Pablo snée yā na isla Malta
28
Taachi ꞌāā nnguaⁿꞌáí ꞌnū chicadíínuuⁿ ꞌnū isla miiⁿ nguuvi Malta. 2 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snéé na isla miiⁿ diíⁿ yā tratar núsꞌuu nꞌdaacā caati tiiví yā yáⁿꞌā ní diíⁿ yā recibir nducyaaca ꞌnū cáávā chí ꞌiichɛ miiⁿ ndúúcū chi ngeeⁿ cúúvī. 3 Tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ nanguáiⁿ yā nduuvi táāⁿ dúuⁿnɛ̄ yáⁿꞌá cuuⁿmaⁿ ní chꞌíi yā na yáⁿꞌā. Ní ꞌáámá cúú cueⁿꞌe tī chéénu tī caavā chi ꞌííꞌnūuⁿ ní chɛɛcú tī na táꞌa Pablo miiⁿ. 4 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé miiⁿyā nꞌdiichí yā cúú canꞌdíícu tī na taꞌā Pablo tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā nguááⁿ maáⁿ yā: Nduudu cuáácú sáⁿꞌa ꞌcūū ꞌnííⁿꞌnúⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌÁárá chi nanguáⁿꞌāī sa na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā nguɛ́ɛ́ ꞌcuááⁿ chí cunduūchi sa.
5 Naati Pablo miiⁿ chꞌíidi sa cúú miiⁿ na yaⁿꞌā. Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ diíⁿ tī ndúúcu sa. 6 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ snéé ngíínú yā chi nꞌdiichí yā chi cundiitu taꞌā sa o cundɛ́ɛ́vɛ́ sá chi ꞌcuūvī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌééⁿ ní chꞌɛɛtinéé ngíínú yā dɛꞌɛ̄ cuuví ndúúcu sa. Ní nꞌdiichí yā chi nguɛɛ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chiī ndúúcu sa. Tuuꞌmi ní naꞌdááⁿ yā vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌé yā cucáávā chi nꞌdiichí yā. Tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā: Pablo miiⁿ ní dendyuūs saⁿꞌā.
7 Na yáāⁿ miiⁿ vɛ́ɛ́ yáⁿꞌāa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌā ntíiⁿnyúⁿ yā chi ngúúví yā Publio. ꞌIiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ diiⁿ yā recibir nusꞌuū. Ní tee yā naachí chꞌɛɛtinée ꞌnū ꞌiiⁿnūⁿ nguuvi. 8 Ní chiida Publio canée yā na cama chi ngííta yā yeⁿꞌē caꞌai ꞌííⁿꞌnūuⁿ ndúúcū caꞌāi yuuúⁿ. Tuuꞌmí chi ndaā Pablo ní nꞌdiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní chꞌíínú caⁿꞌanguaꞌá yā niicu sꞌnééⁿ Pablo miiⁿ taꞌá yā cuerpo yeⁿꞌé yā. Níícú nnduuva yeⁿꞌé yā. 9 Chꞌíínú chí diíⁿ yā chuū tuuꞌmi ní cuchiī tanáⁿꞌa yā chi snée yā na isla chi vɛɛ ntúūⁿ caꞌai yeⁿꞌé yā. Ndaá yā naachi canéé Pablo ní nduuva ntúuⁿ yeⁿꞌe yā. 10 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌúūⁿ dinéⁿꞌe yā núsꞌuu ni diíⁿ yā nꞌdaacā nduucú ꞌnū. Taachí chi ndaá ꞌnū na barco tee yā taanduvɛ́ɛ́ cosa chi neⁿꞌe ꞌnū.
Pablo ndaá yā na yáāⁿ Roma
11 Chꞌɛɛtinéeⁿ ꞌnū ꞌiiⁿnūⁿ ꞌiiyu miiⁿ ní cueⁿꞌé ꞌnū na barco chi yeⁿꞌē yáāⁿ Alejandría chi chꞌɛɛtinéé ꞌáámá tiempo ꞌiichɛ na isla miiⁿ. Barco miiⁿ ní cuaaⁿ vmnaaⁿ canéé imágenes yeⁿꞌe Cástor ndúúcū Pólux chi dendyuūs sꞌeeⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 12 Ní ndaa ntúuⁿ ꞌnū na yaāⁿ Siracusa ní chꞌɛɛtinéé ntuuⁿ ꞌnū yáāⁿ miiⁿ na ꞌiīⁿnūⁿ nguuvi. 13 Yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ cueⁿꞌe ntuúⁿ ꞌnū na barco niiⁿnuúⁿ ná ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyaⁿꞌā miiⁿ. Ndaa ntúuⁿ ꞌnū niiⁿnuúⁿ na yaāⁿ Regio. Táámá nguuvi cuayiivi chi ndáā ꞌyúúné yeⁿꞌē cuaaⁿ ndiiya sur ni ndii chiiⁿ ndii ꞌúúví nguuvi ndaa ntúuⁿ ꞌnū na yáāⁿ Puteoli. 14 Miiⁿ ní naachi ndaāca ꞌnū hermanos chi iꞌtéénu yā Cristo diꞌcuíítu yā núsꞌuu ní ꞌcuɛɛtinéé ꞌnū ndúúcu yā ndɛɛ̄chɛ̄ nguuvi. Chꞌiinu ní cueⁿꞌe ꞌnū chiicá ꞌnū yáāⁿ Roma. 15 Taachi chꞌiindiveeⁿ hermano sꞌuuⁿ yeⁿꞌé ꞌnū ní canꞌdáa yā ní diíⁿ yā recibir núsꞌuu ndíí yáāⁿ Apio naachi vɛɛ niiꞌvɛ̄ɛ̄ ní ndii yáāⁿ chi nguuvi Tres Tabernas. Taachí Pablo nꞌdiichi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, caꞌá yā gracias Ndyuūs níícú vɛɛ ca ánimo yeⁿꞌe yā. 16 Taachí ndaá ꞌnū yaāⁿ Roma, capitán diiⁿ sa entregar preso sꞌeeⁿ jefe. Níícú jefe miiⁿ ꞌcuuⁿ yā chi cunéé ꞌāā viꞌi Pablo ndúúcū ꞌaama soldado chi diiⁿ sa cuidado ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Pablo ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu na yáāⁿ Roma
17 Chꞌíínú tá ꞌiīⁿnūⁿ nguuvi Pablo miiⁿ ní caꞌá yā chi cádiinuuⁿ saⁿꞌā nꞌgɛɛtɛ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. Níícú taachi nduuvídaama sa Pablo miiⁿ caⁿꞌá yā chii yā saⁿꞌā: Ndísꞌtiī viꞌí, ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ diíⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú contra yeⁿꞌe costumbre yeⁿꞌe chiidā yú chi yeⁿꞌē ndíí vmnaaⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā entregar ꞌúú ndíí yáāⁿ Jerusalén na taꞌā saⁿꞌā romano sꞌuuⁿ. 18 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ, ní taachi tuumicadiinúúⁿ sa yeⁿꞌé chi nguɛ́ɛ́ nuūⁿndī chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé neⁿꞌe sa nnꞌdɛɛchii sa ꞌúú caati nguɛ́ɛ́ indaaca sa mar ꞌáámá nuūⁿndi yeⁿꞌé chi ꞌcuūví. 19 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ snéé yā contra yeⁿꞌé, chií obligado chi canéé chi caⁿꞌá nꞌdiichí saⁿꞌā chi rey César. Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ caavā chi caacá contra ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé. 20 Chííⁿ chi cucáávā ꞌúú chiicá nꞌdiichí ndisꞌtiī maaⁿ níícú snaaⁿ nī, níícú ndee nduucú nī. Caati cucáávā chi canee ngiinú cosa yeⁿꞌē Israel, caneé chi diíⁿ sufrir ndúúcū cadena ꞌcūū.
21 Tuuꞌmí caⁿꞌa sa chii sa Pablo: Núsꞌuu ní nguɛ́ɛ́ n̄diíⁿ ꞌnū recibir carta yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea cucáávā dii, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chiiⁿ ndaá mar ꞌáámá viꞌi yú chi caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌē di. 22 Naati neⁿꞌé ꞌnū ꞌcaandiveéⁿ ꞌnū chí nadicadiinuuⁿ di caati cucáávā chí iꞌtéénú dí. Núsꞌuu ní déénu ꞌnū chi nducuéⁿꞌe cuaaⁿ ngaⁿꞌa yā contra cosa chi iꞌtéénu di.
23 Tuuꞌmi ndɛɛvɛ yā ꞌáámá nguuvi ní ndaā taaví ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu sa. Ní Pablo miiⁿ caaⁿꞌmaⁿ cuaacú yā ní chꞌiⁿꞌí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe chi Ndyuūs ngaⁿꞌa yā ntiiⁿnyúⁿ yā ndíí naachi ngíí ndɛɛvɛ ndíí naachi ngíí ꞌdaꞌa. Ní ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Jesús tanꞌdúúcā chi yeⁿꞌē Moisés. ꞌĀā ꞌtííca nūuⁿ yeⁿꞌē profetas chi caꞌā nduudu yeⁿꞌé Dendyuūs. 24 ꞌIicu náⁿꞌa yā ní iꞌtéénu yā chi caⁿꞌa sa. Niicu náⁿꞌa yā nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā. 25 Naati nguɛ́ɛ́ nduuvidaamá yā. Ní cuindaacadáámí yā naati vmnááⁿ vmnaaⁿ chi cuindaacadaamí yā Pablo miiⁿ caⁿꞌa sa nduudu ꞌcūū ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā chi caⁿꞌa cuaacu Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs cucáávā profeta Isaías ndúúcū chiidá yú. Ní cāⁿꞌa Espíritu Nꞌdai chuū:
26 Cueⁿꞌe di yáaⁿ ꞌcūū níícú cuuvi di ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌgiindiveéⁿ di ndúúcū veeⁿ di ní nguɛ́ɛ́ tuumicadiinuuⁿ di; inaaⁿ di ndúúcū nduutináaⁿ di ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu di;
27 caati staava yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáaⁿ ꞌcūū nééné chɛɛchi, níícú nguɛ́ɛ́ cuuvi tuumicadíínuuⁿ yā ndúúcū staava yēⁿꞌe yā ndúúcū veéⁿ yā nguɛ́ɛ́ nꞌdáácā chꞌiindiveéⁿ yā, ndíí nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā ndúúcū veéⁿ yā, nduutináaⁿ yā ní nnduudí maaⁿ, tí nguɛ́ɛ́ chinaáⁿ yā ndúúcū nduutinaáⁿ yā, ndíí nguɛ́ɛ́ nanguɛɛcundií yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā caatí ꞌúú idiíⁿ chi nduuví nꞌdáí yā nanduūvā yeⁿꞌé yā.
28 Maaⁿ ní cádiinúúⁿ nī chiiⁿ chi Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel cáávā chi ꞌtíícā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcaandiveéⁿ yā yeⁿꞌe chuū.
29 Níícú taachi caⁿꞌa sa nduudu ꞌcūū, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā. Nééné nꞌdeeé caⁿꞌa yā nguaaⁿ maáⁿ yā.
30 Pablo miiⁿ ní canée yā ꞌuūvī ndúuyū na ꞌáámá vaꞌai chí nadííꞌvɛ yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ mííⁿ diíⁿ yā recibir ndúcyáácá yā chi nndaā na vaacú yā. 31 Caⁿꞌá yā yeⁿꞌē chi Dendyuūs ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā níícú chiꞌcueeⁿ yā yeⁿꞌē Señor Jesucristo. Caⁿꞌa yā ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ chiicatáaⁿ yā yēⁿꞌe yā.