Pedro ndúúcū Cornelio
10
Cánéé ꞌáámá saⁿꞌā na yáāⁿ Cesarea chi nguuvi sa Cornelio. Saⁿꞌā miiⁿ capitán yeⁿꞌē ꞌáámá taaⁿ soldado chi nguuvi Italiano. 2 Saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌdai taavi sa ní iꞌtéénu sa Dendyuūs ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu sá. Saⁿꞌā miiⁿ nééné ngaꞌa sa limosnas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguáꞌāa yeⁿꞌe na yáāⁿ. Cueⁿꞌé daāⁿmaⁿ ngaⁿꞌanguaꞌā sa Ndyuūs. 3 Sáⁿꞌa ꞌcūū ní claro nꞌdiichi cuaacú sa ná ꞌáámá visión tanꞌdúúcā chi nꞌgɛɛcu ꞌiiⁿnuⁿ yeⁿꞌē nguuvi miiⁿ. ꞌÁámá ángel yeⁿꞌē Dendyūs chindáa yā naachi cánéé sa miiⁿ. Ní ngaⁿꞌa ángel ngii yā saⁿꞌā: Díí, Cornelio.
4 Sáⁿꞌā miiⁿ ní chꞌíínú cuaacú sa ndúúcū vaadi ꞌvaꞌā, ní caⁿꞌa sa: ¿Duꞌu nꞌdiī, Señor? Ní ngaⁿꞌa ángel ngiī yā saⁿꞌā Cornelio: Chííⁿ chi ngaⁿꞌānguaꞌa di ndúúcū limosnas chi ngaꞌā di, Dendyuūs nꞌgiindiveéⁿ yā ní nanꞌgaacú yā dii. 5 Ángel ngaⁿꞌa yā ngiī yā Cornelio: Dichoꞌó di ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na yáāⁿ Jope ní diiⁿ di chi cuchiī saⁿꞌā Simón chi nguuvi sa Pedro. 6 Sáⁿꞌa ꞌcūū ní canee sa na vaacu sáⁿꞌā chi nguuvi Simón, saⁿꞌā chi idicuúⁿnuⁿ sa dííⁿmáⁿ ꞌiiti. Vaꞌai yeⁿꞌe saⁿꞌā miiⁿ canéé niiⁿnuúⁿ na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Saⁿꞌā miiⁿ cuuvi sa díí dɛꞌɛ̄ chi diiⁿ di.
7 Cueⁿꞌe ángel chi caⁿꞌa yā ndúúcū Cornelio, níícú Cornelio miiⁿ ní ꞌcai sa ꞌuuvī saⁿꞌā chí diiⁿ mandado yeⁿꞌē sa ndúúcū ꞌáámá soldado chi iꞌtéénú Dendyuūs chí snéé ndúúcu sa. 8 Dichóꞌo sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yáāⁿ Jope taachī chꞌíínú caⁿꞌa sa tanducuéⁿꞌē chi chóꞌōo.
9 Chidɛɛvɛ tááma nguuvi taachí snúuⁿ yā yúúní ní taachí snee niiⁿnuúⁿ yā yáāⁿ miiⁿ Pedro miiⁿ nchɛɛ sa tiiⁿ vaꞌāī chí caaⁿꞌmaⁿnguaꞌā sa tanꞌdúúcā chi nꞌgɛɛcu ndichúúví nguuvi. 10 Saⁿꞌā miiⁿ ndaa cuiicú sá. Ní neⁿꞌe sa cheꞌe sa naati nuuⁿmáⁿ neꞌē chi idinꞌdái yā chi cheꞌe sa miiⁿ, nꞌdiīchi sa ꞌáámá visión. 11 Nꞌdiichi sá nanguuvi chi candáꞌāī ní cuichꞌééⁿ nanguuvi ꞌáámá cosa tanꞌdúúcā ꞌáámá tiinūuⁿ chꞌɛɛtɛ chi nꞌdɛ́ɛ́ chiīchí nduū cúūuⁿ esquinas cuchꞌééⁿ cuaacu na yáⁿꞌāa miiⁿ. 12 Ní miiⁿ ní nꞌdiichi sa nducyaaca naaⁿ ꞌiiti chi cuuúⁿ caꞌa tī chi vɛ́ɛ́ ná yáⁿꞌāa ndúúcū nducyaaca naaⁿ cúú ndúúcū ꞌyaada chi vɛ́ɛ́ nanguuvi. 13 Ní ndaā ꞌáámá nduudu ní caⁿꞌa: Díí Pedro, nducueeⁿ di, ꞌcaaⁿꞌnuⁿ di ní cheꞌe di.
14 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní caⁿꞌā sa: Nguɛ́ɛ́, Señor. Mar ꞌáámá chi vaatíī ndúúcū chi nguɛɛ nꞌdaacā, nguɛ́ɛ́ cheꞌé.
15 Yááꞌví ntuūⁿ nduudu miiⁿ ndiichi ndii ꞌúúví cuuvi ni ngaⁿꞌā: Chuū chí nadindɛɛvɛ́ Ndyuūs miiⁿ, nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ di yeⁿꞌē chi vaatíī.
16 Chuū ní chiī ꞌiīⁿnūⁿ cuuvi ní tiīnūuⁿ miiⁿ cuinaⁿꞌā ntúūⁿ nanguuvi. 17 Naachí Pedro miiⁿ nadācadíínuuⁿ sa yeⁿꞌē visión dɛꞌɛ chí neⁿꞌē caaⁿꞌmaⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nadichoꞌó Cornelio, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ itiingúúnéeⁿ yā tií vaꞌai yeⁿꞌe Simón. Ní ndaa yā cheendi vaꞌāī. 18 Ní ꞌcai yā ní ntíínguuneeⁿ yā: ¿ꞌÁá miiⁿ canee Simón chi nguūvī sa Pedro? 19 Taachi ꞌāā chicadíínuuⁿ Pedro yeⁿꞌē visión chí nꞌdiichi sa Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs miiⁿ ngaⁿꞌa ngii saⁿꞌā: Cunꞌdiichí dí. ꞌIiⁿnūⁿ saⁿꞌā inꞌnuuⁿ sá dii. 20 Nducueeⁿ dí ni nanguaꞌai di ní nguɛ́ɛ́ nꞌdeēe nacadíínuuⁿ di chí caⁿꞌā di nduucú yā, ti ꞌúú dichoꞌó ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
21 Tuuꞌmi ní caꞌāī Pedro miiⁿ ní cueⁿꞌē sa naachí snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi dichoꞌó Cornelio, ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiichi nī. ꞌÚú saⁿꞌā chi inꞌnuúⁿ nī. ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā chí cuchií nī?
22 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Cornelio, capitán romano, ꞌáámá saⁿꞌā chi nꞌdáí taavi ní iꞌtéénu sa Dendyuūs. Sáⁿꞌā miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ déénu yā chi saⁿꞌā miiⁿ nꞌdaacā nꞌdai sa. Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa ꞌáámá ángel yeⁿꞌē Ndyuūs chii yā saⁿꞌā, chí neⁿꞌe yā chí ndaa nī na vaacú yā ni ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé nī.
23 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ꞌcai yā saⁿꞌā na vaacú yā ní canee sa ndúúcu yā. Chidɛɛvɛ táámá nguuvi miiⁿ nacueeⁿ sá ni cueⁿꞌe sa ndúúcu yā. Ní cueⁿꞌe nꞌduuvi hermanos yeⁿꞌe yáāⁿ Jope miiⁿ ndúúcu sa.
24 Táámá nguuvi mííⁿ ndaá yā yáāⁿ Cesarea. Ní Cornelio cunee ngíínú yā. Ní ꞌcai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yā ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi amigo chi nꞌdai ndúúcu yā ní nduuvidaama nducyaaca yā. 25 Taachí ndaā Pedro miiⁿ, canꞌdaā Cornelio miiⁿ ní diíⁿ yā recibir saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Chintiīꞌyá yā na caꞌa Pedro mííⁿ ní chiꞌtéénú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 26 Pedro miiⁿ nadacuéeⁿ sa Cornelio miiⁿ ní caⁿꞌa sá chiī sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nacueeⁿ dí. ꞌÚú saⁿꞌā ntúūⁿ ꞌúú.
27 Ní neⁿꞌe chí indeé yā ndúúcu sa ní candɛ́ɛ yā saⁿꞌā chɛɛti vaꞌāī. Nééné ꞌyaaⁿ yā nduuvidáámá yā miiⁿ. 28 Ní caⁿꞌā Pedro: Ndísꞌtiī ní deenu nī chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi ꞌáámá saⁿꞌā Israel nduuvidáámá sá o ndaa niiⁿnuúⁿ sá ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ndaata Israel. Ndyuūs ní chꞌiⁿꞌi yā ꞌúú chi nguɛ́ɛ́ canéé chi caaⁿꞌmaⁿ yā mar ꞌáámá saⁿꞌā vaatíī sa o chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā sa. 29 Taachí Dendyuūs ꞌcai yā ꞌúú, núúⁿ ndaá. Maaⁿ ní intíínguuneéⁿ ndísꞌtiī: ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌé nī ꞌúú chí cuchīi? 30 Tuuꞌmi ní Cornelio caⁿꞌá yā: Maaⁿ cuūuⁿ ngūūví chí ꞌāā hora ꞌcūū nūuⁿ chi nꞌgɛɛcu ꞌiiⁿnúⁿ chiīnū taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ caꞌdiinú, cucáávā chi ngaⁿꞌanguaꞌá na vaacú. Nꞌdííchí ꞌáámá saⁿꞌā. Neené ngii ꞌyáⁿꞌā catecai sa. 31 Ní ngaⁿꞌā sa ngii sa ꞌúú: Díí Cornelio, chííⁿ chí caⁿꞌanguaꞌa di ndúúcū limosnas yeⁿꞌē di Dendyuūs nꞌgiindiveéⁿ yā ní nanꞌgaacu yā. 32 Díí, dichóꞌo di saⁿꞌā na yáāⁿ Jope ní diiⁿ di chí chiī Simón chi nguuvi Pedro miiⁿ. Saⁿꞌā miiⁿ cánéé sa na vaacu sa Simón, saⁿꞌā chi idicuúⁿnuⁿ dííⁿmáⁿ ꞌiiti. Vaacu sa niiⁿnuúⁿ ná nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Taachí ndaa saⁿꞌā miiⁿ ní yaaꞌvi sa díí. 33 Tuuꞌmi ní Cornelio ngāⁿꞌa yā ngii yā Pedro: Hora miiⁿ dichoꞌó ꞌiiⁿꞌyāⁿ cáávā di. Nꞌdááca diiⁿ di chi cuchiī di. Maaⁿ ndúcyaacá ꞌnū ní snéé ꞌnū ꞌmuuⁿ ndúúcū Dendyuūs. Ní sneé ꞌnū chi ꞌcaandiveéⁿ ꞌnū tanducuéⁿꞌē chi Dendyuūs caⁿꞌá yā chii yā dii.
