Esteban caⁿꞌá yā yeⁿꞌē maáⁿ yā nī chꞌiī yā
7
Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌā chiiduú chꞌɛɛtɛ cá miiⁿ yeⁿꞌē Israel: ¿ꞌÁá ꞌtíícā chuū? 2 Ní Esteban miiⁿ ní ngaⁿꞌā sa: Ndísꞌtiī saⁿꞌā viꞌí ndúúcū chiida yú sꞌtiī, ꞌcaandiveéⁿ nī yeⁿꞌē ꞌúú: Chiida yú Abraham nꞌdiīchí yā Ndyuūs chi dɛɛvɛ taavi ca taachi canée yā na yáⁿꞌāa Mesopotamia taachí ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuneé yā na yáāⁿ Harán. 3 Ní Ndyuūs caⁿꞌa yā chiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Canꞌdáa di yeⁿꞌē yáāⁿ vaacú di ndúúcū yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē di, ní cuchii di na yáⁿꞌāa chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ dii. 4 Tuuꞌmi ní Abraham miiⁿ nanꞌdáa yā yeⁿꞌē ná yáⁿꞌāa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Caldea ní canée yā na yáāⁿ Harán. Cuayiivi chi chꞌiī chiidá yā, tuuꞌmi ní Ndyuūs nadachóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ná yáⁿꞌāa ꞌcúū naachi snée ndísꞌtiī maaⁿ. 5 Tiempo miiⁿ Ndyuūs nguɛ́ɛ́ caꞌa yā Abraham dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi cuuvi yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe na yáⁿꞌāa miiⁿ, mar ꞌaama naachi ꞌcancaꞌá yā naati caⁿꞌa Ndyuūs chi caꞌá yā cuayiivi yáⁿꞌāa ꞌcúū chi yeⁿꞌē Abraham, ní yeⁿꞌē daiyá yā chi cuchiīca ndíí cuayiivi ca taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ daiya yā. 6 Ní Ndyuūs ní ꞌtúúcā caⁿꞌa yā chii yā: Daiyá nī chi cuchiī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúúⁿ yúúní caⁿꞌá yā yáāⁿ vaacú ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáⁿꞌāa miiⁿ ní cutaꞌá yā daiyá yā chi dichííꞌvɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáⁿꞌāa miiⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáⁿꞌāa miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ti ꞌcueenu yā cuuvi chɛɛti cuūuⁿ ciento nduūyū. 7 Tuuꞌmí caⁿꞌa Ndyuūs: ꞌÚú caꞌá castigo ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa chi cuuví yā mozos yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ. Ní cuayiivi chi chóꞌoo chúū, ní nanꞌdáa yā. Níícú cuꞌtéénu yā ꞌúú na lugar ꞌcūū ní diíⁿ yā chɛɛ̄ chi neⁿꞌé. 8 Ní Ndyuūs diíⁿ yā ꞌáámá compromiso yeⁿꞌē circuncisión ndúúcū Abraham. Circuncisión miiⁿ ꞌáámá señal chi ꞌcaacá yā na cuerpo. Ní Abraham miiⁿ vɛ́ɛ́ daiyá yā chi nguuvi Isaac, ní diíⁿ yā circuncidar daiyá yā Isaac nguuvi chi niiní nguuvi sa. ꞌTiicá ntúūⁿ Isaac ndúúcū daiyá yā Jacob, ní Jacob ndúúcū ndichúúvi daiyá yā chi saⁿꞌā patriarcas chi chiida yú sꞌeeⁿ.9 Ní chiida yú sꞌeeⁿ chinnꞌgueé yā yeⁿꞌe ꞌdíínu yā José. Ní nꞌdiicui yā ꞌdíínu yā José miiⁿ na ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto. Ní cueⁿꞌē José na yáⁿꞌāa Egipto naati Dendyuūs canée yā ndúúcu yā. 10 Dendyuūs nadanguáⁿꞌai yā saⁿꞌā yeⁿꞌe tanducueⁿꞌē chi chꞌeēnu sa chiī na yáⁿꞌāa Egipto. Ní Dendyuūs diíⁿ yā chi rey Faraón yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto nꞌdiichí yā José chí saⁿꞌā nꞌdai ní saⁿꞌā chi déénu taavi ndúúcū taanduvɛ́ɛ́ vaadī deenu chí caꞌa Dendyuūs. Ní cucáávā chuū rey Faraón chiꞌneeⁿ yā José lado yeⁿꞌe gobernador nanááⁿ yeⁿꞌē yánꞌāa Egipto ndúúcū taanduvɛ́ɛ́ chi vɛ́ɛ́ na vaacú yā.
