Jesús ruíꞌilenëꞌ-nu didzaꞌ tu nigula Samaria
4
Bilaꞌyönnëꞌ bönniꞌ yudoꞌ fariseo ca naꞌ dáꞌgaca Jesús ziánrö bönachi ca dáꞌgaca Juan,
ateꞌ ruquilëꞌ caꞌ nisa ziánrö bönachi ca ruquilëꞌ nisa Juan.
2 Calëga Jesús caz ruquilëꞌ bönachi nisa,
pero bönniꞌ usëda queëꞌ tuꞌquilëꞌ bönachi nisa.
4 Ga niꞌ saꞌyéajëꞌ,
run bayudxi tödëꞌ luyú Samaria.
5 Caní guca,
bidxinëꞌ Jesús tu yö́dzödoꞌ luyú Samaria,
nazíꞌi le Sicar,
galaꞌ ga dë yu naꞌ bunödzjëꞌ Jacob queë́biꞌ José,
zxíꞌinëꞌ Jacob naꞌ,
dza niꞌte.
6 Lataj naꞌ zoa tu yeru nisa nachö́ꞌönëꞌ Jacobo naꞌ ga rëꞌ.
Cateꞌ bidxinëꞌ Jesús niꞌ,
guröꞌë raꞌ yeru nisa naꞌ tuꞌ yöjxéquiꞌnëꞌ yuꞌë nöza.
Guca idú huagubidza.
7 Níꞌirö bidxinnu tu nigula Samaria niꞌ para síꞌinu nisa.
Jesús rëꞌë-nu:
―Benna le guíꞌjaꞌ.
8 Tuzëꞌ zoëꞌ Jesús tuꞌ chisöjáquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ lu yödzö söjxíꞌgaquiëꞌ le ilahuëꞌ.
9 Níꞌirö nigula Samaria naꞌ rënu Jesús,
rnnanu:
―¿Rinábitsenuꞌ nedaꞌ le guíꞌjuꞌ,
en nacuꞌ bönniꞌ judío?
Nedaꞌ ni nacaꞌ nigula Samaria.
Caní gunnánu tuꞌ cabí taꞌdzaga dxiꞌa bönachi Samaria len bönachi judío.
10 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌë-nu:
―Laꞌtuꞌ núnbëꞌu le runödzjëꞌ Dios,
en Nuzxi naꞌ rë liꞌ:
“Benna le guiꞌjaꞌ”,
liꞌ inabuꞌ,
ateꞌ Lëꞌ gunnëꞌ quiuꞌ nisa runna yöl-laꞌ naꞌbán.
11 Níꞌirö nigula naꞌ rënu Lëꞌ,
rnnanu:
―Bönniꞌ,
bitiꞌ nuꞌu le cuéajuꞌ nisa,
ateꞌ yeru nisa ni,
dxíꞌtërö röꞌ.
¿Gazxi dë nisa naꞌ runna yöl-laꞌ naꞌbán?
12 ¿Naruꞌ nácatërötsoꞌ Liꞌ zxön ca xúziruꞌ gudödi Jacob,
bönniꞌ niꞌ bennëꞌ queë́tuꞌ yeru nisa ni,
ga ni guzxiꞌë nisa guꞌë,
en gulë́ꞌajbiꞌ caꞌ zxíꞌinëꞌ,
en gulë́ꞌajbaꞌ caꞌ böaꞌ bëdxi queëꞌ?
13 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌë-nu:
―Nútiꞌtës nu guíꞌaj nisa ni,
leyúbölö ubidxi nisa,
14 pero nu guíꞌaj nisa naꞌ unödzjaꞌ nedaꞌ,
bítiꞌrö ubidxi icja ládxiꞌdaꞌahuëꞌ,
tuꞌ unödzjaꞌ queëꞌ nisa naꞌ gaca lu icja ládxiꞌdaꞌahuëꞌ ca tu ga ralaj nisa,
le güíꞌi yöl-laꞌ naꞌbán idú queëꞌ.
15 Níꞌirö nigula naꞌ rënu Lëꞌ,
rnnanu:
―Bönniꞌ,
benna quiaꞌ nisa naꞌ,
para cabirö ubidxaꞌ,
en cabirö uduzxiꞌa nisa ni.
16 Jesús rëꞌë-nu:
―Guyéaj,
yöjlidzëꞌ bönniꞌ quiuꞌ,
ateꞌ huöduꞌ ni.
17 Bubíꞌinu didzaꞌ nigula naꞌ,
rënu Lëꞌ:
―Cuntu nu zoa bönniꞌ quiaꞌ.
Níꞌirö Jesús rëꞌë-nu:
―Ca nácatë rnnoꞌ:
“Cuntu nu zoa bönniꞌ quiaꞌ”,
18 tuꞌ chiguzóalenuꞌ gayuꞌ bönniꞌ,
ateꞌ bönniꞌ naꞌ zóalenuꞌ-nëꞌ naꞌa,
bitiꞌ náquiëꞌ bönniꞌ quiuꞌ.
Didzaꞌ ni ruꞌu,
ca nácatë rnnoꞌ.
19 Níꞌirö nigula naꞌ rënu Lëꞌ,
rnnanu:
―Bönniꞌ,
runi nedaꞌ nacuꞌ bönniꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios.
20 Xuz xtóꞌoruꞌ guléquinëꞌ Dios le bach lu guíꞌa ni,
pero rnnaliꞌ libíꞌiliꞌ Jerusalén naca ga ral-laꞌ ilequi bönachi Dios le bach.
21 Jesús rëꞌë-nu:
―Nigula,
guyéajlëꞌ nedaꞌ.
Zaꞌ dza cateꞌ tseaj ládxiꞌliꞌ-nëꞌ Dios Xuz sal-laꞌ bitiꞌ idisóaliꞌ guíꞌadoꞌ ni,
en bitiꞌ tsöjsóaliꞌ Jerusalén.
22 Libíꞌiliꞌ reaj ládxiꞌliꞌ Nu bitiꞌ núnbëꞌëliꞌ,
pero netuꞌ núnbëꞌëtuꞌ Nu naꞌ reaj ládxiꞌtuꞌ,
tuꞌ benëꞌ queëꞌ Dios iláꞌ lahui yöl-laꞌ rusölá niꞌa quégaquiëꞌ bönniꞌ judío.
23 Naꞌa,
zaꞌ dza,
en chiridxín dza naꞌ,
cateꞌ nupa le nácatë taꞌyéaj ládxiꞌgaca Dios,
ilaꞌyéaj ládxiꞌgaca Lëꞌ,
zóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi léguequi,
en le naca idútë li,
tuꞌ rë́ꞌënëꞌ Dios Xuz ilácagaquiëꞌ queëꞌ bönniꞌ ilaꞌyéaj ládxiꞌgaquiëꞌ Lëꞌ caní.
24 Dios náquiëꞌ Böꞌ,
ateꞌ nupa taꞌyéaj ládxiꞌgaca Lëꞌ,
run bayudxi ilaꞌyéaj ládxiꞌgaca Lëꞌ,
zóalenëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi léguequi,
en le naca idútë li.
25 Níꞌirö nigula naꞌ rënu Lëꞌ,
rnnanu:
―Nözdaꞌ ral-laꞌ guídëꞌ Mesías,
Bönniꞌ naꞌ lëꞌ Cristo.
Cateꞌ guídirëꞌ Lëꞌ quíxjöiꞌinëꞌ rëꞌu yúguꞌtë.
26 Jesús rëꞌë-nu:
―Lë cazëꞌ ruíꞌilenëꞌ liꞌ didzaꞌ.
27 Laꞌ náꞌasö buluꞌdxinëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús,
ateꞌ buluꞌbáninëꞌ tuꞌ ruíꞌilenëꞌ-nu nigula didzaꞌ,
pero bitiꞌ burúguinëꞌ nitúëꞌ inábinëꞌ Lëꞌ,
cabí innë́ꞌ:
“¿Bizxi rinábinuꞌ lënu?”
o:
“¿Bizxi didzaꞌ ruíꞌilenuꞌ-nu?”
28 Níꞌirö nigula naꞌ bucáꞌananu xichöꞌönu niꞌ,
ateꞌ bö́ajnu laꞌ yödzö,
söjö́dxinu nupa nacuáꞌ niꞌ,
rnnanu:
29 ―¡Guliꞌdá,
iléꞌeliꞌ-nëꞌ tu bönniꞌ gudxëꞌ nedaꞌ yúguꞌtë le chinunaꞌ!
¿Naruꞌ cabí nácatsëꞌ Lëꞌ Cristo?
30 Níꞌirö bilaꞌrúaj bönachi yödzö naꞌ,
en bilaꞌdxín ga zoëꞌ Jesús.
31 Tsanni niꞌ söhuö́ajnu nigula naꞌ,
bönniꞌ usëda queëꞌ Jesús gulunëꞌ bayudxi,
tëꞌ Lëꞌ:
―Bönniꞌ Usedi,
gudagu.
32 Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Dë tu le rahuaꞌ,
le cabí réquibeꞌeliꞌ.
33 Níꞌirö gulaꞌnabi luzáꞌagaquiëꞌ bönniꞌ usëda queëꞌ tuëꞌ iaꞌtúëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―¿Zoa nu chidiguáꞌtsö le gudahuëꞌ?
34 Níꞌirö Jesús rëꞌ légaquiëꞌ:
―Le nabánidaꞌ naca gunaꞌ ca rë́ꞌënëꞌ Xuzaꞌ nasö́l-lëꞌë nedaꞌ,
en údxi gunaꞌ xichinëꞌ.
35 Caní rnnaliꞌ libíꞌiliꞌ:
“Iaꞌtapa beoꞌ huadxín dza uláparuꞌ.”
Nedaꞌ reaꞌ libíꞌiliꞌ:
Guliꞌchisa loliꞌ uyuliꞌ bönachi nácagaca ca gapa nadúzgaca,
le chinabídxigaca para tsöjláparuꞌ.
36 Bönniꞌ naꞌ rulapëꞌ riziꞌë lazxjëꞌ,
ateꞌ lë naꞌ rulapëꞌ bönniꞌ naꞌ,
naca para gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú quégaca bönachi,
para gaca uluꞌdzeja tsözxö́n nu raza,
en nu rulapa.
37 Naca idútë li lë naꞌ rnna caní:
Tu nu raza,
ateꞌ iaꞌtú nu rulapa.
38 Nedaꞌ gusö́l-laꞌa libíꞌiliꞌ tsöjlápaliꞌ ga bitiꞌ gúzaliꞌ.
Gulún bönachi yúbölö dxin guláz,
ateꞌ libíꞌiliꞌ ruzíꞌiliꞌ xibé dxin naꞌ núngaquiëꞌ.
39 Zián bönachi Samaria nacuáꞌ yödzö Sicar naꞌ gulaꞌyéajlëꞌë Jesús niꞌa que xtídzaꞌnu nigula naꞌ bennu ba nalí queëꞌ,
gunnánu:
“Gudxëꞌ nedaꞌ yúguꞌtë le chinunaꞌ.”
40 Cateꞌ bilaꞌdxinëꞌ bönniꞌ Samaria ga niꞌ zoëꞌ Jesús,
gulátaꞌyuëꞌ lahuëꞌ ugáꞌanalenëꞌ légaquiëꞌ.
Jesús bugáꞌanëꞌ niꞌ iaꞌchopa dza.
41 Caní guca,
ziántërëꞌ caꞌ bönniꞌ niꞌ gulaꞌyéajlëꞌë Jesús niꞌa que didzaꞌ bëꞌë.
42 Níꞌirö bönniꞌ niꞌ gulë́ꞌ-nu nigula naꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Naꞌa réajlëꞌëtuꞌ Lëꞌ,
calë́gasö niꞌa que didzaꞌ bëꞌu liꞌ,
pero lëscaꞌ tuꞌ biyö́nituꞌ netuꞌ Lëꞌ,
en nöztuꞌ le nácatë bönniꞌ ni náquiëꞌ Cristo,
Nu rusölá bönachi yödzölió.
Ruúnëꞌ Jesús zxíꞌinëꞌ tuëꞌ bönniꞌ dë lu nëꞌë
43 Iaꞌchopa dza caꞌ,
buzë́ꞌë Jesús luyú Samaria,
en saꞌyéajëꞌ luyú Galilea.
44 Caní benëꞌ,
tuꞌ gudíxjöꞌë Lë cazëꞌ Jesús,
gunnë́ꞌ:
“Bönachi uládz queëꞌ nu bönniꞌ ruꞌë didzaꞌ uláz queëꞌ Dios bitiꞌ tun lëꞌ bal.”
45 Cateꞌ bidxinëꞌ Jesús luyú Galilea,
gulunëꞌ bönniꞌ Galilea naꞌ Lëꞌ bal tuꞌ yöjáquiëꞌ caꞌ Jerusalén cateꞌ guca Laní Pascua,
en bilaꞌléꞌenëꞌ le benëꞌ Jesús niꞌ.
46 Níꞌirö bö́ajëꞌ Jesús yödzö Caná luyú Galilea,
ga niꞌ benëꞌ ga böáca nisa xisi uva.
Lu yödzö Capernaum naꞌ zoëꞌ tu bönniꞌ dë lu nëꞌë uláz queëꞌ bönniꞌ rinná bëꞌë,
ateꞌ réꞌebiꞌ biꞌi bönniꞌ queëꞌ bönniꞌ naꞌ dë lu nëꞌë.
47 Cateꞌ biyönnëꞌ bönniꞌ ni chibuzë́ꞌë Jesús luyú Judea,
en budxinëꞌ luyú Galilea naꞌ,
níꞌirö guyijëꞌ ga naꞌ zoëꞌ Jesús,
en gútaꞌyuëꞌ lahuëꞌ guídëꞌ lidxëꞌ,
para uduhuénëꞌ-biꞌ biꞌi bönniꞌ queëꞌ naꞌ,
tuꞌ chirequi gátibiꞌ.
48 Níꞌirö Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Bitiꞌ caꞌ tséajlëꞌëliꞌ channö cabí iléꞌeliꞌ le nácagaca bëꞌ,
en yuguꞌ yöl-laꞌ huáca gunaꞌ.
49 Níꞌirö bönniꞌ naꞌ dë lu nëꞌë uláz queëꞌ bönniꞌ rinná bëꞌë gudxëꞌ Jesús,
rnnëꞌ:
―Bönniꞌ,
gudíaꞌtë para cabí gátibiꞌ biꞌi quiaꞌ.
50 Níꞌirö Jesús rëꞌ lëꞌ:
―Böaj lidxuꞌ.
Nabanbiꞌ biꞌi quiuꞌ.
Bönniꞌ ni guyéajlëꞌë didzaꞌ bëꞌë Jesús,
ateꞌ söhuö́jëꞌ.
51 Tsanni niꞌ yuꞌë nöza söhuö́jëꞌ,
duzxíꞌgalaꞌgaquiëꞌ lëꞌ bönniꞌ huen dxin queëꞌ ateꞌ gulaꞌguíxjöiꞌinëꞌ lëꞌ,
taꞌnnë́ꞌ:
―Nabanbiꞌ biꞌi quiuꞌ.
52 Gunábinëꞌ légaquiëꞌ bátaxi gusí lo ruhuöáca ládxiꞌbiꞌ.
Tëꞌ lëꞌ:
―Baꞌayi,
idú huagubidza,
burúaj xilá yúꞌubiꞌ.
53 Níꞌirö gúquibeꞌenëꞌ xúzibiꞌ biꞌi naꞌ,
böácabiꞌ cateꞌ niꞌ bë́ꞌlenëꞌ Jesús lëꞌ didzaꞌ,
en gudxëꞌ lëꞌ:
“Nabanbiꞌ biꞌi quiuꞌ.”
Que lë ni naꞌ guyéajlëꞌë Jesús,
ateꞌ gulaꞌyéajlëꞌ caꞌ Lëꞌ bönachi nacuáꞌ lidxëꞌ.
54 Yöl-laꞌ huáca ni naca le buropi benëꞌ Jesús cateꞌ niꞌ zoëꞌ luyú Galilea,
gudödi buzë́ꞌë luyú Judea.
