Didzaꞌ bëꞌë Esteban, le gunnë́ꞌ uláz queëꞌ
7
Níꞌirö bixúz lo gunábinëꞌ Esteban naꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Naruꞌ nácatë caní?
2 Bubiꞌë didzaꞌ Esteban,
rnnëꞌ:
―Libiꞌiliꞌ,
bönniꞌ gula,
en libíꞌiliꞌ,
bö́chaꞌa.
Buliꞌzë́ nágaliꞌ le guíaꞌ libíꞌiliꞌ.
Dios,
Bönniꞌ nayë́pisëtërëꞌ,
buluíꞌi lahuëꞌ ga zoëꞌ Abraham,
xúziruꞌ gudödi,
cateꞌ niꞌ zoëꞌ luyú Mesopotamia,
cateꞌ siꞌ tsöjsóëꞌ yödzö Harán.
3 Dios gudxëꞌ lëꞌ:
“Birúaj ladzuꞌ,
en buláꞌalen diꞌa dza quiuꞌ,
ateꞌ guyéaj luyú niꞌ uluíꞌidaꞌ liꞌ.”
4 Níꞌirö birúajëꞌ Abraham luyú Mesopotamia le naca xiyúgaca bönachi Caldea,
ateꞌ yöjsóëꞌ yödzö Harán.
Lu yödzö niꞌ gútiëꞌ xuzëꞌ Abraham naꞌ,
ateꞌ lëꞌ buzë́ꞌë niꞌ,
ateꞌ Dios guchë́ꞌë lëꞌ luyú ga ni zóaruꞌ naꞌa.
5 Dios bitiꞌ bëꞌë lëꞌ lataj guequi queëꞌ luyú ni.
Calëga látiꞌsö bunödzjëꞌ queëꞌ ga soëꞌ luyú ni,
pero guzxíꞌ lu nëꞌë Dios unödzjëꞌ queëꞌ luyú ni,
ateꞌ tödi gátiëꞌ Abraham guequi luyú ni quégaca zxíꞌini xiꞌsóëꞌ,
sal-laꞌ bitiꞌ nacuíꞌinibiꞌ biꞌi queëꞌ.
6 Lëscaꞌ caní Dios gudxëꞌ Abraham:
“Tsöjáquiëꞌ zxíꞌini xiꞌsúꞌ lu xiyúgaca bönachi izáꞌa,
ateꞌ niꞌ ilácagaquiëꞌ ca bönachi ziꞌtuꞌ.
Ilunëꞌ bönniꞌ luyú niꞌ ga ilácagaquiëꞌ zxíꞌini xiꞌsúꞌ bönniꞌ nadóꞌogaquiëꞌ.
Uluꞌsacaꞌ ziꞌë légaquiëꞌ idú ca tapa gayuáꞌ iz.”
7 Lëscaꞌ Dios gudxëꞌ lëꞌ:
“Nedaꞌ uzötjaꞌ bönachi luyú niꞌ,
ga niꞌ ilácagaquiëꞌ zxíꞌini xiꞌsúꞌ bönniꞌ nadóꞌogaquiëꞌ,
ateꞌ tödi niꞌ uluꞌrúajëꞌ niꞌ,
ateꞌ ilunëꞌ xichinaꞌ luyú ni.”
8 Dios bénlenëꞌ Abraham tu didzaꞌ rucáꞌana tsahuiꞌ,
en gunná béꞌenëꞌ lëꞌ ichúguiëꞌ lu xipë́laꞌgaquiëꞌ bönniꞌ biguiúꞌ nacuꞌë lidxëꞌ tu le gaca bëꞌ nazíꞌ lu náꞌagaquiëꞌ didzaꞌ naꞌ rucáꞌana tsahuiꞌ.
Gudödi niꞌ gúquiëꞌ Abraham xúzibiꞌ biꞌi Isaac,
en cateꞌ chigúquibiꞌ xunuꞌ gubidza,
guchúguiëꞌ lu xipë́laꞌbiꞌ lë naꞌ naca bëꞌ.
Isaac naꞌ,
lëscaꞌ caní benëꞌ queë́biꞌ biꞌi Jacob,
zxíꞌinëꞌ,
en caní benëꞌ caꞌ Jacob quégaca idxínnutëbiꞌ biꞌi bönniꞌ queëꞌ,
nupa niꞌ gulaca xuz xtóꞌogaca idxinnu cöꞌ bönachi Israel.
9 ’Yuguꞌ xuz xtóꞌoruꞌ naꞌ,
lu yöl-laꞌ ruzxéꞌe quégaquiëꞌ,
gulútiꞌë-biꞌ biꞌi José,
bö́chiꞌgaquiëꞌ,
lu náꞌagaquiëꞌ bönniꞌ niꞌ gulútiꞌgaquiëꞌ-biꞌ luyú Egipto.
Dios guzóalenëꞌ-biꞌ biꞌi José naꞌ
10 en busölë́ꞌ-biꞌ lu le gulaca queë́biꞌ.
Dios bëꞌë-biꞌ yöl-laꞌ réajniꞌi,
le ben ga guyaza ládxëꞌë-biꞌ Faraón,
bönniꞌ rinná béꞌenëꞌ bönachi Egipto,
ateꞌ Faraón naꞌ budödëꞌ lu náꞌabiꞌ biꞌi José yöl-laꞌ unná bëꞌ para gunná béꞌebiꞌ bönachi luyú Egipto,
en yúguꞌtë bönachi nacuáꞌ lidxëꞌ Faraón naꞌ.
11 ’Níꞌirö gúcadaꞌ gubín idú luyú Egipto,
en luyú Canaán ni,
ateꞌ gulaꞌguíꞌi gulaꞌzacaꞌ yúguꞌtë bönachi dza niꞌ.
Bitiꞌ bidzöli le ilahuëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ.
12 Cateꞌ biyönnëꞌ Jacob dë zxoaꞌ xtila luyú Egipto,
gusö́l-lëꞌë yuguꞌ zxíꞌinëꞌ,
bönniꞌ niꞌ nácagaquiëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ,
luyú niꞌ.
Caní guca le zíꞌalö luzuí yöjáquiëꞌ niꞌ.
13 Cateꞌ le buropi luzuí yöjáquiëꞌ luyú Egipto,
benëꞌ José ga buluꞌúnbëꞌë bö́chëꞌë lëꞌ.
Caní guca,
gunö́zinëꞌ Faraón nupa nácagaca diꞌa dza queëꞌ José.
14 Níꞌirö gusö́l-lëꞌë José didzaꞌ,
en benëꞌ ga bidxinëꞌ Jacob,
xuzëꞌ,
luyú Egipto,
ateꞌ dzágagaca diꞌa dza queëꞌ lëꞌ.
Gulaca idú tsónnalalaj yuꞌ chinu bönachi.
15 Caní guca,
bidxinëꞌ Jacob luyú Egipto,
ga niꞌ gútiëꞌ lëꞌ,
ateꞌ gulátiëꞌ caꞌ xuz xtóꞌoruꞌ luyú niꞌ cateꞌ bizáꞌa dza que quéëgaquiëꞌ.
16 Cateꞌ gulátiëꞌ tu tu xuz xtóꞌoruꞌ,
zxíꞌini xiꞌsóagaquiëꞌ yöjuáꞌagaquiëꞌ légaquiëꞌ luyú Siquem,
ateꞌ niꞌ buluꞌcáchëꞌë légaquiëꞌ yeru ba lu zxan bulóaj naꞌ gúꞌuëꞌ Abraham lu náꞌagaca zxíꞌinëꞌ Hemor,
bönniꞌ Siquem naꞌ.
17 ’Gudödi zián iz,
cateꞌ bidxín dza ral-laꞌ gaca le guzxíꞌ lu nëꞌë Dios,
lë naꞌ benëꞌ tsutsu xtídzëꞌë gunëꞌ queëꞌ Abraham,
gulaꞌyán bönachi yuguꞌ cöꞌ Israel,
ateꞌ gulaca bönachi zián cateꞌ niꞌ gulaꞌcuáꞌ luyú Egipto.
