PABLO IDINGUÚⁿ YĀ CARTA ꞌCŪŪ YEⁿꞌE ꞌIIⁿꞌYĀⁿ CHI SNÉE YĀ YÁĀⁿ ROMA
Pablo idinguúⁿ yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaacū yeⁿꞌe yáāⁿ Roma
1
ꞌÚú Pablo ꞌúú ní ꞌúú dichííꞌvɛ̄ Señor Jesucristo. Ndyuūs yaaꞌví yā ꞌúú ni ndɛɛvɛ́ yā ꞌúú. Ní dichóꞌo yā ꞌúú chi cuuví apóstol chi candɛɛ́ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs chi nduudu yeⁿꞌe evangelio yeⁿꞌe chi nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ.2 Ndyuūs ní caⁿꞌa yā nꞌdeee nꞌdáí tiempo chi ꞌāā chóꞌōo chi caꞌa yā evangelio chí nduudu cuaacu chi nadanguáⁿꞌai yā taachi profetas ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē. Ní dingúuⁿ yā na libro yeⁿꞌe Dendyuūs yeⁿꞌē chúū. 3 Nduudu ꞌcūū chi evangelio ní yeⁿꞌe Señor Jesucristo yeⁿꞌe yú chi Daiya Dendyuūs. Cristo ní ndāa yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū cuerpo tanꞌdúúcā sꞌuuúⁿ cáávā na ndaata yeⁿꞌē rey David. 4 Ní cucááva Espíritu chi nꞌdai taavi yeⁿꞌe Cristo, Cristo dicuaacú yā chí Daiyá Ndyuūs ndúúcū poder yeⁿꞌé Ndyuūs chi chꞌɛɛtɛ taavi ca taachi nducuéeⁿ yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 5 Ní cáávā Cristo miiⁿ Ndyuūs tee yā ꞌaama favor ꞌúú ti dichoꞌó yā ꞌúú chi ꞌúú cuuvi apóstol yeⁿꞌé yā cáávā chi duuchi Cristo. Ní cáávā chi ꞌúú cuuvi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē nación táácā cuuvi cuꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe yā. 6 Ní ndísꞌtiī ní yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Jesucristo caati Ndyuūs yaaꞌví yā ndísꞌtiī chi cuuvi yeⁿꞌé Cristo ndísꞌtiī.
7 ꞌÚú idinguúⁿ carta ꞌcūū yeⁿꞌe nducyáácá ndísꞌtiī chi snée nī na yáāⁿ Roma, ndísꞌtiī chi Ndyuūs neⁿꞌe yā ní yaaꞌví yā ndísꞌtiī chi cuuví yeⁿꞌé yā ndísꞌtiī. Neⁿꞌé chi Ndyuūs Chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo tée yā ndísꞌtiī vaadī nꞌdai ca yeⁿꞌé yā ndúúcū vaadī ꞌdiīiⁿ yeⁿꞌé yā.
Pablo neⁿꞌe yā caⁿꞌá yā yáāⁿ Roma
8 Vmnááⁿ vmnaaⁿ caꞌá gracias Ndyuūs cáávā Jesucristo cucáávā nducyaaca ndísꞌtiī caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeeⁿdī chꞌiindiveéⁿ yā tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī iꞌtéénū nī Jesucristo ní ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe ndísꞌtiī. 9 ꞌÚú ndúúcū nuuⁿmaⁿ staavā yeⁿꞌé dichiiꞌvɛ́ Ndyuūs. Ní candɛɛ́ nduudu ngai yeⁿꞌe evangelio yeⁿꞌe Daiyá yā. Ndyuūs deenú yā chi ꞌúú cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ nanꞌgaacú yeⁿꞌe ndísꞌtiī ní taachí ngaⁿꞌānguaꞌá ní ngaⁿꞌānguaꞌá cucáávā ndísꞌtiī. 10 Ní ngiicá Ndyuūs chi nduuti chi neⁿꞌé yā chi tée yā lugar ꞌúú chi tiempo ꞌcūū cuuví ndaá nanááⁿ ndísꞌtiī. 11 Neⁿꞌe cá snaáⁿ ndísꞌtiī ní cunneé ndísꞌtiī ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chi cuꞌtéénu cá nī ní ꞌíícú ndísꞌtiī diitūu ꞌcuɛɛtinée nī ndúúcū chi iꞌtéénu nī. 12 Ní ꞌíícú ndísꞌtiī ndúúcū ꞌúú caꞌá díítuu yú ꞌaama yú taama yú ndúúcū chi iꞌtéénu yú ti daama daama iꞌtéénu yú.
