Ndyuūs ináaⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nuuⁿndi ní yeⁿꞌe chi cuaacu
2
Ndísꞌtiī amigos yeⁿꞌé, ¿ꞌáá nꞌdiichí nī dɛꞌɛ̄ chi idiiⁿ taamá yā o ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ? Vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe maáⁿ yā taachi diíⁿ yā ꞌtíícā. Taachi nꞌdiichí yā nuuⁿndi chi idiiⁿ taamá yā, ní maáⁿ yā diíⁿ yā ꞌtiicā, tuuꞌmi ní dichꞌɛɛtɛ́ maáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 2 Deenu yú chi Ndyuūs diíⁿ yā cosa chi cuaacu taachi diíⁿ yā condenar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi ꞌtúúcā. 3 ¿ꞌÁá ꞌaacu nī chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiíⁿ yā ꞌtúúcā taachi nꞌdiichí yā nuuⁿndi yeⁿꞌe taamá yā? Nguɛɛ ꞌtíícā. 4 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ inee yiinú nī yeⁿꞌé Ndyuūs cucáávā chi yaꞌai ꞌiinú yā ndísꞌtiī ní ndai yā ndúúcū ndísꞌtiī ní teé yā ndísꞌtiī nꞌdeee nꞌdáí favores yeⁿꞌé yā ndúúcū vaadī ꞌdiiíⁿ yeⁿꞌe yā? Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cuenta chi Ndyuūs tee yā ndísꞌtiī favores yeⁿꞌe yā ní nꞌgiⁿꞌí yā ndísꞌtiī taaca cuuvi ndaacadaamí nī yeⁿꞌe nuuⁿndi chi idiíⁿ nī. 5 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ꞌtúúcā ní dichɛɛchi yā staava yeⁿꞌe yā. Ní nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Cáávā chi idiíⁿ yā ꞌtíícā ní nduuvidáámá castigo yeⁿꞌe maáⁿ yā nguuvi taachi Ndyuūs diíⁿ yā juzgar nuuⁿndi yeⁿꞌe yú ní tée yā castigo yeⁿꞌē chi diiⁿ yú ndúúcū vaadī cuaacu. 6 Ní Ndyuūs ní caꞌa yā caꞌáámá cāꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ nadííꞌvɛ̄ yā yeⁿꞌe chi diíⁿ yā. 7 Ní caꞌa yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chɛɛ́ yā chi diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi nꞌdaacā, ní nꞌnuúⁿ yā, ní diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi, ní diíⁿ yā chi honrado yā. 8 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe nducuéⁿꞌē yeⁿꞌe maáⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs naati diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi nguɛɛ nꞌdaacā, Ndyuūs nguɛ́ɛ́ canee yiinú yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní caꞌá yā castigo ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 9 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ yā canéé chi nꞌdeee nꞌdáí ꞌcuéénú yā cuuvi, vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe ndaata Israel chí judíos ní cuayiivi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel. 10 Naati Ndyuūs diíⁿ yā chi dɛɛvɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní dichꞌɛɛtɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caꞌa yā vaadī ꞌdiiíⁿ yeⁿꞌé nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdaacá yā, vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel ní cuayiivi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel.
11 Caati nanááⁿ Ndyuūs ní ꞌāā daamá nūuⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 12 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idinuuⁿndí yā chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley yeⁿꞌe Moisés miiⁿ ní cuuvi ndái yā nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley miiⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idinuuⁿndí yā ní ndɛɛ yā ley yeⁿꞌe Moisés miiⁿ tuuꞌmi ní ley miíⁿ nūuⁿ ní cuuví yā castigo. 13 Caati nguɛ́ɛ́ cuaáⁿ Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dámaaⁿ chi nꞌdiichí yā ley miiⁿ naati Ndyuūs cuaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ. 14 Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā yeⁿꞌē ley Moisés, naati neⁿꞌe yā cadiinúúⁿ yā diíⁿ yā cosa chi cuaacu tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ, ꞌáárá chí nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌaama ley yeⁿꞌé yā chi ꞌāā viꞌí cā nguaaⁿ maáⁿ yā. 15 Ní chꞌiⁿꞌí yā cáávā chi idiiⁿ yā chi ley yeⁿꞌé Ndyuūs tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na staava yeⁿꞌé yā ꞌtíícā canéé. Ní chiiⁿ chi diíⁿ yā ní ꞌáámá prueba yeⁿꞌe chuū ní chiiⁿ chi nadacadiinúúⁿ yā diíⁿ yā condenar maáⁿ yā o caaⁿꞌmaⁿ cuaacu yeⁿꞌé maáⁿ yā. 16 Ní taachi ndaá nguuvi chi Ndyuūs diíⁿ yā juzgar cáávā Jesucristo miiⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū nducuéⁿꞌē chi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ maáⁿ yā canúúⁿ nꞌdeꞌei na staava yeⁿꞌé yā, tuuꞌmi ní Ndyuūs diíⁿ yā chuū ndúúcū nduudu cuaacu yeⁿꞌe yā chi nadanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Chuū ní nduudu cuaacu chi ꞌúú Pablo ngaⁿꞌá.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ndúúcū ley yeⁿꞌe Moisés
