CARTA YEⁿꞌE SANTIAGO
Santiago idingúuⁿ yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sꞌnééⁿ ꞌmuuⁿ sꞌnééⁿ miiⁿ
1
ꞌÚú Santiago ꞌúú ni ꞌúú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe Ndyuūs ní yeⁿꞌe Señor Jesucristo. Idinguúⁿ carta ꞌcūū ní dichoꞌó: Ndaí ndísꞌtiī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nduꞌū ndiichúúví tribus chi familias chi yeⁿꞌe ndaata Israel chi sꞌnééⁿ ꞌmuuⁿ chi sꞌnééⁿ miiⁿ ndii núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeēⁿdī.
Ndyuūs caꞌá yā vaadī deenu ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā ꞌyā
2 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, canéé chi yeenú nī taachi ndaā nꞌdeee nꞌdáí chi idiꞌvaachí yeⁿꞌe nī. 3 Caati déénu nī chuū chi taachi ndaā nꞌdeee nꞌdáí chi idiꞌvaachí yeⁿꞌe nī ní nꞌdaacā idiíⁿ nī, chꞌiⁿꞌí nī chi iꞌtéénu nī Jesucristo ní chꞌiⁿꞌi ntúuⁿ nī chi cuuvi cuchɛɛ́ nī yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē ndúúcū paciencia. 4 Ní canéé chi candɛ́ɛ nī cuidado chi cuchɛɛ́ nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi diꞌvaachi ndísꞌtiī ní cuuvi ꞌcuɛɛtinéé nꞌdaacá nī ní diiⁿ cá chí nꞌdaaca nī. Ni ꞌāā vɛ́ɛ́ nducuéⁿꞌē necesidades yeⁿꞌé nī. Ní Ndyuūs tée yā ndísꞌtiī cosas chi nꞌdai yeⁿꞌé yā.
5 Ndúútī chi ꞌáámá ndísꞌtiī deenú nī chi nguɛ́ɛ́ deenú nī tuuꞌmi ní canéé chí caacá nī Ndyuūs chi itée yā vaadī deenu. Ndyuūs caꞌa yā nꞌdeee nꞌdáí vaadī deenu yeⁿꞌé yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ nꞌgaaꞌvá yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē chi nꞌdeēe vueltas caaca yā Ndyuūs. 6 Canéé chí caacá nī Ndyuūs ní cuꞌtéénu nī Ndyuūs chi caⁿꞌá yā tée yā ndísꞌtiī. Taachi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu nī chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā caꞌa yā chiiⁿ chi ngiicá nī tuuꞌmi ní ndísꞌtiī tanꞌdúúcā nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā taachi olas yeⁿꞌē indɛ́ɛ̄ yaācū chi candɛ́ɛ́ ꞌyúúné cuaaⁿ lácūū cuaaⁿ lácāā, ꞌtíícā ndísꞌtiī. 7 ꞌÁámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiica yā Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu yā chi Ndyuūs caⁿꞌá yā tée yā dɛꞌɛ̄ vɛɛ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ cūnee ngíínú yā chi Ndyuūs caⁿꞌá yā tée yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ dɛꞌɛ̄ vɛɛ. 8 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌuūvī vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌé yā. Maaⁿ ní neⁿꞌé yā diiⁿ yā ꞌáámá cosa, cuayiivi ní taama cosa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ canée yā ndúúcū ꞌáámá vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌe yā.
9 Ní hermano yeⁿꞌē yú chi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtɛ ca ní canéé chi yeenú yā taachi Ndyuūs nginneé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 10 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuiicá yā canéé chi yeenú yā taachí Ndyuūs diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuiicá yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuiica miiⁿ ní tanꞌdúúcā naāndā yeⁿꞌe yaātā chi ꞌcuiinu, ꞌtiicá yā. 11 Taachi canꞌdáā ꞌyáⁿꞌā ní ꞌáámá ꞌíꞌnūuⁿ tuuꞌmi ní tíꞌí yaatā ní naāndā yeⁿꞌē chingééⁿ ní ꞌāā ntɛɛ vɛ́ɛ́ naandā ti chꞌiinu. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuiica ní ꞌcuiinú yā ndúúcū vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌé yā.
Canéé chí cuchɛɛ yú yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē
12 Dɛꞌɛ̄ chúúcā yeenu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ichɛɛ́ yā tanducuéⁿꞌē taachi nꞌgeenu yā ngii. Taachi chɛɛ́ yā yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē tuuꞌmi ní Ndyuūs tée yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. ꞌTíícā Ndyuūs ngaⁿꞌá yā chi caⁿꞌá yā caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ tanꞌdúúcā chi ꞌaama corona yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinéⁿꞌe yā Ndyuūs. 13 Taachi ndaā nanááⁿ ndísꞌtiī cosa chí diīiⁿ chí diꞌvaachí ndísꞌtiī chi neⁿꞌé nī diiⁿ nī chi nguɛɛ nꞌdaācā, nguɛ́ɛ́ canéé chí nadacadíínuuⁿ nī chi Ndyuūs diíⁿ yā chuū caati mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi diꞌvaachí yā yeⁿꞌe Ndyuūs chi Ndyuūs diíⁿ yā cosa chi nguɛɛ nꞌdaācā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuuvi dinuuⁿndí Ndyuūs. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú Ndyuūs diꞌvaachí yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā cosa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā. 14 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ inadicadíínuuⁿ yā chi maáⁿ yā neⁿꞌé yā diiⁿ yā cosa chi nguɛɛ nꞌdaacā tuuꞌmi ní vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ní diíⁿ yā chi nguɛɛ nꞌdaacā. 15 Ní taachi diíⁿ yā chiiⁿ chi neⁿꞌé yā diiⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā tuuꞌmi ní dinuuⁿndí yā. Ní taachi chꞌɛɛtɛ ca nuuⁿndi miiⁿ tuuꞌmi ní ꞌcuiinū ní diīiⁿ chi ꞌcuūvi yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
16 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé chi neⁿꞌe taaví. Nguɛ́ɛ́ caꞌa nī lugar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canncheꞌéí yā ndísꞌtiī chi dinuuⁿndí nī. 17 Nducuéⁿꞌē chi nꞌdaacā ní dɛɛvɛ chi Ndyuūs itée yā sꞌuuúⁿ chiiⁿ ní ngíícá cuaaⁿ ꞌniiⁿnuⁿ. Chiiⁿ ní yeⁿꞌe Ndyuūs. Ndyuūs dinꞌdái yā tanducuéⁿꞌē dɛɛvɛ yeⁿꞌē nanguuvi. Ndyuūs nguɛ́ɛ́ n̄ꞌdaaⁿ yā tanꞌdúúcā ꞌáámá ꞌdaaⁿꞌnūⁿ chí n̄ꞌdaaⁿ. 18 Ní Ndyuūs tee yā vida sꞌuuúⁿ cáávā chi iꞌteenu yú nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā. Ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi maáⁿ yā neⁿꞌe yā diiⁿ yā. Ní ꞌíícú sꞌuuúⁿ chi iꞌteenu yú, tanꞌdúúcā ꞌáámá cosecha chi vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi dinꞌdái yā ꞌtíícā sꞌuuúⁿ.
Yeⁿꞌe vaadī cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs
19 Maaⁿ ní ndísꞌtiī hermanos chi neⁿꞌe taaví ꞌaama ꞌaamá nī canee chi ꞌcuɛɛtinéé yaáⁿ ní chi ꞌcaandiveéⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ maaⁿ nꞌchɛɛtɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ maaⁿ nꞌchɛɛtɛ nūuⁿ nduuvi taáⁿ nī. 20 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí induuvi taáⁿ yā nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ yā yeⁿꞌe chi vaadī cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. 21 Ní cáávā nducuéⁿꞌē chuū canee chí divíi nī yeⁿꞌé tanducuéⁿꞌē chi nguɛɛ nꞌdaācā chi nadacádíínuuⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cosa chi nguɛɛ ndaacā. Ní ꞌcaandiveéⁿ nī nduudu cuaacu chí iꞌtéénu nī ní canee na staava yeⁿꞌé nī. Ní ndiicuuⁿ nī. Ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌe nduudu cuaacú ꞌcūū chi cuuvi dinguáⁿꞌai alma yeⁿꞌé nī.
22 Naati canéé chí diíⁿ nī chiiⁿ chi ngaⁿꞌā nduudu cuaacu miiⁿ. Nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ chi ꞌcaandiveéⁿ nī ni nguɛɛ diiⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ canncheꞌéí maáⁿ nī ndísꞌtiī. 23 Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu cuaacu miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿꞌā tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inaáⁿ yā maáⁿ yā na ꞌaama espejo, ꞌtiicá yā. 24 Inaáⁿ yā maáⁿ yā tanꞌduucá yā ꞌtíícā. Ní cuayiivi nguɛ́ɛ́ nnꞌgaacu yā tanꞌduucá yā ꞌáárá chi nꞌdiichí yā maáⁿ yā na ꞌáámá espejo. 25 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nnꞌgaacú yā chiiⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā ní nadacádíínuuⁿ nꞌdaacá yā yeⁿꞌe ley chi nduudu cuaacu miiⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs, tuuꞌmi ní nduudu cuaacu miiⁿ cuuví nadinguáⁿꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canéé chi ꞌcaandiveeⁿ cá yā nguuvi nguuvi. Ní nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ nꞌgiindiveéⁿ yā naati diíⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿꞌā, tuuꞌmi ní cuuvi yeenú yā ndúúcū chi diíⁿ yā.
26 Ní nduuti chi ꞌaama ndísꞌtiī ngaⁿꞌá ni chi iꞌtéénu nī Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ candɛɛ́ nī cuidado yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌá nī tuuꞌmi ní nginncheꞌei maáⁿ nī ndísꞌtiī. Ní nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ chi ngaⁿꞌá nī chi iꞌtéénu nī Ndyuūs. 27 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi neené iꞌtéénu yā ní didɛɛvɛ staava yeⁿꞌé yā ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā nanááⁿ Ndyuūs chiida yú ní ꞌtíícā diíⁿ yā. Nginneé yā daꞌcáiyāa nguáꞌāa ndúúcū nꞌdaataá nguáꞌāa taachi nꞌgeenu yā ngii. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cosas yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā.