10
Ní ley yeⁿꞌe Moisés ní tanꞌdúúcā ꞌdaāꞌnú nūuⁿ ꞌtíícā ti nguɛ́ɛ́ ꞌáámá cūnee. Ní nguɛ́ɛ́ dáámá dáámá ndúúcū nducuéⁿꞌē vaadī cuaacu chi nꞌdaacā chi cuchiī. Ti cáávā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nduuyu nduuyu ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti cáávā ofrenda cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní cáávā chuū, ¿táácā cuuvi ley miiⁿ diīiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canéé nꞌdaaca yā nanááⁿ Ndyuūs? 2 Ti nduuti chi ley miiⁿ diīiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canee nꞌdaaca yā nanááⁿ Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā nanááⁿ Ndyuūs, tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ yā yeⁿꞌe chí chidɛɛvɛ́ yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 3 Ní ꞌtíícā diīiⁿ ley miiⁿ. Taachi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti nduuyu nduuyu tuuꞌmi ní nanꞌgáácú yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 4 Ti ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌitííndú ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌe chivo ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi didɛɛvɛ́ yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā.5 Ní cucáávā chuū taachi ndaá Cristo na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ngaⁿꞌá yā ngīi yā yeⁿꞌē nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs chi canéé nguūⁿ ꞌtíícā:
Díí, Ndyuūs, nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe di chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiti lado yeⁿꞌe ofrenda ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chi caꞌá yā ꞌiiti cáávā ofrenda yeⁿꞌē di naati dinꞌdái di ꞌáámá cuerpo yeⁿꞌé chi chꞌiindiyaáⁿ.
6 Ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe di ofrendas yeⁿꞌē chi nguuchí yā cuerpo yeⁿꞌē ꞌiiti nátaī, ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti cáávā chi Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā.
7 Dii Ndyuūs, ꞌúú ndaá iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi cuuvi diíⁿ chɛɛ̄ chi neⁿꞌe di chi diíⁿ caati ꞌtíícā canéé nguūⁿ yeⁿꞌe ꞌúú na libro yeⁿꞌe Ndyuūs naachi canéé nguūⁿ ley. 8 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ngaⁿꞌa Cristo: Dii Ndyuūs nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe di ní nguɛ́ɛ́ yeenú di ndúúcū ofrendas yeⁿꞌe chi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti, ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌiiti chi tee yā dii. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú yeⁿꞌe chi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti ní ngiichí yā yuūtɛ̄ yeⁿꞌe ꞌiiti cáávā chi nadachꞌɛɛcu di nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. ꞌTíícā ngaⁿꞌa Cristo ꞌáárá chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ yeⁿꞌē ofrenda chi canéé chi caꞌá yā Ndyuūs. 9 Ní cuayiivi ngaⁿꞌá Cristo: Dii, Ndyuūs, ꞌúú ndaá na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi cuuvi diíⁿ chɛɛ̄ chi neⁿꞌe di chi diíⁿ. Maaⁿ ní nducuéⁿꞌē chuū neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ ꞌtíícā. Ndyuūs divíi yā ꞌáámá lado ofrenda yeⁿꞌe ꞌiiti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā. Ní na lugar yeⁿꞌe ofrenda miiⁿ Ndyuūs caꞌá yā Cristo chí chꞌīi yā. 10 Maaⁿ ní Ndyuūs didɛɛvɛ́ yā sꞌuuúⁿ cáávā Jesucristo diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diiⁿ yā. Ní ꞌáámá vmnéⁿꞌee nūuⁿ Jesucristo caꞌá yā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ yā cáávā ofrenda chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
