Tanꞌdúúcā chí diiⁿ Abraham
4
¿Dɛꞌɛ̄ ngaⁿꞌa yú yeⁿꞌe chiida yú Abraham chi chiida ndaata yeⁿꞌe yú? ¿Dɛꞌɛ̄ nndaacá yā nanááⁿ Ndyuūs? 2 Nduuti chi Ndyuūs diíⁿ yā recibir Abraham miiⁿ cáávā cosa chi diíⁿ yā, tuuꞌmi ní Abraham cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā chi chꞌɛɛtɛ maáⁿ yā. Nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā chi chꞌɛɛtɛ maáⁿ yā nanááⁿ Ndyuūs. 3 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Dendyuūs ꞌtíícā: Abraham iꞌtéénu yā Ndyuūs ní cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs, Ndyuūs diíⁿ yā recibir Abraham miiⁿ chi yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 4 Maaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ ní staꞌa yā chííꞌvɛ̄ yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā. Nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ yā chi chííꞌvɛ̄ yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā ní ꞌaama regalo naati tanꞌdúúcā ꞌáámá cosa chi canꞌdiicú yā. 5 Maaⁿ ní nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ iꞌtéénu yā Jesucristo ní nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ cáávā chi cuuvi cuꞌtéénu yā. Ní Ndyuūs diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuuⁿndi chi cuuvi yeⁿꞌé yā, tuuꞌmi ní Ndyuūs diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ caati iꞌtéénu yā Jesucristo. 6 ꞌTiicá ntúūⁿ tiempo chi ꞌāā chóꞌōo David ngaⁿꞌá yā ꞌtíícā yeⁿꞌe chuū. Nꞌdai saⁿꞌā chí Ndyuūs diíⁿ yā recibir chi yeⁿꞌé yā saⁿꞌa. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌdai sa nꞌdáá rá chi nguɛ́ɛ́ idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ chí cuuvi yeⁿꞌé Ndyuūs. 7 ꞌTíícā ngaⁿꞌa sa:
Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ní divíi yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ vɛɛ. 8 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs diiⁿ cuenta yā chi nguɛɛ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā.
9 Ní yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌa David yeⁿꞌe chi dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ¿ꞌáá dámaāⁿ caava ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi yeⁿꞌe na circuncisión? Nguɛɛ ꞌtíícā, ti cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ ley yeⁿꞌe circuncisión yeⁿꞌe yā. ꞌĀā ngaⁿꞌa ꞌnū chi canéé nguuⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā. Abraham iꞌtéénu yā Ndyuūs ní cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs, Ndyuūs diíⁿ yā recibir Abraham miiⁿ chi yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 10 ¿Dɛꞌɛ̄ tiempo chi Ndyuūs diíⁿ yā recibir Abraham miiⁿ? ¿ꞌÁá taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi circuncidado o cuayiivi taachi chii yā circuncidado? Ndyuūs ꞌāā diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi yā circuncidado. 11 Cuayiivi chi Abraham iꞌtéénu yā Ndyuūs, tuuꞌmi ní chií yā circuncidado. Ní chuū ní ꞌáámá seña chi Ndyuūs diíⁿ yā recibir Abraham miiⁿ cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní chuū ní diíⁿ yā chi Abraham miiⁿ ní cuuví yā chiidaá nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs ꞌáárá chi nguɛ́ɛ́ chií yā circuncidado. Ní ꞌtíícā Ndyuūs ngaⁿꞌá yā chi diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ circuncidado yā. 12 Cuaacu chi Abraham ní chiidaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ circuncidado yā chi Israel. Naati ꞌtíícā chiidaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ cáávā chi circuncidado yā naati cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs tanꞌdúúcā chi Abraham chiꞌtéénu yā Ndyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi yā circuncidado yā.
Compromiso chi diíⁿ Ndyuūs ní chiī cucáávā chi chiꞌteenú ꞌiiⁿꞌyāⁿ
13 Ndyuūs caⁿꞌa yā chīi yā Abraham chi iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū cuuvi yeⁿꞌe Abraham ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā chí cuchii cuayiivi ní Ndyuūs caⁿꞌa yā chii yā Abraham ꞌtíícā. Ní nguɛ́ɛ́ cáávā chi idiiⁿ Abraham chi ngaⁿꞌa ley caati cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs, Ndyuūs diíⁿ yā cuenta chi saⁿꞌā Abraham miiⁿ ní yeⁿꞌé yā. 14 Ní nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ ley yeⁿꞌe yā ní diíⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ ní cuuví yeⁿꞌé yā chiiⁿ chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā, tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ chiiⁿ chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā cáávā chi iꞌtéénu yā. 15 Naachi vɛ́ɛ́ ley, vɛ́ɛ́ castigo cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿꞌā. Naachi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ ley, ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ yā nuuⁿndi chi contra ley.
