13
Dza náꞌasö gulaꞌcuꞌë bönniꞌ tuꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
en bönniꞌ tuꞌsédinëꞌ bönachi lu yödzö Antioquía,
tunëꞌ tu zxön bönachi queëꞌ Cristo lu yödzö naꞌ.
Caní lë́gaquiëꞌ:
Bernabé,
Simón,
(lëꞌ caꞌ Bönniꞌ Gasja),
Lucio,
(bönniꞌ Cirene),
Saulo,
Manaén,
(bönniꞌ naꞌ guzxö́nlenëꞌ tsözxö́n Herodes,
bönniꞌ rinná bëꞌë luyú Galilea).
2 Tsanni niꞌ nudúbigaquiëꞌ bönniꞌ ni queëꞌ Xanruꞌ,
en tunëꞌ gubasa,
Dios Böꞌ Láꞌayi gudxëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Guliꞌbéaj-gáquiëꞌ quez quiaꞌ Bernabé,
en Saulo para tsöjéngaquiëꞌ dxin naꞌ bulidzaꞌ légaquiëꞌ ilunëꞌ.
3 Budxi gulunëꞌ gubasa,
en guluíꞌilenëꞌ Dios didzaꞌ,
níꞌirö gulaꞌxóa náꞌagaquiëꞌ chopëꞌ ni,
en gulaꞌsö́l-lëꞌë légaquiëꞌ.
Yuguꞌ gubáz nasö́l-lëꞌë Cristo tunëꞌ libán luyú Chipre
4 Níꞌirö yöjáquiëꞌ Bernabé,
en Saulo yödzö Seleucia,
tuꞌ gusö́l-lëꞌë Dios Böꞌ Láꞌayi légaquiëꞌ niꞌ,
ateꞌ niꞌ gulaꞌbenëꞌ tu lëꞌe barco le guchë́ꞌ légaquiëꞌ ga naca tu luyú bidxi lu nísadoꞌ,
nazíꞌi le Chipre.
5 Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ lu yödzö Salamina luyú naꞌ,
guluꞌë xtídzëꞌë Dios gapa naca lu yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío luyú naꞌ,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios.
Nachë́ꞌgaquiëꞌ-biꞌ biꞌi Juan para gunbiꞌ légaquiëꞌ tu zxön.
6 Budxi gulaꞌdödëꞌ idú gapa dë yö́dzödoꞌ luyú bidxi naꞌ lu nisa zxön,
níꞌirö bilaꞌdxinëꞌ yödzö Pafos.
Yöjxácaꞌgaquiëꞌ Barjesús,
tu bönniꞌ judío niꞌ.
Náquiëꞌ bönniꞌ udzáꞌ rinnë́ yëꞌë,
en rnnëꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
7 Bönniꞌ ni dzáguiëꞌ Sergio Paulo,
bönniꞌ réajniꞌi rinná bëꞌë.
Bönniꞌ unná bëꞌ naꞌ bulidzëꞌ Bernabé,
en Saulo,
tuꞌ rë́ꞌënëꞌ yönnëꞌ xtídzëꞌë Dios.
8 Níꞌirö bönniꞌ udzáꞌ naꞌ gudáꞌbaguiëꞌ Bernabé,
en Saulo,
tuꞌ gúꞌunnëꞌ gunëꞌ ga bitiꞌ tséajlëꞌë Dios bönniꞌ rinná bëꞌë.
Bönniꞌ udzáꞌ naꞌ lëꞌ caꞌ Elimas tsca naca xtídzaꞌgaca bönachi izáꞌa ga naꞌ.
9 Níꞌirö Saulo,
lëꞌ caꞌ Pablo,
buzóa tsutsu lahuëꞌ,
zóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi lëꞌ.
Ruyúëꞌ Elimas naꞌ
10 en rëꞌ lëꞌ:
―Liꞌ,
bönniꞌ rizíꞌ yëꞌ,
en bönniꞌ huiáꞌ döꞌ,
nacuꞌ ca zxíꞌini caz tuꞌ xihuiꞌ,
en bönniꞌ bitiꞌ riléꞌenëꞌ dxiꞌa yúguꞌtë le naca tsahuiꞌ.
¿Naruꞌ cabí soa dxitsoꞌ ca runuꞌ,
ridáꞌbaguꞌu didzaꞌ tsahuiꞌ queëꞌ Xanruꞌ,
en ruzáguꞌu xinöza nu rë́ꞌëni tséajlëꞌ Lëꞌ?
11 Naꞌa,
Xanruꞌ usacaꞌ ziꞌë liꞌ,
ateꞌ ichul-la loꞌ,
en bitiꞌ iléꞌenuꞌ gubidza nababa dza.
Laꞌ guchúl-latë lahuëꞌ Elimas naꞌ,
ateꞌ gudë́ꞌ nilö náꞌalö,
riguiljëꞌ nuzxi sön nëꞌë para ichë́ꞌ lëꞌ.
12 Cateꞌ biléꞌenëꞌ bönniꞌ unná bëꞌ naꞌ lë naꞌ guca,
bubáninëꞌ ca naca xtídzëꞌë Xanruꞌ,
ateꞌ guyéajlëꞌë Cristo.
Le gulunëꞌ Pablo, en Bernabé lu yödzö Antioquía luyú Pisidia
13 Níꞌirö buzë́ꞌë Pablo lu yödzö Pafos naꞌ len yuguꞌ bönniꞌ dzágagaquiëꞌ lëꞌ,
nacuꞌë tu lëꞌe barco,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ yödzö Perge luyú Panfilia.
Lu yödzö naꞌ biꞌi Juan buláꞌalenbiꞌ légaquiëꞌ,
en bö́ajbiꞌ Jerusalén.
14 Gudödi niꞌ buluꞌzë́ꞌë Perge naꞌ,
en yöjáquiëꞌ yödzö Antioquía luyú Pisidia.
Lu yödzö naꞌ,
cateꞌ niꞌ naca dza láꞌayi quégaquiëꞌ bönniꞌ judío,
gulaꞌyáziëꞌ lu yuꞌu ga tuꞌdubëꞌ tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
ateꞌ lu yuꞌu naꞌ gulaꞌböꞌë.
15 Níꞌirö tu bönniꞌ zoëꞌ niꞌ bulabëꞌ guichi ga nazúaj xibá queëꞌ Dios,
encaꞌ le nazúaj lu guichi ca gulaꞌnnë́ꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
Gudödi niꞌ yuguꞌ bönniꞌ unná bëꞌ que yuꞌu naꞌ gulaꞌsö́l-lëꞌë nu yöjö́dx Saulo,
en Bernabé,
gunnë́ꞌ:
―Libiꞌiliꞌ,
bö́chiꞌtuꞌ.
Channö nuáꞌaliꞌ bi innaliꞌ le uzéajniꞌi netuꞌ,
guliꞌnnë́.
16 Níꞌirö guzuínëꞌ Pablo,
en guchisa nëꞌë para ilaꞌcuꞌë dxisö,
gunnë́ꞌ:
―Buliꞌzë́ nágaliꞌ le guíaꞌ libíꞌiliꞌ,
bönniꞌ Israel,
en libíꞌiliꞌ,
núlöliꞌ rádxiliꞌ-nëꞌ Dios.
17 Xanruꞌ Dios,
Nu taꞌyéaj ládxiꞌgaca bönachi Israel,
gurö́ cazëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ,
en benëꞌ ga gulaꞌyándëꞌë cateꞌ niꞌ nácagaquiëꞌ bönniꞌ ziꞌtuꞌ luyú Egipto.
Len yöl-laꞌ huáca zxön queëꞌ bubéajëꞌ légaquiëꞌ luyú niꞌ.
18 Idú choáꞌ iz Dios biáꞌ gulénëꞌ quégaquiëꞌ cateꞌ niꞌ gulaꞌdë́ꞌ idú luyú bidxi lu lataj cáꞌasö.
19 Cateꞌ budxi busunítiëꞌ gadxi cöꞌ yödzö gulaꞌcuáꞌ luyú Canaán,
bunödzjëꞌ xiyúgaca bönachi niꞌ quégaquiëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ.
20 Gudödi niꞌ,
le guca idú ca tapa gayuáꞌ yuꞌ chi-un iz,
Dios bucuꞌë yuguꞌ bönniꞌ buluꞌchiꞌa buluꞌsörö́ëꞌ légaquiëꞌ ga bidxintë zoëꞌ Samuel,
bönniꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
21 Níꞌirö gulaꞌnábinëꞌ Dios uzóëꞌ tu bönniꞌ unná bëꞌ quégaquiëꞌ.
Dios gurö́ëꞌ Saúl,
zxíꞌinëꞌ Cis,
bönniꞌ nababëꞌ diꞌa dza queëꞌ Benjamín.