18 Níꞌirö guyáziëꞌ bönniꞌ yúbölö gunná bëꞌë luyú Egipto naꞌ,
en catu caz biyönnëꞌ ca naca le benëꞌ José,
gúcalenëꞌ bönachi Egipto.
19 Bönniꞌ unná bëꞌ naꞌ biꞌë döꞌ quégaca bönachi uládz queë́ruꞌ.
Busacaꞌ ziꞌë yuguꞌ xuz xtóꞌoruꞌ naꞌ,
en benëꞌ ga buluꞌsanëꞌ-biꞌ biꞌi bönniꞌ huë́ꞌënidoꞌ que queë́gaquiëꞌ,
para ilátibiꞌ.
20 Laꞌ dza níꞌisö gúljabiꞌ caꞌ bíꞌidoꞌ Moisés,
ateꞌ Dios guyaza ládxëꞌë-biꞌ.
Xuz xináꞌabiꞌ buluꞌsculëꞌ-biꞌ lídxigaquiëꞌ idú ca tsonna beoꞌ.
21 Cateꞌ bidxín dza uluꞌsanëꞌ-biꞌ xuz xináꞌabiꞌ para gátibiꞌ bíꞌidoꞌ Moisés naꞌ,
bidxinnu nigula zxíꞌinëꞌ Faraón ga niꞌ buluꞌcáꞌanëꞌ-biꞌ,
ateꞌ yöjzxíꞌinu-biꞌ,
en buscúlunu-biꞌ ca biꞌi que cázanu.
22 Caní guca,
bizë́dabiꞌ biꞌi Moisés yúguꞌtë le táquiëꞌ bönniꞌ Egipto,
en gúcatëröbiꞌ zxön ca naca didzaꞌ bë́ꞌëbiꞌ,
en ca nácagaca le benbiꞌ.
23 ’Cateꞌ Moisés naꞌ chiyúꞌubiꞌ choáꞌ iz,
gunná ládxiꞌbiꞌ tsöjyubiꞌ bönachi uládz queë́biꞌ,
bönachi Israel.
24 Cateꞌ bidxinbiꞌ ga naꞌ nacuꞌë,
biléꞌebiꞌ-nëꞌ tu bönniꞌ Egipto,
rusacaꞌ ziꞌë tu bönniꞌ uládz queë́biꞌ.
Níꞌirö gúcalenbiꞌ-nëꞌ bönniꞌ uládz queë́biꞌ naꞌ,
en bë́tibiꞌ-nëꞌ bönniꞌ Egipto naꞌ.
Caní guca,
buzíꞌ labiꞌ biꞌi Moisés bönniꞌ naꞌ uláz queëꞌ bönniꞌ uládz queë́biꞌ.
25 Gúquibiꞌ Moisés hualaꞌyéajniꞌinëꞌ bönniꞌ bö́chiꞌbiꞌ gunëꞌ Dios ga usölábiꞌ lë cázabiꞌ légaquiëꞌ,
pero légaquiëꞌ bitiꞌ gulaꞌyéajniꞌinëꞌ.
26 Iaꞌtú dza caꞌ yöjxácaꞌbiꞌ iaꞌchopëꞌ bönniꞌ Israel,
taꞌdil-lëꞌ,
ateꞌ gúꞌunibiꞌ cuéqui dxibiꞌ légaquiëꞌ,
en gúdxibiꞌ légaquiëꞌ:
“Libíꞌiliꞌ,
bö́chiꞌliꞌ naca.
¿Bizx que ruáꞌaliꞌ luzáꞌaliꞌ döꞌ?”
27 Níꞌirö bönniꞌ naꞌ ruꞌë döꞌ que luzë́ꞌë budxíguëꞌë-biꞌ biꞌi Moisés,
gunnë́ꞌ:
“¿Núzxitë buzóa liꞌ para inná béꞌenuꞌ netuꞌ,
en uchiꞌa usörö́uꞌ le runtuꞌ?
28 ¿Naruꞌ rë́ꞌënitsenuꞌ gútiuꞌ caꞌ nedaꞌ ca benuꞌ néaje,
bë́tiuꞌ-nëꞌ bönniꞌ Egipto naꞌ?”
29 Cateꞌ Moisés biyö́nibiꞌ didzaꞌ ni,
buzxúnnajbiꞌ niꞌ,
en yöjsóabiꞌ luyú Madián ga niꞌ guzóabiꞌ ca tu bönniꞌ ziꞌtuꞌ.
Luyú Madián naꞌ butsaga náꞌalenbiꞌ-nu nigula lu yödzö niꞌ,
ateꞌ gúljagacabiꞌ chópabiꞌ biꞌi bönniꞌ queëꞌ.
30 ’Cateꞌ chigudödi choáꞌ iz zoëꞌ niꞌ,
buluíꞌi lahuëꞌ tu gubáz láꞌayi queëꞌ Dios ga zoëꞌ lu guíꞌ que yaga yö́tsiꞌdoꞌ régui,
ga niꞌ naca lu lataj cáꞌasö,
le röꞌö raꞌ guíꞌa nazíꞌi le Sinaí.
31 Cateꞌ Moisés biléꞌenëꞌ guíꞌ naꞌ,
bubáninëꞌ,
ateꞌ gubíguiꞌë galaꞌ para iléꞌenëꞌ dxiꞌa,
ateꞌ biyönnëꞌ chiꞌë Xanruꞌ.
32 Caní gudxëꞌ Xanruꞌ lëꞌ:
“Nedaꞌ nacaꞌ Dios quégaquiëꞌ xuz xtoꞌo.
Nacaꞌ Dios queëꞌ Abraham,
en Dios queëꞌ Isaac,
en Dios queëꞌ Jacob.”
Níꞌirö lu yöl-laꞌ radxi queëꞌ,
guzxízidëꞌë Moisés,
en bítiꞌrö burúguinëꞌ uyúëꞌ.
33 Xanruꞌ gudxëꞌ lëꞌ:
“Guléaj xirachuꞌ nudóꞌo,
tuꞌ naca láꞌayi ga ni zuꞌ tuꞌ zoa cazaꞌ nedaꞌ,
Dios,
ni.
34 Le nácatë chibiléꞌedaꞌ le taꞌguíꞌi taꞌzacaꞌ bönachi quiaꞌ nacuáꞌ luyú Egipto,
en chibiyöndaꞌ taꞌbödxi yecheꞌ.
Bötjaꞌ,
zoaꞌ ni para usöláꞌ légaquiëꞌ.
Gudá naꞌa,
isö́l-laꞌa liꞌ luyú Egipto.”
35 ’Sal-laꞌ bönniꞌ uládz queëꞌ Moisés,
buluꞌcáꞌanëꞌ lëꞌ cáꞌasö,
gulaꞌnnë́ꞌ:
“¿Núzxitë buzóa liꞌ para inná béꞌenuꞌ netuꞌ,
en uchiꞌa usörö́uꞌ le runtuꞌ?”
Dios gusö́l-lëꞌë lëꞌ para gáquiëꞌ bönniꞌ unná bëꞌ,
en bönniꞌ rusölá,
ca naꞌ gubáz láꞌayi naꞌ queëꞌ Dios gudxëꞌ Moisés,
cateꞌ buluíꞌi lahuëꞌ lu yaga yö́tsiꞌdoꞌ régui ga naꞌ zoëꞌ.
36 Moisés ni bubéajëꞌ bönniꞌ uládz queë́ruꞌ luyú Egipto.
Guca caní gudödi benëꞌ le gulún ga buluꞌbani bönachi niꞌ,
en le taca bëꞌ benëꞌ luyú niꞌ.
