Yeⁿꞌe yáacū na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní yeⁿꞌē yáacū na vaꞌai chɛɛti nguuvi
9
Cuáácú chi vɛ́ɛ́ reglas yeⁿꞌe compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ndúúcū yaācū chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ dinꞌdái yā naachi dichꞌɛɛtɛ yā Ndyuūs. 2 Dinꞌdái yā yaācū yeⁿꞌe tíínūuⁿ ndúúcū ꞌuuvī cuartos. Cuarto chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ní nguuvi Lugar Dɛɛvɛ. Ní chɛɛti cuarto miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌáámá candelero ndúúcū ꞌáámá mesa, ní vmnaaⁿ mesa vɛ́ɛ́ pan chi ofrenda yeⁿꞌé Ndyuūs. 3 Ná cuarto chi yaānūuⁿ táámá lado yeⁿꞌe cortina yeⁿꞌe tíínūuⁿ nguuvi Lugar Dɛɛvɛ Nꞌdai Ca Yeⁿꞌé Ndyuūs. 4 Na cuarto miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌáámá nátaī yeⁿꞌe ꞌdiiⁿnguāaⁿ naachi chiiduú chꞌɛɛtɛ ca ngíⁿꞌí yā cúⁿꞌúyaa. Ní mííⁿ canéé ꞌáámá caja chi yeⁿꞌē compromiso. Nducuéⁿꞌē lados yeⁿꞌe caja miiⁿ ní candúūu ꞌdiiⁿnguāaⁿ vmnááⁿ yeⁿꞌē. Chɛɛti caja miiⁿ vɛ́ɛ́ chíítɛ́ yeⁿꞌē ꞌdiiⁿnguāaⁿ ní miiⁿ snúūⁿ pan chi nguuvi maná. Ní chɛɛti caja ntúūⁿ canéé nduucu chi nanguaaⁿnu chi yeⁿꞌe Aarón ndúúcū ꞌúúví tablas yeⁿꞌé tuūu naachi canéé nguūⁿ ley chi diíⁿ Ndyuūs. 5 Vmnaaⁿ caja miiⁿ canéé ꞌuūvī querubines tanꞌdúúcā ángeles ndúúcū ngɛɛchí yā. Ní miiⁿ Ndyuūs canée yā. Ní canéé ꞌcutií yeⁿꞌe ngɛɛchí yā yeⁿꞌē vmnaaⁿ cuaaⁿ naachi Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Maaⁿ ní yeⁿꞌé chuū nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē maaⁿ.
6 ꞌTíícā chiiduú sꞌeeⁿ idiíⁿ yā nducuéⁿꞌē. Nguuvi nguuvi chiiduú sꞌeeⁿ ngéⁿꞌe yā na cuarto vmnááⁿ vmnaaⁿ ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yaācū yeⁿꞌé Ndyuūs. 7 Ní na cuarto chi yaānūuⁿ miiⁿ chi ndii ꞌúúví dámaāⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ ca indaá yā ꞌáámá vmneⁿꞌéé nūuⁿ caꞌáámá caꞌáámá nduuyū. Ní canéé chí candɛɛ́ yā yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti chi caꞌa yā ofrenda Ndyuūs cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā ní cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌē tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 8 Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chꞌiⁿꞌí yā sꞌuuúⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs néⁿꞌé chi canéé yaācū yeⁿꞌe tíínūuⁿ caati yaacu tíínūuⁿ miiⁿ ní yeⁿꞌe compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ. 9 Ní nducuéⁿꞌē chuū chi diíⁿ chiiduú sꞌeeⁿ ní canee tanꞌdúúcā ꞌáámá ejemplo yeⁿꞌē tiempo yeⁿꞌe yú. Chiiduú sꞌeeⁿ ní caꞌa yā ofrendas nanááⁿ Ndyuūs ndúúcū ꞌiiti chi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā cáávā ofrendas yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Chuū ní neⁿꞌē caaⁿꞌmaⁿ chi ofrendas ndúúcū ꞌiiti chi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ní caꞌa yā Ndyuūs nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ chi staava yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní dɛɛvɛ neⁿꞌe chi ꞌtíícā chí ngaꞌa yā ofrendas nanááⁿ Ndyuūs. 10 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs dámaāⁿ ndúúcū cosas chi cheꞌé yā ndúúcū cosas chi cuꞌu yā ndúúcū chiiⁿ chi diíⁿ yā chi cuuvi dɛɛvɛ́ yā staava yeⁿꞌé yā. Nducuéⁿꞌē chuū ní reglas chi diíⁿ yā ní canee chi diíⁿ yā ꞌtíícā ndii tiempo chi Ndyuūs n̄ꞌdaaⁿ yā denduꞌū yeⁿꞌē.
11 Cristo ní ꞌāā ndāa yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní maaⁿ ní Cristo miiⁿ ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌe dendúꞌū chi nꞌdai taavi ca. Ní yaācū naachi Cristo diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ní chꞌɛɛtɛ taavi ca ní nꞌdaacā ca nguɛ́ɛ́ ti yaācū yeⁿꞌe tíínūuⁿ chi yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdái yā yaācū chí chꞌɛɛtɛ ca. 12 Ní Cristo ndāa yā chɛɛti yáacū ndíí cuarto yaānūuⁿ chí nguuvi Lugar Dɛɛvɛ Nꞌdai Ca Yeⁿꞌé Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ sndɛɛ́ yā ndúúcū yuuúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti chi chivo o daiyā vaca chi nꞌgiiⁿꞌnuⁿ yā naati ndúúcū yuuúⁿ yeⁿꞌe maáⁿ yā. Ní ꞌtíícā sndāa yā dámaāⁿ ꞌaama vmnéⁿꞌēe na Lugar Dɛɛvɛ Nꞌdai Ca Yeⁿꞌé Ndyuūs cáávā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní maaⁿ ní nadanguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé yā sꞌuuúⁿ cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 13 Cuáácú chí yuūuⁿ yeⁿꞌe itiindu ndúúcū yuūuⁿ yeⁿꞌe chivo ndúúcū yaiyáā yeⁿꞌe daiya vaca chi ꞌāā ngiichi vmnaaⁿ nátaī ní chiiduú sꞌeeⁿ chꞌeeⁿ ndái yā vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā ti yuūúⁿ cuuvi nadivɛɛvɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cáávā ley yeⁿꞌé yā. 14 Ní chuū ní cuaacu. Maaⁿ ní nééné nꞌdaacā ca chi cuuvi diiⁿ yuūúⁿ yeⁿꞌe Cristo nguɛ́ɛ́ ti yuūúⁿ yeⁿꞌé ꞌiiti. Cucáávā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chi canduuchi cueⁿꞌé daāⁿmaⁿ, Cristo diíⁿ yā ofrecer cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā cáávā ofrenda yeⁿꞌé Ndyuūs, ofrenda chi nꞌdaacā yeⁿꞌē. Ní yuūúⁿ yeⁿꞌe Cristo ní cuuvi didɛɛvɛ staava yeⁿꞌē yú yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi nadacadíínuuⁿ yú chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Ní ꞌíícú cuuvi sꞌuuúⁿ ní dichííꞌvɛ̄ yú Ndyuūs chi canduuchi.
15 Cáávā chi Jesucristo diíⁿ yā ꞌáámá compromiso chi ngai, Jesucristo canéé yā naavtáⁿꞌā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū Ndyuūs. Ní maaⁿ ní cuuvi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs. Ní cáávā chi chꞌiī Cristo, Cristo ní cuuvi nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuneé yā mááⁿ compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs yaaꞌví yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuuvi cutaꞌa yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā chi ꞌáámá cūnee chi Ndyuūs caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ cucáávā Cristo. 16 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌneeⁿ yā escrito yeⁿꞌe herencia yeⁿꞌé yā chi caⁿꞌa yā caꞌa yā taamá yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canee chi ꞌcuūvi yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi dichííꞌvɛ̄ chiiⁿ chi canéé nguūⁿ. Chuū ní tanꞌdúúcā ꞌáámá compromiso chi diíⁿ yā. 17 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi sꞌneeⁿ escrito yeⁿꞌe herencia yeⁿꞌé yā chi caⁿꞌá yā caꞌa yā taama yā, nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ escrito yeⁿꞌé yā neⁿꞌe tiempo chi canduuchí yā. Naati taachi ꞌāā nꞌdīi yā tuuꞌmi ní dichííꞌvɛ̄ chuū. Ní tanꞌdúúcā ꞌáámá compromiso chi diíⁿ yā ꞌtíícā escrito miiⁿ. 18 Ní ꞌtíícā chííⁿ chi dichííꞌvɛ̄ compromiso chi diiⁿ Ndyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ nduuti chi vɛ́ɛ́ yuūúⁿ ti chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti. 19 Moisés caⁿꞌa sa chii sá nducyaaca mandamiento yeⁿꞌe ley. Cuayiivi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti ní Moisés staꞌa sa yuūúⁿ yeⁿꞌē daiya vaca ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌē chivo ní ndástaⁿꞌa sa nuūⁿnīⁿ ndúúcū yuūúⁿ. Cuayiivi ní staꞌá sa yuūúⁿ ndúúcū duūdū ꞌiití cuūchī ndúúcū ꞌáámá yaatā chi duuchi hisopo. Ní sꞌneéⁿ yā yuūúⁿ vmnaaⁿ libro yeⁿꞌe ley ní vmnaaⁿ yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ dendúꞌū. 20 Ní ngaⁿꞌá Moisés ꞌtíícā: Chuū ní yuūúⁿ chi ꞌáámá sello yeⁿꞌe chí cuuví cuaacu compromiso chi Ndyuūs caꞌa yā orden chi ndísꞌtiī canee chi diíⁿ nī ꞌtíícā. 21 ꞌTiicá ntúūⁿ Moisés sꞌneeⁿ sa yuūúⁿ miiⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe yaācū yeⁿꞌe tíínūuⁿ ní vmnaaⁿ yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē denduꞌū chí ituneeⁿ na ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs. 22 Cuaacu chi tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā ley ꞌtɛ́ɛ́ ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ nducuéⁿꞌē ní yuūúⁿ diiiⁿ chi canéé dɛɛvɛ nducuéⁿꞌē. Ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ nadichꞌɛɛcú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé yā nduuti chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌē ꞌiiti chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ chiiduú sꞌeeⁿ.
Jesucristo caꞌá yā maaⁿ cuerpo yeⁿꞌé yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā lado yeⁿꞌe ofrenda
23 ꞌTíícā nducuéⁿꞌē dendúꞌū yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū canéé chi ndúúví dɛɛvɛ ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti. ꞌTɛ́ɛ́ ꞌtɛ́ɛ́ nduuvi dɛɛvɛ tanꞌdúúcā dɛɛvɛ na vaꞌai chɛɛti nguuvi. ꞌTiicá ntúūⁿ cuuvi ndaa yú na vaꞌai chɛɛti nguuvi nduuti chi dɛɛvɛ yú ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌe táámá yā chi Cristo chí chꞌɛɛtɛ taavi ca nguɛ́ɛ́ ti ndúúcū yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti. 24 Cristo nguɛ́ɛ́ cueⁿꞌé yā sndaa yā na ꞌáámá yaacū chi dɛɛvɛ taavi ca chi ninꞌdái saⁿꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Yaācū yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ꞌtɛɛ ꞌtɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā yaācū chí dɛɛvɛ taavi ca chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi yaācū yeⁿꞌé Ndyuūs. Cristo cueⁿꞌé yā sndaa yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní miiⁿ canee yā nanááⁿ Ndyuūs lado yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ. 25 Saⁿꞌā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi yeⁿꞌe ndaata judíos chi Israel nduuyu nduuyu ndaá yā na Lugar Dɛɛvɛ Nꞌdai Ca ndíí ná yaānūuⁿ yeⁿꞌe yaācū yeⁿꞌe Ndyuūs ní caꞌá yā Ndyuūs ofrenda chi yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiti, ní nguɛ́ɛ́ yuūúⁿ yeⁿꞌé yā chi caꞌa yā. Naati Cristo caꞌá yā vida yeⁿꞌe maáⁿ yā caavā ofrenda ꞌáámá vmneⁿꞌéé nūuⁿ. 26 Nduuti chi Cristo canee chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi idiiíⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ ca tuuꞌmi ní canéé chi ꞌcuūvi yā nꞌdeee nꞌdáí cuuvi ndíí tiempo chi Ndyuūs dinꞌdái yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndíí chi ꞌcuiīnū íⁿꞌyeēⁿdī. Naati nguɛ́ɛ́ diíⁿ Cristo ꞌtíícā. Caati tiempo chi Ndyuūs sꞌneéⁿ yā ní Jesucristo ꞌáámá vmneⁿꞌéé nūuⁿ chꞌīi yā ní ndāa yā nanááⁿ Ndyuūs chi nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ cucáávā chi caꞌa maáⁿ yā cuerpo yeⁿꞌé yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌgiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā cáávā ofrenda. 27 ꞌTiicá ntúūⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū canee chi ꞌcuūvi yā ꞌáámá vmnéⁿꞌēe. Níícú cuayiivi ní Cristo caⁿꞌá yā nꞌdiichí yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 28 Ní ꞌtíícā Cristo ꞌáámá vmnéⁿꞌēe caꞌá yā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ yā cáávā ofrenda chi nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní taachi caⁿꞌá yā ndaa yā taama vmnéⁿꞌēe nguɛ́ɛ́ ndaa yā cucáávā chi caⁿꞌá yā nadííꞌvɛ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Naati caⁿꞌá yā nadanguáⁿꞌai yā nducyaaca sꞌuuúⁿ chi canéé ngiinu yú chi ndaa yā ndiichi ndii ꞌúúví cuuvi. Ndaa yā chi nadanguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ.