Yeⁿꞌe Jesús chi chiiduú chꞌɛɛtɛ ca tanꞌdúúcā Melquisedec chi chiiduú chꞌɛɛtɛ ca
7
ꞌIiⁿꞌyāⁿ Melquisedec ni rey yeⁿꞌé yáāⁿ Salem ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌe Ndyuūs chí chꞌɛɛtɛ nꞌdai. Tiempo chi ꞌāā ꞌnááⁿ chóꞌōo, saⁿꞌā Abraham ní taachi cuchíi sa chi cheⁿꞌe sa ná caandaá naachi chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa reyes, saⁿꞌā Abraham miiⁿ ndaaca sa nanááⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec ní Melquisedec diꞌviicú yā Abraham. 2 Ní Abraham miiⁿ ní caꞌā sa Melquisedec ꞌáámá ndiichí parte yeⁿꞌē nducuéⁿꞌē chi divíi yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe reyes cucáávā caāndāa. Ní chi duuchi chi Melquisedec vmnááⁿ vmnaaⁿ neⁿꞌē caaⁿꞌmáⁿ rey chi yeⁿꞌe vaadī cuaacu. Ní cuayiivi ní neⁿꞌe caaⁿꞌmáⁿ rey yeⁿꞌe yáāⁿ Salem, ní chi duuchí yā neⁿꞌe caāⁿꞌmaⁿ rey yeⁿꞌē vaadī ꞌdiīiⁿ. 3 Nguɛ́ɛ́ canee nguūⁿ chɛɛ chi chɛɛcú Melquisedec, chɛɛ̄ chi chiidá yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe chi chiicá yā. Nguɛ́ɛ́ canee nguūⁿ yeⁿꞌe tiempo chi chꞌiindiyáaⁿ yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú yeⁿꞌe tiempo chi chꞌīi yā. Ní cucáávā chuū Melquisedec miiⁿ tanꞌdúúcā daiyá Ndyuūs ꞌtiicá yā ti ꞌáámá chiiduú chꞌɛɛtɛ ca chi ꞌáámá cūneeⁿ na ntiiⁿnyuⁿ cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
4 Maaⁿ ní nadacádíínuuⁿ nī chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai saⁿꞌā Abraham ꞌcūū. Abraham caꞌa yā ꞌáámá ndiichi parte yeⁿꞌē nducuéⁿꞌē chi divíi yā yeⁿꞌe reyes taachi cuⁿꞌu yā na caāndaá. 5 ꞌTíícā ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌe Ndyuūs chi Moisés dingúuⁿ yā: Nducyaaca chiiduú chi yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Leví canéé chi cutaꞌá yā ndííchí parte yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí yeⁿꞌe Abraham ní yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā, ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ Leví miiⁿ ní yeⁿꞌē ndaata Abraham. 6 Naati chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Leví naati staꞌá yā ndííchí parte yeⁿꞌe Abraham. Ní Abraham miiⁿ ní saⁿꞌā chi Ndyuūs diíⁿ yā compromiso ndúúcū sa chi vɛ́ɛ́ chi cuuví yeⁿꞌe sa. Ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec diꞌviicú yā Abraham. 7 Maaⁿ ní Melquisedec chí diꞌviicú yā Abraham ní chꞌɛɛtɛ cá yā nguɛ́ɛ́ ti Abraham chí diꞌviīcú yā ꞌyā. 8 Maaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Leví chi itaꞌá yā chi ndiichí parte yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi vɛɛ yeⁿꞌe yú, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌá yā ꞌcuūvi yā. Naati canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Dendyuūs ꞌtíícā chi chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec chí staꞌá yā ndiichi parte yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌā chi nꞌdíī yā. 9 Ní chuū ní neⁿꞌe caaⁿꞌmāⁿ chi taachi Abraham caꞌá yā ndiichi parte yeⁿꞌé yā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec, maaⁿ tiempo nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Leví chi yeⁿꞌē ndaata Abraham ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi staꞌá yā ntúūⁿ chi ndiichi parte yeⁿꞌé yā. ꞌTiicá ntúūⁿ caꞌa yā chi ndiichi parte yeⁿꞌé yā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec. 10 Ní ꞌáárá chí saⁿꞌā Leví miiⁿ ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuundiyaāⁿ sa, Abraham miiⁿ diíⁿ yā chuū cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā chi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuundiyáaⁿ yā taachi ndaācā sa chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec cuaaⁿ na yúúní, ní caꞌá yā chi ndiichi parte miiⁿ.
11 Maaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel staꞌá yā ley yeⁿꞌé yā yeⁿꞌē chiiduú sꞌeeⁿ chi yeⁿꞌē ndaata Leví. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Leví sꞌeeⁿ ní yeⁿꞌe ndaata Aarón. Ní nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Leví sꞌeeⁿ cuuvi diíⁿ yā chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi ꞌcuɛɛtinéé nꞌdaacá yā ní nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā, ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi neⁿꞌé yā táámá chiiduú chꞌɛɛtɛ ca chí ꞌāā viꞌí cā ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata chiiduú Aaron? Naati tanꞌdúúcā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec, ꞌtiicá yā. 12 Caati naachi n̄ꞌdaaⁿ yā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌē táámá ndaata yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ꞌtiicá ntúūⁿ canee chi n̄ꞌdaa yā ley. 13 Ná libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā canéé nguūⁿ yeⁿꞌe Señor yeⁿꞌe yú. Señor ní yeⁿꞌē táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe chiiduú chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē nátai naachi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti cáávā yeⁿꞌe ofrenda yeⁿꞌe Ndyuūs. 14 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní déénu yā chi Señor Jesucristo yeⁿꞌē yú chꞌiindiyáaⁿ yā yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Judá. Ní Moisés nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa yā dɛꞌɛ̄ vɛɛ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Judá taachi cāⁿꞌa yā yeⁿꞌe chiiduú yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā.
15 Ní neené cuaacu ca canee taachi ndaā táámá chiiduú chí tanꞌdúúcā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec, ꞌtííca yā. 16 Ní táámá chiiduú miiⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē chiiduú cáávā ley chi ngaⁿꞌa chi chiiduú miiⁿ canee chi cuuvi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe chiiduú. Naati táámá chiiduú miiⁿ diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē chiiduú cáávā chi vɛ́ɛ́ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌé yā. 17 ꞌTíícā canee nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi Ndyuūs ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe yā ꞌtíícā:
Díí ní ꞌáámá chiiduú chi cuéⁿꞌé daāⁿmaⁿ ꞌáámá cūnee na ntiiⁿnyuⁿ. Tanꞌdúúcā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec ꞌtiicá nī. 18 Maaⁿ ní ley yeⁿꞌe Moisés ní nguɛ́ɛ́ ley yeⁿꞌē maaⁿ caati nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄. 19 Ley yeⁿꞌe Moisés nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuɛɛtinéé nꞌdaaca yā chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Naati maaⁿ ná lugar yeⁿꞌē ley miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌviichꞌɛɛtíínūuⁿ chi nꞌdaacā ca chi cuuvi yeⁿꞌē yú chi Ndyuūs tee yā sꞌuuúⁿ. Ní cáávā chuū ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs.
20 Ní Ndyuūs, cáávā chi duuchi maáⁿ yā, caⁿꞌa yā chi diíⁿ yā chi Jesucristo chiiduú chꞌɛɛtɛ ca. Tanáⁿꞌā ca chiiduú diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa reglas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cáávā mar ꞌáámá nombre yeⁿꞌé Ndyuūs. Naati yeⁿꞌē táámá chiiduú chꞌɛɛtɛ ca chi Jesucristo, Ndyuūs ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe Jesucristo ndúúcū chi duuchi maáⁿ yā chi canéé yā ꞌáámá chiiduú chꞌɛɛtɛ ca. 21 ꞌTíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē taama yā:
Señor Ndyuūs ngaⁿꞌá yā ndúúcū chi duuchi maáⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ n̄ꞌdáaⁿ yā chi ngaⁿꞌa yā. Díí ní cuéⁿꞌé daāⁿmaⁿ canéé dí chi dii ní ꞌáámá chiiduú dii tanꞌdúúcā chiiduú chꞌɛɛtɛ ca Melquisedec ꞌtíícā di. 22 Maaⁿ ní cucáávā chi Ndyuūs diíⁿ yā chuū, Jesús ní diíⁿ yā chi seguro canee compromiso yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní nꞌdaacā ca nguɛ́ɛ́ ti chi vmnááⁿ vmnaaⁿ chi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 23 ꞌTiicá dendúꞌū neené ꞌyaaⁿ chiiduú vɛɛ naati nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinée yā ndúúcū ntiiⁿnyuⁿ caati chꞌīi yā. 24 Naati Jesucristo miiⁿ nguɛ́ɛ́ chꞌīi yā ti ꞌáámá canee yā. Ní nguɛ́ɛ́ caꞌá yā táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ntiiⁿnyuⁿ chi yeⁿꞌé yā. 25 Maaⁿ ní Jesucristo cuuvi nadanguáⁿꞌai yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaa yā nanááⁿ Ndyuūs cáávā Jesucristo miiⁿ. Níícú Jesucristo miiⁿ canduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ní ngaⁿꞌanguaꞌá yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi yeⁿꞌé yā.
26 ꞌTíícā Jesús miiⁿ ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca chi itée yā necesidades yeⁿꞌe yú. Ní dɛɛvɛ yā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cosas chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā mar ꞌáámá nuuⁿndi. Jesucristo miiⁿ ꞌāā viꞌí ca yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní cueⁿꞌé yā yaācu cá nguɛ́ɛ́ tí nanguuvi. 27 Ní Jesucristo chi chiiduú chꞌɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ canéé chí diíⁿ yā tanꞌdúúcā tanáⁿꞌā chiiduú nꞌgɛɛtɛ ca chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti nguuvi nguuvi cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe maáⁿ yā ní cuayiivi cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe tanáⁿꞌā ca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Jesús miiⁿ ꞌáámá vmnéⁿꞌēe diíⁿ yā chuū taachi ncaꞌa vida yeⁿꞌe maáⁿ yā taachi chꞌīi yā cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe yú. 28 Cáávā ley yeⁿꞌe Moisés ꞌiiⁿꞌyāⁿ iꞌnéeⁿ yā chiiduú nꞌgɛɛtɛ ca chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Chóꞌōo ꞌnaaⁿ tiempo ní cuayiivi ní Ndyuūs ngaⁿꞌá yā cáávā chi duuchi maáⁿ yā chi daiyá yā ní chiiduú chꞌɛɛtɛ ca chi diíⁿ yā chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diíⁿ yā. Ní ꞌáámá cūnee yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.