Lëscaꞌ caní benëꞌ lu nísadoꞌ nazíꞌi le Nísadoꞌ Xiná.
Caní benëꞌ lógaquiëꞌ idú ca choáꞌ iz lu lataj cáꞌasö.
37 Lë cazëꞌ Moisés naꞌ gudxëꞌ bönachi Israel niꞌ,
gunnë́ꞌ:
“Xanruꞌ Dios isö́l-lëꞌë queë́liꞌ tu bönniꞌ galjëꞌ ladaj diꞌa dza queë́liꞌ,
ateꞌ gáquiëꞌ bönniꞌ guꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
Isö́l-lëꞌë lëꞌ queë́liꞌ ca naꞌ gusö́l-lëꞌë nedaꞌ.
Lë cazëꞌ run bayudxi uzë́ nágaliꞌ-nëꞌ.”
38 Lëscaꞌ lë cazëꞌ Moisés naꞌ guzóalenëꞌ bönachi nudúbigaca queëꞌ Dios lu lataj cáꞌasö,
ateꞌ gudzáguiëꞌ gubáz láꞌayi queëꞌ Dios lëꞌ,
Nu naꞌ bë́ꞌlen lëꞌ didzaꞌ lu guíꞌa Sinaí naꞌ.
Moisés naꞌ guzóalenëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ,
ateꞌ Dios budödëꞌ lu nëꞌë xibá láꞌayi queëꞌ,
le ruíꞌi didzaꞌ ca gaca ilaꞌdeliꞌ bönachi yöl-laꞌ naꞌbán,
ateꞌ budödëꞌ Moisés xibá ni lu náꞌagaca zxíꞌini xiꞌsóagaquiëꞌ ga ridxintë queë́ruꞌ rëꞌu.
39 ’Bitiꞌ gulë́ꞌënnëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ ilunëꞌ ca rnna xtídzëꞌë Moisés,
pero buluꞌzóëꞌ lëꞌ tsöláꞌalö,
en gulë́ꞌënnëꞌ tsöjhuö́jgaquiëꞌ luyú Egipto.
40 Cateꞌ niꞌ zoëꞌ Moisés naꞌ lu guíꞌa Sinaí naꞌ,
légaquiëꞌ gulë́ꞌ Aarón,
bö́chëꞌë Moisés naꞌ,
gulaꞌnnë́ꞌ:
“Rë́ꞌënituꞌ gunuꞌ yuguꞌ dios queë́tuꞌ,
tu budóꞌ guíë,
para tsöjnö́rugaca lotuꞌ.
Bitiꞌ nöztuꞌ bi guca queëꞌ Moisés,
bönniꞌ naꞌ nubéajëꞌ netuꞌ luyú Egipto.”
41 Níꞌirö gulunëꞌ tu budóꞌ oro le naca ca tu bë́dxidoꞌ,
ateꞌ gulútiëꞌ-baꞌ böꞌcuꞌ zxílaꞌdoꞌ,
en gulúꞌugaquiëꞌ-baꞌ lo budóꞌ oro naꞌ,
ateꞌ gulunëꞌ laní lo budóꞌ naꞌ núngaquiëꞌ.
42 Que lë ni naꞌ Dios bucáꞌanëꞌ légaquiëꞌ,
en guléaj ládxëꞌë légaquiëꞌ.
Níꞌirö gulaꞌyéaj ládxiꞌgaquiëꞌ yuguꞌ le taꞌyëpi lúzxiba.
Ca naca lë ni nazúaj lu guichi le gulaꞌnnë́ꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
le rnna:
Libíꞌiliꞌ,
bönachi Israel,
¿naruꞌ gulúꞌugacatsaliꞌ-baꞌ quiaꞌ nedaꞌ böaꞌ bëdxi niꞌ
bë́tigacaliꞌ-baꞌ,
en buzéguiꞌgacaliꞌ-baꞌ,
lë naꞌ benliꞌ lu lataj cáꞌasö idú ca choáꞌ iz?
