Saulo ribía ládxëꞌë bönachi queëꞌ Cristo
8
1-3 Saulo benëꞌ tsözxö́n yuguꞌ bönniꞌ niꞌ gulútiëꞌ Esteban.
Laꞌ níꞌisö yuguꞌ bönniꞌ taꞌyéaj ládxiꞌgaquiëꞌ Dios guluáꞌagaquiëꞌ Esteban,
ateꞌ yöjcáchiꞌgaquiëꞌ lëꞌ.
Gulaꞌbö́dxidëꞌë niꞌa queëꞌ.
Dza naꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío cabí taꞌyéajlëꞌë Cristo gulaꞌbía ládxiꞌdaꞌgaquiëꞌ bönachi queëꞌ Cristo nacuáꞌ Jerusalén.
Lëscaꞌ Saulo gudxía ládxëꞌë bönachi queëꞌ Cristo.
Guyáziëꞌ gapa naca lu yuꞌu quégaquiëꞌ,
ateꞌ guzxönëꞌ yuguꞌ bönniꞌ,
en nigula,
ateꞌ guluꞌë légaquiëꞌ lidxi guíë.
Níꞌirö gulásilasi iaꞌlátiꞌsö cabí bidáchigaca yúguꞌtë bönachi queëꞌ Cristo idú luyú Judea,
en luyú Samaria,
ateꞌ légacasëꞌ gubáz naꞌ nasö́l-lëꞌë Cristo buluꞌgáꞌanëꞌ Jerusalén.
Raca libán que didzaꞌ dxiꞌa luyú Samaria
4 Yuguꞌ bönniꞌ naꞌ gulásilasiëꞌ yöjáquiëꞌ yúguꞌtë lataj,
ateꞌ gulunëꞌ libán que didzaꞌ dxiꞌa.
5 Níꞌirö Felipe,
tu bönniꞌ dzáguiëꞌ nupa naꞌ gulásilasi,
guyijëꞌ luyú Samaria,
ateꞌ benëꞌ libán niꞌ ca naca queëꞌ Cristo.
6 Buluꞌdubëꞌ yuguꞌ bönniꞌ niꞌ,
ateꞌ idú ládxiꞌgaquiëꞌ buluꞌzë́ nágagaquiëꞌ didzaꞌ ruꞌë Felipe naꞌ,
tuꞌ bilaꞌyönnëꞌ xtídzëꞌë,
en bilaꞌléꞌenëꞌ yuguꞌ le taca bëꞌ runëꞌ.
7 Caní guca,
tuꞌ benëꞌ ga buluꞌrúaj zián böꞌ xihuiꞌ yúꞌugaca bönachi,
taꞌbö́dxiꞌa zidzaj,
ateꞌ buluꞌhuöáca zián nupa teꞌe huëꞌ nacúꞌuni bin,
en nupa bitiꞌ guca sáꞌgaca.
8 Caní guca,
buluꞌdzeja bönachi yödzö niꞌ.
9 Zoëꞌ Simón,
tu bönniꞌ zíꞌalö gúquiëꞌ bönniꞌ udzáꞌ unë́ yaꞌa lu yödzö naꞌ,
bönniꞌ guzxíꞌ yéꞌenëꞌ bönachi Samaria naꞌ,
gunnë́ꞌ lë cazëꞌ náquiëꞌ bönniꞌ nayë́pisëtërëꞌ.
10 Yúguꞌtë bönachi buluꞌzëdaꞌ nágagaca bönniꞌ ni,
ga riguelaꞌ yuguꞌ bönniꞌ cáꞌasö ga ridxintë yuguꞌ bönniꞌ lo,
gulaꞌnnë́ꞌ:
“Bönniꞌ ni dë lu nëꞌë yöl-laꞌ huáca zxön queëꞌ Dios.”
11 Caní guca,
gulunëꞌ lëꞌ bal,
tuꞌ xidzé nazíꞌ yéꞌenëꞌ légaquiëꞌ len yöl-laꞌ gudzáꞌ unë́ yaꞌa queëꞌ.
12 Cateꞌ gulaꞌyéajlëꞌë libán runëꞌ Felipe que didzaꞌ dxiꞌa ca rinná bëꞌë Dios,
en ca naca queëꞌ Jesucristo,
níꞌirö gulaꞌdilëꞌ nisa,
bönniꞌ,
en nigula.
13 Níꞌirö guyéajlëꞌë caꞌ Simón naꞌ,
en bidilëꞌ nisa,
ateꞌ gudálenticaꞌsëꞌ tsözxö́n Felipe naꞌ.
Cateꞌ biléꞌenëꞌ yuguꞌ yöl-laꞌ huáca zxön,
en yuguꞌ le taca bëꞌ runëꞌ Felipe,
bubáninëꞌ Simón naꞌ.
14 Cateꞌ yuguꞌ gubáz naꞌ nasö́l-lëꞌë Cristo nacuꞌë Jerusalén bilaꞌyönnëꞌ ca guca lë ni,
chinazíꞌ lu náꞌagaca bönachi luyú Samaria xtídzëꞌë Dios,
níꞌirö gulaꞌsö́l-lëꞌë Pedro,
en Juan niꞌ.
15 Cateꞌ Pedro,
en Juan naꞌ bilaꞌdxinëꞌ niꞌ,
buluꞌlidzëꞌ Dios uláz quégaca bönachi niꞌ taꞌyéajlëꞌ Cristo para idisóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi léguequi.
16 Ga bidxintë dza naꞌ,
bitiꞌ ridxíninëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi quégaquiëꞌ.
Nadílagacasëꞌ nisa para ilácagaquiëꞌ tuz len Xanruꞌ Jesús.
17 Níꞌirö Pedro,
en Juan naꞌ,
gulaꞌxóa náꞌagaquiëꞌ bönachi Samaria naꞌ.
Buluꞌlidzëꞌ Dios,
ateꞌ bidisóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi légaquiëꞌ.
18 Cateꞌ biléꞌenëꞌ Simón,
bönniꞌ udzáꞌ naꞌ,
le guca cateꞌ gubáz naꞌ nasö́l-lëꞌë Cristo gulaꞌxóa náꞌagaquiëꞌ bönachi niꞌ,
bidisóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi légaquiëꞌ,
gúꞌunnëꞌ quizxjëꞌ légaquiëꞌ dumí,
19 ateꞌ rëꞌ légaquiëꞌ:
―Benna caꞌ yöl-laꞌ huáca ni quiaꞌ,
para cateꞌ ixóa naꞌa nútiꞌtës bönachi,
idisóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi nu naꞌ.
20 Níꞌirö Pedro gudxëꞌ lëꞌ,
rnnëꞌ:
―Initi dumí quiuꞌ tsözxö́n len liꞌ,
tuꞌ réquinuꞌ len dumí idéliꞌnuꞌ yöl-laꞌ huáca queëꞌ Dios.
21 Bitiꞌ nacuꞌ bachi gútsuꞌu lë ni,
tuꞌ dxía le naca ruáꞌ döꞌ icja ládxiꞌdoꞌo lahuëꞌ Dios.
22 Bubíꞌi ládxiꞌ ca naca huiáꞌ döꞌ ni runuꞌ,
en gútaꞌyu lahuëꞌ Dios,
nadxi caꞌ uniti lahuëꞌ liꞌ ca naca lë ni rizáꞌ ládxuꞌu.
23 Réquibeꞌedaꞌ nabáguꞌu xíguiaꞌ,
en nadzunuꞌ lu yalaj que tuꞌ xihuiꞌ.
24 Níꞌirö bubiꞌë didzaꞌ Simón naꞌ,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Buliꞌlídzëꞌ Dios,
gátaꞌyuliꞌ lahuëꞌ Xanruꞌ niꞌa quiaꞌ nedaꞌ para cabí gaca quiaꞌ nitú lë naꞌ chigunnáliꞌ.
25 Cateꞌ Pedro,
en Juan naꞌ budxi gulunëꞌ ba nalí queëꞌ Cristo lu yödzö niꞌ,
en buluꞌsiyönnëꞌ légaquiëꞌ xtídzëꞌë Dios,
gulunëꞌ caꞌ libán que didzaꞌ dxiꞌa yuguꞌ lu ládzagaquiëꞌ bönniꞌ Samaria,
ateꞌ gudödi niꞌ yöjhuö́jgaquiëꞌ Jerusalén.
Felipe, en tu bönniꞌ Etiopía
26 Níꞌirö tu gubáz láꞌayi queëꞌ Xanruꞌ bë́ꞌlenëꞌ Felipe didzaꞌ,
en gudxëꞌ lëꞌ:
―Guyasa,
en guyéaj sacaꞌ ga ridödi gubidza beoꞌ ziaga.
Idxinuꞌ ga niꞌ naláꞌ nöza zeaj Jerusalén zéajtë yödzö Gaza,
nöza naꞌ ridödi lu lataj cáꞌasö.
27 Níꞌirö guyuꞌë nöza Felipe naꞌ,
saꞌyéajëꞌ.
Laꞌ nöza niꞌ yöjtságuiëꞌ tu bönniꞌ Etiopía,
náquiëꞌ bönniꞌ huödx.
Luyú Etiopía náquiëꞌ bönniꞌ huen dxin lo queë́nu Candace,
nigula naꞌ rinná béꞌenu bönachi Etiopía naꞌ,
en yuꞌu lu nëꞌë yúguꞌtë yöl-laꞌ tsahuiꞌ queë́nu dzöꞌö lídxinu.
Guyijëꞌ Jerusalén bönniꞌ ni para guyéaj ládxëꞌë Dios.
28 Naꞌa,
söhuö́jëꞌ ladzëꞌ,
röꞌë lu carreta queëꞌ,
en rulabëꞌ le nazúaj lu guichi ca gunnë́ꞌ Isaías,
bönniꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
29 Níꞌirö Dios Böꞌ Láꞌayi gudxëꞌ Felipe naꞌ:
―Gubígaꞌ ga zeaj carreta naꞌ,
en guyéajlen le.
30 Cateꞌ chigubíguëꞌë Felipe niꞌ,
biyönnëꞌ ruꞌë didzaꞌ bönniꞌ huödx naꞌ,
rulabëꞌ le nazúaj lu guichi ca gunnë́ꞌ Isaías,
ateꞌ gudxëꞌ lëꞌ:
―¿Naruꞌ réajniꞌinuꞌ lë naꞌ rulabuꞌ?
31 Bubiꞌë didzaꞌ bönniꞌ Etiopía naꞌ,
gunnë́ꞌ:
―¿Nacxi gaca tséajniꞌidaꞌ channö cuntu nu zoa uzéajniꞌi nedaꞌ?
Níꞌirö gútaꞌyuëꞌ lahuëꞌ Felipe cuenëꞌ,
en cö́ꞌlenëꞌ lëꞌ tsözxö́n lu carreta naꞌ.
32 Lë naꞌ nazúaj lu guichi rulabëꞌ,
rnna caní:
Ca böꞌcuꞌ zxílaꞌdoꞌ,
gulaꞌchë́ꞌë Lëꞌ para ilútiëꞌ Lëꞌ,
en ca böꞌcuꞌ zxílaꞌdoꞌ,
bitiꞌ rnnëbaꞌ cateꞌ nu richugu lítsaꞌbaꞌ,
caꞌ benëꞌ Lëꞌ,
bitiꞌ gusalaj ruꞌë bi innë́ꞌ.
33 Buluꞌcáꞌanëꞌ Lëꞌ cáꞌasö,
en bitiꞌ guluꞌë lataj nu uchiꞌa usörö́ Lëꞌ.
¿Nuzxi caz gaca inözi xíguiaꞌ nabágaꞌgaca bönachi uládz queëꞌ?
Laꞌ légacasëꞌ gulútiëꞌ Lëꞌ.
34 Bönniꞌ huödx naꞌ gunábinëꞌ Felipe,
rëꞌ lëꞌ:
―Rátaꞌyuaꞌ loꞌ quíxjöiꞌinuꞌ nedaꞌ.
¿Nuzxi que gunnë́ꞌ caní bönniꞌ naꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios?
¿Naruꞌ queë cazëꞌ,
o que nu yúbölö?
35 Níꞌirö laꞌ didzaꞌ nisö buguélëꞌë Felipe,
en busiyönnëꞌ lëꞌ didzaꞌ dxiꞌa ca naca queëꞌ Jesús.
36 Cateꞌ niꞌ yúꞌugaquiëꞌ nöza söjáquiëꞌ,
bilaꞌdxinëꞌ ga dë nisa,
ateꞌ bönniꞌ huödx naꞌ rëꞌ Felipe,
rnnëꞌ:
―Buyútsöcaꞌ.
Ni dë nisa.
¿Naruꞌ huácatsö idilaꞌ nisa?
37 Felipe gudxëꞌ lëꞌ:
―Channö réajlëꞌu idú ládxuꞌu,
huáca idiluꞌ nisa.
Lëꞌ bubiꞌë didzaꞌ,
rnnëꞌ:
―Réajlëꞌa Jesucristo,
náquiëꞌ Zxíꞌinëꞌ Dios.
38 Níꞌirö benëꞌ ga guzóa dxisö carreta queëꞌ naꞌ,
ateꞌ buluꞌhuötjëꞌ irópatëꞌ,
yöjtsázagaquiëꞌ lu nisa.
Níꞌirö Felipe buquilëꞌ bönniꞌ huödx naꞌ nisa.
39 Cateꞌ buluꞌrúajëꞌ lu nisa,
Dios Böꞌ Láꞌayi buchë́ꞌë Felipe,
ateꞌ bönniꞌ huödx naꞌ bítiꞌrö biléꞌenëꞌ lëꞌ.
Níꞌirö buguélëꞌë xinözëꞌ,
söhuö́jëꞌ rudzéjanëꞌ.
40 Cateꞌ chiréquibeꞌenëꞌ Felipe,
zoëꞌ lu yödzö Azoto.
Gudödëꞌ yúguꞌtë yödzö niꞌ,
ateꞌ benëꞌ libán que didzaꞌ dxiꞌa,
ga bidxintëꞌ yödzö Cesarea.