Cristo ní caaⁿꞌmáⁿ yā lado yeⁿꞌe yú
2
Ndísꞌtiī daiya nꞌgaiyáá, chuū dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī caati nguɛ́ɛ́ idiíⁿ nī nuuⁿndi. Níícú nduuti chi ꞌáámá yā diíⁿ yā nuuⁿndi vɛ́ɛ́ táámá yā chi Jesucristo chi neené nꞌdai chi caaⁿꞌmaⁿ yā yeⁿꞌe yú ndúúcū Ndyuūs chiida yú. 2 Níícú Jesucristo caꞌá maáⁿ yā vida yeⁿꞌe maaⁿ yā ní chꞌīi yā cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe yú. ꞌIicu nguɛ́ɛ́ dámaaⁿ yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ naati cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeēⁿdī.3 Chuū chi deenu núsꞌuū chí nꞌdiichí ꞌnū ꞌyā ndúúti chi diíⁿ ꞌnū tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé yā. 4 Duꞌū chí ngaⁿꞌa chi nꞌdiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ diiⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé yā tuuꞌmi ní nduudu yaadi chi ngaⁿꞌa yā. Níícú nguɛ́ɛ́ cánéé nduudu cuaacu ndúúcu yā. 5 Duꞌū chí nꞌgiindiveeⁿ nduudu yeⁿꞌe yā cuaacu nííⁿnyúⁿ cánéé nꞌdai vaadī neⁿꞌe yeⁿꞌe Dendyuūs ndúúcu yā. Chiiⁿ chi deenu yú chi canee yú nduucú yā. 6 Duꞌū chí ngaⁿꞌā chi canee nduucú yā, cánéé chí cuchiīcá tanꞌdúúcā chí cáchiicá yā.
Ley chi ngai
7 Ndísꞌtiī viꞌí, nguɛ́ɛ́ dinguúⁿ mar ꞌáámá ley chí ngai, tii ley ndiicúū chi ꞌāā canee ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ, ley ndiicúū ní ndúúdú chí chꞌiindiveéⁿ nī ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ. 8 Dinguúⁿ táámá vmnéⁿꞌēe ley ngaī yeⁿꞌé ndísꞌtiī chi cuaacu chi nduucú yā ní nduucú nī. Caati maāíⁿ mííⁿ ꞌāā choꞌōo níícú chidɛɛvɛ mííⁿ ní cuaacu ní ngiichi.
9 Duꞌū chí ngaⁿꞌa chi cachiica na chidɛɛvɛ ní nguɛ́ɛ́ ngíí nꞌdiichi viꞌī, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cáchiica núúⁿ yā na maāiⁿ ndíí maaⁿ. 10 Duꞌū chí neⁿꞌe viꞌī cánéé ná chídɛɛvɛ ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā chi cundɛɛ caꞌa yā yeⁿꞌe taamá yā. 11 Naati duꞌū chi nguɛ́ɛ́ ngii nꞌdiichí yā viꞌi cánéé ná maāiⁿ níícú cachiica ná maāíⁿ, ní nguɛ́ɛ́ deenú yā tií cuaaⁿ cachiicá yā caati chí maāiⁿ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ diiⁿ chí inaaⁿ yā.
12 Dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī daiya nꞌgaiyáa, caati nuuⁿndi yeⁿꞌé nī níchꞌɛɛcu cáávā chi dúúchī Jesucristo. 13 Dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī chiida sꞌééⁿ caati ꞌāā nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ. Dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī saⁿꞌā ngaiyáā caati cuchɛɛ́ nī ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī daiya nꞌgaiyáa caati ꞌāā nꞌdiichí nī chiida yú. 14 ꞌÚú dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī chiida sꞌééⁿ caati ꞌāā nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canee ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ. Dinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī saⁿꞌā ngaiyáā caati ditiinú nī. Níícu nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs chi cánéé nduucú nī níícú cuchɛɛ́ nī ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā.
15 Nguɛ́ɛ́ dinéⁿꞌe nī iⁿꞌyéeⁿdī ndíí nguɛ́ɛ́ denduꞌū chi vɛ́ɛ́ na iⁿꞌyéeⁿdī. Duꞌu chí dineⁿꞌe iⁿꞌyéeⁿdī vaadī neⁿꞌe yeⁿꞌe Dendyuūs nguɛ́ɛ́ canéé nduucú yā. 16 Caati tánducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ na iⁿꞌyéeⁿdī chi neⁿꞌē cuerpo yeⁿꞌe yú ndúúcū chi neⁿꞌē nduutináaⁿ yú, níícú vaadī ingueēé yeⁿꞌe vida yeⁿꞌe iⁿꞌyéeⁿdī ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe chiida yú, tiī ní yeⁿꞌe iⁿꞌyéeⁿdī. 17 Iⁿꞌyéeⁿdī nínchóꞌōo ndúúcū taanduvɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndúúcū vaadī neⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Naati duꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi neⁿꞌe Dendyuūs, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cunée yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
Yeⁿꞌe nduudu cuaacu ní yeⁿꞌe nduudu yaadi
18 Ndísꞌtiī daiya nꞌgaiyáá, ꞌāā chɛ́ɛ̄ ꞌcuiinu hora tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī chꞌiindiveéⁿ nī yeⁿꞌe chí anticristo miiⁿ ní ndaa yā. ꞌTiicá ntúūⁿ chi caama vɛ́ɛ́ chi nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngaⁿꞌá yā chi anticristo yā. Tii ní cucáávā chi sꞌuuúⁿ deenu yú chi ꞌāā chɛ́ɛ́ ꞌcuiinu hora. 19 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canꞌdáa yā yeⁿꞌe yú naati nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yú ꞌyā. Nduuti chi yeⁿꞌe yú ꞌáámá canée yā nduucū yú naati canꞌdáa yā ní cueⁿꞌé yā. Ní chííⁿ ní cuuⁿꞌmiⁿ chí iiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yú ꞌyā.
20 Naati ndísꞌtiī ní vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé nī chi caꞌā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní ndísꞌtiī ninꞌdiichí nī tanducuéⁿꞌē denduꞌū. 21 Nguɛ́ɛ́ idinguúⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī tanꞌdúúca chi nguɛ́ɛ́ deenú nī nduudu cuaacu, ti idinguúⁿ tanꞌdúúcā chi ꞌāā deenú nī ti nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ ndii ꞌáámá nduudu yaadi chí yeⁿꞌe nduudu cuaacu.
22 ¿Duꞌū chi yaadi mííⁿ? ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā chi nguɛ́ɛ́ Jesús chi Cristo ní yaadi yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi anticristo chí caaⁿꞌmáⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Dendyuūs chiida yú ndúúcū daiyá yā. 23 Duꞌū chí nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā daiyá yā ní nguɛ́ɛ́ caneé yā ndúúcū chiidá yā. Duꞌū chi iꞌtéénu yā daiyá yā canée yā ndúúcū chiidá yā.
24 Tuuꞌmi ní chííⁿ chi chꞌiindiveéⁿ nī ndíí vmnaaⁿ ꞌtíícā canee cúúⁿmíⁿ chi canéé ndúúcū ndísꞌtiī. ꞌTiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī ní yeⁿꞌē daiyá yā ní yeⁿꞌe chiida yú cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 25 Chuū compromiso chi diíⁿ yā ndúúcū núsꞌuu chi cunee yú ndúúcū vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
26 Dinguúⁿ chuū yeⁿꞌē ndísꞌtiī chi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nginncheꞌéí yā ndísꞌtiī. 27 Naati chííⁿ chí yeⁿꞌē Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chí ndísꞌtiī staꞌá nī yeⁿꞌé yā, chuū canéé ndúúcū ndísꞌtiī. Nguɛ́ɛ́ canee cúúⁿmíⁿ chi duꞌū vɛɛ iiⁿꞌyāⁿ caꞌcueeⁿ yā ndísꞌtiī, naati Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs maáⁿ yā ngiꞌcuéeⁿ yā ndísꞌtiī nducuéⁿꞌē dendúꞌū. ꞌTíícā chuū ní nduudu cuaacu, nguɛ́ɛ́ nduudu yaadi. Tanꞌdúúcā chí chiꞌcueéⁿ yā ndísꞌtiī, ꞌtúúcā canéé diitú nī ndúúcū nduudu miiⁿ.
28 Maaⁿ ndísꞌtiī daiya nꞌgaiyáa, cunée nī chi yeⁿꞌé nī caatí taachi Cristo ndaa yā vɛ́ɛ́ nduudu yeⁿꞌē yú nduucú yā. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuináaⁿ yú nanáaⁿ yā taachi ndaa yā. 29 Ndúúti chi ndísꞌtiī déénu nī chi Cristo miiⁿ ní nꞌdai yā, ꞌtíícā ntúūⁿ deenu ndísꞌtiī chí duꞌū chi diiⁿ chi nꞌdaacā chꞌiindiyáāⁿ táámá yeⁿꞌé yā.