43 Bitiꞌ gulúꞌugacaliꞌ-baꞌ quiaꞌ nedaꞌ,
pero biáꞌaliꞌ le nequi que Moloc,
budóꞌ guiö́j queë́liꞌ.
Biáꞌaliꞌ caꞌ tu le naca ca bölaj lúzxiba nazíꞌi le Refán,
lë naꞌ buzóaliꞌ ca dios queë́liꞌ.
Yuguꞌ budóꞌ guiö́j budóꞌ yaga ni,
laꞌ libíꞌisiliꞌ benliꞌ para guyéaj ládxiꞌliꞌ léguequi.
Que lë ni naꞌ,
ubéajaꞌ libíꞌiliꞌ lu xiyuliꞌ,
en ichëꞌa libíꞌiliꞌ zíꞌtuꞌrö ga dë luyú Babilonia.
44 ’Cateꞌ niꞌ gulaꞌcuꞌë xuz xtóꞌoruꞌ lu lataj cáꞌasö,
gutaꞌ quégaquiëꞌ yuꞌu lariꞌ naꞌ ga gulún chiꞌë xibá queëꞌ Dios,
lë naꞌ naca bëꞌ Dios caz zóalenëꞌ légaquiëꞌ.
Gulunëꞌ tu yuꞌu lariꞌ naꞌ ca naꞌ Dios gunná béꞌenëꞌ Moisés,
cateꞌ niꞌ gudxëꞌ lëꞌ gunëꞌ le ca naca lë naꞌ biléꞌenëꞌ,
le buluíꞌinëꞌ Dios lëꞌ lu guíꞌa niꞌ.
45 Lëscaꞌ buluꞌdödëꞌ yuꞌu lariꞌ naꞌ lu náꞌagaquiëꞌ zxíꞌinigaquiëꞌ ga bidxintë dza niꞌ guluꞌë xuz xtóꞌoruꞌ le luyú ni,
cateꞌ niꞌ dzáguiëꞌ Josué légaquiëꞌ,
ateꞌ gulaꞌgǘëꞌ xiyúgaca bönachi izáꞌa,
nupa niꞌ buláguiꞌë Dios lógaquiëꞌ xuz xtóꞌoruꞌ.
Caní gulunëꞌ zián iz ga bidxintë dza zoëꞌ David.
46 Dios guyaza ládxëꞌë David naꞌ,
ateꞌ lëꞌ gunábinëꞌ Dios guꞌë lëꞌ lataj gunëꞌ tu yuꞌu ga soëꞌ Dios queëꞌ Jacob.
47 Bitiꞌ bëꞌë Dios lëꞌ lataj,
ateꞌ Salomón,
zxíꞌinëꞌ David naꞌ benëꞌ yuꞌu queëꞌ Dios.
48 Caní benëꞌ sal-laꞌ bitiꞌ zoëꞌ Dios,
Nu nácatërö lo,
tu lu yudoꞌ núngaca bönachi.
Ca naca lë ni gunnë́ꞌ tu bönniꞌ bëꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
gunnë́ꞌ:
49 Yehuaꞌ yubá naca ga röꞌa rinná bëꞌa,
ateꞌ yödzölió naca xilibi niꞌa.
Rnnëꞌ Xanruꞌ:
“¿Naruꞌ gúntsaliꞌ tu yuꞌu ga soaꞌ?
¿Naruꞌ zóatsö tu lataj ga ral-laꞌ uzíꞌ ládxaꞌa?
50 ¿Naruꞌ cabí len naꞌa cazaꞌ benaꞌ yúguꞌtë lë ni?”
51 Níꞌirö Esteban naꞌ gudxëꞌ yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ tuꞌchiꞌa tuꞌsörö́ëꞌ naꞌ,
gunnë́ꞌ:
―Libíꞌiliꞌ,
bönniꞌ zidi,
bitiꞌ bi raza icja nágaliꞌ.
Nazidi icja ládxiꞌdoꞌoliꞌ ca raca quégaca bönachi bitiꞌ núnbëꞌgaquiëꞌ Dios.
