Jesús, en Nicodemo
3
Nicodemo,
tu bönniꞌ yudoꞌ fariseo,
nabábalenëꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío unná bëꞌ.
2 Bidëꞌ bönniꞌ ni ga zoëꞌ Jesús chiꞌi dzö́ꞌölö,
en rëꞌ Lëꞌ:
―Bönniꞌ Usedi.
Réquibeꞌetuꞌ nasö́l-lëꞌë Dios Liꞌ para usédinuꞌ netuꞌ.
Bitiꞌ séquiꞌnëꞌ tu bönniꞌ gunëꞌ yuguꞌ yöl-laꞌ huáca nácagaca bëꞌ ca nácagaca le caní runuꞌ Liꞌ channö cabí zóalenëꞌ Dios lëꞌ.
3 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ lëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ liꞌ,
nu cabí galaj leyúbölö,
bitiꞌ caꞌ iléꞌe lataj ga niꞌ rinná bëꞌë Dios.
4 Nicodemo gunábinëꞌ Lëꞌ,
rnnëꞌ:
―¿Nacxi caz séquiꞌnëꞌ tu bönniꞌ galjëꞌ leyúbölö cateꞌ chináquiëꞌ bönniꞌ gula?
¿Naruꞌ huácatsö tsuꞌë leyúbölö lë́ꞌënu xinë́ꞌë,
ateꞌ galjëꞌ iaꞌtú?
5 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ lëꞌ:
―Le nácatë reaꞌ liꞌ.
Nu bönniꞌ cabí galjëꞌ niꞌa que nisa,
en niꞌa queëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi,
bitiꞌ gaca tsáziëꞌ ga rinná bëꞌë Dios.
6 Nu naꞌ nalaj lu niꞌa lu naꞌ bönachi,
bönáchisö naca,
pero nu nalaj niꞌa queëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi,
Böꞌ Láꞌayi nabani nu naꞌ.
7 Bitiꞌ ubáninuꞌ tuꞌ reaꞌ liꞌ,
run bayudxi galjuꞌ leyúbölö.
8 Gátiꞌtës recja böꞌ,
ateꞌ riyönnuꞌ rnnë böꞌ naꞌ,
pero bitiꞌ nö́zinuꞌ gazxi zaꞌ,
o gazxi zeaj.
Lëscaꞌ caní raca quégaca nupa náljagaca niꞌa queëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi.
9 Níꞌirö Nicodemo gunábinëꞌ Jesús,
rnnëꞌ:
―¿Nacxi caz gaca lë ni?
10 Bubiꞌë didzaꞌ Jesús,
rëꞌ lëꞌ:
―¿Ruséditsenuꞌ liꞌ bönachi Israel,
en bitiꞌ nö́zinuꞌ yuguꞌ lë ni?
11 Le nácatë reaꞌ liꞌ,
le nöztuꞌ ruíꞌituꞌ didzaꞌ que,
en le biléꞌetuꞌ runtuꞌ ba nalí que,
pero bitiꞌ rizíꞌ lu náꞌaliꞌ lë naꞌ runtuꞌ ba nalí.
12 Channö cabí réajlëꞌëliꞌ nedaꞌ cateꞌ ruíꞌilenaꞌ libíꞌiliꞌ didzaꞌ ca naca le raca yödzölió ni,
¿nacxi caz gaca tséajlëꞌëliꞌ channö guíaꞌ libíꞌiliꞌ le raca yehuaꞌ yubá?
13 ’Catu caz gurenëꞌ nu bönniꞌ yehuaꞌ yubá,
pero tuzaꞌ nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
bötjaꞌ birúajaꞌ yehuaꞌ yubá,
ateꞌ zoa cazaꞌ niꞌ yehuaꞌ yubá.