17 Diiⁿ ní ngaⁿꞌa di chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel di. Ní ngaⁿꞌa di chi iꞌtéénú dí ley yeⁿꞌe Moisés ní dichꞌɛɛtɛ́ maāⁿ di dii. Ní dii ngaⁿꞌa di chi yeⁿꞌé Ndyuūs dii. 18 ¿ꞌÁá déénú di dɛꞌɛ chi neⁿꞌe Ndyuūs ní ley chi ꞌcuuⁿꞌmiⁿ di chi cuuvi inꞌnuuⁿ di denduꞌū chi nꞌdaacā ca chi diiⁿ di? 19 ¿ꞌÁá déénu di chi cuaacu chi cuuvi caꞌcueeⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ o ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ deenu, ní ndɛɛ di nduudu chi tanꞌdúúcā chidɛɛvɛ nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiica yā na maāiⁿ? 20 ¿ꞌÁá iꞌteenu di chi cuuví diiⁿ di caꞌcueeⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tonto yā ní táácā chi ngiꞌcueeⁿ di daꞌcaiyáā? ¿Ní ndúúcū ley yeⁿꞌe di vɛ́ɛ́ nducuéⁿꞌē chi diiⁿ chi cuuví deenu di vaadī cuaacu? 21 Díí chi ngiꞌcueeⁿ di tanáⁿꞌa yā, ¿dɛꞌɛ cáávā chi nguɛ́ɛ́ ngiꞌcueeⁿ maāⁿ di dii? Díí chi ngaⁿꞌa di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ canéé chi diduucú yā, ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi diduucú di? 22 Díí saⁿꞌā o nꞌdaataá chi ngaⁿꞌa di chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā ndúúcū isaⁿꞌā o nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā, ¿dɛꞌɛ cáávā chí maaⁿ dí caⁿꞌa di ndúúcū nꞌdaataá o isaⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe di? Díí chi nguɛ́ɛ́ ngii nꞌdiichí di santos ídolos, ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi diduucu di vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌe yáacū yeⁿꞌe santos ídolos? 23 Díí chi ngaⁿꞌa maaⁿ di yeⁿꞌe di chi chꞌɛɛtɛ di cucáávā chi canee di ndúúcū ley yeⁿꞌé Ndyuūs ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di honrar Ndyuūs? ꞌTiicá diiⁿ di caati nguɛ́ɛ́ diiⁿ di tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley chi Ndyuūs tee yā dii. 24 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtiicā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe chi duuchi Ndyuūs. Ní chuū ni nuuⁿndi yeⁿꞌe di.
25 Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ley yeⁿꞌe circuncisión yeⁿꞌe saⁿꞌa Israel sꞌeeⁿ ní dichííꞌvɛ̄ cáávā di nduuti chi diiⁿ di chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés. Ní ndúúti chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ, tuuꞌmi ní canee di tanꞌdúúcā saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ circuncidado di. ꞌTíícā canee di. 26 Ní ndúútí chi ꞌáámá saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel ní nguɛ́ɛ́ circuncidado yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés, naati saⁿꞌā miiⁿ diiⁿ sa chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ, saⁿꞌā miiⁿ ꞌaara chi nguɛ́ɛ́ circuncidado sa, Ndyuūs diíⁿ yā cuenta yeⁿꞌe saⁿꞌā miiⁿ chí tanꞌdúúcā chi circuncidado, ꞌtiica sa. 27 Saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ circuncidado na cuerpo yeⁿꞌe sa ní diiⁿ sa tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley, saⁿꞌā miiⁿ diiⁿ sa condenar dii chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley ꞌáárá chí vɛ́ɛ́ ley yeⁿꞌe di ní canee circuncidado di na cuerpo yeⁿꞌe di. 28 Cuaacu nííⁿnyúⁿ nguɛ́ɛ́ nduudu cuaacu chi ꞌáámá saⁿꞌā ní saⁿꞌā Israel chi ndíí sa circuncidado ndúúcū seña na cuerpo yeⁿꞌe sa. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chi nduudu cuaacu chi circuncisión chi seña chi canee na cuerpo yeⁿꞌe sa diiⁿ chi Israel sa. 29 Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Saⁿꞌā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi saⁿꞌā Israel miiⁿ, saⁿꞌā miiⁿ ní saⁿꞌā chí circuncidado na staava yeⁿꞌe sa. Chuū ní circuncisión chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi cuaacu. Nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā chi canee nguūⁿ na ley yeⁿꞌe sa naati chi yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Saⁿꞌā chi circuncidado na staava yeⁿꞌe sa, Ndyuūs nꞌdiichinee yā chi saⁿꞌa nꞌdai sa. Nguɛ́ɛ́ cuuvi nꞌdiichinee saⁿꞌā sꞌeeⁿ yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.