3
Tuuꞌmi ní ¿dɛꞌɛ̄ chííꞌvɛ̄ cáávā chi saⁿꞌā miiⁿ chi saⁿꞌā yeⁿꞌe ndaata Israel? ¿O dɛ́ꞌɛ̄ dichííꞌvɛ̄ nduuti chi saⁿꞌā ní circuncidado sa? 2 Nꞌdáácā nꞌdai dichííꞌvɛ̄ cáávā nꞌdeee nꞌdáí razones. Vmnááⁿ vmnaaⁿ Ndyuūs sꞌneeⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌe ley yeⁿꞌé yā vmnaaⁿ ndísꞌtiī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 3 Ní nduuti chi náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel nandaacadaamí yā yeⁿꞌe chi iꞌtéénu yā, ¿ꞌáá cucáávā chiiⁿ chí diíⁿ Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ chiiⁿ chi Ndyuūs ngaⁿꞌa yā chi caⁿꞌá yā diiⁿ yā? Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. 4 Ndyuūs ní cuaacu ní diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi cuaacu naati nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ngaⁿꞌa nduudu yaadi. Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Dendyuūs ní Ndyuūs ngaⁿꞌá yā ꞌtíícā:
Canee chi ꞌcuuⁿꞌmiⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ cáávā nduudu chi ngaⁿꞌa di chí díí diiⁿ di chi cuaacu ní naachi nꞌdiichí yā dii, deenú yā chi díí ní diiⁿ di chi cuaacu.
5 Ní taachi diiⁿ yú cosas chi nguɛɛ nꞌdaacā, tuuꞌmi ní más ca ꞌcuuⁿꞌmiⁿ chi Ndyuūs chí cuaacu, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yú? ¿ꞌÁá caaⁿꞌmaⁿ yú chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cosas chi cuaacu taachi diíⁿ yā castigar sꞌuūuⁿ? Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. (ꞌÚú ngaⁿꞌá tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.) 6 Nduuti chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tanducuéⁿꞌe chi nꞌdaacā, ¿táácā cuuvi diiⁿ yā juzgar nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdī? Diíⁿ yā juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati diíⁿ yā tanducuéⁿꞌē chi nꞌdaacā.
7 Ní ndúúti chi nduudu yaadi miiⁿ yeⁿꞌe yú dichííꞌvɛ̄ chi cuuvi dichꞌɛɛtɛ ca yú Ndyuūs, ¿dɛꞌɛ̄ cúúvī chi Ndyuūs diíⁿ yā juzgar nuuⁿndi yeⁿꞌe yú chi nuuⁿndi yú? 8 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúvī chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa yú ꞌtíícā? Sꞌuuúⁿ ní diiⁿ yú cosas chi nguɛɛ nꞌdaacā ní cuuvi candɛɛ cosas chi nꞌdaacā yeⁿꞌē. ꞌTíícā ngaⁿꞌa tanáⁿꞌa yā chi sꞌuuúⁿ ngiꞌcueeⁿ yú ꞌtíícā ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā yeⁿꞌe yú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní canee chi condenado yā.
Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní dinuuⁿndi yā
9 ¿Dɛꞌɛ̄ tuuꞌmi ngaⁿꞌa yú? ¿ꞌÁá nꞌdaacā ca sꞌuuúⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌuuúⁿ nguɛ́ɛ́ ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel? Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Ndísꞌtiī deenú nī tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌá chí sꞌuuúⁿ dinuuⁿndi yú tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel dinuuⁿndí yā. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ dinuuⁿndí yā ní na poder yeⁿꞌe nuuⁿndi snée yā. 10 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Dendyuūs ꞌtiicā:
Nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdáí yā, nguɛ́ɛ́ mar ꞌáámá yā.
11 Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tuumicadíínuuⁿ yā, nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inꞌnuúⁿ yā Ndyuūs.
12 Nducyáácá yā ndaacadaamí yā yeⁿꞌe Ndyuūs, nducyáácá yā diíⁿ yā cosas chi nguɛɛ nꞌdaacā. Nguɛ́ɛ́ ꞌáámá yā chi nꞌdaacā idiíⁿ yā, nguɛ́ɛ́ ndíí mar ꞌáámá yā.
13 Daandú yā canéé tanꞌdúúcā ꞌáámá yáinyāⁿ chi candáꞌāī, ꞌtíícā daandú yā; ní nginncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū cheendi yā. Ní chɛɛti cheendí yā ní snúū tanꞌdúúcā chi veneno yeⁿꞌē cúú ꞌtíícā cheendí yā ndúúcū nduudu chi tanꞌdúúcā veneno, ꞌtíícā.
14 Dámaāⁿ ngaⁿꞌá yā ndúúdú taaⁿ contra yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū nduudu chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā.