34 Tuuꞌmi ní Pedro ngaⁿꞌa sa ngii sa: Maaⁿ ní, ꞌúú tuumicadiinúuⁿ chi Ndyuūs ní neⁿꞌe yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ daama daama. 35 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nducyaaca yáⁿꞌāa chi iꞌtéénu yā Dendyuūs ní diíⁿ yā nꞌdaacā ní Ndyuūs ní ꞌcuaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 36 Ndyuūs ní dichoꞌó yā ꞌáámá nduudu yeⁿꞌe yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé Israel. Caⁿꞌa yā nduudú ngai yeⁿꞌē evangelio ní vɛ́ɛ́ vaadi ꞌdiīíⁿ cucáávā Jesucristo. ꞌIiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū Señor ꞌiivú Ndyuūs yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 37 Ndísꞌtiī ní déénú nī nduudu chí caⁿꞌa yā nuuⁿmáⁿ yáⁿꞌāa Judea. Tucáꞌa yā ndii yáⁿꞌāa Galilea, cuayiivi chꞌiinu chí caⁿꞌa Juan yeⁿꞌe chí chɛɛdinuūⁿníⁿ yā. 38 ꞌTíícā Dendyuūs tee yā Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret Espíritu Nꞌdai ndúúcū poder. Jesús miiⁿ ní chiica yā diíⁿ yā chi nꞌdaacā. Ní diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caneé yā ndúúcū espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ caatí Ndyuūs miiⁿ canée yā ndúúcū Jesús. 39 Ní núsꞌuū ní testigo ꞌnū yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē chi Jesús diíⁿ yā na yáⁿꞌāa Judea ndúúcū na yáāⁿ Jerusalén. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ miiⁿ ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní chiꞌnééⁿngaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na ꞌáámá yáⁿꞌá. 40 Jesús ꞌcūū Ndyuūs nadicuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā ndiichi ndii ꞌííⁿnúⁿ nguuvi miiⁿ ní diíⁿ yā chí cheꞌenaáⁿ yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 41 Nguɛ́ɛ́ cheꞌenaáⁿ yā yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati yeⁿꞌē testigo chí Dendyuūs ndɛɛvɛ yā cuááⁿ vmnaaⁿ. Núsꞌuū ní cheꞌé ꞌnū ní chiꞌí ꞌnū nduucú yā cuayiivi taachí nducueeⁿ yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 42 Ní dichóꞌo yā núsꞌuū chi caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū evangelio chi nduudú ngai nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ngaⁿꞌa cuaacú ꞌnū chi Cristo miiⁿ ní sꞌneéⁿ Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ lado yeⁿꞌe Juez yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nduuchi ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí. 43 Nducyaaca profeta sꞌeeⁿ chi caⁿꞌa nduudú yeⁿꞌe Dendyuūs caⁿꞌa yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, vɛ́ɛ́ vaadī nadichꞌɛɛcú nuūⁿndī yeⁿꞌé yā cucaavā Jesús miiⁿ.
44 Taachi ngaⁿꞌā Pedro nduudú ꞌcūū, Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs ní ndaā vmnaaⁿ yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā nduudu ꞌcūū. 45 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel chiꞌtéénú yā chi ndaá yā ndúúcū Pedro, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌɛɛtinéé nꞌgiinu yā chí vmnaaⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel, Dendyuūs caꞌa ntuúⁿ yā regalo yeⁿꞌē Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs, 46 caatí chꞌiindiveéⁿ yā chi ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanáⁿꞌā davaacu. Ní ngaⁿꞌá yā chí chꞌɛɛtɛ taaví Dendyuūs. 47 Tuuꞌmi ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Pedro: ¿ꞌÁá cúúví chi ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuáaⁿ yā yeⁿꞌé nuūⁿnīⁿ chí cuɛɛdinúuⁿnīⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí dīiⁿ yā recibir Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs tanꞌdúúcā sꞌuūúⁿ?
48 Ní dichóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuɛɛdinuūⁿniⁿ yā ndúúcū chi duuchi Jesús. Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chiica yā Pedro chi cunée yā ꞌáámá tiempo ndúúcu yā.