11 Ndaā cuiicú ní nuuⁿmáⁿ na yáⁿꞌāa Egipto ndúúcū yáⁿꞌāa Canaán, ní nchꞌeenu nꞌdáí yā chii. Chiida yú sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ índaāca yā chi cheꞌe yā. 12 Taachí chꞌiindiveeⁿ Jacob miiⁿ chi vɛ́ɛ́ trigo ná yáⁿꞌāa Egipto, dichóꞌo yā daiyá yā chi chiida yú sꞌeeⁿ ndíí vmnááⁿ vmnaaⁿ ní cueⁿꞌé yā ꞌáámá viaje. 13 Ndiichi ndii ꞌúúví viaje ntiinaaⁿ sá chi José miiⁿ ní ꞌdiīnū sa cáávā chi José chꞌiⁿꞌi maāⁿ sa chi ꞌdiīnū sa. Tuuꞌmi ní rey Faraón miiⁿ ní nꞌdiichí yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē José saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 14 José miiⁿ ní diiⁿ sa chí ndaā chiidá sa Jacob ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa ní ngii yā ꞌiiⁿnūⁿ ngɛɛcu ndítiiⁿꞌyu yā. 15 ꞌTíícā cueⁿꞌe Jacob na yáⁿꞌāa Egipto naachí chꞌīí yā ndúúcū chiida yú sꞌeeⁿ. 16 Ní cuerpo yeⁿꞌē tináⁿꞌā sꞌeeⁿ candɛ́ɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ Siquem ní chꞌiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáinyāⁿ chi caī Abraham. Abraham miiⁿ ní ndúúcū túumī yeⁿꞌé yā caī yā yáⁿꞌāa miiⁿ na yáāⁿ Siquem yeⁿꞌē daiya saⁿꞌā sꞌeeⁿ Hamor yeⁿꞌē yáāⁿ Siquem miiⁿ.
17 Ní taachi ꞌāā snee niiⁿnuúⁿ nguuví chi Dendyuūs diíⁿ yā chi cāꞌa yā chii yā Abraham, chꞌiitá ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ní chiī ꞌyáaⁿ yā na yáⁿꞌāa Egipto. 18 Ní nducueēeⁿ táámá rey na yáⁿꞌāa Egipto chi nguɛ́ɛ́ inꞌdiichí yā José. 19 Ní rey miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ sa ndúúcū ndaata yeⁿꞌe yú ndúúcū chiida yú sꞌeeⁿ. Ní chí cuꞌneeⁿ sa daiyá yā na peligro chi ꞌcuūvī. Ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌyáaⁿ yā. 20 Tiempo miiⁿ ní chꞌiindiyáāⁿ Moisés, ní Ndyuūs nꞌdiichí yā saⁿꞌā ꞌlííⁿ chi nꞌdaacā sa. Chꞌiita sá na vaacu chiida sa ꞌiiⁿnuⁿ ꞌiiyū taaví yā saⁿꞌā. 21 Ní taachí chiida Moisés chi cuꞌnéeⁿ yā saⁿꞌa ꞌlííⁿ na peligro chi ꞌcuūvī sa, tuuꞌmi ní táⁿꞌā ꞌdíí daiya rey Faraón chinguaī tá saⁿꞌā ꞌlííⁿ ní taavī tá saⁿꞌā tanꞌdúúcā ꞌáámá daiya tá. 22 Ní Moisés miiⁿ ní chꞌeēⁿ sa yeⁿꞌē taanduvɛ́ɛ́ vaadī deenu yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Egipto. Ní diītinú taavi sa ndúúcū nduudu yeⁿꞌē sa ndúúcū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē sa.
23 Taachi chii sá ꞌuuvi ngɛɛcu ndúuyū, nacádiinuuⁿ sa na staava yeⁿꞌē sa chi caⁿꞌa sa nꞌdiichi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa chi saⁿꞌā Israel miiⁿ. 24 Taachí nꞌdiichí yā ꞌáámá saⁿꞌa yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Egipto chi nguɛɛ nꞌdaacā idiiⁿ sa ndúúcū ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ndaata yeⁿꞌé yā, Moisés miiⁿ ní diíⁿ yā nadanguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní chꞌeⁿꞌe ca yā ní ꞌnuūcáꞌai yā saⁿꞌā Egipto ꞌcūū ní chꞌiī sa. 25 Moisés miiⁿ nacadíínuuⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa tuumicadiinúúⁿ yā chi Dendyuūs caⁿꞌá yā caꞌa yā libertad ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cáávā taꞌā sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ tuumicadiinúúⁿ yā chi ꞌtíícā. 26 Táámá nguuvi miiⁿ ní Moisés cueⁿꞌē sa naachí nguⁿꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa. Neⁿꞌe sa chi ntunꞌdáá nꞌdai yā ndúúcū paz. Ní ngaⁿꞌa sa ngiī sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Ndísꞌtiī saⁿꞌā ꞌdiinú, nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿꞌmáⁿ nī, ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi nguⁿꞌu nī ndúúcū viꞌī? 27 ꞌÁámá saⁿꞌā Israel chí nꞌgeⁿꞌe víꞌī miiⁿ chingúúⁿ ndaā sa Moisés ní nadivíi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáámá lado ní ngaⁿꞌa sá ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Duꞌú sꞌneeⁿ nꞌdiī tanꞌdúúcā ꞌiiⁿntyéⁿꞌē o juez nanááⁿ núsꞌuū? 28 ¿ꞌÁá neⁿꞌé nī ꞌcaāⁿꞌnuⁿ nī ꞌúú tanꞌdúúcā chi chꞌiīⁿꞌnuⁿ nī saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto ꞌiicu? 29 Tááchí Moisés chꞌiindiveéⁿ yā nduudú ꞌcūū, chéénu yā ní chindaa sa na yáⁿꞌāa Madián. Cánéé yā tanꞌdúúcā ꞌáámá sáⁿꞌā canuuⁿ yúúní. Ní chꞌiīndī na ꞌuūvī daiyá yā.
30 Choꞌōo ꞌúúvi ngɛɛcu ndúuyū, ni ꞌáámá ángel cheꞌenaáⁿ yā yeⁿꞌē Moisés ní ꞌcai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ naachi ngiichi yaⁿꞌa ꞌlííⁿ na yiīcū ꞌlííⁿ chi nguuvi Sinaí. 31 Moisés miiⁿ nꞌdiichí yā ní cueⁿꞌē yíínu yā yeⁿꞌē chi nꞌdiichi yā miiⁿ. Ndaa niiⁿnúⁿ yā chi cuuvi nꞌdiichi yā. Saⁿꞌā miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌē Dendyuūs miiⁿ chi ngaⁿꞌā: 32 ꞌÚú Ndyuūs yeⁿꞌē chiidá nī sꞌeeⁿ, Ndyuūs yeⁿꞌē Abraham, Ndyuūs yeⁿꞌe Isaac, ní Ndyuūs yeⁿꞌe Jacob. Moisés miiⁿ ní nééné diiꞌyá yā chiī ndíí ꞌāā ntɛ́ɛ́ nēⁿꞌe yā nꞌdiichi yā. 33 Ní caⁿꞌa Señor Ndyuūs chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Tunꞌdáá caꞌa di ndaacuú yeⁿꞌē di caati naachi canéé dí chíí chééndiī di nanááⁿ Dendyuūs. 34 Cuaacu nííⁿnyuⁿ chí nꞌdiīchí chi chꞌeēnu taavi chiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé chi snée yā yáⁿꞌāa Egipto. Nꞌgiindiveéⁿ chi nꞌgai yaꞌáí yā. Ní caⁿꞌá chi nadinguaⁿꞌáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Maaⁿ ní cuchíi di. ꞌÚú dichoꞌó dii na yáⁿꞌāa Egipto.
35 Moisés miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi saⁿꞌa diiⁿ sa chi cheenú yā chuvaꞌāī yáⁿꞌāa miiⁿ taachi caⁿꞌa sa: ¿Dúꞌū sꞌneeⁿ nꞌdiī tanꞌdúúcā ꞌiiⁿntyéⁿꞌe o juez? Maaⁿ ní Moisés miiⁿ Ndyuūs dichóꞌo yā chi cuuví yā saⁿꞌa ntyéⁿꞌē, ní nadinguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Dendyuūs diiⁿ yā chi canéé Moisés ndúúcū nduudu yeⁿꞌé yā cucáávā ángel chí cheꞌenaáⁿ yā yeⁿꞌe Moisés na yáⁿꞌá ꞌlííⁿ. 36 Moisés cuayiivi taachi diíⁿ yā vaadī nꞌgíínú ndúúcū señales na yáⁿꞌāa Egipto, na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā chi nguuvi Cuáꞌā, ní na yáⁿꞌāa cuuⁿmáⁿ chɛɛti ꞌuuvi ngɛɛcu ndúuyū, ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 37 Moisés miiⁿ chiiⁿ chi ngāⁿꞌa yā ngíi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel: Señor Dendyuūs yeⁿꞌē yú caⁿꞌá yā sꞌneéⁿ yā profeta chi caaⁿꞌmaⁿ nduudu yeⁿꞌé yā nguaaⁿ viꞌī yú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌúú. Ní ꞌcaandiveéⁿ nī yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ profeta miiⁿ. 38 Sáⁿꞌa ꞌcūū Moisés ꞌcūū chí canee sa naati nduuvidaamá yā na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ ndúúcū ángel chi yaaꞌvi yā saⁿꞌā na yiīcū chi nguuvi Sinaí, ní canee sa ndúúcū chiida yú. Ní Dendyuūs caꞌá yā nduudu yeⁿꞌē vida chi tee sa sꞌuuúⁿ. 39 Chiida yú ní nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌē Moisés miiⁿ ní chiꞌneéⁿ yā saⁿꞌā ꞌáámá lado, ní divíi yā vaanicadíínuuⁿ yeⁿꞌe yā, ní neⁿꞌé yā nanguɛɛcúndíi yā yáⁿꞌāa Egipto. 40 Ní caⁿꞌá yā chii yā Aarón ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chiida yú: Dinꞌdái nī núsꞌuu dendyuūs sꞌeeⁿ chi cuuvi caⁿꞌa yā vmnááⁿ yeⁿꞌe yú caati Moisés ꞌcūū chi tunꞌdáa sa núsꞌuu yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Egipto, nguɛ́ɛ́ deenu yú dɛꞌɛ̄ chíī ndúúcū sa. 41 Tuuꞌmi ní dinꞌdái yā ꞌáámá ídolo ꞌitiindu ꞌlííⁿ yeⁿꞌe ꞌdííⁿnguāaⁿ chi nꞌduúⁿ yā ꞌiiti nátai ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti cuūchī ꞌlííⁿ ní caꞌa yā ídolo miiⁿ tanꞌdúúcā sacrificio. Ní yeenú taaví yā caavā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē taꞌā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 42 Níícú Ndyuūs chivíi yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní chiꞌnéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌteenú yā tanducuéⁿꞌē cosa chi vɛ́ɛ́ nanguuvi tanꞌdúúcā ꞌyáⁿꞌā ndúúcū ꞌiīyū, ndúúcū ꞌííⁿnyúⁿ. ꞌTíícā canee ngúūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs naachi ngúūⁿ profetas:
Nꞌdiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel miiⁿ, ¿ꞌáá tee nī ꞌúú ꞌiiti sacrificio chí ꞌāā ꞌnííⁿꞌnúⁿ nī ndúúcū dendúꞌū na yaⁿꞌāa cuuⁿmáⁿ chɛɛtí ꞌuuvi ngɛɛcu ndúuyū?
43 Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ tee nī ꞌúú. Candɛ́ɛ nī yaācū tíínūuⁿ yeⁿꞌē ídolo Moloc, ndúúcū ꞌííⁿnyúⁿ yeⁿꞌe ndyuūs yeⁿꞌé nī chi nguuvi Renfán, ndúúcū cosa chuū chííⁿ chi dinꞌdái nī chi cuꞌtéénu nī. Níícú ꞌúú dichóꞌó ndisꞌtiī táámá lado yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Babilonia.
44 Chiida yú sꞌeeⁿ ní canéé yeⁿꞌé yā na yáacū tiinūuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs chi caⁿꞌā nduucú yā na yáⁿꞌāa cuuⁿmáⁿ. Ní caⁿꞌa Ndyuūs chīi yā Moisés miiⁿ chí dinꞌdái sa yáácū tiinūuⁿ tanꞌdúúcā chi nꞌdiichi sa. 45 Chííⁿ yáácū tiinūuⁿ miiⁿ ní staꞌa chiida yú sꞌeeⁿ ní candɛ́ɛ yā ndúúcū Josué tiempo miiⁿ taachi staꞌá yā yáⁿꞌāa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel. Ndyuūs nadacaanú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yéⁿꞌē ndaata Israel nanááⁿ chiida yú sꞌeeⁿ. Ní yaācu tíínūuⁿ snee ndúúcu yā ndii nguuvi yeⁿꞌē David miiⁿ. 46 David miiⁿ nandaāca sa favor nanááⁿ Dendyuūs ní chiica sa chi dinꞌdái sa yaācū chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé Ndyuūs chi iꞌtéénú Jacob miiⁿ. 47 Salomón nídinꞌdái sa yaācū chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe Dendyuūs. 48 Naati Ndyuūs chi canée yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi, nguɛ́ɛ́ canée yā na yaācu chi dinꞌdái ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū taꞌá yā, ti tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā profeta nduudu Dendyuūs tiempo chi chóꞌōo:
49 Nángúúví mííⁿ chí tanꞌdúúcā trono yeⁿꞌé, ní yáⁿꞌāa miiⁿ ní tanꞌdúúcā banco yeⁿꞌē caꞌá. ¿Dɛ́ꞌɛ́ vaꞌāī idinꞌdái dí yeⁿꞌé? ngaⁿꞌa Señor ꞌiivú Ndyuūs. O ¿dɛꞌɛ lugar chi ntaaviꞌtuūnuúⁿ?
50 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌúú dinꞌdaí ndúúcū taꞌá tanducuéⁿꞌē denduꞌū?
51 Chɛ́ɛ́chí tiíⁿ nī ní chɛɛchí staava yeⁿꞌé nī ní nduudí veéⁿ nī. Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ diīⁿ díveéⁿ nī yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Tanꞌdúúcā chiidá nī ꞌtiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī. 52 ¿Duꞌu profeta chi caⁿꞌa nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs chi chiidá nī nguɛ́ɛ́ canꞌdáa yā chi yaꞌáí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ? Ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌa yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi cuchiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdai taavi. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi nꞌdai taavi ndísꞌtiī ní staꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ni chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 53 Ndísꞌtiī ní staꞌá nī ley chí tee ángeles ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cumplir.
54 Taachi chꞌiindiveeⁿ saⁿꞌā sꞌuuⁿ chuū chi caⁿꞌa Esteban nduuvi taaⁿ nꞌdáí sa na staava yeⁿꞌe sa ní ndiitunuúⁿ ngéꞌé ꞌdiiⁿꞌyuⁿ sa contra yeⁿꞌe Esteban. 55 Naati Esteban miiⁿ ndiitu Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs cheꞌenaáⁿ yā nanguuvi ní nꞌdiīchi yā Dendyuūs chi neené ngii ꞌyáⁿꞌā ní nꞌdiīchi yā Jesús miiⁿ chi canée yā lado yeⁿꞌē honor yeⁿꞌe Dendyuūs. 56 Tuuꞌmi ní Esteban caⁿꞌa yā: Cuinꞌdííchí nī, inaáⁿ nanguuvi candaꞌāī ꞌíícú Daiyá Dendyuūs canéé lado yeⁿꞌe honor yeⁿꞌe Dendyuūs. 57 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌcaī yiicú yā ní nꞌgaadí yā veéⁿ yā ní tanducuéⁿꞌe yā ndaá yā nanááⁿ Esteban. 58 Ní tunꞌdáa yā saⁿꞌā yáāⁿ miiⁿ ní chíítuú yā saⁿꞌā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ testigos sꞌnééⁿ yā cotón ná caꞌa ꞌáámá saⁿꞌā ꞌdííⁿ chi nguuvi Saulo. 59 Tuuꞌmi ní ngaꞌa yā tuūu Esteban. ꞌIicu Esteban miiⁿ ní ꞌcai sá Ndyuūs ní ngaⁿꞌā sa: Señor Jesús, nánguáí nī espíritu yeⁿꞌé.
60 Chiintiiꞌya sá ní ꞌcaī yiicu sá: Señor, nguɛ́ɛ́ diiⁿ cuenta nī núúⁿndí ꞌcūū yeⁿꞌē ꞌiisꞌtíī. Ní taachi caⁿꞌā sa chuū, ní chꞌiī sa.