Ridáꞌbagaꞌticaꞌsiliꞌ-nëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi.
Ca naꞌ gulunëꞌ xuz xtóꞌoliꞌ,
runliꞌ caꞌ libíꞌiliꞌ.
52 Gulaꞌbía ládxiꞌgaquiëꞌ xuz xtóꞌoliꞌ naꞌ yúguꞌtë bönniꞌ niꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
Lëscaꞌ gulútiëꞌ bönniꞌ niꞌ gulaꞌguíxjöꞌë zíꞌalö ca ral-laꞌ guídëꞌ Cristo,
Bönniꞌ Tsahuiꞌ,
ateꞌ naꞌa,
cateꞌ niꞌ bidxinëꞌ Bönniꞌ Tsahuiꞌ naꞌ,
libíꞌi cázaliꞌ bë́tiliꞌ-nëꞌ lu náꞌagaquiëꞌ bönniꞌ gulútiëꞌ Lëꞌ.
53 Libíꞌi cázaliꞌ dë lu náꞌaliꞌ xibá queëꞌ Dios,
lë naꞌ gubáz láꞌayi queëꞌ Dios buluꞌdödëꞌ lu náꞌagaquiëꞌ xuz xtóꞌoliꞌ,
pero bitiꞌ runliꞌ ca rnna.
Tútiëꞌ Esteban
54 Cateꞌ bönniꞌ yudoꞌ tuꞌchiꞌa tuꞌsörö́ëꞌ naꞌ bilaꞌyönnëꞌ didzaꞌ ni,
gulaꞌlédeꞌenëꞌ Esteban,
ateꞌ lu yöl-laꞌ rilé quégaquiëꞌ lëꞌ gulagu zxéaticaꞌ láyëꞌë.
55 Níꞌirö buyúëꞌ Esteban naꞌ lúzxibalö,
ateꞌ zóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi lëꞌ,
biléꞌenëꞌ lataj beníꞌ ga zoëꞌ Dios,
encaꞌ Jesús,
zuínëꞌ cuita lëꞌë ibëla Dios ga nayë́pisëtërëꞌ.
56 Níꞌirö gunnë́ꞌ:
―Buliꞌyútsöcaꞌ.
Riléꞌedaꞌ nayalaj lúzxiba,
ateꞌ zuínëꞌ Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi cuita lëꞌë ibëla Dios.
57 Níꞌirö bönniꞌ yudoꞌ tuꞌchiꞌa tuꞌsörö́ëꞌ naꞌ buluꞌsayaj nágagaquiëꞌ.
Gulaꞌbö́dxiꞌë zidzaj,
en tsözxö́n gulaꞌbía diꞌë Esteban naꞌ.
58 Buluꞌbéajëꞌ lëꞌ níꞌilö raꞌ yödzö naꞌ,
ga niꞌ buluꞌladxëꞌ lëꞌ guiö́j.
Yuguꞌ bönniꞌ niꞌ tunëꞌ ba nalí le tuꞌzéguíëꞌ Esteban didzaꞌ buluꞌcuꞌë lariꞌ taꞌxóa yéngaquiëꞌ xiniꞌë tu bönniꞌ lëꞌ Saulo cateꞌ niꞌ buluꞌladxëꞌ Esteban guiö́j.
59 Cateꞌ niꞌ tuꞌladxëꞌ Esteban guiö́j,
lëꞌ bulidzëꞌ Dios,
gunnë́ꞌ:
―Xánaꞌ Jesús.
Buzíꞌ böꞌ naca cazaꞌ.
60 Níꞌirö biyéchuëꞌ,
buzóa zxibëꞌ,
en bëꞌë zidzaj didzaꞌ,
gunnë́ꞌ:
―¡Xan!
¡Bitiꞌ usubáguꞌu légaquiëꞌ dul-laꞌ ni!
Cateꞌ budxi bëꞌë didzaꞌ ni,
gútitëꞌ.