Nduuvidaama yú cucáávā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs
4
ꞌÚú Pablo chi preso caneé vácuū caati diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē ꞌiivú Ndyuūs. Ní ꞌúú diꞌcuiitú ndísꞌtiī chi nꞌdaacā nꞌdai diíⁿ nī nducuéⁿꞌē tanꞌdúúcā Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diíⁿ nī caati yaaꞌví yā ndísꞌtiī chi cuuvi yeⁿꞌe yā. 2 ꞌÚú ngiicá chi ꞌcuɛɛtinée nī chi maáⁿ nī ndiicúúⁿ nī. Ní diíⁿ nī nducuéⁿꞌē ndúúcū ꞌviichꞌɛɛtíínūuⁿ ndúúcū ꞌaama nī taama nī ni cuchɛɛ́ nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē ti dinéⁿꞌe nī ꞌáámá nī taama nī. 3 Ní cucáávā Ndyuūs itée yā vaadī ꞌdiiíⁿ yeⁿꞌé yā chi diiⁿ chi nduuvidaamá nī, ꞌúú ngiicá chi cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ diíⁿ nī nducuéⁿꞌe chi cuuví nī chi nduuvidaamá nī caati Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs nginneé yā ndísꞌtiī. 4 Vɛ́ɛ́ ꞌáámá cuerpo nūuⁿ ndúúcū ꞌáámá nūuⁿ Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. ꞌTiicá ntúūⁿ Ndyuūs yaaꞌví yā sꞌuuúⁿ chi cuuvi yú yeⁿꞌé yā ní ndúúcū ꞌáámá nūuⁿ chi cunee ngiinu yeⁿꞌe yú. 5 Ní vɛ́ɛ́ ꞌáámá nūuⁿ Señor Jesucristo chí ꞌáámá nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌteenu yú, ní vɛ́ɛ́ ꞌáámá nūuⁿ chi duuchi chi ngɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 6 Vɛ́ɛ́ ꞌáámá nūuⁿ Ndyuūs chi Chiidá nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌiivú Ndyuūs miiⁿ ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē. Ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ cucáávā nducueⁿꞌē, ní caneé yā ndúúcū nducuéⁿꞌē.7 Naati Ndyuūs tee yā caꞌáámá caꞌáámá sꞌuuúⁿ vaadī nꞌdai yeⁿꞌé yā cáávā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yú tanꞌdúúcā chi deenú yā chi cuuvi diiⁿ yú, ní ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ ní chííⁿ chi tee Cristo caꞌáámá caꞌáámá sꞌuuúⁿ. 8 Níícú canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ ꞌtíícā:
Chichɛɛ yā yeⁿꞌe enemigos yeⁿꞌe yā ní cuichɛɛ́ yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi, ní candɛ́ɛ yā nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā chi snúuⁿ yā vácuū, ní caꞌá yā regalos ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌé yā.
9 ¿Dɛ́ꞌɛ̄ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudú ꞌcūū chiiⁿ chi chɛɛ́ yā? Nduudú ꞌcūū neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ caⁿꞌá yā ꞌáámá cuaaⁿ yáánūuⁿ ca chi chɛɛti yáⁿꞌāa. 10 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí cáⁿꞌā miiⁿ maáⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cuchɛɛ́ yā cuaaⁿ naachí yaacu taavi ca chí vaꞌai chɛɛti nguuvi caati maáⁿ yā cuuvi caneé yā tanducuéⁿꞌē dendúꞌū cuaaⁿ. 11 Ní itée yā caꞌáámá caꞌáámá sꞌuuúⁿ ntiiⁿnyuⁿ chi cuuvi diiⁿ yú. Itée yā naⁿꞌa yú ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe apóstoles chi candɛɛ yú nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní itée yā naⁿꞌa yú ntiiⁿnyuⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ yú nduudu chi staꞌa yú yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní itée yā ntiiⁿnyuⁿ naⁿꞌa yú chi ngaⁿꞌa yú nduudu chi nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní itée yā ntiiⁿnyuⁿ naⁿꞌa yú chi candɛɛ yú nduudu yeⁿꞌé yā na yaācū. Ní itée yā naⁿꞌa yú ntiiⁿnyuⁿ chi maestro yeⁿꞌe nduudu yeⁿꞌé yā. 12 ꞌTíícā diiⁿ Ndyuūs chi chiꞌcueéⁿ yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo ní ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuuvi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chi tunéeⁿ yā. Ní nducyaacá yā chi yeⁿꞌē cuerpo yeⁿꞌe Cristo cuuvi cuꞌtéénu cá yā Ndyuūs. 13 Ní nducyaaca sꞌuuúⁿ ní cuuvi nduuvidaama yú ti maaⁿ ní sꞌuuúⁿ ní tanꞌdúúcā chi ꞌaama yú ndúúcū chi iꞌteenu yú ní ndúúcū chi deenu yú yeⁿꞌe Cristo chi Daiya Dendyuūs. Ní nguuvi nguuvi cuuvi diītū ca yú ndúúcū chi iꞌteenu yú ndúúcū vaanicadiīnūūⁿ yeⁿꞌe yú ndíí tiempo chi sꞌuuúⁿ dinꞌdaaca yú ní tanꞌdúúcā Cristo ꞌtíícā sꞌuuúⁿ. 14 ꞌĀā ntɛ́ɛ́ diiⁿ yú tanꞌdúúcā daꞌcaīyáā diíⁿ yā chi chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe ꞌaamá yā taamá yā chi caꞌcueéⁿ yā cosa chi n̄ꞌdááⁿ ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ꞌyúúné candɛ́ɛ̄ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌmúúⁿ miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ canéé chi iꞌtéénu yú nduudu yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nginncheꞌéí yā sꞌuuúⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ neⁿꞌé yā candɛɛ́ yā sꞌuūuⁿ lado yeⁿꞌé yā chi iꞌtéénu yú chiiⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuaacu. 15 Nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú ꞌtúúcā naati canee chi caaⁿꞌmaⁿ yú nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ti neⁿꞌe yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿꞌe yú. Ní cuuvi cuꞌteenu ca yú ní diiⁿ yú nducuéⁿꞌē chi nꞌdaacā tanꞌdúúcā chi diiⁿ Cristo chi tiiíⁿ ꞌáámá cuerpo yeⁿꞌe nducyaaca yú. Ní sꞌuuúⁿ tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌé yā, ꞌtíícā sꞌuuúⁿ. 16 Ní nducyaaca yú ní canee yú maaⁿ poder yeⁿꞌe Cristo chi tiiíⁿ nducyaaca yú. Ní canee yú nꞌdaacā na lugar chi tuneeⁿ yú ti yeⁿꞌé Cristo sꞌuuúⁿ. Ní nducuéⁿꞌē coo yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌé yā nꞌdaacā nꞌdai snéé ní ꞌáámá ꞌáámá coo ní inuⁿꞌu tanꞌdúúcā chi canéé chi diiⁿ. ꞌTíícā sꞌuuúⁿ chi yeⁿꞌe Cristo canee chí diiⁿ yú ntiiⁿnyuⁿ chí tuneeⁿ yú cáávā chi nꞌgiita yú, ní ditiīnu yú, ní dineⁿꞌe yú nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Vɛ́ɛ́ vida ngai yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe Cristo
17 Maaⁿ ní ꞌúú ngaⁿꞌá cáávā Señor Jesucristo ní ngaⁿꞌá chi dinꞌdaacá nī. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuɛɛtinée nī tanꞌduucā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ iꞌtéénu yā Ndyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nadacadíínuuⁿ yā yeⁿꞌe denduꞌū chi nguɛɛ dichííꞌvɛ̄. 18 Ní chiiⁿ chi nadicadíínuuⁿ yā ní yeⁿꞌē ná maāíⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā chi Ndyuūs caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌé yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caneé yā ndúúcū staava yeⁿꞌé yā chí chɛɛchi. Ní cáávā chuū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caneé yā chi nguɛ́ɛ́ deenú yā Ndyuūs. 19 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ diíⁿ yā sentir chi cuuvi ꞌcuinaáⁿ yā caavā nuuⁿndi chi diíⁿ yā. Ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi vɛ́ɛ́ vicio yeⁿꞌe yā. Ní diíⁿ yā nducuéⁿꞌē denduꞌū chi nguɛɛ nꞌdaacā. Ní nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ yā yeⁿꞌe chi diíⁿ yā. 20 Naati ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ ꞌtiicā chꞌeéⁿ nī yeⁿꞌe Cristo. 21 Nduuti chi cuaacu chi chꞌiindiveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌe Cristo ní Cristo chiꞌcueéⁿ yā ndísꞌtiī ní iꞌtéénu nī nduudu cuaacu chi yeⁿꞌé Cristo, tuuꞌmi ní nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā cūnee ndúúcu nī. 22 Maaⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi diíⁿ nī vmnaaⁿ chi iꞌtéénu nī. Divíi nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi diíⁿ nī tiempo chi chóꞌōo caati chuū nginncheꞌéí ndísꞌtiī ndúúcū nducuéⁿꞌē chi neⁿꞌe chi diíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. 23 Ndísꞌtiī ní canee chi nadíngai nī espíritu yeⁿꞌé nī ndúúcū vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌe maáⁿ nī. 24 Ní canéé chi cutaꞌá nī vida ngai yeⁿꞌe Cristo tanꞌdúúcā chi ꞌáámá vestido ngai ní cunúuⁿ nī vestido ngai. Ní diíⁿ nī nducuéⁿꞌē tanꞌdúúcā chi Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diíⁿ nī. Ní ꞌtíícā vida yeⁿꞌe maáⁿ nī ní cuaacu nííⁿnyúⁿ chí nꞌdaacā ní dɛɛvɛ.
25 Cáávā chuū nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu yaadi. Caꞌáámá caꞌáámá sꞌuuúⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ yú nduudu cuaacu ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaꞌāī. Caati sꞌuuúⁿ ní yeⁿꞌē ꞌáámá cuerpo nūuⁿ ti yeⁿꞌe Cristo sꞌuuúⁿ.
26 Ní nduutī chi nduuvi taáⁿ nī, nguɛ́ɛ́ caꞌa nī lugar chi vaadī taaⁿ yeⁿꞌé nī diiiⁿ chi dinuuⁿndí nī. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌnaaⁿ tiempo nduuvi taáⁿ nī. 27 Nguɛ́ɛ́ caꞌá nī mar ꞌáámá lugar yááⁿnꞌguiinūuⁿ chi cuuvi tuuꞌvi sa vida yeⁿꞌé nī.
28 Ní ndísꞌtiī chi diduucú nī ꞌāā ntɛ́ɛ́ diduucú nī. Diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ nꞌdaacā caati vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe nī. Ní ꞌíícú cuuvi caꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi pobre yā chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā.
29 Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu yaadí ꞌyāa, dámaāⁿ caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu chí nꞌdaacā chi diiⁿ chi cuꞌtéénu cá yā ni diiⁿ chi cunneé nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé nī. 30 Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī denduꞌū chi cuuví ndaachií Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ti maaⁿ Espíritu yeⁿꞌe Ndyuūs miiⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yú ní diiiⁿ chi sellado nī chi yeⁿꞌé Ndyuūs sꞌuuúⁿ. Ni diiiⁿ chi cuuvi cuaacu chi Ndyuūs nadanguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ.
31 Ní ndísꞌtiī ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuneé nī ndúúcū vaadī taaⁿ, ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ꞌcuaī taáⁿ nī, ndíí nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī denduꞌū chi nguɛɛ nꞌdaacā yeⁿꞌe taamá yā, ndíí nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī yeⁿꞌe taama yā cosas chi nguɛɛ nꞌdaacā. 32 Caati diiⁿ nꞌdaacá nī ní diyaꞌai ꞌíínu nī ꞌaamá nī taamá nī viꞌī, ní nadīchꞌɛɛcú nī nuuⁿndi yeⁿꞌé nī yeⁿꞌe ꞌáámá nī taamá nī viꞌī tanꞌdúúcā Ndyuūs nadāchꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé nī ti yeⁿꞌé Cristo ndísꞌtiī.