4
Maaⁿ ní neⁿꞌé caaⁿꞌmáⁿ chuū ndísꞌtiī yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā nꞌgaiyáā chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿꞌe sa. Taachi saⁿꞌā ꞌlííⁿ sa canee sa tanꞌdúúcā ꞌaama mozo ni idiiⁿ sa chiiⁿ chi ngaⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌɛɛtinée yā ná vaacu sa. ꞌÁárá chí vɛɛ chi cuuvi yeⁿꞌe sa nducuéⁿꞌē. 2 Saⁿꞌā ꞌlííⁿ sa canee sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí diiⁿ cuidado yeⁿꞌē sa ní ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi yeⁿꞌē sa. ꞌTíícā canee sa ndii tiempo chi ngaⁿꞌā chiida sa ní vɛ́ɛ́ nduuyu yeⁿꞌē sa. Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ caꞌa yā nducuéⁿꞌē chi cuuvi yeⁿꞌē sa. 3 ꞌTiicá ntúūⁿ sꞌuuúⁿ Taachi nguɛ́ɛ́ deenu yú yeⁿꞌe Cristo, tuuꞌmí ní canee yú tanꞌdúúcā nꞌgaiyáā yú chí nguɛ́ɛ́ iincheenaaⁿ yú. Ní canee yú maaⁿ poder yeⁿꞌe ley yeⁿꞌe yú ní diiⁿ yú chi ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌe yú ndúúcū costumbre yeⁿꞌe yú. 4 Taachi snuūⁿ caꞌā nguuvi miiⁿ Ndyuūs dichóꞌo yā Daiya yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní chꞌiindiyáaⁿ yā yeⁿꞌē ꞌáámá nꞌdaataá chi yeⁿꞌē ndaata Israel, yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chí ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés. 5 Ní saⁿꞌā miiⁿ ní ndaā sa ní nadanguáⁿꞌai sa sꞌuuúⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi snée yú ndúúcū ley yeⁿꞌé Ndyuūs ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ gentiles ndúúcū costumbres yeⁿꞌé yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel, níícú nducyaaca yú cuuvi daiya sa sꞌuuúⁿ.6 Maaⁿ ní nducyaaca sꞌuuúⁿ ní daiya Ndyuūs sꞌuuúⁿ. Ní Ndyuūs dichoꞌó yā Espíritu yeⁿꞌē Daiya yā chi Cristo na staava yeⁿꞌe yú. Espíritu miiⁿ chííⁿ chí diiⁿ chi cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yú ꞌtíícā: Nꞌdiī Ndyuūs Chiidá. 7 Maaⁿ ní sꞌuuúⁿ nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā mozos sꞌuuúⁿ ti daiyá Dendyuūs sꞌuuúⁿ. Ní ndúúti chi daiyá yā sꞌuuúⁿ tuuꞌmí Ndyuūs caⁿꞌa yā caꞌa yā sꞌuuúⁿ chi cuuvi yeⁿꞌe yú tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa yā ti iꞌteenu yú Cristo.
Pablo idiíⁿ yā cuidado yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu Jesucristo
8 Vmnááⁿ vmnaaⁿ taachi nguɛɛ nꞌdiichí nī Ndyuūs, ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ caavā ídolos chi nguɛ́ɛ́ dendyuūs sꞌeeⁿ. 9 Maaⁿ ní chi nꞌdiichí nī Ndyuūs o más cā nꞌdaacā chi caaⁿꞌmáⁿ chi Ndyuūs chi nꞌdiichí yā ndisꞌtiī chi yeⁿꞌé yā taacā chi maaⁿ ní nguɛɛcúndii ntúuⁿ nī ní neⁿꞌé nī diíⁿ nī dendúꞌū cosas chi nguɛ́ɛ́ cuuvi nanguaⁿꞌai yú. Dɛ́ꞌɛ̄ cuuvi chi neⁿꞌé nī cunée nī tanꞌduucā ꞌáámá mozo yeⁿꞌē cosas chi ꞌtíícā. 10 Ndísꞌtiī ní diꞌviicú nī nguuvi sꞌeeⁿ, ndúúcū ꞌiiyū, ndúúcū tiempo, ndúúcū nduūyū ti neⁿꞌé nī caⁿꞌá nī favor yeⁿꞌé Ndyuūs. 11 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, ꞌvaꞌá yeⁿꞌe ndísꞌtiī ti nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ nduudu cuaacu chi ngaⁿꞌá nguaaⁿ ndísꞌtiī.