13 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, neⁿꞌé chí cádiinuuⁿ ndísꞌtiī chi neené nꞌdeee cuuví neⁿꞌé chií nꞌdiichí ndísꞌtiī naati ndii mááⁿ nguɛ́ɛ́ ngii chí chií. Neⁿꞌé nꞌdiichí ndísꞌtiī caati tanꞌdúúcā chi vɛ́ɛ́ nꞌguiꞌi yeⁿꞌe cosecha ꞌtiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī cuuvi tanꞌdúúcā nꞌguiꞌi yeⁿꞌe cosecha yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé caati ꞌtíícā vɛ́ɛ́ nꞌguiꞌi yeⁿꞌé nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tanáⁿꞌā naciones yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 14 Ní ꞌúú cánéé chi cunneé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe tanáⁿꞌā naciones, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi deenu ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ deenū. 15 Ni ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌúú caneé listo chi caaⁿꞌmáⁿ nduudu cuaacu yeⁿꞌe evangelio chi nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caaⁿꞌmáⁿ nanááⁿ ndísꞌtiī chi snee nī na yáāⁿ Roma.
Poder yeⁿꞌe evangelio chí nduudu ngai yeⁿꞌé Cristo
16 Ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuinaáⁿ chi caaⁿꞌmáⁿ nduudu cuaacu yeⁿꞌe evangelio ti nduudu miiⁿ ní poder yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní nanguaⁿꞌāī nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo, vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi judío sꞌeeⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel. 17 Ní nduudu cuaacu yeⁿꞌe evangelio mííⁿ ní nꞌgiⁿꞌi chi Ndyuūs ní diiⁿ yā aceptar sꞌuuúⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé yā sꞌuuúⁿ cáávā chi iꞌtéénu yú Jesucristo, ni dámaaⁿ cáávā chí iꞌtéénu yú Jesucristo. ꞌTíícā canee nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā aceptar chi cuuvi yeⁿꞌé yā, ꞌcuɛɛtineé yā cucáávā chi iꞌtéénu yā.
Núúⁿndí yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snee yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū
18 Déénu yú chi Ndyuūs caꞌá yā castigo chi neené díítūu nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā nguɛɛ nꞌgúúⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuví deenú yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. Castigo yeⁿꞌé yā ngíícá ndíí na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 19 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi deenu nꞌdáí yā cuuvi cadíínuuⁿ yā chí yeⁿꞌe Ndyuūs caati Ndyuūs chꞌíⁿꞌí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chuū. 20 Denduꞌū chi yeⁿꞌé Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú cuuvi déénu yú cucáávā nducuéⁿꞌē chi Ndyuūs dinꞌdái yā ndúúcū poder yeⁿꞌé yā chí ꞌáámá cānee. Ní chuū cuuví snaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndii tiempo chi Ndyuūs dinꞌdái yā iⁿꞌyeeⁿdī. Ní deenú yā chi Ndyuūs ní Ndyuūs nuuⁿmáⁿ cuaacu. Ní nguɛ́ɛ́ cuuví caaⁿꞌmáⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ cuuví nꞌdiichí yā Ndyuūs. 21 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdiichí yā Ndyuūs naati nguɛ́ɛ́ chíꞌtēēnu yā Ndyuūs miiⁿ chí chꞌɛɛtɛ yā ní nguɛ́ɛ́ caꞌá yā gracias Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā diíⁿ yā. Naati nadicádíínuuⁿ yā yeⁿꞌe denduꞌu chi nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ chi yeⁿꞌe maāiⁿ. Ní cáávā chi necio yā chꞌɛɛtinée yā na maāiⁿ. 22 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa yā chi deenu ca yā naati diíⁿ yā chi tonto yā. 23 Ní n̄ꞌdaáⁿ yā vaadī dɛɛvɛ ngii yeⁿꞌé Ndyuūs chi canduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cáávā santos ídolos o imágenes chi idinꞌdái ꞌiiⁿꞌyāⁿ, santos chi tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí. ꞌTíícā santos miiⁿ ndúúcū ídolos yeⁿꞌe ꞌyáádā, ndúúcū ídolos yeⁿꞌē cúú ndúúcū ídolos yeⁿꞌē ꞌiiti chi cuūuⁿ cáꞌa tī.