14 Ca naꞌ benëꞌ Moisés lu lataj cáꞌasö,
buchisëꞌ-baꞌ bëla néquinibaꞌ guíë,
budë́ꞌë-baꞌ lëꞌe yaga,
lëscaꞌ caní run bayudxi gaca quiaꞌ nedaꞌ,
Bönniꞌ Guljëꞌ Bönachi,
uluꞌchisëꞌ nedaꞌ xitsáꞌ.
15 Caní gaca quiaꞌ,
para cabí ilaꞌniti yúguꞌtë nupa ilaꞌyéajlëꞌ nedaꞌ,
pero gataꞌ quéguequi yöl-laꞌ naꞌbán idú.
Dios nadxíꞌideꞌenëꞌ bönachi yödzölió
16 Tuꞌ bidxíꞌideꞌenëꞌ Dios bönachi yödzölió,
buzáꞌ ládxëꞌë quéguequi Zxíꞌinëꞌ laꞌ buduínëꞌ,
para cabí ilaꞌniti yúguꞌtë nupa ilaꞌyéajlëꞌ Lëꞌ,
pero gataꞌ yöl-laꞌ naꞌbán idú quéguequi.
17 Dios gusö́l-lëꞌë Zxíꞌinëꞌ yödzölió ni,
calëga para ichúguiëꞌ quégaca bönachi yödzölió ni gátigaca,
pero para uluꞌlágaca bönachi yödzölió ni niꞌa queëꞌ Lëꞌ.
18 Nu bönniꞌ réajlëꞌë Zxíꞌinëꞌ Dios,
bitiꞌ caꞌ narugu queëꞌ inítiëꞌ,
pero bönniꞌ naꞌ bitiꞌ réajlëꞌë Lëꞌ,
chinarugu queëꞌ gátiëꞌ,
tuꞌ cabí réajlëꞌë Zxíꞌinëꞌ Dios laꞌ buduínëꞌ.
19 Que lë ni naꞌ chinarugu quégaca bönachi gátigaca,
tuꞌ bidxinëꞌ Bönniꞌ naꞌ náquiëꞌ beníꞌ yödzölió ni,
pero gulunrö zxön bönachi ni le naca chul-la que dul-laꞌ ca gulunëꞌ zxön Bönniꞌ naꞌ náquiëꞌ beníꞌ,
tuꞌ nácagaca xihuiꞌ le tunëꞌ.
20 Yúguꞌtë bönniꞌ tuꞌë döꞌ bitiꞌ raza ládxiꞌgaquiëꞌ beníꞌ,
en bitiꞌ rídigaquiëꞌ lu beníꞌ,
para cabí iláꞌ lahui le tunëꞌ.
21 Nu run le naca idútë li ridxín lu beníꞌ para gaca bëꞌ núngaca niꞌa queëꞌ Dios le run nu naꞌ.
Juan, bönniꞌ ruquilëꞌ bönachi nisa, ruꞌë didzaꞌ ca naca queëꞌ Jesús
22 Gudödi naꞌ,
Jesús guyéajlenëꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Lëꞌ,
ateꞌ bilaꞌdxinëꞌ luyú Judea,
en guzóalenëꞌ légaquiëꞌ niꞌ,
ga naꞌ tuꞌquilëꞌ bönachi nisa.
23 Lëscaꞌ ruquilëꞌ Juan bönachi nisa ga nazíꞌi le Enón,
galaꞌ ga dë yödzö Salim,
tuꞌ dë nisa zila lataj naꞌ,
ateꞌ taꞌdxín bönachi niꞌ,
en taꞌdila nisa.
24 Raca caní zíꞌatëlö cateꞌ bitiꞌ idzunëꞌ Juan naꞌ lidxi guíë.
25 Níꞌirö gulaꞌsí lógaquiëꞌ bal-lëꞌ bönniꞌ dáꞌgaquiëꞌ Juan taꞌdíl-lalenëꞌ yuguꞌ bönniꞌ judío didzaꞌ ca naca que yöl-laꞌ ruchiꞌa cuini que yudoꞌ.
26 Bilaꞌdxinëꞌ ga zoëꞌ Juan,
en tëꞌ lëꞌ:
―Bönniꞌ usedi.
Buyútsöcaꞌ.
Bönniꞌ naꞌ guzóalenëꞌ liꞌ iaꞌtsöláꞌa yegu Jordán,
bönniꞌ naꞌ benuꞌ ba nalí queëꞌ,
ruquilëꞌ bönachi nisa,
ateꞌ taꞌdxín yúguꞌtë bönachi ga zoëꞌ.
27 Níꞌirö bubiꞌë didzaꞌ Juan,
rëꞌ légaquiëꞌ:
―Bitiꞌ bi dë lu nëꞌë nu bönniꞌ,
channö cabí nudödëꞌ Dios le lu nëꞌë.
28 Biyö́n quéziliꞌ lë naꞌ benaꞌ ba nalí,
gunníaꞌ:
“Bitiꞌ nacaꞌ nedaꞌ Cristo”,
pero Dios nasö́l-lëꞌë nedaꞌ para guíaꞌ bönachi siꞌ zëꞌë Lëꞌ.
29 Bönniꞌ naꞌ riziꞌë-biꞌ biꞌi nigula rutsaga náꞌabiꞌ náquiëꞌ bönniꞌ rutsaga nëꞌë,
pero böchiꞌ luzë́ꞌë bönniꞌ rutsaga nëꞌë,
en dzáguiëꞌ lëꞌ,
ruzë́ náguiëꞌ didzaꞌ ruꞌë,
en rudzéjanëꞌ tuꞌ riyönnëꞌ didzaꞌ ruꞌë bönniꞌ rutsaga nëꞌë.
Lëscaꞌ caní,
rudzéjadeꞌedaꞌ nedaꞌ tuꞌ raca lë ni caní.
30 Run bayudxi gácarëꞌ zxön Cristo,
pero nedaꞌ,
run bayudxi gácaraꞌ cuídiꞌsö.
Nu zaꞌ zacaꞌ yehuaꞌ yubálö
31 Gunnë́ꞌ caꞌ Juan:
―Bönniꞌ naꞌ zëꞌë zacaꞌ xitsáꞌalö nayë́pisëtërëꞌ ca yúguꞌtë bönachi.
Nu bönniꞌ náquiëꞌ bönachi yödzölió ni,
que yödzölió ni náquiëꞌ,
en ruꞌë didzaꞌ que le raca yödzölió ni,
pero Bönniꞌ naꞌ zëꞌë zacaꞌ yehuaꞌ yubálö nácatërëꞌ lo ca yúguꞌtë bönachi.
32 Bönniꞌ naꞌ runëꞌ ba nalí que le biléꞌenëꞌ,
en le biyönnëꞌ,
pero cuntu nu rizíꞌ lu nëꞌe le runëꞌ ba nalí.
33 Nútiꞌtës bönniꞌ rizíꞌ lu nëꞌë lë naꞌ runëꞌ ba nalí,
bönniꞌ ni ruluꞌë lahui réajlëꞌë naca idútë li didzaꞌ ruꞌë Dios.
34 Bönniꞌ naꞌ nasö́l-lëꞌë Dios,
didzaꞌ queëꞌ Dios ruꞌë,
tuꞌ nuzóadërëꞌ Dios Böꞌ Láꞌayi queëꞌ lu Bönniꞌ naꞌ.
35 Dios Xuz nadxíꞌinëꞌ Zxíꞌinëꞌ,
ateꞌ yúguꞌtë le dë chinudödëꞌ lu nëꞌë Zxíꞌinëꞌ naꞌ.
36 Nu bönniꞌ réajlëꞌë Dios Zxíꞌini,
dë yöl-laꞌ naꞌbán idú queëꞌ,
pero bönniꞌ naꞌ bitiꞌ réajlëꞌë Dios Zxíꞌini,
bitiꞌ idéliꞌnëꞌ yöl-laꞌ naꞌbán naꞌ,
pero nabáguëꞌë xíguiaꞌ lahuëꞌ Dios.
