Ntiiⁿnyuⁿ chi diiⁿ Pablo naachi caneé yā na yáāⁿ Tesalónica
2
Ndísꞌtiī, hermanos yeⁿꞌe yú, deenú nī chi tiempo chi canéé ꞌnū nguaaⁿ ndísꞌtiī chi nguɛɛ tandii rá diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs. 2 ꞌĀā deenú nī chi ꞌāā cueⁿꞌé ꞌnū yáāⁿ Filipos vmnaaⁿ chi ndaá ꞌnū nanááⁿ ndísꞌtiī. Ní déénu nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿya nguɛɛ nꞌdaacā diíⁿ yā nduucú ꞌnū. Ní ngaⁿꞌa taáⁿ yā yeⁿꞌé ꞌnū chi chꞌeenú ꞌnū chii. Níícú taachi ndaá ꞌnū nanááⁿ ndísꞌtiī, nguɛɛ ꞌvaꞌá ꞌnū chi caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū nduudu cuaacu chí ngai yeⁿꞌe Cristo ꞌáárá chí deenú ꞌnū chi vɛɛ cá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi contra yeⁿꞌe núsꞌuu, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ yā nduucú ꞌnū. 3 Caati deenú ꞌnū chi ngaⁿꞌá ꞌnū nduudu cuaacu miiⁿ nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaanicadíínuuⁿ yeⁿꞌé ꞌnū chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nginncheꞌéí ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 4 Naati Ndyuūs nꞌdiichí ya vida yeⁿꞌé ꞌnū chi nꞌdaacā nꞌgɛɛtineé ꞌnū. Ní tee yā ntiiⁿnyuⁿ núsꞌuu chi caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū nduudu cuaacu yeⁿꞌē chi cuuvi nanguáⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní nguɛɛ diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ chi cūnee yíínūu ꞌiiⁿꞌyāⁿ naati diíⁿ ꞌnū chiiⁿ chi neⁿꞌe Ndyuūs chi snaaⁿ yā nducuéⁿꞌē chi vɛɛ na staava yeⁿꞌe yú. 5 Ní ndísꞌtiī deenú nī chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá ꞌnū nduudu cuaacu miiⁿ ndúúcū nꞌdeee nꞌdáí nduudu chi nꞌdai taavi chi cūnee yiinú nī yeⁿꞌé ꞌnū. Ní nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá ꞌnū cáávā chi diíⁿ ꞌnū ganar tuūmī. Ndyuūs ní deenú yā yeⁿꞌé ꞌnū yeⁿꞌe chi diíⁿ ꞌnū. 6 Mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs caavā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā chi nꞌgɛɛtɛ́ ꞌnū. Ní nguɛ́ɛ́ nanááⁿ ndísꞌtiī, ndíí nguɛɛ nduu nanááⁿ tanáⁿꞌa yā. Ní deenú ꞌnū chi cuuvi chꞌiⁿꞌí ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌɛɛtɛ maáⁿ ꞌnū caati Cristo dichóꞌo yā núsꞌuu chi diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe apóstoles ní candɛɛ́ ꞌnū nduudu yeⁿꞌé yā. 7 Naati ꞌtíícā diíⁿ ꞌnū ndúúcu nī tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī daꞌcaiyáā daiyá ꞌnū. Niicu tanꞌdúúcā chi diiⁿ ꞌáámá nꞌdaataá ndúúcū daiyá yā taachi idiꞌcuiitá yā ní diíⁿ yā cuidado daiyá yā, ꞌtíícā diíⁿ ꞌnū ndúúcu nī. Ní nꞌdaacā ngaⁿꞌá ꞌnū ndúúcū nī ndúúcū vaadī nꞌgiinu. 8 Ní ꞌtíícā neⁿꞌe cá ꞌnū ndísꞌtiī chi neⁿꞌé ꞌnū tee ꞌnū ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs, naati ꞌtiicá ntuūⁿ neⁿꞌé ꞌnū ꞌcuuví ꞌnū cáávā ndísꞌtiī caati ꞌāā neⁿꞌe taavi cá ꞌnū ndísꞌtiī. 9 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌe yú, nꞌgaacu nī yeⁿꞌē ntiiⁿnyuⁿ chi diiⁿ cá ꞌnū ni ngaⁿꞌá ꞌnū nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs nanááⁿ ndísꞌtiī. Ní diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū taꞌá ꞌnū ndíí nguuvi ndíí nꞌgaaⁿ cáávā chi vɛ́ɛ́ necesidades yeⁿꞌé ꞌnū. Ní nguɛ́ɛ́ diꞌvaachí ꞌnū ndísꞌtiī yeⁿꞌē dɛ́ꞌɛ̄ vɛɛ. 10 Ní ndísꞌtiī ní testigos yeⁿꞌé ꞌnū. ꞌTiicá ntúūⁿ Ndyuūs ní testigo yeⁿꞌé ꞌnū tanꞌdúúcā chi ꞌcuɛɛtinee nꞌdaacá ꞌnū ní diíⁿ ꞌnū denduꞌū chi cuaacu taachi caneé ꞌnū nguaaⁿ ndisꞌtiī chi iꞌtéénu nī Señor Jesucristo. Ní nguɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ ꞌnū. 11 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī deenú nī tanꞌdúúcā chi diíⁿ ꞌnū ndúúcū caꞌáámá caꞌáámá ndísꞌtiī. Ní diíⁿ ꞌnū tanꞌdúúcā chi núsꞌuu ní chiidá nī ni ndísꞌtiī ní daiyá ꞌnū ní tee ꞌnū consejo ndísꞌtiī ndúúcū ꞌviichꞌɛɛtíínūuⁿ. 12 Ní chꞌiⁿꞌi ꞌnū ndísꞌtiī tanꞌdúúcā chi cuuvi nꞌgɛɛtinee nꞌdaacá nī nanááⁿ Ndyuūs caati ndísꞌtiī ní yeⁿꞌé Ndyuūs ndísꞌtiī. Ní Ndyuūs ní yaaꞌví yā ndísꞌtiī chi cuuvi ndaa nī naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní vɛ́ɛ́ nducuéⁿꞌē cosas chí nꞌdai yeⁿꞌé nī. 13 Níícú cáávā nducuéⁿꞌē chuū cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ní caꞌá ꞌnū gracias Ndyuūs caati taachi ndísꞌtiī ní chꞌiinniveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs chi ngaⁿꞌá ꞌnū nanááⁿ ndísꞌtiī, chiꞌtéénu nī nduudu miiⁿ chi nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nduudu chi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní cuaacu chi nduudu miiⁿ ní yeⁿꞌé Ndyuūs caati diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na vida yeⁿꞌé ndísꞌtiī chi iꞌtéénu nī. 14 Ndísꞌtiī, hermanos yeⁿꞌé ꞌnū. Dáámá choꞌo yeⁿꞌe ndísꞌtiī taachi nꞌgeenú nī ngii cucáávā chi diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi paisanos yeⁿꞌé nī ndúúcu nī. Chóꞌōo ntúūⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi naⁿꞌá yā yaācū naachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ iꞌtéénu yā Jesucristo na yáⁿꞌāa Judea caati ꞌtíícā diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi paisanos yeⁿꞌé yā ndúúcu yā. 15 Maaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ paisanos chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā Señor Jesucristo yeⁿꞌē yú tanꞌdúúcā chi diíⁿ yā ndúúcū profetas chi ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canꞌdáa yā sꞌuuúⁿ ní diiⁿ chi nꞌgeenu yú ngii. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diíⁿ yā ní contra yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 16 Ní taachi neⁿꞌé ꞌnū ngaⁿꞌá ꞌnū nduudu cuaacu nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā caati cuuví nnguaⁿꞌai yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi paisanos yeⁿꞌé nī nguɛ́ɛ́ nꞌguúⁿ yā chi ngaⁿꞌá ꞌnū. ꞌTíícā ni vɛ́ɛ́ cá nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. ꞌTíícā diíⁿ yā maaⁿ naati cuayiivi Ndyuūs caⁿꞌá yā chi caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌáámá castigo chi neené diitūu ca.
Pablo neⁿꞌé yā caⁿꞌá yā taama vmnéⁿꞌēe ní nꞌdiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Tesalónica
17 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌe yú ꞌáárá chí maaⁿ ní yaⁿꞌai snée ꞌnū yeⁿꞌe ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi naáⁿ ꞌnū ndísꞌtiī nadacadiinúúⁿ ꞌnū yeⁿꞌe ndísꞌtiī. Nééné neⁿꞌé ꞌnū cunée ꞌnū ndúúcū ndísꞌtiī ní nꞌdiichí ꞌnū ndísꞌtiī. 18 Ní diíⁿ ꞌnū nducuéⁿꞌē chi cuuví ꞌnū ti cuuvi ndaá ꞌnū nanááⁿ ndísꞌtiī. Ni ꞌúú Pablo ꞌnaaⁿ tiempo canee listo chi naⁿꞌá naati yááⁿnꞌguiinūuⁿ diiⁿ sa chi nguɛɛ cuuvi ndaá. 19 ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā chi snéé ngiinu ꞌnū ní yeenú ꞌnū? Snéé ngiinu ꞌnū ní yeenú ꞌnū ti cuuvi candɛɛ́ ꞌnū ndísꞌtiī nanááⁿ Jesucristo taachi ndaa yā taama vmnéⁿꞌēe. 20 Cuaacu nííⁿnyúⁿ chi ndísꞌtiī chi iꞌtéénu nī ní diiⁿ chi nééné yeenú ꞌnū cáávā chi diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs nguaaⁿ ndísꞌtiī.