24 Ní cáávā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ni nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā tuumicadíínuuⁿ yā ní Ndyuūs sꞌneéⁿ yā chi diíⁿ yā dendúꞌū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi neⁿꞌe diiⁿ cuerpo yeⁿꞌé yā. Ní diíⁿ yā ndúúcū cuerpo yeⁿꞌé yā nguááⁿ maáⁿ yā denduꞌū chí vaadī ꞌcuíínuúⁿ. 25 Ní diíⁿ yā ꞌtúúcā ti nguɛ́ɛ́ iꞌtéénú yā nduudu cuaacu yeⁿꞌe Ndyuūs ti iꞌtéénu yā nduudu yaadi. Ní dichꞌɛɛtɛ́ yā denduꞌū chi Ndyuūs dinꞌdái yā naati nguɛ́ɛ́ dichꞌɛɛtɛ́ yā maáⁿ Ndyuūs chi dinꞌdái yā denduꞌū. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuéⁿꞌé daāⁿmaⁿ canéé chi dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. ꞌTíícā canee chi diíⁿ yā.
26 Ní cáávā chi diíⁿ yā ꞌtuucā Ndyuūs diíⁿ yā chiꞌnééⁿ maáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā denduꞌū chi nguɛɛ nꞌdaacā chi ꞌcuináaⁿ yā. Ní nꞌdaataá sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā ndúúcū saⁿꞌa naati caⁿꞌá yā ndúúcū nꞌdaataá ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi chꞌiindivaacú yā ndúúcū viꞌī. 27 ꞌTiicá ntúūⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā ndúúcū nꞌdaataá naati caⁿꞌá yā ndúúcū saⁿꞌā ni diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi chꞌiindivaacú yā ndúúcū viꞌī. Diíⁿ yā nguaaⁿ maáⁿ yā cosas chi vaadī ꞌcuíínūuⁿ ní staꞌá yā castigo na cuerpo yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe chi nguɛɛ nꞌdaacā chi diíⁿ yā.
28 Ní cáávā chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā ntiinaáⁿ yā Ndyuūs, Ndyuūs chiꞌnéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nadacadíínuuⁿ yā chi nguɛɛ nꞌdaacā. Ní diíⁿ yā cosas chi nguɛ́ɛ́ canee chi diíⁿ yā. 29 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nééné nadacadiinúúⁿ yā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi nguɛɛ nꞌdaacā. Ní caⁿꞌá yā ndúúcū nꞌdaataá o saⁿꞌā chi nguɛɛ yeⁿꞌe yā. Ní neené yaadiīꞌyá yā ní diíⁿ yā cosas yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Ní neⁿꞌé yā dendúꞌū chi nguɛɛ yeⁿꞌe yā. Ní neene idiíⁿ yā cosa chi nguɛɛ nꞌdaacā ti neⁿꞌe yā diiⁿ yā ꞌtíícā. Ní neené nngueé yā. Ní nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní neené nꞌgɛɛcu cheendí yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní nginncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní nééné nguɛɛ nꞌdaacā staava yeⁿꞌé yā. Ní neené nꞌgɛɛcu cheendí yā yeⁿꞌe chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ diiⁿ yā yeⁿꞌe chi nguɛɛ nꞌdaacā. 30 Ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā yeⁿꞌe taama yā. Nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā Dendyuūs. Ngaⁿꞌá yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sꞌuuúⁿ ní ngii ꞌcuináāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sꞌuuúⁿ. Maáⁿ yā dichꞌɛɛtɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní idiyaadí taaví yā ní nadacadíínuuⁿ yā cosa chí ngai chi nguɛɛ nꞌdaācā. Ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā yeⁿꞌē chɛɛcú yā yeⁿꞌe chiida yā. 31 Nguɛ́ɛ́ itúúmícádíínuuⁿ yā, nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā chi ngāⁿꞌa yā chi diíⁿ yā. Nguɛ́ɛ́ idinéⁿꞌe yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáárá chí ngaⁿꞌa yā chi nadachꞌɛɛcú yā yeⁿꞌe yā. Ní nguɛ́ɛ́ yaꞌāī ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 32 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nééné déénu yā chí Ndyuūs ngaⁿꞌa yā chi canéé chi diiⁿ yā. Ni déénu yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ ꞌtíícā, tuuꞌmí chí ꞌcuūvi yā naati icandíícá yā chi idiíⁿ yā ꞌtíícā. Yeenú taaví yā taachi inaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ꞌtíícā.