12 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé diꞌcuiitú nī chi diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi ꞌúú idiíⁿ, ní divíi nī yeⁿꞌe ley ti ꞌúú divií yeⁿꞌe ley miiⁿ ti neⁿꞌé diíⁿ tanꞌdúúcā ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ deenú nī ley. Taachí ngaⁿꞌá nduudu cuaacu nguaaⁿ ndísꞌtiī, ndísꞌtiī ní dinꞌdái nī nduucú. 13 Ndísꞌtiī deenu nī chi vmnááⁿ vmnaaⁿ chiꞌcueéⁿ ndísꞌtiī nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ní ngíítā ꞌúú. 14 Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ taanduvɛ́ɛ́ diíⁿ nī nduucú chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé nī ꞌúú cáávā caꞌai chi canuuⁿ ꞌúú chi idiíⁿ sufrir. Ní ꞌcuuⁿ nī ꞌúú ní staꞌa nī ꞌúú tanꞌdúúcā chi ꞌúú ꞌáámá ángel yeⁿꞌé Dendyuūs chi ndaā nanááⁿ ndísꞌtiī. Ní staꞌá nī ꞌúú tanꞌdúúcā chi ꞌúú ní Cristo ꞌúú. 15 ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chi maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ yeenú nī nduucú ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé nī ꞌúú? ꞌÚú ngaⁿꞌá nduudu cuaacu chi vmnááⁿ vmnaaⁿ neⁿꞌé nī ꞌúú ti nduuti chí cuuvi tunꞌdáa nī nduutinaáⁿ nī maáⁿ nī chi tée nī ꞌúú. 16 Maaⁿ ní ꞌáá enemigo yeⁿꞌé nī ꞌúú ti ngii chɛɛchí ndísꞌtiī nduudu cuaacu.
17 Vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaā nguaaⁿ ndísꞌtiī chi ngaⁿꞌá yā chi neⁿꞌé yā ndísꞌtiī naati nguɛɛ nꞌdaacā idiíⁿ yā. Neⁿꞌé yā chi ndaacadáámí ndísꞌtiī yeⁿꞌē nduudu cuaacu ní ꞌcaandiveéⁿ nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 18 Nꞌdáácā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā chi neⁿꞌe yā ndísꞌtiī nduuti chi diíⁿ yā chi nꞌdaacā ndúúcu nī. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā ꞌtúúcā nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ taachi ꞌúú caneé nguaaⁿ ndísꞌtiī. 19 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, ndísꞌtiī tanꞌdúúcā daiyá ꞌtíícā ndísꞌtiī. Ti taachi ngaⁿꞌá nduudu cuaacu nanááⁿ ndísꞌtiī, ꞌúú diíⁿ sufrir tanꞌdúúcā ꞌaama nꞌdaataa diiⁿ tá sufrir taachi chꞌiindiyaāⁿ dacuáꞌāa. ꞌTíícā idiíⁿ ndii tiempo chi iꞌtéénu nī Jesucristo ní yeⁿꞌé yā ndísꞌtiī. ꞌTíícā idiíⁿ sufrir taama vmnéⁿꞌēe ti neⁿꞌé chi ndísꞌtiī chꞌiⁿꞌí nī chi cuaacu nííⁿnyúⁿ iꞌtéénu nī Cristo. 20 Maaⁿ ní neⁿꞌé cuneé ndúúcū ndísꞌtiī ní cunneé ndísꞌtiī ti nguɛ́ɛ́ deenú táácā cuuvi diíⁿ nduucú ndísꞌtiī taachi yaⁿꞌáí caneé yeⁿꞌe nī.
