Saꞌyéajëꞌ Pablo luyú Macedonia, en luyú Grecia
20
Cateꞌ gurö́ꞌö dxi dzatsa naꞌ guca lu yödzö Éfeso,
bulidzëꞌ Pablo yuguꞌ bönniꞌ taꞌyéajlëꞌë Cristo,
ateꞌ guchíziëꞌ icja nágagaquiëꞌ didzaꞌ.
Gudödi niꞌ bunidëꞌ légaquiëꞌ,
en laꞌ buláꞌalentëꞌ légaquiëꞌ.
Birúajëꞌ niꞌ,
ateꞌ saꞌyéajëꞌ luyú Macedonia.
2 Gudödëꞌ yuguꞌ yödzö luyú niꞌ,
ruzéajniꞌideꞌenëꞌ bö́chiꞌruꞌ nacuꞌë niꞌ,
ateꞌ gudödi niꞌ bidxinëꞌ luyú Acaya.
3 Guzóëꞌ Pablo niꞌ idú ca tsonna beoꞌ.
Cateꞌ chizóa cuenëꞌ tu lëꞌe barco para tsejëꞌ luyú Siria,
gúquibeꞌenëꞌ taꞌbö́ꞌ nísiëꞌ bönniꞌ judío lëꞌ para ilaꞌzönëꞌ lëꞌ.
Que lë ni naꞌ buguélëꞌë nöza söhuö́jëꞌ luyú Macedonia,
ateꞌ bidxinëꞌ yödzö Filipos.
4 Sópater,
zxíꞌinëꞌ Pirro,
bönniꞌ Berea,
en Aristarco,
en Segundo,
yuguꞌ bönniꞌ Tesalónica,
en Gayo,
bönniꞌ Derbe,
encaꞌ biꞌi Timoteo,
en Tíquico,
en Trófimo,
yuguꞌ bönniꞌ Asia,
söjácalenëꞌ tsözxö́n lëꞌ.
5 Níꞌirö yuguꞌ bönniꞌ ni yöjnö́rugaquiëꞌ lahuëꞌ Pablo,
yöjáquiëꞌ yödzö Troas,
ga niꞌ gulaꞌbözëꞌ lëꞌ.
6 Lu yödzö Filipos naꞌ,
nedaꞌ,
Lucas,
yöjtsagaꞌ-nëꞌ Pablo.
Cateꞌ chigudödi laní cateꞌ tahuëꞌ bönniꞌ judío yöta xtila bitiꞌ nazíꞌi cúa zi que,
gurentuꞌ tu lëꞌe barco,
en buzáꞌatuꞌ Filipos naꞌ.
Gudödi gayuꞌ dza budzágatuꞌ bönniꞌ niꞌ yöjnö́rugaquiëꞌ lahuëꞌ Pablo,
yöjáquiëꞌ Troas,
ateꞌ niꞌ bugáꞌanatuꞌ gadxi dza.
Le benëꞌ Pablo lu yödzö Troas
7 Dza risí lo le gadxi dza buluꞌdubëꞌ bönniꞌ taꞌyéajlëꞌë Cristo para ilahuëꞌ yöta xtila le rusáꞌ ládxiꞌruꞌ ca gútiëꞌ Jesucristo.
Niꞌ rusë́dinëꞌ Pablo légaquiëꞌ,
en tuꞌ ral-laꞌ uzë́ꞌë niꞌ cateꞌ zaꞌ reníꞌ dza naꞌ,
xidzé bëꞌë didzaꞌ,
ga bidxintë gudödi guluhuëla.
8 Ga niꞌ nudúbigaquiëꞌ naca lu yuꞌu xitsáꞌ,
ateꞌ nacuáꞌ zián le taꞌgúꞌu beníꞌ ga naꞌ.
9 Zóabiꞌ biꞌi Eutico niꞌ,
rö́ꞌöbiꞌ ga raꞌa leníꞌ que yuꞌu naꞌ,
ateꞌ nadö́dirö yëla lobiꞌ tuꞌ ritunna libán runëꞌ Pablo.
Ga niꞌ rö́ꞌöbiꞌ rásibiꞌ biꞌi naꞌ naca ga bunni cuía lu yuꞌu,
ateꞌ rásisibiꞌ caꞌ gubíxitëbiꞌ,
bö́xjabiꞌ ga bidxíntëbiꞌ zxan yuꞌu.
Nátitëbiꞌ buluꞌlisëꞌ-biꞌ.
10 Bötjëꞌ Pablo zxan yuꞌu naꞌ,
ateꞌ yöjxóëꞌ lëbiꞌ,
en bunidëꞌ-biꞌ.
Níꞌirö gudxëꞌ nupa nacuáꞌ niꞌ:
―Bitiꞌ gadxi idzö́biliꞌ.
Nabanbiꞌ.
11 Cateꞌ chibubenëꞌ Pablo xitsáꞌ,
gudélëꞌë yöta xtila,
gudahuëꞌ.
Níꞌirö Pablo bë́ꞌlenëꞌ légaquiëꞌ didzaꞌ ga bidxintë zila balö.
Gudödi niꞌ burúajëꞌ niꞌ.
12 Biꞌi bönniꞌ raꞌbán naꞌ gubíxibiꞌ,
buluꞌchë́ꞌë-biꞌ nabanbiꞌ,
en buluꞌzíꞌ zxö́ndëꞌë.
Ca guca bidxintuꞌ Mileto
13 Gunö́rutuꞌ lahuëꞌ Pablo,
en yöjchentuꞌ tu lëꞌe barco,
ateꞌ gudö́dituꞌ ga bidxintuꞌ yödzö Asón para tsöjtságatuꞌ-nëꞌ Pablo niꞌ,
para gaca ca naꞌ chibén xtídzaꞌtuꞌ,
tuꞌ gúꞌunnëꞌ Pablo tsejëꞌ niꞌ së́ꞌesi niꞌë.
14 Cateꞌ chibudzágatuꞌ-nëꞌ lu yödzö Asón naꞌ,
gurénlenëꞌ netuꞌ lëꞌe barco,
ateꞌ guyéajtuꞌ yödzö Mitilene.
15 Buzáꞌ barco niꞌ,
ateꞌ dza buropi bidxintuꞌ tödi li ga zoa luyú bidxi nazíꞌi le Quío,
ateꞌ iaꞌtú dza caꞌ gudö́dituꞌ tödi li ga dë yödzö Samos,
en bidxintuꞌ yödzö Trogilio ga niꞌ guzóatuꞌ tu chiꞌi.
Iaꞌtú dza caꞌ bidxintuꞌ yödzö Mileto.
16 Caní bentuꞌ tuꞌ chibenëꞌ queëꞌ Pablo tö́disëꞌ yödzö Éfeso,
para cabí tsenëꞌ luyú Asia,
tuꞌ run bayudxi soëꞌ Jerusalén cateꞌ naca dza Pentecostés channö séquiꞌnëꞌ.
Didzaꞌ bëꞌë Pablo lu yödzö Mileto
17 Cateꞌ niꞌ zoëꞌ Pablo lu yödzö Mileto,
gusö́l-lëꞌë nu yöjlidza bönniꞌ gula tapa chiꞌë bönachi queëꞌ Cristo nacuꞌë Éfeso.
18 Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ ga zoëꞌ Pablo,
lëꞌ gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―Libíꞌiliꞌ chinö́z quéziliꞌ ca bénticaꞌsaꞌ ga zóaliꞌ ga gudelaꞌ bidxinaꞌ luyú Asia.
19 Yuguꞌ dza benaꞌ xichinëꞌ Xanruꞌ lu yöl-laꞌ nöxaj ladxiꞌ,
ga bidxintë gurödxaꞌ niꞌa queë́liꞌ,
ateꞌ zián le guca quiaꞌ le guzxíꞌ bëꞌ nedaꞌ niꞌa que le ruáꞌ döꞌ gulunëꞌ quiaꞌ bönachi judío bitiꞌ taꞌyéajlëꞌ Cristo.
20 Bénticaꞌsaꞌ libán ga zóaliꞌ que yúguꞌtë le ruzíꞌiliꞌ xibé,
en busédidaꞌ libíꞌiliꞌ yálajdoꞌ ga nudúbiliꞌ,
en gapa naca lu yuꞌu lídxiliꞌ.
21 Benaꞌ ba nalí lógaca bönachi judío,
en lógaca bönachi izáꞌa para uluꞌbíꞌi ládxiꞌgaca,
en uluꞌhuöáca queëꞌ Dios,
en ilaꞌyéajlëꞌ Xanruꞌ Jesucristo.
22 Naꞌa,
Dios Böꞌ Láꞌayi chinunëꞌ quiaꞌ tsejaꞌ Jerusalén,
en bitiꞌ nözdaꞌ bizxi gaca quiaꞌ niꞌ.
23 Yúguꞌtë yödzö ga ridáꞌ,
riguíxjöiꞌinëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi nedaꞌ,
rëꞌ nedaꞌ ilaꞌguꞌë nedaꞌ lidxi guíë bönniꞌ judío bitiꞌ taꞌyéajlëꞌ,
en uluꞌsacaꞌ ziꞌë nedaꞌ.
24 Bitiꞌ bi runi nedaꞌ que lë naꞌ gaca,
sal-laꞌ gátiaꞌ o cabí gátiaꞌ,
pero ruíꞌi ládxiꞌsidaꞌ údxi gunaꞌ le chigudélaꞌa runaꞌ,
para gunaꞌ dxin naꞌ budödëꞌ Xanruꞌ Jesús lu naꞌa,
le naca gunaꞌ libán que didzaꞌ dxiꞌa ca naca le ruzáꞌ ládxëꞌë Dios queë́ruꞌ.
Caní gunaꞌ len yöl-laꞌ rudzeja.
25 ’Naꞌa,
yúguꞌtëliꞌ naꞌ chibenaꞌ libán loliꞌ ca rinná bëꞌë Dios,
nözdaꞌ bítiꞌrö uléꞌeliꞌ nedaꞌ.
26 Que lë ni naꞌ,
le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ naꞌa dza.
Bitiꞌ nabágaꞌa nedaꞌ queë́liꞌ nituliꞌ libíꞌiliꞌ.
27 Bitiꞌ bi bucáchiꞌdaꞌ libíꞌiliꞌ,
pero gudíxjöiꞌidaꞌ libíꞌiliꞌ yúguꞌtë le rnnëꞌ Dios.
28 Que lë ni naꞌ,
guliꞌgún chiꞌi cuinliꞌ,
en guliꞌgún chiꞌi yúguꞌtë bönachi queëꞌ Cristo,
tuꞌ nuzóëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi libíꞌiliꞌ para gácalenliꞌ légaquiëꞌ,
en gun chíꞌiliꞌ bönachi queëꞌ Xanruꞌ,
Bönniꞌ naꞌ gútiëꞌ uláz quégaquiëꞌ,
bulaljëꞌ xichönëꞌ le böáꞌuinëꞌ légaquiëꞌ.
29 Chinözdaꞌ,
tödi uzáꞌa ga zóaliꞌ,
ilaꞌyaza nupa ilë́ꞌëni uluꞌsuniti bönachi queëꞌ Cristo ga zóaliꞌ,
ilunëꞌ ca tunbaꞌ böꞌcuꞌ guíꞌa síniaꞌ,
tuꞌsunítibaꞌ yuguꞌ böꞌcuꞌ zxilaꞌ.
30 Ilaꞌrúajëꞌ bönniꞌ nútsaꞌgaquiëꞌ ládjaliꞌ,
ateꞌ iluꞌë didzaꞌ bitiꞌ nácatë para uluꞌbéajëꞌ quégacasëꞌ nupa taꞌyéajlëꞌ Cristo nútsaꞌgaca ládjaliꞌ.
31 Que lë ni naꞌ,
guliꞌsóa ban ladxiꞌ,
en guliꞌtsöjné ca benaꞌ nedaꞌ idú ca tsonna iz,
rëla,
en të dza buchíziaꞌ icja nágaliꞌ tu tuliꞌ ga bidxintë gurödxaꞌ queë́liꞌ.
32 ’Naꞌa,
böchiꞌ luzáꞌadoꞌ,
riguꞌa libíꞌiliꞌ lu nëꞌë Dios.
Rinábidaꞌ Lëꞌ uzáꞌ ládxëꞌë queë́liꞌ,
en gunëꞌ ca rnna xtídzëꞌë.
Dios gunëꞌ libíꞌiliꞌ tsutsu,
en gunëꞌ ga idéliꞌliꞌ gunliꞌ tsözxö́n yuguꞌ bönniꞌ rö queëꞌ.
33 Catu caz guzë́ ládxaꞌa le nequi quégaquiëꞌ böchiꞌ luzáꞌa.
Bitiꞌ guzë́ ládxaꞌa dumí,
o lariꞌ quégaquiëꞌ.
34 Nöz quéziliꞌ dxiꞌa,
len naꞌa cazaꞌ benaꞌ dxin para gaca gáꞌuaꞌ le biyadzaj quiaꞌ,
en quégaca nupa gulaꞌcuáꞌlen nedaꞌ.
35 Ca naca yúguꞌtë le benaꞌ,
buluíꞌidaꞌ libíꞌiliꞌ caní ral-laꞌ gunruꞌ dxin para gaca gácalenruꞌ nupa bi taꞌyadzaj.
Ral-laꞌ tsöjneruꞌ didzaꞌ bëꞌë Xanruꞌ Jesús,
gunnë́ꞌ:
“Uzíꞌirö xibé nu bi runödzaj ca nu bi rizíꞌ.”
36 Cateꞌ budxi bëꞌë Pablo didzaꞌ ni,
buzóa zxibëꞌ,
ateꞌ benëꞌ tsözxö́n yúguꞌtëꞌ,
buluꞌlidzëꞌ Dios.
37 Níꞌirö gulaꞌbödxëꞌ yúguꞌtëꞌ.
Buluꞌnidëꞌ yenëꞌ Pablo,
en buluꞌtsaga lahuëꞌ lëꞌ.
38 Caní gulunëꞌ tuꞌ buluꞌhuíꞌinnëꞌ niꞌa que didzaꞌ naꞌ bëꞌë Pablo,
gunnë́ꞌ:
“Bítiꞌrö uléꞌeliꞌ nedaꞌ.”
Yöjácalenëꞌ tsözxö́n lëꞌ ga naꞌ gurenëꞌ lu barco.