Pablo cueⁿꞌe sa na yáāⁿ Jerusalén
21
Cuayiivi chi nꞌdaā cá ꞌnū yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, cueⁿꞌe ꞌnū na barco ní cueⁿꞌe ꞌnū yúúní cuaacu ní ndaá ꞌnū na isla Cos. Chidɛɛvɛ táámá nguuvi cueⁿꞌe ꞌnū na barco ní choꞌó ꞌnū na isla Rodas ní ndii yeⁿꞌē isla miiⁿ ndaá ꞌnū na yaāⁿ Pátara. 2 Ní ndaaca ꞌnū ꞌáámá barco chi caⁿꞌa na yáⁿꞌāa Fenicia, cuchꞌɛ́ɛ́ ꞌnū cueⁿꞌé ꞌnū na barco. 3 Ní nꞌdiichí ꞌnū isla Chipre chi snee lado tá ꞌcueēe. Ní cueⁿꞌé ꞌnū na yáⁿꞌāa Siria, ní ndii miiⁿ ndaá ꞌnū na yaāⁿ Tiro ti barco miiⁿ mííⁿ cuꞌneeⁿ carga yeⁿꞌē. 4 Nndaacá ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénú Cristo ní canéé ꞌnū miiⁿ ndɛɛ̄chɛ̄ nguuvi. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa yā ngiī yā Pablo miiⁿ cáávā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa sa yáāⁿ Jerusalén. 5 Taachi snuūⁿ caꞌa nguuvi miiⁿ nanꞌdáa ꞌnū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā chi cunee ngíínú yā núsꞌuu ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌe yā ndúúcū daiya yā ndii ꞌáámá lado yeⁿꞌē yáāⁿ. Ní nducyaaca yā chiintiiꞌyá yā na ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 6 Ní tuꞌmaⁿꞌa ꞌnū hermanos ꞌáámá ꞌnū taama ꞌnū ní cueⁿꞌé ꞌnū na barco. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cunaⁿꞌa yā na vaacu yā.
7 Núsꞌuū ní chꞌiinu cheⁿꞌé ꞌnū na barco. Cueⁿꞌé ꞌnū yeⁿꞌē yáāⁿ Tiro ní ndáa ꞌnū yáāⁿ Tolemaida. Ní taachí yaaꞌvi hermanos núsꞌuu chꞌɛɛtineé ꞌnū ndúúcu yā ꞌáámá nguuvi. 8 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi miiⁿ ni Pablo ndúúcū núsꞌuu chi snéé ꞌnū ndúúcu sa, canꞌdáa ꞌnū. Cueⁿꞌé ꞌnū na yáāⁿ Cesarea. Ní sndāa ꞌnū vaꞌāī yeⁿꞌe Felipe chí ngaⁿꞌa sa evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌe Jesucristo. Felipe miiⁿ ꞌáámá saⁿꞌā naachi ndɛɛ̄chɛ̄ diáconos. Ní canéé ꞌnū ndúúcu sa. 9 Saⁿꞌā miiⁿ cuūuⁿ nꞌdaataá nꞌgáíyāa daiya sa chi ngaⁿꞌā tá chi Ndyuūs yaaꞌví yā. 10 Chꞌɛɛtinéé ꞌnū nꞌdeee nguuví. Cuchꞌééⁿ ꞌáámá saⁿꞌā profeta chi caaⁿꞌmaⁿ chi cuchíī chí yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea. Saⁿꞌā miiⁿ nguuvi sa Agabo. 11 Saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌdiichi sá núsꞌuū. Staꞌā sá cinta yeⁿꞌē Pablo miiⁿ ní caꞌā chiichi sá caꞌa Pablo ndúúcū taꞌá yā. Ní caⁿꞌā sá: Chuū ngaⁿꞌa Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs: ꞌTíícā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén caꞌā chiichí yā saⁿꞌa yeⁿꞌe cinta ꞌcūū. Ní ncaꞌá yā saꞌā taꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel.
12 Taachí chꞌiindiveéⁿ ꞌnū ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ nducyáácá ꞌnū chiica ꞌnū Pablo miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ cáⁿꞌa sa yáāⁿ Jerusalén. 13 Tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngɛɛcú ndísꞌtiī ní nééné iꞌneeⁿ yaꞌai nī staāvā yeⁿꞌé? Ti ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ chi ꞌcaāchiichí yā ꞌúú caati canéé chi ꞌcuuví na yáāⁿ Jerusalén cucáávā Jesús miiⁿ.
14 Nguɛ́ɛ́ cuuvi diꞌcuíitu ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuꞌneeⁿ ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngaⁿꞌá ꞌnū: Cuuví tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe Señor.