Idú ca choáꞌ iz gunná béꞌenëꞌ Saúl naꞌ légaquiëꞌ.
22 Gudödi niꞌ Dios gudúëꞌ Saúl naꞌ,
ateꞌ buzóëꞌ David quégaquiëꞌ para inná bëꞌë.
Dios benëꞌ ba nalí queëꞌ David ni,
gunnë́ꞌ:
“Nözdaꞌ runëꞌ David,
zxíꞌinëꞌ Isaí,
le raza ládxaꞌa,
en gunëꞌ yúguꞌtë le rë́ꞌëndaꞌ nedaꞌ.”
23 Ladaj zxíꞌini xiꞌsóëꞌ David naꞌ benëꞌ Dios ga guljëꞌ Jesús para gáquiëꞌ bönniꞌ usölë́ꞌ bönachi Israel,
ca naꞌ guzxíꞌ lu nëꞌë Dios zíꞌatëlö gunëꞌ.
24 Zíꞌalö cateꞌ siꞌ iláꞌ lahuëꞌ Jesús,
benëꞌ Juan libán lógaca yúguꞌtë bönachi Israel para uluꞌbíꞌi ládxiꞌgaca,
en ilaꞌdila nisa.
25 Cateꞌ niꞌ chizóa údxi gunëꞌ libán Juan naꞌ,
gunnë́ꞌ:
“¿Nuzxi réquiliꞌ nacaꞌ nedaꞌ?
Bitiꞌ nacaꞌ Cristo,
bönniꞌ naꞌ ral-laꞌ guídëꞌ.
¡Naꞌa,
buliꞌyútsöcaꞌ!
Chizóëꞌ idxinëꞌ bönniꞌ naꞌ ga zoaꞌ ni,
ateꞌ nedaꞌ bitiꞌ nacaꞌ lesacaꞌ ilecjaꞌ xiráchuëꞌ nudë́ꞌë.”
26 ’Libíꞌiliꞌ,
bö́chaꞌa,
yuguꞌ zxíꞌini xiꞌsóëꞌ Abraham,
en núlöliꞌ zóaliꞌ ni,
en rádxiliꞌ-nëꞌ Dios.
Dios caz gusö́l-lëꞌë queë́liꞌ didzaꞌ ni para uláliꞌ.
27 Nupa nacuáꞌ Jerusalén,
en bönniꞌ taꞌnná béꞌenëꞌ légaquiëꞌ bitiꞌ buluꞌúnbëꞌë Jesús,
en bitiꞌ gulaꞌyéajniꞌinëꞌ le nazúaj lu guichi le gulaꞌnnë́ꞌ yuguꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
sal-laꞌ tuꞌlaba cazëꞌ yuguꞌ didzaꞌ ni yuguꞌ dza láꞌayi.
Lu yöl-laꞌ cabí réajniꞌi quégaquiëꞌ gulunëꞌ ga budxín ca rnna didzaꞌ ni cateꞌ niꞌ gulaꞌchúguiëꞌ queëꞌ Jesús gátiëꞌ.
28 Sal-laꞌ bitiꞌ budzöli le nabáguëꞌë Jesús gátiëꞌ,
gulaꞌnábinëꞌ Pilato inná béꞌenëꞌ bönniꞌ ilútiëꞌ Lëꞌ.
29 Cateꞌ budxi gulunëꞌ queëꞌ yúguꞌtë le nazúaj lu guichi ca ral-laꞌ gaca queëꞌ,
buluꞌzötjëꞌ Lëꞌ lëꞌe yaga cruz,
en buluꞌcáchëꞌë Lëꞌ yeru ba.
30 ¡Níꞌirö Dios busubanëꞌ Lëꞌ lu yöl-laꞌ guti!
31 Zián dza buluíꞌi lahuëꞌ Jesús lógaca nupa yöjácalen Lëꞌ tsözxö́n cateꞌ niꞌ buzë́ꞌë luyú Galilea,
en bidxinëꞌ Jerusalén.
Naꞌa,
yuguꞌ bönniꞌ naꞌ tunëꞌ ba nalí queëꞌ lógaca bönachi.
32 ’Caní naca,
lëscaꞌ netuꞌ ni rusiyöntuꞌ libíꞌiliꞌ didzaꞌ dxiꞌa ca naca lë naꞌ guzxíꞌ lu nëꞌë Dios gunëꞌ quégaquiëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ.