16 Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā compromiso yeⁿꞌé yā, compromiso chi nꞌdai taavi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé yā cucáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs ní nguɛɛ nadííꞌvɛ yā yeⁿꞌē. Ni ꞌtíícā seguro cānee chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chí caꞌa yā chi cuuvi yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe ndaata Israel ní nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ caava ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ ley yeⁿꞌé yā ní diíⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ, naati cáávā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs tanꞌdúúcā chi Abraham chiꞌtéénu yā Ndyuūs. ꞌTíícā Abraham miiⁿ ní cuuvi chiidaá nducyaaca sꞌuuúⁿ. 17 Ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā. Ndyuūs ngaⁿꞌa yā ngii yā Abraham: Díí Abraham, ꞌúú idiíⁿ chí díí cuuvi chiidaá ꞌyaaⁿ nꞌdáí naciones. Ní nanááⁿ Ndyuūs chuū ní nꞌdaacā canee, ní Abraham ní iꞌtéénu yā Ndyuūs chi cuaacu caꞌá yā vida ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí. Ní caⁿꞌá yā dinꞌdai yā cosas chi ꞌāā cuɛ́ɛ́ snaaⁿ yú.
18 Abraham miiⁿ taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi cānee ngíínú yā, chiꞌteēnu yā Ndyuūs. Ní Ndyuūs ní diíⁿ yā chí cūnee ngiinú yā yeⁿꞌē chi Ndyuūs caⁿꞌa yā caꞌa yā chi cuuví yeⁿꞌe yā. Ní cáávā chuū ni Abraham miiⁿ ní chiī chiidaá ꞌyaaⁿ nꞌdáí naciones tanꞌdúúcā chi Ndyuūs ꞌāā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe yā. Ní Ndyuūs ngaⁿꞌá yā: ꞌTíícā cuuví ꞌyaaⁿ taavi ndaata yeⁿꞌē dii. 19 Saⁿꞌa Abraham miiⁿ ꞌāā ngii sa tanꞌdúúcā ꞌaama ciento nduūyū yeⁿꞌe sa. Ni ꞌtiicá ntúūⁿ vɛ́ɛ́ nduūyū yeⁿꞌe Sara chi nꞌdaata yeⁿꞌē sa. Ní caneé yā tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdiī caati Abraham ndúúcū Sara miiⁿ nguɛ́ɛ́ chꞌiīndī daiya tá. ꞌÁárá chi ꞌtíícā ní nguɛ́ɛ́ chꞌiindi daiya yā Abraham miiⁿ chiꞌtéénu yā Ndyuūs. 20 Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā ꞌuūvī vaanicadíínuūⁿ yeⁿꞌe yā yeⁿꞌe chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi diiⁿ yā cááva yā naati chiꞌteēnu cá yā ní vɛ́ɛ́ ca confianza yeⁿꞌé yā ndúúcū Ndyuūs. Ní dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. 21 Ní deenú nꞌdai yā chi Ndyuūs cuuví diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi caⁿꞌa yā chi cuuví diíⁿ yā. 22 Ni cucáávā chi Abraham iꞌtéénu yā ꞌtíícā Ndyuūs diíⁿ yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
23 Ní nduudu chi canéé nguūⁿ chi Ndyuūs ngaⁿꞌa yeⁿꞌe Abraham miiⁿ chi diíⁿ yā chi cuuví yeⁿꞌé yā cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ caavā Abraham. 24 ꞌTiicá ntúūⁿ ní cáávā sꞌuūuⁿ cánéé nguūⁿ. Ndyuūs diíⁿ yā recibir sꞌuuúⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé yā sꞌuuúⁿ chi cuꞌtéénu yú Ndyuūs chi nadicuéeⁿ yā Señor Jesucristo yeⁿꞌe yú yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 25 Ndyuūs dichoꞌó yā Jesucristo caati chꞌīi yā cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe yú. Ní nadicuéeⁿ yā Jesucristo yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā caati Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā recibir sꞌuuúⁿ ní yeⁿꞌé Ndyuūs sꞌuuúⁿ.