15 Choꞌōo ngúúví miiⁿ cúchɛɛ ꞌnū na yáāⁿ Jerusalén ndúúcū denduꞌū yeⁿꞌé ꞌnū. 16 Ní ndaa ntúuⁿ yā ndúúcū núsꞌuu náⁿꞌa yā chi iꞌtéénú Jesucristo yeⁿꞌe yáāⁿ Cesarea. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndɛ́ɛ yā núsꞌuu na vaacu ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Mnasón chi yeⁿꞌe isla Chipre. Saⁿꞌā miiⁿ iꞌteenu sa cuaaⁿ vmnaaⁿ ní núsꞌuu chꞌɛɛtinée ꞌnū ndúúcu sa.
Staꞌá yā Pablo na yaācū templo
17 Taachí ndaá ꞌnū na yáāⁿ Jerusalén, hermanos yeenú taavi yā taachi sndaa ꞌnū. 18 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi Pablo miiⁿ cueⁿꞌe sa ndúúcu ꞌnū ní snaáⁿ ꞌnū Jacobo ndúúcū nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū sꞌeeⁿ chi ꞌāā nduuvidaama yā. 19 Taachi diiⁿ sa saludar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, Pablo caⁿꞌa sá chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ caꞌáámá caꞌáámá nducuéⁿꞌē denduꞌu chi Dendyuūs diíⁿ yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel caavā ntiiⁿnyúⁿ yā. 20 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, sꞌtéénu yā Dendyuūs ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: ꞌCaandiveéⁿ nī, hermanos. Vɛ́ɛ́ cá ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi sꞌtéénu yā tanꞌduucā ꞌyaaⁿ millares. Ní nducyaaca yā ní neené chiꞌtéénu yā ley yeⁿꞌe Moisés. 21 Naati ꞌāā caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌē ndísꞌtiī chi ndísꞌtiī caꞌcuéeⁿ nī nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi snée yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Caꞌcueéⁿ nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ cánéé chí diíⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌē Moisés ndíí nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā circuncidar daiya yā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú diíⁿ yā costumbres yeⁿꞌe Moisés. 22 ¿Dɛ́ꞌɛ chiī tuuꞌmī? Neené nꞌdeeé ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌá yā ní nduuvidáámá yā taachi chꞌiindiveéⁿ yā chi nndaá nī. 23 Diíⁿ dí chuū chi ngaⁿꞌa ꞌnū ndúúcū dii: Vɛ́ɛ́ cuūuⁿ saⁿꞌā nguaaⁿ núsꞌuū chí vɛ́ɛ́ compromiso yeⁿꞌē sa ndúúcū Dendyuūs. 24 Candɛ́ɛ di saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe religión yeⁿꞌē di, nínduuví dɛɛvɛ́ di ndúúcu yā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē. Niicú cuayiivi nadííꞌvɛ di saⁿꞌā chí cuū tiīⁿ sa. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ tuumícadiinúúⁿ yā ti nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi caⁿꞌá yā cucaavā yeⁿꞌē di. Ní tuumícadiinúúⁿ yā chí ngíícá cuaacu di ní chi diiⁿ di chi ngaⁿꞌa ley. 25 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel chí iꞌtéénu yā nguɛ́ɛ́ canéé chi diíⁿ yā chúū. Núsꞌuū ní idingúuⁿ ꞌnū chi nguɛ́ɛ́ duꞌū chi canéé chí diiⁿ chuū. Dámaāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cutaꞌá yā yuutɛ yeⁿꞌē ꞌiiti chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā caavā ídolos, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú yuuúⁿ yeⁿꞌé tī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú yuuúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti chi nduuchi díiꞌnú yā daandu tī. Ní nguɛ́ɛ́ cánéé chí cunéé sa ndúúcū ꞌáámá nꞌdaatāa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaataá yeⁿꞌē sa.
26 Tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ nícāndɛ́ɛ sa ꞌiisꞌuūⁿ. Ní chidɛɛvɛ táámá nguuvi tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌé yā Pablo ꞌāā nididɛɛvɛ́ sa maaⁿ sa ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Ní sndáa yā yaācū templo chí caaⁿꞌmáⁿ yā chí cúúnú caꞌā nguuvi yeⁿꞌē compromiso yeⁿꞌé yā, chi cánéé chí caꞌa yā ꞌáámá ꞌaama yā ofrenda yeⁿꞌé yā.
