8
Guyijëꞌ Jesús ga naca lu Guíꞌa Yaga Olivo.
Nigula naguítsjanu xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ
2 Cateꞌ zaꞌ reníꞌ budxinëꞌ Jesús raꞌ yudoꞌ,
ateꞌ bilaꞌdxín yúguꞌtë bönachi ga zoëꞌ.
Guröꞌë Jesús,
rusédinëꞌ légaquiëꞌ.
Jesús perdona a mujer condenada (Juan 8.1-11)
3 Níꞌirö yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ usedi,
en yuguꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo duchë́ꞌëgaquiëꞌ-nu tu nigula ga zoëꞌ Jesús,
tuꞌ gulaꞌdzö́linëꞌ-nu niꞌ riguítsjanu xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ.
Buluꞌsudxinëꞌ-nu lógaca bönachi naꞌ tuꞌzë́ nágagaca Jesús,
4 ateꞌ tëꞌ Lëꞌ:
―Bönniꞌ Usedi,
nigula ni guzxöntuꞌ-nu niꞌ runnu dul-laꞌ riguítsjanu xibá que yöl-laꞌ nutsaga naꞌ.
5 Lu xibá queëꞌ Moisés,
gunná béꞌenëꞌ netuꞌ uládxiꞌtuꞌ-nu guiö́j nu nigula runnu caní,
para gátinu.
¿Názxiga Liꞌ,
nacxi rnnoꞌ?
6 Caní gulaꞌnnë́ꞌ para ilaꞌzíꞌ bëꞌë Jesús para ilaꞌzéquiꞌnëꞌ uluꞌzéguiëꞌ Lëꞌ didzaꞌ.
Níꞌirö biyéchuëꞌ Jesús,
ruyúëꞌ lu yu,
en ruzúajëꞌ lu yu naꞌ len xibö́n nëꞌë.
7 Cateꞌ gulaꞌnábideꞌenëꞌ Lëꞌ,
níꞌirö buzuínëꞌ Jesús,
en rëꞌ légaquiëꞌ:
―Núliꞌ cabí nunliꞌ dul-laꞌ isí loliꞌ uládxiꞌliꞌ-nu guiö́j.
8 Leyúbölö biyéchuëꞌ Jesús,
ruyúëꞌ lu yu,
en buguélëꞌë ruzúajëꞌ leyúbölö lu yu naꞌ.
9 Cateꞌ bilaꞌyönnëꞌ didzaꞌ ni,
buluꞌxösa ládxiꞌdoꞌgaquiëꞌ légaquiëꞌ,
ateꞌ bilaꞌrúajëꞌ tu tuëꞌ.
Gulaꞌsí lógaquiëꞌ bönniꞌ gúlarö ga bidxintë bönniꞌ cuidiꞌ.
Nagáꞌanëꞌ Jesús niꞌ,
dzáganu nigula naꞌ Lëꞌ gatsaj láhuiꞌlö nupa naꞌ tuꞌzë́ nágagaca Lëꞌ.
10 Níꞌirö buzuínëꞌ Jesús leyúbölö,
en cuntu nu biléꞌenëꞌ nu ruzegui lënu didzaꞌ,
pero túzinu nigula naꞌ,
ateꞌ rëꞌë-nu:
―Nigúla,
¿gazxi nacuáꞌ nupa naꞌ buluꞌzegui liꞌ didzaꞌ?
¿Naruꞌ cabí zoa nu bönniꞌ richúguiëꞌ quiuꞌ?
11 Lënu rnnanu:
―Cuntu nu caz,
Xan.
Níꞌirö Jesús rëꞌë-nu:
―Lëzcaꞌ nedaꞌ,
bitiꞌ richugaꞌ quiuꞌ.
Böaj lidxuꞌ,
en bítiꞌrö gunuꞌ dul-laꞌ.
Náquiëꞌ Jesús beníꞌ quégaca bönachi yödzölió
12 Leyúbölö Jesús bë́ꞌlenëꞌ bönachi didzaꞌ,
rnnëꞌ:
―Nedaꞌ nacaꞌ beníꞌ quégaca bönachi yödzölió.
Nu bönniꞌ záꞌlenëꞌ nedaꞌ,
bitiꞌ tëꞌ ga naca chul-la que dul-laꞌ,
pero tu beníꞌ sóalen bönniꞌ naꞌ le uluíꞌi lëꞌ naca gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú queëꞌ.
Jesús es la luz del mundo (Juan 8.12-30)
13 Níꞌirö tëꞌ Lëꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo,
taꞌnnë́ꞌ:
―Liꞌ runuꞌ ba nalí que laꞌ cuinsuꞌ.
Bitiꞌ naca lesacaꞌ le runuꞌ ba nalí.
Nítisö naca.
14 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Sal-laꞌ runaꞌ ba nalí que laꞌ cuinsaꞌ,
idútë li naca le runaꞌ ba nalí,
tuꞌ nözdaꞌ ga birúajaꞌ,
en ga tsejaꞌ,
pero libíꞌiliꞌ bitiꞌ nö́ziliꞌ gazxi zaꞌa,
en calëga gazxi tsejaꞌ.
15 Libíꞌiliꞌ ruchiꞌa rusöröliꞌ ca nácagaca le taca yödzölió ni,
pero nedaꞌ,
rácasö quiaꞌ cuntu nu bönniꞌ ruchiꞌa rusörö́aꞌ queëꞌ.
16 Laꞌtuꞌ uchiꞌa usörö́aꞌ,
ca nácatë uchiꞌa usörö́aꞌ,
tuꞌ calëga nédaꞌsö uchiꞌa usörö́aꞌ,
pero Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ gunëꞌ nedaꞌ tsözxö́n.
17 Lëscaꞌ caní lu xibá queëꞌ Moisés nazúaj lu guichi le rnna:
Le tunëꞌ ba nalí chopëꞌ bönniꞌ,
idútë li naca.
18 Nedaꞌ runaꞌ ba nalí que laꞌ cuinsaꞌ,
ateꞌ Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ,
runëꞌ caꞌ ba nalí quiaꞌ.
19 Níꞌirö bönniꞌ yudoꞌ fariseo naꞌ gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Gazxi zóatsëꞌ Xuzuꞌ?
Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ núnbëꞌëliꞌ nedaꞌ,
en bitiꞌ núnbëꞌëliꞌ-nëꞌ Xuzaꞌ.
Laꞌtuꞌ núnbëꞌëliꞌ nedaꞌ,
lëscaꞌ Xuzaꞌ gúnbëꞌëliꞌ-nëꞌ.
20 Yuguꞌ didzaꞌ ni bëꞌë Jesús cateꞌ niꞌ zoëꞌ rusédinëꞌ bönachi lu chila yudoꞌ,
ga naꞌ nacuáꞌ guíꞌina gapa taꞌguꞌë gun que yudoꞌ,
pero cuntu nu guzxö́n Lëꞌ,
tuꞌ cabí ridxini dza queëꞌ tsuꞌë lu náꞌagaquiëꞌ.
Rnnëꞌ Jesús: “Ga tsejaꞌ nedaꞌ, bitiꞌ gaca guídaliꞌ”
21 Leyúbölö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ,
rnnëꞌ:
―Uzáꞌa yödzölió ni,
ateꞌ uguíljaliꞌ nu usölá libíꞌiliꞌ,
pero ugáꞌana dul-laꞌ nabágaꞌliꞌ,
en gátiliꞌ.
Ga tsejaꞌ nedaꞌ,
bitiꞌ gaca guídaliꞌ.
22 Níꞌirö guluꞌë didzaꞌ bönniꞌ judío unná bëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Naruꞌ guti cuinëꞌ?
Rnnëꞌ:
“Ga tsejaꞌ nedaꞌ,
libíꞌiliꞌ bitiꞌ gaca guídaliꞌ.”
23 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Libíꞌiliꞌ nácaliꞌ que luyú dë cadxíꞌilö ni,
pero nedaꞌ zaꞌa yehuaꞌ yubá xitsáꞌ.
Libíꞌiliꞌ nácaliꞌ bönachi yödzölió ni,
pero nedaꞌ bitiꞌ nacaꞌ bönniꞌ yödzölió ni.
24 Que lë ni naꞌ gudxaꞌ libíꞌiliꞌ:
Ugáꞌana dul-laꞌ nabágaꞌliꞌ,
en gátiliꞌ.
Channö cabí tséajlëꞌëliꞌ naca cazaꞌ Nu usölá,
ugáꞌana dul-laꞌ nabágaꞌliꞌ,
en gátiliꞌ.
25 Níꞌirö gulaꞌnábinëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Nuzxi caz nacuꞌ?
Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Nacaꞌ laꞌ leze ca naꞌ chigudxaꞌ libíꞌiliꞌ dza niꞌte.
26 Zián le ral-laꞌ guíaꞌ libíꞌiliꞌ,
en uchiꞌa usörö́aꞌ le naca queë́liꞌ.
Didzaꞌ idútë li ruꞌë Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ,
ateꞌ didzaꞌ riyöndaꞌ ruꞌë Lëꞌ,
ruíꞌilenaꞌ bönachi yödzölió ni.
27 Bitiꞌ gulaꞌyéajniꞌinëꞌ ruíꞌilenëꞌ légaquiëꞌ didzaꞌ ca naca queëꞌ Dios Xuz.
28 Que lë ni naꞌ Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Cateꞌ idxín dza uchísaliꞌ nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
gútiliꞌ nedaꞌ,
níꞌirö guéquibeꞌeliꞌ naca cazaꞌ Nu rusölá,
en bitiꞌ bi runaꞌ rácasö quiaꞌ,
pero ca naꞌ ruluíꞌinëꞌ Xuzaꞌ nedaꞌ,
caꞌ ruáꞌa didzaꞌ.
29 Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ zóalenëꞌ nedaꞌ.
Bitiꞌ nucáꞌanëꞌ Xuzaꞌ nedaꞌ tuzaꞌ,
tuꞌ rúnticaꞌsaꞌ le raza ládxëꞌë Lëꞌ.
30 Cateꞌ bëꞌë Jesús didzaꞌ ni,
bönniꞌ zián gulaꞌyéajlëꞌë Lëꞌ.
Nupa nácagaca zxíꞌinëꞌ Dios, en nupa nadzúngaca lu naꞌ dul-laꞌ
31 Níꞌirö Jesús gudxëꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío naꞌ taꞌyéajlëꞌë Lëꞌ,
rnnëꞌ:
―Channö gúnticaꞌsiliꞌ ca rnna xtídzaꞌa,
gácaliꞌ idú bönniꞌ usëda quiaꞌ.
Jesús se enfrenta a falsos discípulos (Juan 8.31-59)
32 Gúnbëꞌëliꞌ le naca idútë li,
ateꞌ le naca idútë li naꞌ usölá libíꞌiliꞌ.
33 Buluꞌbiꞌë didzaꞌ,
tëꞌ Lëꞌ:
―Abraham naquiëꞌ xuz gudödi queëtuꞌ,
en cuntu nu ben netuꞌ bönniꞌ nadóꞌogaca.
¿Rnnatsoꞌ:
“Usölá libíꞌiliꞌ”?
34 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Yúguꞌtë nupa tun dul-laꞌ,
nadzúngaca lu naꞌ dul-laꞌ.
35 Nu naca bönniꞌ nadóꞌo bitiꞌ ugáꞌanaticaꞌsö lidxëꞌ xan yuꞌu,
pero nu naca zxíꞌinëꞌ xan yuꞌu naꞌ rugáꞌanaticaꞌsö lidxi nu naꞌ naca xan yuꞌu.
36 Caní naca,
channö Nu naꞌ naca Zxíꞌinëꞌ Dios usölá libíꞌiliꞌ,
le nácatë uláliꞌ.
37 Nözdaꞌ naquiëꞌ Abraham xuz gudödi queëliꞌ,
pero rizóa ribö́ꞌöliꞌ gútiliꞌ nedaꞌ,
tuꞌ cabí nazíꞌ lu náꞌaliꞌ xtídzaꞌa.
38 Nedaꞌ ruáꞌa didzaꞌ ca naca le biléꞌedaꞌ ga naꞌ zoëꞌ Xuzaꞌ,
pero libíꞌiliꞌ runliꞌ le biyö́niliꞌ ga zoa xuz quéziliꞌ.
39 Buluꞌbiꞌë didzaꞌ,
tëꞌ Lëꞌ:
―Abraham náquiëꞌ xuztuꞌ.
Níꞌirö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Laꞌtuꞌ nácaliꞌ idú zxíꞌini xiꞌsóëꞌ Abraham,
gunliꞌ ca naꞌ benëꞌ Abraham.
40 Naꞌa,
rizóa ribö́ꞌöliꞌ gútiliꞌ nedaꞌ,
sal-laꞌ ruíꞌilenaꞌ libíꞌiliꞌ didzaꞌ idútë li,
didzaꞌ naꞌ biyöndaꞌ bëꞌë Dios.
Bitiꞌ benëꞌ Abraham caní.
41 Libíꞌiliꞌ runliꞌ ca run xuz quéziliꞌ.
Níꞌirö tëꞌ Lëꞌ:
―Netuꞌ bitiꞌ caꞌ nácatuꞌ biꞌi landoꞌ.
Tuzëꞌ Dios náquiëꞌ Xuztuꞌ.
42 Níꞌirö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Laꞌtuꞌ náquiëꞌ Dios idú Xúziliꞌ,
huadxíꞌiliꞌ nedaꞌ,
tuꞌ birúajaꞌ nedaꞌ ga zoëꞌ Dios,
en bidaꞌ luyú ni,
ateꞌ calëga rácasö quiaꞌ bidaꞌ,
pero Dios caz gusö́l-lëꞌë nedaꞌ.
43 ¿Bizx que bitiꞌ gaca tséajniꞌiliꞌ didzaꞌ ruáꞌa?
Naca tuꞌ cabí rë́ꞌëniliꞌ uzë́ nágaliꞌ xtídzaꞌa.
44 Xuz quéziliꞌ naca tuꞌ xihuiꞌ.
Néquiliꞌ que tuꞌ xihuiꞌ,
en rë́ꞌëniliꞌ gunliꞌ le rizë́ ladxiꞌ xúziliꞌ naꞌ.
Dza niꞌte naca tuꞌ xihuiꞌ nu guti bönachi,
en cabí nazíꞌ lu nëꞌe le naca idútë li,
tuꞌ cabí ruíꞌi didzaꞌ idútë li.
Cateꞌ rizíꞌ yëꞌ tuꞌ xihuiꞌ,
ca naca caz ruíꞌi didzaꞌ,
tuꞌ naca nu rizíꞌ yëꞌ,
en naca ca xúzgaca caz nupa taꞌzíꞌ yëꞌ.
45 Tuꞌ ruáꞌa nedaꞌ didzaꞌ idútë li bitiꞌ réajlëꞌëliꞌ nedaꞌ.
46 ¿Núzxilöliꞌ gaca usubágaꞌliꞌ nedaꞌ dul-laꞌ?
Channö ruáꞌa didzaꞌ idútë li,
¿bizx que bitiꞌ réajlëꞌëliꞌ nedaꞌ?
47 Nu naca queëꞌ Dios,
ruzë́ nagui xtídzëꞌë Dios,
pero libíꞌiliꞌ,
tuꞌ cabí nácaliꞌ queëꞌ Dios,
bitiꞌ ruzë́ nágaliꞌ xtídzëꞌë.
Cristo zoa cazëꞌ zíꞌatëlö ca Abraham
48 Níꞌirö buluꞌbiꞌë didzaꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío,
tëꞌ Jesús:
―Catëz gunnatuꞌ cateꞌ gunnatuꞌ nacuꞌ bönniꞌ Samaria,
ateꞌ dzaga tuꞌ xihuiꞌ Liꞌ.
49 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ dzaga tuꞌ xihuiꞌ nedaꞌ.
Nedaꞌ runaꞌ Xuzaꞌ bal,
ateꞌ libíꞌiliꞌ ruzóaliꞌ nedaꞌ tsöláꞌalö.
50 Bitiꞌ runaꞌ zxön cuinaꞌ.
Zoa Nu run zxön nedaꞌ,
ateꞌ Lëꞌ ruchiꞌa rusörö́ëꞌ rëꞌu.
51 Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Nu bönniꞌ siꞌ lu nëꞌë xtídzaꞌa,
bitiꞌ caꞌ gátiëꞌ bönniꞌ naꞌ.
52 Níꞌirö yuguꞌ bönniꞌ judío naꞌ tëꞌ Lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Naꞌa réquibeꞌetuꞌ dzaga tuꞌ xihuiꞌ Liꞌ.
Abraham gútiëꞌ,
ateꞌ gulátiëꞌ caꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios,
pero Liꞌ rnnoꞌ:
“Nu bönniꞌ siꞌ lu nëꞌë xtídzaꞌa,
bitiꞌ caꞌ gátiëꞌ bönniꞌ naꞌ.”
53 ¿Naruꞌ nácatërötsoꞌ Liꞌ zxön ca xúziruꞌ Abraham?
Gútiëꞌ lëꞌ,
ateꞌ gulátiëꞌ caꞌ bönniꞌ guluꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
¿Nuzxi caz run cuinuꞌ?
54 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Channö nedaꞌ gunaꞌ zxön cuinaꞌ,
yöl-laꞌ zxön naꞌ bitiꞌ bi gaca.
Xuzaꞌ runëꞌ nedaꞌ zxön,
ateꞌ libíꞌiliꞌ rnnaliꞌ náquiëꞌ Dios queë́liꞌ.
55 Libíꞌiliꞌ bitiꞌ núnbëꞌëliꞌ-nëꞌ Dios Xuz,
pero nedaꞌ núnbëꞌa-nëꞌ.
Laꞌtuꞌ inníaꞌ:
Bitiꞌ núnbëꞌa-nëꞌ,
gacaꞌ nu rizíꞌ yëꞌ ca naꞌ nácaliꞌ libíꞌiliꞌ,
rizíꞌ yë́ꞌëliꞌ.
Naꞌa,
le nácatë núnbëꞌa-nëꞌ,
en nazíꞌ lu naꞌa xtídzëꞌë.
56 Xúziliꞌ Abraham budzéjanëꞌ tuꞌ ral-laꞌ iléꞌenëꞌ dza soaꞌ yödzölió ni,
en sal-laꞌ gútiëꞌ dza niꞌte,
biléꞌenëꞌ le,
en budzéjadeꞌenëꞌ.
57 Níꞌirö yuguꞌ bönniꞌ judío naꞌ tëꞌ Jesús,
taꞌnnë́ꞌ:
―Bitiꞌ yuíꞌinuꞌ chi-un iz.
¿Naruꞌ biléꞌetsenuꞌ Abraham?
58 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Zíꞌatëlö ca soëꞌ Abraham,
nedaꞌ zoa cazaꞌ.
59 Níꞌirö gulaꞌguélëꞌë guiö́j para uluꞌladxëꞌ Jesús,
pero Lëꞌ bunítitë cuinëꞌ,
en burúajëꞌ löꞌa yudoꞌ naꞌ.
Gudödëꞌ gatsaj láhuiꞌlö ga naꞌ nacuꞌë,
ateꞌ söhuö́jëꞌ.