15 Ní neene nadacádíínuuⁿ yā chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
16 Ní nducuéⁿꞌē cuaaⁿ naachí caⁿꞌá yā, diíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cunncáā ꞌcueenú yā cuuvi ní dituūví yā nducuéⁿꞌē denduꞌū ndúúcū vaadi cadíínūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
17 Ní nguɛ́ɛ́ déénu yā yeⁿꞌe yúúní chi candɛɛ̄ na vaadī ꞌdiīiⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs.
18 Ní nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ yā chi canee chi ꞌvaꞌa yā Ndyuūs.
19 Maaⁿ ní sꞌuuúⁿ deenu yú chi tanducuéⁿꞌē chi canéé nguūⁿ na ley yeⁿꞌe Moisés ní cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgɛɛtinee yā ndúúcū ley miiⁿ. Ní cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ yā nanááⁿ Ndyuūs chi nguɛɛ deenú yā yeⁿꞌē. Ní ꞌíícú ley miiⁿ diiiⁿ chi Ndyuūs caⁿꞌá yā nꞌdiichi yā nuuⁿndi yeⁿꞌé nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeēⁿdī. 20 Ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ cáávā chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ caati ley miiⁿ nꞌgꞌiⁿꞌi sꞌuuúⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yú nanááⁿ Ndyuūs.
Ndyuūs nadinguaⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati iꞌtéénu yā Jesucristo
21 Maaⁿ ní nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs nꞌgiⁿꞌi sꞌuuúⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā recibir sꞌuuúⁿ manera chi ꞌāā viꞌí cā yeⁿꞌe ley miiⁿ. Ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé ley yeⁿꞌe Ndyuūs yeⁿꞌe chuū naachi saⁿꞌa profetas ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌe chuū. 22 Ndyuūs diíⁿ yā recibir nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ dámaāⁿ cáávā chi iꞌtéénu yā Jesucristo ní nanááⁿ Ndyuūs nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeēⁿdī ꞌāā daamá nūuⁿ. Ndyuūs nguɛ́ɛ́ n̄ꞌdáaⁿ yā. 23 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeeⁿdī ní dinuuⁿndí yā ní nguɛ́ɛ́ cuuvi diīⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi dɛɛvɛ nꞌdai tanꞌdúúcā Ndyuūs chi dɛɛvɛ nꞌdai. 24 Naati Ndyuūs cáávā chi nꞌdai taaví yā diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ cucáávā Jesucristo chi nadanguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní Jesucristo nadííꞌvɛ yā nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ lado yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 25 Ní Ndyuūs dichoꞌó yā Jesucristo iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū lado yeⁿꞌe ofrenda chi chꞌīi yā caava nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní cáávā chi chꞌiī Cristo, Cristo cuuvi nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Jesucristo. ꞌTíícā Ndyuūs chꞌiⁿꞌi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ táácā cuuvi ndaa yā nanááⁿ Ndyuūs. Ní tiempo chi chóꞌōo ní Ndyuūs chi nꞌdai taavi chꞌiⁿꞌi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā cosas chi cuaacu taachi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ taachi ꞌāā ꞌcuɛ́ɛ́ dichoꞌó yā Cristo. 26 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ tiempo ꞌcūū Ndyuūs cáávā chi nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chꞌiⁿꞌi yā chi caⁿꞌá yā chi diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuuví yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌTíícā Ndyuūs chꞌiⁿꞌi yā chi cuaacu yā. Ní diíⁿ yā chi nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo ní yeⁿꞌe yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
27 Maaⁿ ní ¿dɛ́ꞌɛ̄ cúúvī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā chi chꞌɛɛtɛ́ yā? Nguɛ́ɛ́ cuuví yā. ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā? ¿ꞌÁá cáávā chi diiⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ? Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Naati maaⁿ ní Ndyuūs diíⁿ yā recibir sꞌuuúⁿ dámaāⁿ cáávā chi iꞌteenu yú Jesucristo. 28 Maaⁿ ní nꞌdiichi yú chi Ndyuūs diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati cucáávā chi iꞌtéénu yā Jesucristo ní nguɛ́ɛ́ caavā chi diíⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ.
29 ¿ꞌÁá Ndyuūs ni dámaāⁿ Ndyuūs yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi judíos? ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ Ndyuūs ní yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel? Cuaacu chi Ndyuūs ní Ndyuūs dendúꞌū yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel. 30 Cuaacu chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā Ndyuūs. Ní Ndyuūs diíⁿ yā recibir nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénú yā Cristo ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Israel sꞌeeⁿ ní ꞌtiicá ntuūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel. 31 Maaⁿ ní ¿ꞌáá cucáávā chi iꞌtéénu yú Jesucristo chi diiⁿ yú chi nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveeⁿ yú tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ? Ní ley miiⁿ ꞌāā viꞌi caā yeⁿꞌe yú. Ní nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ sꞌuuúⁿ. Mar ꞌáámá naaⁿ, nguɛɛ ꞌtíícā. Nꞌgiindiveeⁿ ca yú chí ngaⁿꞌā ley miiⁿ.