Le benëꞌ Pablo lu yödzö Corinto
18
Gudödi guca lë ni,
buzë́ꞌë Pablo yödzö Atenas naꞌ,
ateꞌ guyijëꞌ yödzö Corinto.
2 Yöjxáquiëꞌ Aquilo,
tu bönniꞌ judío niꞌ.
Guljëꞌ bönniꞌ ni luyú Ponto,
en siꞌ bidxíngazëꞌ yödzö Corinto naꞌ.
Buzë́ꞌë luyú Italia len nigula queëꞌ,
lënu Priscila,
tuꞌ gunná bëꞌë Claudio,
bönniꞌ unná bëꞌ,
uluꞌrúajëꞌ yúguꞌtë bönniꞌ judío yödzö Roma.
Guyijëꞌ Pablo ga nacuꞌë Aquilo,
en Priscila naꞌ
3 tuꞌ naca tuz dxin tunëꞌ Aquilo,
en Pablo.
Bugáꞌanalenëꞌ légaquiëꞌ,
ateꞌ tsözxö́n gulunëꞌ dxin,
tunëꞌ yuguꞌ yuꞌu guídidoꞌ.
4 Cateꞌ nácagaca dza láꞌayi quégaquiëꞌ bönniꞌ judío,
raziëꞌ Pablo lu yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
ga niꞌ bë́ꞌlenëꞌ légaquiëꞌ didzaꞌ.
Gúꞌunnëꞌ uluíꞌinëꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío,
en yuguꞌ bönniꞌ izáꞌa nacuꞌë niꞌ,
naca idútë li le riguíxjöꞌë ca naca queëꞌ Jesucristo.
5 Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ Silas,
en biꞌi Timoteo niꞌ,
nuzáꞌagaquiëꞌ luyú Macedonia,
nuguíꞌideꞌenëꞌ Pablo,
runëꞌ libán que xtídzëꞌë Dios,
en runëꞌ ba nalí lógaquiëꞌ bönniꞌ judío,
rnnëꞌ:
―Jesús náquiëꞌ Cristo,
Nu naꞌ tunëꞌ löza yuguꞌ bönniꞌ judío udusölë́ꞌ légaquiëꞌ.
6 Cateꞌ bönniꞌ judío nacuꞌë niꞌ gulaꞌdáꞌbáguëꞌë xtídzëꞌë,
en gulaꞌnnë́ ziꞌë que,
níꞌirö Pablo gudxibëꞌ lariꞌ nácuëꞌ para uluíꞌinëꞌ légaquiëꞌ bítiꞌrö nabáguëꞌë lëꞌ niꞌa quégaquiëꞌ,
ateꞌ gudxëꞌ légaquiëꞌ:
―Laꞌ cuínsiliꞌ nabágaꞌliꞌ xíguiaꞌ que yöl-laꞌ guti queë́liꞌ,
calëga nedaꞌ nabágaꞌa le.
Naꞌa,
uyijaꞌ ga nacuáꞌ bönachi izáꞌa.
7 Níꞌirö burúajëꞌ Pablo niꞌ,
en guyijëꞌ lidxëꞌ Justo,
bönniꞌ reaj ládxëꞌë Dios,
ateꞌ zoa lidxëꞌ gal-laꞌ raꞌ yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios.
8 Crispo,
bönniꞌ lo que yuꞌu ga naꞌ tuꞌdubëꞌ tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios guyéajlëꞌë Xanruꞌ Jesús,
ateꞌ dzágagaca lëꞌ yúguꞌtë bönachi nacuáꞌ lidxëꞌ.
Cateꞌ bilaꞌyönnëꞌ xtídzëꞌë Dios,
zián bönniꞌ Corinto gulaꞌyéajlëꞌë Cristo,
ateꞌ gulaꞌdilëꞌ nisa.
9 Níꞌirö Lë cazëꞌ Xanruꞌ gudxëꞌ Pablo lu yëla bë́chigal,
gunnë́ꞌ:
―Bitiꞌ gádxinuꞌ,
en bitiꞌ suꞌ dxisö,
quíxjöꞌu xtídzaꞌa,
10 tuꞌ zóalen cazaꞌ nedaꞌ liꞌ,
ateꞌ cuntu nu uzapaꞌ nëꞌe liꞌ para guáꞌ döꞌ quiuꞌ,
tuꞌ néquiguequi quiaꞌ bönachi zián lu yödzö ni.
11 Bugáꞌanëꞌ Pablo niꞌ idú ca tu iz yuꞌ gatsaj,
ateꞌ busédinëꞌ légaquiëꞌ xtídzëꞌë Dios.
12 Cateꞌ bidxín dza rinná bëꞌë Galión luyú Acaya,
guláquiëꞌ tuz bönniꞌ judío bitiꞌ taꞌyéajlëꞌ,
ateꞌ gulaꞌdáꞌbáguëꞌë Pablo,
en gulaꞌchë́ꞌë lëꞌ ga röꞌë ruchiꞌa rusörö́ëꞌ Galión naꞌ.
13 Gulë́ꞌ Galión naꞌ:
―Bönniꞌ ni rigúꞌu yö́l-lëꞌë bönachi para ilunëꞌ bal Dios,
ca ridáꞌbagaꞌ xibá queë́tuꞌ.
14 Cateꞌ chizóa guꞌë didzaꞌ Pablo,
Galión naꞌ gudxëꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío,
rnnëꞌ:
―Libíꞌiliꞌ,
bönniꞌ judío,
laꞌtuꞌ guca tu le riguitsaj xibá queëꞌ César,
o tu le ruáꞌ döꞌ,
guáꞌ ilenaꞌ uzë́ nagaꞌ xtídzaꞌliꞌ ca ral-laꞌ gunaꞌ,
15 pero channö naca didzaꞌ bizxaj que dídzaꞌsö,
o que lágaca bönachi,
en ca naca xibá queë́ziliꞌ,
guliꞌcáꞌana tsahuiꞌ libíꞌisiliꞌ,
tuꞌ cabí rë́ꞌëndaꞌ nedaꞌ gacaꞌ nu uchiꞌa usörö́ yuguꞌ le caní.
16 Níꞌirö Galión buláguiꞌë légaquiëꞌ lu yuꞌu yúlahuiꞌ.
17 Níꞌirö yúguꞌtë bönniꞌ uládz naꞌ gulaꞌguélëꞌë Sóstenes,
bönniꞌ lo que yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
ateꞌ gulaꞌguínëꞌ lëꞌ löꞌa yúlahuiꞌ,
pero bitiꞌ bëꞌ ládxëꞌë Galión lë naꞌ raca.
18 Pablo bugáꞌanëꞌ lu yödzö naꞌ zián dza,
ateꞌ gudödi busiyönnëꞌ bö́chiꞌruꞌ nacuꞌë niꞌ didzaꞌ,
guyijëꞌ yödzö Cencrea,
ga niꞌ benëꞌ yútusö icjëꞌ,
tuꞌ dë tu le nazíꞌ lu nëꞌë lahuëꞌ Dios gunëꞌ.
Níꞌirö gurenëꞌ tu lëꞌe barco,
para tsejëꞌ luyú Siria,
dzágagaquiëꞌ lëꞌ Priscila,
en Aquilo.
19 Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ yödzö Éfeso,
Pablo buláꞌalenëꞌ légaquiëꞌ niꞌ.
Guyáziëꞌ lu yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
ateꞌ bë́ꞌlenëꞌ nupa nacuáꞌ niꞌ didzaꞌ.
20 Yuguꞌ bönniꞌ niꞌ gulátaꞌyuëꞌ lahuëꞌ Pablo ugáꞌanalenëꞌ légaquiëꞌ iaꞌlatiꞌ xidzé,
pero lëꞌ bitiꞌ gúꞌunnëꞌ.
21 Bë́ꞌlenëꞌ légaquiëꞌ didzaꞌ,
gunnë́ꞌ:
―Run bayudxi soaꞌ gapaꞌ laní siꞌ gaca Jerusalén,
ateꞌ leyúbölö huödaꞌ ga ni zóaliꞌ,
channö guë́ꞌënnëꞌ Dios.
Níꞌirö gurenëꞌ Pablo tu lëꞌe barco,
en buzë́ꞌë Éfeso naꞌ.
Ridxinëꞌ Pablo Antioquía, ateꞌ risí lahuëꞌ röjenëꞌ libán le bunni luzuí
22 Gudödi bidxinëꞌ Pablo yödzö Cesarea,
gurenëꞌ guyijëꞌ Jerusalén,
ga niꞌ yöjyúëꞌ bönachi queëꞌ Cristo,
ateꞌ níꞌirö buzë́ꞌë niꞌ,
en guyijëꞌ Antioquía.
23 Gudödi zoëꞌ niꞌ nababa dza,
buzë́ꞌë niꞌ,
saꞌyéajëꞌ tu tu yödzö luyú Galacia,
en Frigia.
Benëꞌ tsutsu bö́chiꞌruꞌ nacuꞌë niꞌ ca naca le taꞌyéajlëꞌë Cristo.
Runëꞌ libán Apolos lu yödzö Éfeso
24 Tu dza niꞌ bidxinëꞌ Apolos,
tu bönniꞌ judío lu yödzö Éfeso.
Guljëꞌ bönniꞌ ni lu yödzö Alejandría,
en nabéꞌedeꞌenëꞌ ruꞌë didzaꞌ,
en nazë́dadëꞌë le nazúaj lu guichi láꞌayi.
25 Chinazëdëꞌ bönniꞌ ni ca naca le réajlëꞌëruꞌ Xanruꞌ.
Idú ládxëꞌë bëꞌë didzaꞌ,
en ca nácatë busédinëꞌ bönachi ca naca queëꞌ Jesús,
sal-laꞌ núnbëꞌë tuz le ruquíla bönachi nisa ca benëꞌ Juan.
26 Gusí lahuëꞌ Apolos ruꞌë didzaꞌ idú ládxëꞌë ga naca lu yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios.
Cateꞌ Priscila,
en Aquilo bilaꞌyönnëꞌ didzaꞌ ruꞌë Apolos naꞌ,
gulaꞌchë́ꞌë lëꞌ quez,
en buluꞌzéajniꞌirönëꞌ lëꞌ xibá queëꞌ Dios.
27 Cateꞌ gúꞌunnëꞌ Apolos tödëꞌ luyú Acaya,
buluꞌtipëꞌ ládxëꞌë,
ateꞌ buluꞌzúajëꞌ tu lu guichi le tsöjuáꞌgaquiëꞌ quégaquiëꞌ bönniꞌ teaj ládxëꞌë Cristo luyú Acaya naꞌ,
para ilunëꞌ Apolos naꞌ bal.
Cateꞌ bidxinëꞌ Apolos luyú naꞌ,
yuguꞌ bönniꞌ niꞌ teaj ládxëꞌë Cristo buluꞌzíꞌdëꞌë xibé didzaꞌ ruꞌë Apolos naꞌ,
tuꞌ ruzáꞌ ládxëꞌë Dios quégaquiëꞌ.
28 Caní guca,
tuꞌ bucul-lëꞌ Apolos naꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío niꞌ lógaca yúguꞌtë bönachi,
tuꞌ bugunëꞌ dxin le nazúaj lu guichi láꞌayi,
en buluꞌe bönniꞌ naꞌ Jesús naca cazëꞌ Cristo.