27 Taachi cánéé chí cúúnú caꞌā chí ndɛɛ̄chɛ̄ nguuvi, taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Asia nꞌdiichí yā Pablo chɛɛti yaācū templo nꞌgaāꞌvá yā ndúúcu sa. Ní diíⁿ yā chi nduuvi taáⁿ yā nducyaaca yā. Ní staꞌá yā Pablo. 28 Nꞌgaī yiicú yā: Ndísꞌtiī saⁿꞌā Israel, cúnnéé nī. Sáⁿꞌa ꞌcūū chí nduu cuaaⁿ ngiꞌcueeⁿ sa nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ contra yáāⁿ miiⁿ ndúúcū yeⁿꞌē contra yeⁿꞌe ley ndúúcū yeⁿꞌē contra yeⁿꞌe lugar ꞌcūū. Nꞌdéee ca nguɛ́ɛ́ ti chuū. Ní candɛɛ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel chɛɛti yaācū templo. Ní divaatí sa yaācū templo chí dɛɛvɛ.
29 Tii cuááⁿ vmnaaⁿ ní náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdiichí yā ndúúcu sa sáⁿꞌā chi nguuvi Trófimo yeⁿꞌē yáāⁿ Efeso. Ní nadacádíínuuⁿ yā chi Pablo miiⁿ nicandɛ́ɛ sa saⁿꞌā chɛɛti yaācū templo. 30 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nꞌgɛɛcú cheendí yā ní chꞌii dáanā yeⁿꞌé yā. Ní dinꞌgíínu yā ní staꞌá yā Pablo miiⁿ ní tunꞌdáa yā saⁿꞌa chɛɛti yaācū templo. Ní hora mííⁿ nūuⁿ nꞌgaadí yā cheendi vaꞌaī yáacū templo. 31 Ní diiⁿnú yiinu yā chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā Pablo. ꞌÁámá yā caⁿꞌa yā yeⁿꞌē comandante, chi nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ Jerusalén nguɛɛ ꞌdiiiⁿ snée yā. 32 Tuuꞌmí nūuⁿ comandante staꞌá yā soldado sꞌeeⁿ ndúúcū capitán ní chéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ naachi canéé Pablo miiⁿ. Taachí nducyaaca yā nꞌdiichí yā comandante ndúúcū soldado sꞌeeⁿ tuuꞌmi sꞌneeⁿnaaⁿ yā chi nꞌgeⁿꞌé yā Pablo miiⁿ. 33 Taachí ndaā comandante tuuꞌmi ní staꞌá yā Pablo ní caⁿꞌá yā orden chí chɛɛ̄ chiichí sá ndúúcū ꞌuuvi cadenas. Ní comandante tiinguuneéⁿ yā: ¿Duꞌu rá saⁿꞌā miiⁿ ní dɛꞌɛ̄ vɛɛ miiⁿ ní dɛꞌɛ̄ idiiⁿ sa? 34 Naachi nꞌdeee nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ, náⁿꞌa yā ní nꞌgaí yā ꞌaama naaⁿ, náⁿꞌa yā nꞌgaí yā taama naaⁿ, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ itumicádiinúúⁿ yā yeⁿꞌē sa chi tátiī nꞌgaí yā. Caꞌá yā orden chi choꞌó yā saⁿꞌā na vácūū naachi sneé soldado sꞌeeⁿ. 35 Taachi Pablo miiⁿ cúchɛɛ sa nandɛɛ̄, candɛ́ɛ yā yaācū soldado sꞌeeⁿ saⁿꞌa cáávā chi taāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcu sa. 36 Ti nꞌdeēe nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaāⁿ miiⁿ cueⁿꞌe yā cuaaⁿ dáámí saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌgaī yā: ꞌCuuvi sa.
Pablo ngaⁿꞌa sa yeⁿꞌē maaⁿ sa na yáāⁿ Jerusalén
37 Taachí tucáꞌa yā diiⁿyú yā na vácūū tuuꞌmi ní Pablo miiⁿ ngaⁿꞌa sa ngii sa comandante: ¿ꞌÁá ꞌcuááⁿ nī chi caaⁿꞌmáⁿ ꞌtɛɛ ndúúcū nꞌdiī? Ní comandante caⁿꞌā sa: ¿ꞌÁá déénú dí davaacu griego? 38 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ díí saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto chi diiⁿ di chí nduuvi taáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe nguuvi miiⁿ ní tunꞌdáa di cuūuⁿ mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi duucu na yáⁿꞌāa cuuⁿmáⁿ?
39 Tuuꞌmi ní caⁿꞌā Pablo: ꞌÚú ní saⁿꞌā Israel yeⁿꞌē yáāⁿ Tarso, saⁿꞌā yeⁿꞌē ꞌáámá yáāⁿ chꞌɛɛtɛ̄ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Cilicia. Ngiicá nanáaⁿ nī, ꞌcuaaⁿ nī chi yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
40 Taachí saⁿꞌā miiⁿ caꞌa sa lugar, Pablo miiⁿ chééndii sa nāndɛɛ ní caꞌa sa señal ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū taꞌā sa, ní taachí ꞌdiiiⁿ ní caⁿꞌa sa ndúúcū davaacu hebreo. Ní caⁿꞌa sa: