ꞌCuaáⁿ nī nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi daama daamá nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ
2
Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé chi maaⁿ ní iꞌtéénu nī Señor Jesucristo yeⁿꞌe yú chi dɛɛvɛ́ ngii yeⁿꞌé yā, ndísꞌtiī canéé chí diíⁿ nī chi ꞌāā dáámá daamá nūuⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanáaⁿ nī. 2 Nꞌdiichí nī. Taachi ndaá ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguaaⁿ ndísꞌtiī taachi nduuvidaamá nī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canúúⁿ nduu táꞌa yā ꞌáámá chi ntáꞌāa yeⁿꞌe ꞌdííⁿnguāaⁿ ní nꞌdaacā catecai yā, ní ꞌtiicá ntúūⁿ ndaá táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaachíí yā ní ndiicúū catecai yā, 3 ní neⁿꞌe cá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdaacā catecaí yā, ní ngaⁿꞌá nī ngii nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ mii: Nꞌdiī cunꞌdií nī lugar chi nꞌdaacā ca; ní ngaⁿꞌá nī ngii nī saⁿꞌā chi ndaachíī: Nꞌdiī cuééndiinú nī cuaaⁿ laꞌtiī o ꞌcundií nī na yiivɛ, 4 tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi dáámá daamá nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguaaⁿ ndísꞌtiī. Ní nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chɛɛ chi nꞌdaacā, ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā chiiⁿ chi nadacádíínuuⁿ nī.
5 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé chi neⁿꞌé taavi, ꞌcaandiveéⁿ nī chiiⁿ chi ngaⁿꞌá. Ndyuūs ndɛɛvɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi pobre yā chi cuuvi ꞌcuiicá yā ndúúcū chi iꞌtéénu yā. Ní vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿꞌé yā naachi Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā ti chuū Ndyuūs ngaⁿꞌá yā chi caꞌá yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌé yā Ndyuūs. 6 Maaⁿ ní ndísꞌtiī maáⁿ nī sꞌnéeⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaachií yā chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ná lugar chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuiica chí idiꞌvaachí yā ndísꞌtiī ní icandɛ́ɛ yā ndísꞌtiī nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē? 7 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cunncáā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌé chi duuchi yeⁿꞌe Cristo chí nꞌdaacā? Ní Cristo yeⁿꞌe yú yaaꞌví yā ndísꞌtiī chi cuuvi yeⁿꞌé yā ndísꞌtiī.
8 Nduuti chi ndísꞌtiī cuaacu nííⁿnyúⁿ diíⁿ nī tanducuéⁿꞌē chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌtíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé yā: Dinéⁿꞌe di ꞌiiⁿꞌyāⁿ niiⁿnuuⁿ vaacu di tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe dī maaⁿ dī, tuuꞌmi ní nꞌdaacā idiiⁿ dī. 9 Ní ndúúti chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ dáámá daamá nūuⁿ dinéⁿꞌe nī nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ tuuꞌmi ní dinuuⁿndi nī. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌé Ndyuūs. Ley miiⁿ nꞌgiⁿꞌi chi ndísꞌtiī ní vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé nī. 10 Ní ndúútí chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chi ngaⁿꞌā ꞌáámá ꞌlííⁿ chuundi yeⁿꞌe ley yeⁿꞌé Ndyuūs tuuꞌmi ní caneé yā tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā mar ꞌáámá chi ngaⁿꞌā ley miiⁿ. 11 Ndyuūs chi ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā: Nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá di ndúúcū nꞌdaataá o sáⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe di, Ndyuūs miiⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ ngaⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ ꞌcaaⁿꞌnuⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Maaⁿ ní nduuti chi ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā ndúúcū nꞌdaataá o saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā naati chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌāā nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé Ndyuūs. 12 Ní ndísꞌtiī ní canee chi caaⁿꞌmáⁿ nī nꞌdaacā ní dinꞌdaacá nī tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé Ndyuūs ti ley miiⁿ nꞌdiichi sꞌuuúⁿ. Ní ley miiⁿ diīiⁿ chi cuuvi nanguáⁿꞌāī sꞌuuúⁿ. 13 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yaꞌai ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ Ndyuūs nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yaꞌai ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ taachi nꞌdiichí yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi yaꞌai ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ichɛ́ɛ yā taachi Ndyuūs nꞌdiichí yā nuuⁿndi yeⁿꞌé nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs
14 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, ¿dɛꞌɛ̄ dichííꞌvɛ̄ ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā chi iꞌtéénu yā Jesucristo ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cosas chi nꞌdaacā? ¿Áá cuuví nanguaⁿꞌai yā nduuti chi ngaⁿꞌá yā chi iꞌtéénu yā ꞌtíícā? 15 Maaⁿ ní nadacadíínuuⁿ yú yeⁿꞌe ꞌáámá hermano o hermana yeⁿꞌe yú chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ catecai yā ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ chi cheꞌe yā. 16 Nduuti chi nꞌdiichi yú hermano o hermana miiⁿ ní ngaⁿꞌa yú ngii yú ꞌyā: Dii cueⁿꞌe di ndúúcū vaadī ꞌdiiíⁿ. Nanꞌguɛɛcundii di ní cheꞌe di. Ní nguɛ́ɛ́ caꞌa yú hermano o hermana miiⁿ yeⁿꞌe yú chi cheꞌé yā o catecai caavā chi diíⁿ yā tapar, tuuꞌmi ní, ¿dɛꞌɛ̄ chííꞌvɛ̄ chi ngaⁿꞌa yú ngii yú hermano o hermana yeⁿꞌe yú ꞌtíícā? 17 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ yeⁿꞌe chiiⁿ chi iꞌteenu yú Ndyuūs. Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ dinꞌdaacá yā cáávā chi iꞌtéénu yā Cristo tuuꞌmi ní chííⁿ chí iꞌtéénu yā tanꞌduucā chi cosa chi nꞌdíí.
18 Nduuti chi ꞌáámá yā ngaⁿꞌá yā ngii yā sꞌuuúⁿ ꞌtíícā: Díí ngaⁿꞌa di chi iꞌtéénu di Ndyuūs naati ꞌúú idiíⁿ nducuéⁿꞌē chi nꞌdaacā. ꞌÚu ngaⁿꞌá ngīi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ: Dii chꞌiⁿꞌi di ꞌúú tanꞌdúúcā chi cuuvi cuꞌtéénu yú Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā cuuvi diiⁿ yú. ꞌÚú chꞌiⁿꞌí dii chi iꞌteenú Ndyuūs caavā chi nꞌdaācā idiíⁿ. 19 ꞌĀā iꞌtéénu di chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā Ndyuūs. Nꞌdaacā chi iꞌtéénu di ꞌtíícā. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌyááⁿnꞌguiinūuⁿ iꞌtéénu sa ní nꞌduuvi sa ti ꞌvaꞌā sa. 20 Díí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chɛɛchí tiīiⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe di cuꞌtéénu di. Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ iꞌtéénu yā Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ dinꞌdaacá yā tuuꞌmi ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā. Ní vaadī iꞌteenu yeⁿꞌé yā cūnee tanꞌdúúcā chi nꞌdíí ꞌtíícā cunéé. 21 Maaⁿ ní nadacadíínuuⁿ nī yeⁿꞌe tiempo chi ꞌāā chóꞌōo yeⁿꞌe chiida yú chi nguuvi Abraham chi yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe yú. Ndyuūs inadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā taachi caꞌá yā daiyá yā Isaac lado yeⁿꞌe ofrenda nanááⁿ na nátaī cáávā chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā daiyá yā naati nguɛ́ɛ́ chꞌīi sa. 22 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ deenú nī chi Abraham iꞌtéénu yā Ndyuūs ní chꞌiⁿꞌí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā caavā chiiⁿ chi diíⁿ yā? Ní Abraham nééné iꞌtéénu yā Ndyuūs caavā chi diíⁿ yā. 23 Ní chiī cuaacu chi canée nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā: Abraham sꞌtéénu yā Ndyuūs ní Ndyuūs ní diíⁿ yā cuenta chi Abraham ní nꞌdaaca yā. Ní Ndyuūs staꞌá yā Abraham chi cuuvi yeⁿꞌé yā cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā chi Abraham miiⁿ ní amigo yeⁿꞌé Ndyuūs.
24 Maaⁿ ní cuuvi nꞌdiichí nī chi Ndyuūs cutaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ caava chi iꞌtéénu yā ꞌyā naati ꞌtiicá ntúūⁿ caavā chi dinꞌdaāca yā. 25 ꞌTiicá ntúūⁿ táⁿꞌā Rahab chi ndúúcu tá ꞌyaaⁿ saⁿꞌā, Ndyuūs ní diíⁿ yā cuenta yeⁿꞌe tá chi nꞌdaacā tá. Ní Ndyuūs staꞌá yā táⁿꞌā chi cuuvi yeⁿꞌé yā caava chi nꞌdaacā diiⁿ tá. Nꞌdaata miiⁿ ꞌcuuⁿ tá saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi ndaā nꞌdeꞌei nꞌdeꞌei saⁿꞌā chi Ndyuūs dichóꞌo yā. Ní táⁿꞌā miiⁿ dichoꞌō tá saⁿꞌā sꞌeeⁿ táámá yúúní taachi vɛ́ɛ́ peligro yeⁿꞌē sa. 26 Ní tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe yú taachi nguɛ́ɛ́ canéé espíritu yeⁿꞌe yú ndúucū ní nꞌdíí, ꞌtiicá ntúūⁿ taachi iꞌtéénu yú Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiiⁿ yú, chiiⁿ chi iꞌtéénu yú cunéé tanꞌdúúcā chi nꞌdíí.