11 Caꞌáámá cāꞌaama chiidūú judío chi Israel nguuvi nguuvi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ní cheendii yā ní ngaꞌá yā ofrenda dáámá daama nūuⁿ nééné nꞌdeēe cuūví ꞌáárá chi ofrenda miiⁿ chi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti nguɛ́ɛ́ cuuvi divíi nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe. 12 Naati Jesucristo ꞌáámá vmnéⁿꞌee nūuⁿ caꞌá yā maaⁿ cuerpo yeⁿꞌé yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā caavā ofrenda yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyáácú ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní cuayiivi cueⁿꞌé yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní chꞌiindí yā na lado yeⁿꞌe honor yeⁿꞌé Ndyuūs chi lado tá cuaacu. 13 Maaⁿ ní Jesucristo canee ngiinú yā chi ndaa tiempo chi Ndyuūs idiíⁿ yā chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi contra yeⁿꞌé yā canée yā maaⁿ caꞌá Jesucristo tanꞌdúúcā chi ꞌáámá banco ꞌlííⁿ ꞌtiicá yā chi Jesucristo cuchɛ́ɛ yā yeⁿꞌe yā. 14 Ní cáávā chi Cristo caꞌá yā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā ꞌáámá vmnéⁿꞌee nūuⁿ cáávā ofrenda tuuꞌmi ní Cristo diíⁿ yā chi dáámá cuuvi dɛɛvɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní yeⁿꞌe Ndyuūs cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 15 Ní Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ngaⁿꞌa ndúúcu yú chi nducuéⁿꞌē chuū ní cuaacu. Vmnááⁿ vmnaaⁿ ngaⁿꞌa Ndyuūs chuū:
16 Chuū chi diíⁿ prometer chi diíⁿ caavá yā cuayiivi chi chóꞌōo nguuvi sꞌeeⁿ, ngaⁿꞌa Ndyuūs. Cuꞌneéⁿ ley yeⁿꞌé na staava yeⁿꞌé yā. Ní dinguúⁿ ley yeⁿꞌé na vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌé yā. 17 Ní cuayiivi ngaⁿꞌá yā:
ꞌĀā ntɛ́ɛ́ nanꞌgaacú nuuⁿndi yeⁿꞌé yā ní nguɛ́ɛ́ nducuéⁿꞌē chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. 18 Níícú taachi Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ canéé chi caꞌá yā ofrendas chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
Canéé chi nanꞌgaacu yú yeⁿꞌe Ndyuūs yeⁿꞌe yú
19 ꞌTíícā ní hermanos yeⁿꞌé maaⁿ ní cuuvi nandaa yú nanááⁿ Ndyuūs na cuarto chi Dɛɛvɛ Nꞌdai Ca na yaācū yeⁿꞌé Ndyuūs ti vɛ́ɛ́ ꞌviichꞌɛɛtíínūuⁿ yeⁿꞌē yú nanááⁿ Ndyuūs cáávā yuūúⁿ yeⁿꞌe Señor Jesucristo. 20 Ní Jesucristo nnꞌguaaⁿ yā ꞌáámá yúúní chí nꞌdai ní canduuchi taachi chíí nteeⁿ yā tíínūuⁿ yeⁿꞌe yaācū. Tíínūuⁿ miiⁿ ní neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ chi tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ Cristo taachí chꞌīi yā, ꞌtíícā va. Maaⁿ ní cuuvi ndaa yú na cuarto chi yaānūuⁿ nanááⁿ Ndyuūs caavá yā. 21 Ní Jesucristo ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌe yú ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū yeⁿꞌe Ndyuūs. 22 Maaⁿ ní canéé chí indaa yú nanááⁿ Ndyuūs ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿꞌe yú ní ꞌáámá canee yú ndúúcū chi iꞌtéénu yú. Cristo miiⁿ ꞌāā didɛɛvɛ́ yā staava yeⁿꞌe yú yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe yú caati nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ ca yú yeⁿꞌe castigo yeⁿꞌe nuuⁿndi chi diiⁿ yú. Ní nadīdɛɛvɛ yā cuerpo yeⁿꞌē yú ndúúcū nuūⁿnīⁿ dɛɛvɛ. 23 Maaⁿ ní diiⁿ yú chi ꞌáámá canee yú ndúúcū chi ngaⁿꞌa yú chi iꞌtéénu yú caati deenu yú chi Ndyuūs caⁿꞌá yā diíⁿ yā cumplir compromiso yeⁿꞌe chi caⁿꞌa yā chi tée yā sꞌuuúⁿ. 24 Ní sꞌuuúⁿ canéé chí inadicádíínuuⁿ yú táácā cuuvi cunnee yú ꞌaama yú taama yú ní dineⁿꞌe yú ꞌaama yú taama yú ní diiⁿ yú denduꞌū chi nꞌdaacā. 25 Ní nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú chi nguɛ́ɛ́ nduuvidaama yú chɛɛti yaācū tanꞌdúúcā chi diiⁿ náⁿꞌa yā. Naati caꞌa yú consejo ꞌaama yú taama yú caati deenu yú chi nguuvi chi ndaa Cristo taama vmnéⁿꞌēe ꞌāā snee niiⁿnuúⁿ.
26 Ní nduuti chi idiiⁿ yú nuuⁿndi caati maaⁿ yú neⁿꞌe yú cuayiivi chi ꞌāā deenu yú nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛɛ vɛ́ɛ́ taama ofrenda chi cuuvi caꞌa yú Ndyuūs cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe yú chi Ndyuūs divíi yā nuuⁿndi yeⁿꞌe yú. 27 Dámaāⁿ ꞌvaꞌa yú neⁿꞌe chi cunee ngiinu yú yeⁿꞌe chi cuchiī. Cristo caⁿꞌá yā nꞌdiichi yā nuuⁿndi yeⁿꞌē yú ní ndúúcū yaⁿꞌā íngiichi chi cuucu tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi contra yeⁿꞌé Ndyuūs. 28 Deenu yú yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta yeⁿꞌe ley yeⁿꞌe Moisés. Nduuti chi vɛ́ɛ́ ꞌuuvī o ꞌiinū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌā nduudu cuaacu yeⁿꞌe falta yeⁿꞌé yā tuuꞌmi ní chꞌiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ yaꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ taachi chꞌīi yā.
29 Maaⁿ ní nadacadíínuuⁿ yú yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta yeⁿꞌe yuūúⁿ yeⁿꞌe Cristo chí cuuví dɛɛvɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa taáⁿ yā yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. ¿Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdeee ca castigo vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ? 30 Deenu yú chi Señor ní ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā: ꞌÚú canéé chí caꞌá castigo ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌÚú idīiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nadííꞌvɛ yā chiiⁿ chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Chuū dendúꞌū ngaⁿꞌa Señor miiⁿ: Señor miiⁿ caⁿꞌá yā nꞌdiichi yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā. 31 Dɛꞌɛ̄ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe yú. Nééné ꞌvaꞌa yú chi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs chi cānduuchi chi diíⁿ yā castigar sꞌuuúⁿ nduuti chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiiⁿ yú.
32 Maaⁿ ní nꞌgaacú nī yeⁿꞌē nguuvi sꞌeeⁿ chi ꞌāā chóꞌōo chi caama nꞌdiichí nī ní sꞌtéénu nī Jesucristo, ní cuayiivi chi chɛɛ́ nī chꞌeenu nī chiī yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē denduꞌū cucáávā chi diíⁿ nī luchar yeⁿꞌē chi iꞌtéénu nī. 33 Náⁿꞌa nī chꞌeenú nī chiī ní ꞌcuináaⁿ nī taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ staꞌá yā ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌa taáⁿ yā yeⁿꞌe ndísꞌtiī ní chꞌeⁿꞌé yā ndísꞌtiī nanááⁿ nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní taachi ꞌtíícā diíⁿ yā ndúúcū naⁿꞌā hermanos yeⁿꞌe yú neⁿꞌé nī ꞌcueenú nī cuuvi nduucú yā. 34 Ní taachi náⁿꞌā hermanos chꞌeenú yā chiī chi caneé yā vácūū, ndísꞌtiī ní yaꞌáí nī hermanos sꞌeeⁿ. Ní taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ staꞌá yā nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe nī ndísꞌtiī ní chichɛɛ nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē. Ní yeenú nī caati deenú nī chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿꞌé nī chi nꞌdai taavi ca ná vaꞌai chɛɛti nguuvi chí cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ꞌáámá cūnee yeⁿꞌe nī. 35 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ diꞌvaachí nī ti nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ confianza yeⁿꞌé nī ndúúcū Ndyuūs caati ndúúcū chi iꞌtéénu nī cuuvi diíⁿ nī ganar cosas chi nꞌdaacā taavi ca. 36 Ní ndísꞌtiī ní canéé chi cuchɛɛ́ nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē ní diíⁿ nī nducuéⁿꞌē chi Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diíⁿ nī. Ní ꞌíícú cuuvi cutaꞌá nī yeⁿꞌe chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé nī chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi tée yā ndísꞌtiī. 37 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā:
ꞌĀā ntɛɛ ꞌnááⁿ tiempo ní Señor chi canéé chi ndaa ní nndaa yā. Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuví ꞌnáaⁿ yā. 38 Ní ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā:
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌé ní dɛɛvɛ́ yā tí iꞌtéénu yā ꞌúú ní canduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Ní nduuti chi ꞌaama yā ndaacadaamí yā yeⁿꞌé tuuꞌmi ní ꞌúú nguɛ́ɛ́ yeenú yeⁿꞌe yā. 39 Maaⁿ ní sꞌuuúⁿ ní nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaacadaamí yā yeⁿꞌe Cristo ní chindai yā. Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā sꞌuuúⁿ. Sꞌuuúⁿ ní iꞌtéénu yú Cristo ní Cristo nadanguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ.