Saulo diiⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaācū chéénu yā
8
Ní Saulo miiⁿ canee yiinú sa chi ꞌcuūvī Esteban miiⁿ. Nguuvi miiⁿ nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nduuvi taáⁿ yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ná yáacū chi canéé yáāⁿ Jerusalén ni nducyaaca yā chi iꞌteenu Jesús cueⁿꞌē ꞌmuuⁿ cueⁿꞌé miiⁿyā. Chéénu yā cuaaⁿ na yáⁿꞌāa Judea ndúúcū yáⁿꞌāa Samaria. Dámaaⁿ apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs nguɛɛ chéénu yā. 2 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi nꞌdai nanááⁿ Dendyuūs candɛ́ɛ sa Esteban. Ní chꞌiichi sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chɛɛcu taavi sá yēⁿꞌe yā. 3 Saulo mííⁿ ní canꞌdáa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngeⁿꞌe yaācū chi nꞌnuūⁿ cáꞌai sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Cheⁿꞌe sa ndúú vaꞌai nduu vāꞌāī ní candɛ́ɛ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí nꞌdaataá ndíí saⁿꞌā. Ní nꞌgíi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ vácūū.Caⁿꞌa yā ndúúdú ngai na yáāⁿ Samaria
4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi chéenū miiⁿ cheⁿꞌé yā nduu yáāⁿ nduu yáāⁿ ní caⁿꞌa yā ndúúdú ngai yeⁿꞌe Jesucristo chi evangelio. 5 Tuuꞌmi ní Felipe miiⁿ canꞌdáa sa na yáāⁿ Samaria ní ngaⁿꞌa sa yeⁿꞌe Cristo. 6 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveéⁿ niiⁿnyúⁿ yā dɛꞌɛ nduꞌū chi ngaⁿꞌā Felipe miiⁿ. Chꞌiindiveéⁿ yā ní inaaⁿ yā señales chiiⁿ idiiⁿ sa. 7 Neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí snée yā ndúúcū ꞌyúúné chi espíritus chi nguɛɛ nꞌdaacā yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ taachí canꞌdaa ꞌyúúné na cuerpo yeⁿꞌé yā nééné ꞌcai espíritus. Ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngíícá ní nducyaacá yā nanduūvā yeⁿꞌé yā. 8 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿ ní yeenú taaví yā.
9 Cánéé ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Simón chi déénu sa magia chi cuaaⁿ vmnaaⁿ neené diiⁿ sa na yáāⁿ miiⁿ. Ní nginncheꞌei sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ Samaria. Ngaⁿꞌā sá ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌɛɛtɛ sa. 10 Chiꞌneeⁿ veeⁿ ndii nꞌgaiyáā ndii nꞌgɛɛtɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌá yā: Chuū poder chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe Dendyuūs.
11 Ní sꞌneeⁿ veéⁿ yā yeⁿꞌē sa ti ndúúcū artes magias yeⁿꞌē sa neené ꞌnááⁿ chinncheꞌei sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 12 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chiꞌtéénu yā yeⁿꞌē Felipe miiⁿ chi ngaⁿꞌá yā ndúúdú ngai yeⁿꞌe chi Ndyuūs ngaⁿꞌá yā ntiiⁿnyuⁿ ní yeⁿꞌē ndúúdu ngaī yeⁿꞌe Jesucristo miiⁿ, tuuꞌmí chɛɛ̄dinúuⁿnīⁿ ndii nꞌdaataá ndii sáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 13 Sꞌteenú ntúūⁿ Simón. Chɛɛ̄dinúuⁿnīⁿ sa. ꞌÁámá cānee sa ndúúcū Felipe. Taachi nꞌdiichi sa señales ndúúcu vaadī nꞌgiinu chꞌɛɛtɛ chi diiⁿ Felipe miiⁿ tuuꞌmi ní cheⁿꞌe yiinu sá.
14 Taachi chꞌiindiveéⁿ apóstoles chi dichóꞌó Dendyuūs chí snée yā yáāⁿ Jerusalén chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Samaria iꞌtéénu yā nduudú yeⁿꞌe Dendyuūs miiⁿ, dichoꞌó yā Pedro ndúúcū Juan miiⁿ. 15 Taachí ndaa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tuuꞌmi caⁿꞌanguaꞌá yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cuuvi diíⁿ yā recibir Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs, 16 ti Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs miiⁿ ꞌāā cuɛ́ɛ́ caⁿꞌā nanááⁿ ndii ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Dámaāⁿ chi chɛɛdinuūⁿniⁿ núuⁿ yā ndúúcū chi duuchi Jesús miiⁿ. 17 Apóstoles snꞌduú yā taꞌa yā vmnaaⁿ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā recibir Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs.
18 Taachi Simón nꞌdiichī sa chi cáávā chi snꞌduu táꞌā apóstoles diíⁿ yā recibir Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs, tuuꞌmi ní caⁿꞌa sa chi caꞌa sa tuumī. 19 Ní caⁿꞌā sa: Tée ntúuⁿ nī poder ꞌcūū ꞌúú ní ꞌāā duꞌú nūuⁿ chi cunꞌduū taꞌá vmnaaⁿ yeⁿꞌē, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cunéé yā ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs.
20 Tuuꞌmi ní Pedro mííⁿ caⁿꞌa sá chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Túumī yeⁿꞌē di ꞌcuiinú ndúúcū di caati nacádiinuuⁿ di chi regalo yeⁿꞌé Ndyuūs ní ndúúcū tuūmī cuai di. 21 Nguɛ́ɛ́ ítuneeⁿ di ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú suerte yeⁿꞌē di na asunto ꞌcūū ti staava yeⁿꞌē di nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nanááⁿ Dendyuūs. 22 Ndáácádáámí dí yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌē di, ní caaca di Dendyuūs ti neⁿꞌe Ndyuūs nadāchꞌɛɛcú yā yeⁿꞌē di chí nacádiinuuⁿ di na staava yeⁿꞌē di. 23 Ti ꞌúú inaáⁿ dii ní cunee di na vaadī ngueēe yeⁿꞌē di. Ní nꞌdɛɛ̄ chiichí di ndúúcū nuuⁿndi yeⁿꞌē di.
24 Tuuꞌmi ní Simón nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa yeⁿꞌé yā ní caⁿꞌā sa: Nꞌdiī caacá nī Señor caavā ꞌúú chi nadachꞌɛɛcú yā nuūⁿndi yeⁿꞌé ti mar ꞌáámá chi ngaⁿꞌa nī nguɛ́ɛ́ chiī nanááⁿ yeⁿꞌē ꞌúú.
25 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa cuaacú yā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs miiⁿ. Ní caⁿꞌa yā yeⁿꞌē evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌe Cristo. Ní cueⁿꞌe yā ndíí nééné nꞌdeee yáāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Samaria. Ní ndaa ntúuⁿ yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ.
Felipe ndúúcū saⁿꞌa yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Etiopía
26 ꞌÁámá ángel yeⁿꞌe Señor miiⁿ yaaꞌvi yā Felipe ní caⁿꞌa yā: Nducuééⁿ dí ní cuéⁿꞌé dí ndii cuaaⁿ ndiiya sur na yúúní chi ngaꞌai yeⁿꞌē yáāⁿ Jerusalén ndii yáāⁿ Gaza. Yúúní miiⁿ ní choꞌō na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ. 27 Tuuꞌmi ní Felipe miiⁿ nducueeⁿ sá ní cueⁿꞌe sa. Ní chóꞌōo chi ꞌáámá saⁿꞌa yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Etiopía canuuⁿ sa yúúní ní sáⁿꞌā miiⁿ eunuco. Saⁿꞌā miiⁿ chi idiiⁿ sá ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe nꞌdaataá reina chi duuchi Candace. Saⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ sa cuidado nducuéⁿꞌē tuūmī yeⁿꞌe reina. Ndaa sa yáāⁿ Jerusalén miiⁿ chi diiⁿ sa chi cuꞌteenu sá Ndyuūs. 28 Nanguɛɛcunéeⁿ sá yáāⁿ yeⁿꞌé yā ní chꞌiīndī sa na carreta yeⁿꞌē sa. Ní nꞌgeeⁿ sa libro yeⁿꞌe Ndyuūs naachi profeta Isaías chi caⁿꞌa nduudu Dendyuūs tiempo chi chóꞌōo. 29 Ní Espíritu miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā ngii yā Felipe miiⁿ: Cueⁿꞌe di ní ndaa niiⁿnūⁿ di na carreta ꞌcūū.
30 Ní Felipe miiⁿ cueⁿꞌē sa ngeēnū sa ni chꞌiindiveeⁿ sa chi nꞌgeēⁿ saⁿꞌa miiⁿ naachi dinguūⁿ profeta Isaías miiⁿ. Ní caⁿꞌa sa: ¿ꞌÁá túúmícádiinuuⁿ nī chi nꞌgeēⁿ nī?
31 Saⁿꞌā miiⁿ caⁿꞌa sa: ¿Taacā cuuvi diíⁿ ti mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ngiꞌcueeⁿ yā ꞌúú? Ní neⁿꞌe sa chi Felipe miiⁿ caa sa ní ꞌcuūndī sa ndúúcu sa.
32 Naachí nꞌgeēⁿ sa yeⁿꞌē Escritura, chuū chii:
Tanꞌdúúcā ꞌiiti cuūchī candɛ́ɛ yā ꞌiiti ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti. Tanꞌdúúcā ꞌiiti cuūchī ꞌlííⁿ nguɛ́ɛ́ ngii nꞌgai tī taachi ngií yā duudú tī ꞌtíícā nguɛ́ɛ́ nꞌdai yā cheendi yā.
33 Caati ndiicuuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdáí yā ní nguɛ́ɛ́ caꞌa sa justicia yeⁿꞌé yā; ¿duꞌu caaⁿꞌmaⁿ yeⁿꞌe ndaatá yeⁿꞌé yā? Caati divíi ꞌiiⁿꞌyāⁿ vida yeⁿꞌé yā na iⁿꞌyeēⁿdī.
34 Saⁿꞌā eunuco nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa ní caⁿꞌa sa chii sa Felipe miiⁿ: Ngiicá chi cuuvi nī ꞌúú: ¿Duꞌú yeⁿꞌē chi caⁿꞌa profeta ꞌtúúcā? ¿ꞌÁá yeⁿꞌē maáⁿ yā o yeⁿꞌē taama ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
35 Tuuꞌmi ní Felipe miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa. Tucáꞌā sa yeⁿꞌē libro ꞌcūū ní caⁿꞌa sa yeⁿꞌē evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌē Jesús. 36 Canúuⁿ yā yúúní chíí cueⁿꞌé yā ndaá yā naachi vɛɛ nuūⁿnīⁿ. Ní caⁿꞌa saⁿꞌā eunuco: ꞌMuuⁿ ní vɛɛ nuūⁿnīⁿ. ¿Dɛꞌɛ̄ cucáávā chi nguɛ́ɛ́ cuɛɛdinúūⁿniⁿ?
37 Felipe miiⁿ ngaⁿꞌā sa: Nduuti chi iꞌtéénú nī ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿꞌé nī tuuꞌmí cuuvi cuɛɛdinuūⁿniⁿ nī. Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa yeⁿꞌé yā ni ngaⁿꞌā sa: Iꞌteenú chi Jesucristo miiⁿ ní Daiyá Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
38 Ní caⁿꞌa sa chi cuééndii carreta. Nduu ꞌuuví yā, Felipe ndúúcū eunuco cueⁿꞌe yā naachi vɛ́ɛ́ nuūⁿnīⁿ ní chɛɛdinuūⁿnīⁿ sa. 39 Taachí cuíchɛɛ yā naachi vɛ́ɛ́ nuūⁿnīⁿ Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs candɛɛ̄ Felipe miiⁿ. Ní saⁿꞌā eunuco ꞌāā ntɛ́ɛ́ nꞌdiichi sa saⁿꞌā. Ní cuinaⁿꞌā sa ní yeenú taavi sa. 40 Felipe miiⁿ ndaaca sa na yáāⁿ Azoto. Choꞌo sá nduu yáāⁿ nduu yáāⁿ ndii ndaā sa yáāⁿ Cesarea ní caⁿꞌa sa yeⁿꞌē evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌe Jesucristo nanááⁿ tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ.