Yeⁿꞌe chi iꞌteenu yú Jesucristo
11
Cáávā chi iꞌteenu yú Ndyuūs deenu yú chi seguro chi cutaꞌa yú yeⁿꞌē chi canee ngiinu yú. Ní deenu yú chí cuuvi cuaacu yeⁿꞌe denduꞌū chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú. 2 Ní tiempo chi ꞌāā chóꞌōo ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe Ndyuūs ní nꞌdááca yā nanááⁿ Ndyuūs ti iꞌtéénu yā Ndyuūs.
3 Ní deenu yú cucáávā chi iꞌteenu yú Ndyuūs, chí chiiⁿ chí inaaⁿ yú ní cáávā chi Ndyuūs dinꞌdái yā íⁿꞌyeeⁿdī ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ.
4 Ní cáávā chi saⁿꞌā Abel ní iꞌtéénu sa Ndyuūs, caꞌa sa ꞌáámá ofrenda chí nꞌdaacā ca nguɛ́ɛ́ ti saⁿꞌa Caín miiⁿ. Ní Ndyuūs nꞌdiichí yā chi ofrenda yeⁿꞌe Abel miiⁿ ní nꞌdaacā ca ní staꞌá yā ofrenda miiⁿ. Ní Ndyuūs nꞌdiichí yā chi Abel ní nꞌdaāca sa. Ní cáávā chi Abel iꞌtéénu sa Ndyuūs ꞌáárá chí chꞌiī saⁿꞌā miiⁿ ndíí maaⁿ ní ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe vaadī iꞌtéénu yeⁿꞌē sa.
5 Cáávā chi saⁿꞌā Enoc iꞌtéénu sa Ndyuūs, nguɛ́ɛ́ chꞌiī sa ti Ndyuūs candɛ́ɛ yā saⁿꞌā miiⁿ na vaꞌai chɛɛti nguuvi. ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā ꞌāā ntɛ́ɛ́ ndaacá yā saⁿꞌā miiⁿ ti Ndyuūs candɛ́ɛ yā saⁿꞌā miiⁿ nduucú yā. Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā: Taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ candɛ́ɛ́ Ndyuūs saⁿꞌā miiⁿ, Ndyuūs canee yiinú yā chí idiiⁿ sa. 6 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuti chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Ndyuūs, Ndyuūs nguɛ́ɛ́ cunee yiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌé yā ndaa yā nanááⁿ Ndyuūs canee chi cuꞌtéénu yā chi vɛ́ɛ́ Ndyuūs. Ní Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌnuúⁿ yā Ndyuūs.
7 Ní cáávā saⁿꞌā Noé iꞌtéénu sa Ndyuūs ní nꞌgiindiveeⁿ sa nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs taachi Ndyuūs yaaꞌví yā cosas chi caⁿꞌá yā diíⁿ yā. ꞌÁárá chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ sa cosas miiⁿ nꞌgiindiveeⁿ sa nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ní dinꞌdái sa ꞌáámá arca chi barco chꞌɛɛtɛ ní ꞌíícú cuuví nanguáⁿꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa na vaacú sa. ꞌTúúcā Noé diiⁿ sa condenar ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū caati iꞌtéénu sa Ndyuūs. Ní Ndyuūs didɛɛvɛ́ yā Noé chi cuuvi yeⁿꞌé yā caati iꞌtéénu sa Ndyuūs.
8 Ní cáávā saⁿꞌā Abraham iꞌtéénu sa Ndyuūs, chꞌiindiveeⁿ sa nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs taachi Ndyuūs yaaꞌví yā Abraham. Ní yaaꞌví yā saⁿꞌā chi canéé chí caⁿꞌa sa táámá yáⁿꞌāa chi caⁿꞌa Ndyuūs chi cuuvi yeⁿꞌē sa. Ní sꞌneeⁿ sa yáāⁿ vaacú sa ní cuéⁿꞌe sa. Ní nguɛ́ɛ́ déénu sá tií ndíí caⁿꞌa sa. 9 Ní cáávā chi Abraham iꞌtéénu sa Ndyuūs, canee sa na yáⁿꞌāa chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā. Ní miiⁿ canee sa tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyā chi canúúⁿ yúúní. Ní canúúⁿ sá vaꞌāī tíínūuⁿ ndúúcū daiya sa chi Isaac ndúúcū Jacob. Ní ꞌāā daamá nūuⁿ cuuvi yeⁿꞌé yā yeⁿꞌē chí cuuvi yeⁿꞌe Abraham miiⁿ. 10 Abraham miiⁿ ní cūnee ngíínu sa yáāⁿ chi Ndyuūs ꞌāā dinꞌdái yā tanꞌdúúcā chi Ndyuūs nadacádíínuuⁿ yā. Yáāⁿ miiⁿ chi ꞌáámá cūnee cimiento yeⁿꞌē ní vaꞌai chɛɛti nguuvi.
11 Ní cáávā chi Sara iꞌtéénu tá Ndyuūs, ní ditiīnú ca tá chi taavi tá daiya tá. Staꞌa tá poder yeⁿꞌe Ndyuūs ní chꞌiīndī daiya tá taachi ꞌāā ndiicúū ta ti iꞌtéénu tá chi Ndyuūs diíⁿ yā cumplir nduudu chi ngaⁿꞌa yā. 12 Ní ꞌtíícā Abraham miiⁿ ꞌāā ndiicúū ca yā chi cuuvi chiidá yeⁿꞌe daiyá yā. Ní nꞌdaataá yeⁿꞌé yā chi Sara miiⁿ ꞌāā ndiicúū ca ntúuⁿ tá. Naati ná ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā ichii nꞌdeee nꞌdaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā ꞌííⁿnyúⁿ yeⁿꞌe nanguuvi ní tanꞌdúúcā yáⁿꞌāa ndúutīi chi vɛ́ɛ́ cuaaⁿ ꞌdiituú yíícú chi sꞌuuúⁿ nguɛ́ɛ́ ngii iduuchɛ yú.
13 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌīi yā naati iꞌtéénu yā Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ staꞌá yā cosas chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā naati iꞌtéénu yā ní nꞌdiichi chi yaⁿꞌáí yā cosas chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chí caꞌa yā. Ní yeenú yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā chii yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúúⁿ yúúní, ꞌtiicá yā ꞌnaaⁿ tiempo chi snée yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 14 Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā ꞌtíícā chꞌiⁿꞌi yā chi inꞌnuúⁿ yā táámá nación chí nꞌdai chí cuuvi yeⁿꞌe yā. 15 Ní nduuti chi nnꞌgaacú yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa naachi chiicá yā tuuꞌmi ní cuuvi nguɛɛcunée yā ní ndaa yā na yáāⁿ miiⁿ. 16 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ neⁿꞌé yā táámá nación chi nꞌdaacā ca chí yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ní cáávā chuū Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ꞌcuináaⁿ yā taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā: Nꞌdiī Ndyuūs ní Ndyuūs yeⁿꞌē yú. Ndyuūs ꞌāā vɛ́ɛ́ yaáⁿ yā ꞌáámá yáāⁿ chi cuuvi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
17 Ní cáávā chi Abraham miiⁿ iꞌtéénu yā Ndyuūs, nꞌgiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe Ndyuūs taachi Ndyuūs nꞌdiichinéeⁿ yā Abraham. Ní Abraham ní caⁿꞌá yā caꞌá yā daiyá yā Isaac cáávā lado yeⁿꞌe ofrenda chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā daiyá yā. Ní canee listo yā chi caꞌá yā ꞌáámá nꞌdyaⁿꞌā daiyá yā lado yeⁿꞌe ofrenda miiⁿ ꞌáárá chí Ndyuūs caꞌá yā ꞌáámá compromiso chi ꞌtíícā: 18 Díí, Abraham, cáávā daiya di Isaac ꞌúú ní teé dii nꞌdeee nꞌdáí taavi cuuvi ndaata yeⁿꞌe di. 19 Ní Abraham miiⁿ tuumicádíínuuⁿ yā chi Ndyuūs cuuví nadacuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní Abraham déénu sa chi Ndyuūs cuuvi nadacuéeⁿ yā daiya sa yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, naati nguɛ́ɛ́ chꞌiī sa. Abraham miiⁿ candɛ́ɛ sa daiya sa na vaacú sa.
20 Ní cáávā chi Isaac iꞌtéénu sa Ndyuūs, ngaⁿꞌa sa chi caⁿꞌa sa diꞌviicú sa daiya sa Jacob ndúúcū saⁿꞌā Esaú. Ní ngaⁿꞌā sa yeⁿꞌe cosas nꞌdai chi cuchiī. 21 Ní cáávā chi Jacob iꞌtéénu sa Ndyuūs, taachi ꞌāā cháā ꞌcuuvi sa diꞌviicu sa caꞌáámá caꞌáámá daiya yeⁿꞌē daiya José. Ní cuayiivi ní dichꞌɛɛtɛ sá Ndyuūs neⁿꞌe chí staꞌā sa inꞌdaacúú yeⁿꞌē sa. Ní yiinꞌdiicúneeⁿ sa na inꞌdaacúú yeⁿꞌē sa. 22 Ní cáávā chi José iꞌtéénu sa Ndyuūs taachi ꞌāā cháā ꞌcuuvi sa ngaⁿꞌa sa yeⁿꞌe tiempo chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel nanꞌdáa yā ná yáⁿꞌāa Egipto. Ní yaaꞌvi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe chi canéé chi diíⁿ yā ndúúcū ꞌiini yeⁿꞌe sa taachi tináⁿꞌā sa.
23 Ní cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs chiida sa ní chɛɛcu sa Moisés, taachi chꞌiindiyaāⁿ Moisés miiⁿ chinuunꞌdéꞌei yā saⁿꞌā ꞌlííⁿ miiⁿ na ꞌiinu ꞌiiyū. Nꞌdiichi yā daiyá yā chi Moisés miiⁿ saⁿꞌā ꞌlííⁿ sa neené nꞌdɛɛvɛ́ɛ sa. Nguɛ́ɛ́ diꞌváꞌa yā yeⁿꞌe orden yeⁿꞌe rey chi canéé chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā ꞌlííⁿ miiⁿ. 24 Cáávā chi Moisés iꞌtéénu sa Ndyuūs, ní tááchí chꞌɛɛ̄tɛ̄ sa nguɛ́ɛ́ ꞌcuūⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā chi Moisés ní daiya nꞌdaataa daiyá rey yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto. 25 Naati Moisés miiⁿ neⁿꞌe sa ꞌcueenu ca sá cuuvi ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuūⁿ sa chi yeenú sa ꞌáámá tiempo ndúúcū vaadī yeenú chi dinuuⁿndi sa. 26 Ní Moisés miiⁿ nadacádíínuuⁿ sa chi nꞌdaacā ca chi ꞌcueenu sa cuuvi tanꞌdúúcā chi chꞌeenu Cristo chiī na yáⁿꞌāa ꞌcúū ní nguɛ́ɛ́ ti chi cuuví yeⁿꞌe sa tanducuéⁿꞌē vaadī ꞌcuiica chi vɛ́ɛ́ na yáⁿꞌāa Egipto. Ní ꞌtíícā nacádíínuuⁿ sa caati deenu sa chi Ndyuūs caⁿꞌá yā caꞌa yā chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿꞌe sa. 27 Ní cáávā chi Moisés iꞌtéénu sa Ndyuūs, nanꞌdáa sa yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto ní nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa sa chi nduuvi taaⁿ rey. Ní díítu canee sa chi iꞌtéénu sa Ndyuūs tanꞌdúúcā chi nꞌdiichi sa Ndyuūs ꞌáárá chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ sa Ndyuūs.
28 Ní cáávā chi Moisés iꞌtéénu sa Ndyuūs sꞌneeⁿ sa orden yeⁿꞌe ꞌviicu pascua chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé chí sꞌneéⁿ yā yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti cuūchī na cheendī vaꞌai yeⁿꞌé yā caati taachi ndaa ángel chi nꞌgiiⁿꞌnuⁿ yā nducyaaca daꞌcaīyāa saⁿꞌā chi vmnááⁿ vmnaaⁿ, nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā daꞌcaīyāa chi yeⁿꞌé ndaata yeⁿꞌé Israel. 29 Ní cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel iꞌtéénu yā Ndyuūs, chichoꞌó yā naavtaⁿꞌā yeⁿꞌe mar chi nguuvi Rojo ní ngiicá yā ndii yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ. Ní cuayiivi ní taachi choꞌo ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto tuuꞌmi ní chiꞌi nuūⁿnīⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nducyaaca yā chꞌīi yā ti nduuvidaāⁿmáⁿ nuūⁿniⁿ.
30 Ní cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel iꞌtéénu yā Ndyuūs, cheⁿꞌe yā nuuⁿmaⁿ ndiivi chɛɛ̄tī yeⁿꞌe yáāⁿ Jericó ndɛɛ̄chɛ̄ nguuvi. Tuuꞌmi ní chꞌiinu miiⁿ ní chíndɛɛvɛ chɛɛ̄tī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. 31 Ní cáávā chi Rahab iꞌtéénu tá Ndyuūs, ní ꞌáárá chi cueⁿꞌe tá ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ, nguɛ́ɛ́ chꞌiī tá ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ yeⁿꞌe tá chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Ndyuūs; ti nꞌdaata miiⁿ ní staꞌa tá saⁿꞌā sꞌeeⁿ yeⁿꞌe Israel. Ní nꞌdaacā idiiⁿ tá ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi ꞌdíííⁿ ꞌdíííⁿ ndaá yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tá chi cuuvi deenú yā táácā canee ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tá.
32 Maaⁿ ní ¿dɛꞌɛ̄ cá cuuví caaⁿꞌmáⁿ ndísꞌtiī? Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ tiempo chi cuuví ndísꞌtiī yeⁿꞌe saⁿꞌā Gedeón ní yeⁿꞌe saⁿꞌā Barac, ní yeⁿꞌe saⁿꞌā Sansón, ní yeⁿꞌe saⁿꞌā Jefté, ní yeⁿꞌe saⁿꞌā David, ní yeⁿꞌe saⁿꞌā Samuel, ní yeⁿꞌe saⁿꞌā profetas chi candɛɛ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs. 33 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs idiiⁿ caandá yā ní cuchɛɛ́ yā yeⁿꞌe náⁿꞌā países. Ní nꞌdaacā ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿꞌe tanáⁿꞌā yáāⁿ. Ní tuneéⁿ yā chí Ndyuūs ngaⁿꞌa yā chííⁿ chí caꞌa yā. Ní diíⁿ yā chi nduūdi cheendi ꞌyáíⁿyāaⁿ cuáꞌaá. 34 Ní yaⁿꞌā chi diitu nꞌdáí ngiichi nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌtuuví ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní nꞌgéénu yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌé yā ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā ndúúcū machete chi ꞌcaāiⁿ ndúú ꞌuuvi lados. Ní ꞌáárá chi duūvá yā ditiinú yā. Ní taachi diiⁿ caandá yā ní ditiinú yā chí ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā. Ní chɛɛ yā yeⁿꞌe nꞌdeee nꞌdáí soldados yeⁿꞌē enemigos yeⁿꞌé yā. 35 Ní cáávā chi nꞌdaataa sꞌeeⁿ iꞌtéénu yā Ndyuūs, ntaꞌá yā tináⁿꞌā chi nꞌdii yeⁿꞌe familia yeⁿꞌé yā taachi ꞌāā nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌéénu yā chii ní chꞌīi yā. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌcūuⁿ yā chi nnguaⁿꞌai yā ti neⁿꞌé yā nꞌdiichí yā táámá vida chi nꞌdaacā ca. 36 Náⁿꞌa yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ duuchí yā yeⁿꞌe yā ní chꞌeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní náⁿꞌa yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌɛɛ̄ chiichí yā ndúúcū cadenas ní cheⁿꞌé yā vácūū. 37 Ní náⁿꞌa yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caꞌa tuūú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chꞌīi yā. Ní náⁿꞌa yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdeé yā nduu ꞌuuvi taaⁿ yā ndúúcū cierra. Ní náⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌgiiⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū machete chi ꞌúúvī lados ꞌcaāiⁿ. Náⁿꞌa yā ní chꞌɛɛ̄ chiicá yā ndíí ꞌmuuⁿ ndíí miiⁿ ndúúcū catecai yā yeⁿꞌē ꞌiiti cuūchī ní yeⁿꞌē diiⁿmaⁿ chivo. Ní pobre yā ní chꞌeenú yā chiī. Ní nguɛ́ɛ́ dinꞌdaacá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcu yā. 38 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌeenú yā chiī cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs, ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeeⁿdī nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ca chi cuuvi cūneé yā ndúúcu yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā ngeⁿꞌé yā ꞌmuuⁿ ngeⁿꞌé yā miiⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ vaacú yā, ꞌtiicá yā. Chiicá yā yáⁿꞌāa cuuⁿmaⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní chiicá yā na cuɛ́ɛ́tí ní ná yiivi yáává yeⁿꞌe ꞌiiti o yiivi yáⁿꞌāa naachi ꞌcuɛɛtinée yā. 39 Cáávā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs, nꞌdai yā ndúúcū nducuéⁿꞌē chi Ndyuūs ꞌcūuⁿ yā chi nꞌgeenu yā ngii ndíí tiempo chi chꞌīi yā. ꞌĀā cuɛ́ɛ́ cutaꞌa yā chi cuuvi yeⁿꞌe yā chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā, 40 caati Ndyuūs nadacádíínuuⁿ yā chi caⁿꞌá yā diiⁿ yā chi nꞌdaacā ca cááva yā ní cáávā sꞌuuúⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi cutaꞌá yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā ndíí tiempo chi sꞌuuúⁿ cuuvi cutaꞌa yú chi cuuvi yeⁿꞌe yú.