteenú yā Cristo chi snée yā yáāⁿ Damasco.
Saulo ngaⁿꞌā sa nduudu cuaacu na yáāⁿ Damasco
20 Cuayiivi mííⁿ chiꞌcueéⁿ sa yeⁿꞌe Cristo na yaācū sinagoga. Ní ngaⁿꞌā sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi Cristo ní Daiya Dendyuūs. 21 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā cheⁿꞌe yiinú yā ní ngaⁿꞌá yā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ sáⁿꞌa ꞌcūū chi nꞌgaāꞌvā sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌānguaꞌá yā ndúúcū chi duuchi Cristo na yáāⁿ Jerusalén? ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ cáávā chiīⁿ chí cuchiī sáⁿꞌa ꞌcūū chí candɛ́ɛ́ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuɛɛ chiichí yā nanááⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ yeⁿꞌe Israel?
22 Saulo miiⁿ ditiīnú taavi sa. Ní vɛ́ɛ́ ꞌuuvi nadacádiinūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel yeⁿꞌē yáāⁿ Damasco. Saⁿꞌā miiⁿ ní chꞌiⁿꞌi sá chi Jesús miiⁿ chí Cristo.
Saulo nanguáⁿꞌai yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ
23 Cheēnū nꞌdeēe nguuví ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nduuvidaamá yā ní nndeé yā chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā Saulo. 24 Saulo ꞌāā deenu sa dɛꞌɛ̄ chi neⁿꞌe diíⁿ yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌɛɛtinée yā cuidado cheendi vaꞌaī yeⁿꞌe pared yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ndii nguuvi ndíí nꞌgaaⁿ ti cuuvi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā sáⁿꞌā. 25 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌteenú yā Cristo ní tunꞌdáa yā saⁿꞌā chɛɛti vaꞌai nꞌgaaⁿ. Ní sꞌnúuⁿ yā saⁿꞌā chɛɛti ꞌáámá ꞌcuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ. Tunꞌdáa yā saⁿꞌa na tiīiⁿ pared yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ iꞌcuáa yā saⁿꞌā ndúúcū ꞌcuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ.
Saulo na yáāⁿ Jerusalén
26 Taachi ndaā Saulo na yáāⁿ Jerusalén neⁿꞌe sa nduuvidaama sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo. Nducyáácá yā ní ꞌvaꞌa yā saⁿꞌā ti nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chi iꞌteenu saⁿꞌā miiⁿ. 27 Tuuꞌmi ní Bernabé ndáa yā ndúúcū sa nanááⁿ apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs. Ní chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ táácā nꞌdiichi Saulo miiⁿ Señor Jesús na yúúní. Ní Señor yaaꞌvi yā saⁿꞌā. Ní ꞌtúúca caⁿꞌā Saulo miiⁿ nduudu cuaacu yeⁿꞌé Jesús miiⁿ na yáāⁿ Damasco, ní nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaadī ꞌvaꞌā. 28 Saulo miiⁿ canee sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. 29 Caⁿꞌa sa nduudu cuaacu yeⁿꞌe Señor Jesús nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaadī ꞌvaꞌā. Ní nꞌdeee nꞌdáí ngaⁿꞌā sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ndaata Israel naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuúⁿ nacádiinúúⁿ yā chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā Saulo. 30 Taachi hermanos chicádiinuuⁿ yā chuū, candɛ́ɛ yā Saulo ndii yáāⁿ Cesarea, ní dichóꞌo yā saⁿꞌā yáāⁿ Tarso.
31 Tuuꞌmi ní nducyaaca yáacū canéé ꞌdíiíⁿ tanꞌdúúca ná yáⁿꞌāa Judea ndúúcū yáⁿꞌāa Galilea ndúúcū yáⁿꞌāa Samaria. Ní ngiꞌcueeⁿ yā ná nduudu cuaacu ní chi chiicá yā ná vaadī iꞌteenu yeⁿꞌē Señor Jesús miiⁿ. Ní Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs miiⁿ caꞌá yā vaadī diituú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, ní chiꞌyaaⁿ yā.
Saⁿꞌā Eneas nanduuvá yeⁿꞌē sa
32 Chiī chúū Pedro miiⁿ ní cueⁿꞌe yā nduu cuáāⁿ ndaa yā ntúuⁿ yā naachi snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu na yáāⁿ Lida. 33 Ní ndaaca yā ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi sa Eneas. ꞌĀā nííⁿníⁿ nduūyū chi canee sa na cama. Ní saⁿꞌā canee sa ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa. 34 Ní caⁿꞌa Pedro miiⁿ: Eneas, Jesucristo miiⁿ ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌē di. Nacueeⁿ di ní cutaꞌa di yiivɛ̄ yeⁿꞌē di. Hora mííⁿ nūuⁿ nacueeⁿ sá. 35 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Lida ndúúcū yáāⁿ Sarón nꞌdiichí yā sáⁿꞌa ꞌcūū. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndaacadaamí yā ní chiꞌtéénu yā Ndyuūs Señor.
Nadacuéeⁿ yā táⁿꞌā Dorcas yeⁿꞌe nguaaⁿ tínáⁿꞌa
36 Canéé ꞌáámá nꞌdaataá chi iꞌteenu Jesucristo na yáāⁿ Jope chi nguuvi tá Tabita chi neⁿꞌē caaⁿꞌmaⁿ ndúúcū dávaacu griego Dorcas. Tá ꞌcūū neené nꞌdaacā diiⁿ tá ní caꞌā tá limosnas. 37 Nguuvi miiⁿ ní chiitā tá ní chꞌiī ta. Chꞌiinu naaⁿnú yā cuerpo yeⁿꞌē táⁿꞌā ní chinꞌdiiti yā cuerpo yeⁿꞌe táⁿꞌā na ꞌáámá sala. 38 Yáāⁿ Lida miiⁿ canéé niiⁿnuúⁿ ná yáāⁿ Jope. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí iꞌtéénú Jesucristo chꞌiindiveeⁿ yā chi Pedro canéé sá miiⁿ. Dichóꞌo yā na ꞌuuvi sáⁿꞌā chi caⁿꞌa sa cuuvi sa Pedro. Nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌnaaⁿ di ní chiī di naachi sneé ꞌnū.
39 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní ncueeⁿ sa ní cueⁿꞌe sa ndúúcu yā. Taachi ndaā sa miiⁿ candɛ́ɛ yā saⁿꞌā na sala naachi ndúúvídaama nducyaaca nꞌdaataá nguáꞌāa. Ngɛɛcu yā ní nꞌgiⁿꞌi yā ntúuⁿ yā camisas yeⁿꞌe yā ndúúcū vestidos yeⁿꞌé yā chi Dorcas miiⁿ dinꞌdái tá taachí canduūchi tá. 40 Tunꞌdáá Pedro nducyaaca yā chuvaꞌāī. Pedro miiⁿ chiīntiiꞌyá yā ní caⁿꞌanguaꞌá yā, ní nguɛɛcundíi yā naachi canéé cuerpo yeⁿꞌē tináⁿꞌā ní caⁿꞌa yā: Tabita, nacuééⁿ di. Taⁿꞌā miiⁿ ní nnꞌguaāⁿ tá nduutinaaⁿ tá ní taachi nꞌdiichi tá Pedro, ꞌnuūⁿ ndii tá. 41 Pedro miiⁿ ní caꞌā sa taꞌā sa táⁿꞌā miiⁿ ní nadacuéeⁿ sa táⁿꞌā. Tuuꞌmi ní nꞌgaī sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs miiⁿ ndúúcū nꞌdaataá nguáꞌāa. Ní chꞌiⁿꞌi sa táⁿꞌā nááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā cánduūchī ta. 42 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ Jope chꞌiindiveéⁿ yā chuū. Ní neené ꞌyaáⁿ yā sꞌtéénu yā Señor miiⁿ. 43 Ní chóꞌōo chí Pedro miiⁿ canée yā ꞌáámá tiempo na yáāⁿ Jope na vaacu ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Simón chi idicuuⁿnuⁿ sa dííⁿmáⁿ ꞌiiti.