33 Lë naꞌ guzxíꞌ lu nëꞌë Dios quégaquiëꞌ,
Lë cazëꞌ benëꞌ ga budxín queë́ruꞌ,
nácaruꞌ zxíꞌini xiꞌsóagaquiëꞌ.
Caní benëꞌ cateꞌ busubanëꞌ Jesús.
Guca ca naꞌ nazúaj lu guichi ga zoa salmo buropi,
le rnna caní:
“Liꞌ nacuꞌ Zxíꞌinaꞌ.
Nedaꞌ buzóa cazaꞌ Liꞌ.”
34 Ca naca naꞌ,
Dios busubanëꞌ Lëꞌ lu yöl-laꞌ guti para cabí initi le naca cazëꞌ,
Lë cazëꞌ Dios gunnë́ꞌ caní:
“Gunnaꞌ quiuꞌ le nácagaca bicaꞌ ba guzxíꞌ lu naꞌa lahuëꞌ David.”
35 Que lë ni naꞌ nazúaj caꞌ lu guichi,
ga zoa iaꞌtú salmo,
le rnna caní:
“Bitiꞌ guꞌu lataj ugáꞌanëꞌ bönniꞌ láꞌayi quiuꞌ ga initi le naca cazëꞌ.”
36 Le guca queëꞌ David naca bëꞌ.
Gudödi benëꞌ dxin lógaca bönachi uládz queëꞌ,
ca naꞌ gunná béꞌenëꞌ Dios lëꞌ,
níꞌirö gútiëꞌ,
ateꞌ gulaꞌguꞌë lëꞌ yeru ba ga nacuꞌë xuz xtáꞌahuëꞌ,
ateꞌ guniti le naca cazëꞌ.
37 Naꞌa,
ca naca queëꞌ Jesús naꞌ,
Dios busubanëꞌ Lëꞌ,
ateꞌ bitiꞌ guniti le naca cazëꞌ lu yeru ba.
38 Libíꞌiliꞌ,
bö́chaꞌa,
ral-laꞌ inö́ziliꞌ lë ni rusiyöntuꞌ libíꞌiliꞌ.
Dios runiti lahuëꞌ libíꞌiliꞌ ca naca dul-laꞌ nabágaꞌliꞌ niꞌa que le benëꞌ Jesús ni.
39 Naꞌa,
Dios ruúnëꞌ tsahuiꞌ yúguꞌtë nupa taꞌyéajlëꞌ Jesús,
rugǘëꞌ yuguꞌ dul-laꞌ naꞌ le cabí guca ugúa xibá queëꞌ Dios,
le bëꞌë Moisés.
40 Guliꞌgún chiꞌi cuinliꞌ naꞌa para cabí gaca queë́liꞌ le nazúaj lu guichi le gulaꞌnnë́ꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
le rnna caní:
41 Buliꞌyútsöcaꞌ,
libíꞌiliꞌ,
bönniꞌ cabí tunëꞌ nedaꞌ bal.
Ubániliꞌ,
pero lu yöl-laꞌ cabí réajlëꞌ queë́liꞌ gátiliꞌ.
Nedaꞌ gunaꞌ tu dxin dza ni zóaliꞌ,
en sal-laꞌ nu uluíꞌi libíꞌiliꞌ le ruluíꞌi dxin naꞌ,
bitiꞌ caꞌ tséajlëꞌëliꞌ.
42 Cateꞌ buluꞌrúajëꞌ Pablo,
en yuguꞌ bönniꞌ naꞌ dzágagaquiëꞌ lëꞌ lu yuꞌu ga naꞌ tuꞌdubëꞌ bönniꞌ judío,
en tuꞌsëdëꞌ queëꞌ Dios,
níꞌirö bönachi niꞌ gulátaꞌyu lógaquiëꞌ uluꞌsë́dinëꞌ légaquiëꞌ ca naca lë ni cateꞌ idxín iaꞌtú dza láꞌayi quégaquiëꞌ.
43 Cateꞌ niꞌ buluꞌrúajëꞌ lu yuꞌu naꞌ bönniꞌ nudúbigaquiëꞌ niꞌ,
zián bönniꞌ judío,
en bönniꞌ nuhuöácagaquiëꞌ judío,
yuguꞌ bönniꞌ taꞌyéaj ládxiꞌgaquiëꞌ Dios,
gulunëꞌ tsözxö́n Pablo,
en Bernabé.
Chopëꞌ ni guluíꞌilenëꞌ légaquiëꞌ didzaꞌ,
en buluꞌsë́ꞌë ládxiꞌgaquiëꞌ para ilácaticaꞌsëꞌ tsutsu,
ilunëꞌ löza le ruzáꞌ ládxëꞌë Dios quégaquiëꞌ.
44 Iaꞌxunuꞌ gubidza caꞌ cateꞌ bidxín iaꞌtú dza láꞌayi quégaquiëꞌ,
buluꞌdubëꞌ látuꞌbiquiꞌ yúgutë bönachi lu yödzö naꞌ para ilaꞌyönnëꞌ xtídzëꞌë Dios.
45 Níꞌirö buluꞌzxéꞌenëꞌ bönniꞌ judío bitiꞌ taꞌyéajlëꞌë,
cateꞌ bilaꞌléꞌenëꞌ bönachi zián naꞌ,
ateꞌ gulaꞌnnë́ꞌ que didzaꞌ ruꞌë Pablo,
en gulaꞌdáꞌbáguëꞌë le.
46 Níꞌirö lu yöl-laꞌ rugu ladxiꞌ quégaquiëꞌ Pablo,
en Bernabé,
gulë́ꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío naꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Ben bayudxi usiyöntuꞌ libíꞌiliꞌ zíꞌalö xtídzëꞌë Dios,
pero tuꞌ rucáꞌanaliꞌ cáꞌasö didzaꞌ ni,
en rusácaꞌliꞌ queë́liꞌ bitiꞌ nácaliꞌ lesacaꞌ síꞌiliꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú ni,
que lë ni naꞌ,
naꞌa uyéajtuꞌ ga nacuáꞌ bönachi izáꞌa.
47 Lëscaꞌ caní gunná béꞌenëꞌ Xanruꞌ Dios netuꞌ guntuꞌ libán queëꞌ Cristo lógaca bönachi izáꞌa,
en naca ca rnna didzaꞌ naꞌ bëꞌë Dios ca naca queëꞌ Cristo,
gunnë́ꞌ:
Nuzóaꞌ Liꞌ para gacuꞌ beníꞌ quégaca bönachi izáꞌa,
en gacuꞌ Nu usölá bönachi idútë yödzölió.
48 Cateꞌ bilaꞌyöni bönachi izáꞌa nacuáꞌ niꞌ didzaꞌ ni,
buluꞌdzéjanëꞌ,
en gulaꞌguꞌë Xanruꞌ yöl-laꞌ ba niꞌa que xtídzëꞌë,
yúguꞌtë nupa niꞌ chinunëꞌ Dios quéguequi gataꞌ quéguequi yöl-laꞌ naꞌbán idú.
49 Caní guca,
guzë́ xtídzëꞌë Xanruꞌ,
ateꞌ bilaꞌyöni bönachi yúguꞌtë yödzö nacuáꞌ luyú niꞌ.
50 Níꞌirö bönniꞌ judío bitiꞌ taꞌyéajlëꞌë naꞌ gulaꞌgúꞌu yö́l-lëꞌë yuguꞌ bönniꞌ lo que yödzö niꞌ para cabí ilaꞌléꞌenëꞌ dxiꞌa Pablo,
en Bernabé.
Lëscaꞌ caní gulaꞌgúꞌu yö́l-lëꞌë nigula lo taꞌyéaj ládxiꞌnu Dios.
Caní guca,
gulunëꞌ ga gulaꞌbía ládxiꞌgaquiëꞌ Pablo,
en Bernabé,
ateꞌ buluꞌláguëꞌ chopëꞌ ni níꞌilö lu xiyúgaquiëꞌ.
51 Níꞌirö Pablo,
en Bernabé buluꞌquínnajëꞌ yu bëchtö daꞌ laꞌ lábagaquiëꞌ le ruluíꞌi nagáꞌana xíguiaꞌ nabágaꞌgaca bönachi lu yödzö naꞌ,
ateꞌ yöjáquiëꞌ lu yödzö Iconio.
52 Buluꞌdzéjanëꞌ bönniꞌ yödzö Antioquía naꞌ,
bönniꞌ taꞌyéajlëꞌë Xanruꞌ,
ateꞌ guzóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi légaquiëꞌ.