ꞌÁámá ejemplo chi historia yeⁿꞌē nꞌdaataa Agar ndúúcū nꞌdaataa Sara
21 Ndísꞌtiī chi neⁿꞌé nī canée nī ndúúcū ley yeⁿꞌe Moisés, ꞌcuuvi nī ꞌúú: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ déénu nī chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ? 22 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi Abraham ní vɛ́ɛ́ ꞌuūvī daiya yā. ꞌAama daiya yā ní yeⁿꞌe táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiīyū. Ní táámá daiya yā ní yeⁿꞌē nꞌdaataa yeⁿꞌe yā chi nguɛ́ɛ́ criada. 23 Daiya yā chi yeⁿꞌe táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiiyū chꞌiindiyaāⁿ sa ti Abraham neⁿꞌe yā daiya yā. Naati táámá daiya táámá nꞌdaataá chi nꞌdaataá yeⁿꞌé yā, chꞌiindiyaāⁿ sa cucáávā compromiso chi diíⁿ Ndyuūs. Ni maaⁿ níícú chiī compromiso chí caⁿꞌa Ndyuūs chí caꞌa yā daiya Abraham. 24 Chuū ní ꞌáámá historia ní ꞌáámá comparación yeⁿꞌe táⁿꞌā criada miiⁿ ndúúcū táⁿꞌā chi nꞌdaataá yeⁿꞌe Abraham. Ndyuūs diíⁿ yā contratar cucáávā nduu ꞌuuvi cosas chi Ndyuūs cānee yiinú yā chi diiⁿ yā. Táⁿꞌā criada miiⁿ ní nguuvi tá Agar ní ꞌáámá seña tanꞌdúúcā chi Ndyuūs cānee yiinú yā ní caꞌa yā ley Moisés miiⁿ na ꞌcuɛɛti Sinaí. Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caneé yā maaⁿ poder yeⁿꞌe ley miiⁿ tanꞌdúúcā criada yeⁿꞌe ley ꞌtííca yā. Ní tanꞌdúúcā criada Agar ndúúcū daiyá yā canéé caadi ꞌiiyu, ꞌtííca yā. 25 Ndyuūs chꞌiⁿꞌí yā sꞌuuúⁿ chi Agar miiⁿ ní ꞌáámá seña tanꞌdúúcā chi ꞌcuɛɛti Sinaí na yáⁿꞌāa Arabia ꞌtííca yā. ꞌTiicá ntúūⁿ táámá seña tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi yeꞌe yáāⁿ Jerusalén ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ canée yā maaⁿ poder yeⁿꞌe ley yeⁿꞌe Moisés. Ní canée yā tanꞌdúúcā criados yeⁿꞌē ley miiⁿ. 26 Naati Ndyuūs chꞌiⁿꞌí yā sꞌuuúⁿ chi nꞌdaataá chi nguuvi Sara chi nguɛ́ɛ́ criada ní ꞌáámá seña tanꞌdúúcā chi yáāⁿ Jerusalén chí ngai chí canee na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ní yáāⁿ yeⁿꞌe nducyaaca yú chi iꞌteenu yú Jesucristo. 27 Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, ꞌtiicā:
Ndísꞌtiī nꞌdaata sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ chiīndī daiyá nī cuuvi yeenu taaví nī. Ní ꞌcuai nī ní caaⁿꞌmáⁿ nī ndúúcū vaadī yeenú ꞌaara chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ daiya nī. Ti ndísꞌtiī chi libre chi nguɛ́ɛ́ daiyá nī cuuvi más ca daiyá nī nguɛ́ɛ́ ti nꞌdaataá criada chi vɛ́ɛ́ daiyá yā yeⁿꞌe isaⁿꞌā yeⁿꞌé nī.
28 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, ꞌtíícā sꞌuuúⁿ tanꞌdúúcā daiya chi nguuvi Isaac chi yeⁿꞌē Abraham ndúúcū Sara ꞌtíícā sꞌuuúⁿ. Ní Ndyuūs tee yā compromiso sꞌuuúⁿ ti ꞌtiicā Ndyuūs ngaⁿꞌa yā chi caꞌa yā Abraham miiⁿ daiyá yā Isaac miiⁿ tí Isaac miiⁿ ní yeⁿꞌé compromiso, ꞌtíícā sꞌuuúⁿ. 29 ꞌTíícā tiempo chi ꞌāā chóꞌōo Ndyuūs idiíⁿ yā chi saⁿꞌā daiya criada chi daiya Abraham caati neⁿꞌe yā daiya yā, daiya criada miiⁿ canꞌdáa sa saⁿꞌā daiya Sara caati daiya Sara ndúúcū Abraham ní yeⁿꞌe compromiso chi diiⁿ Ndyuūs ndúúcū Abraham. ꞌTíícā maaⁿ ní, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cānee yā maaⁿ poder yeⁿꞌe ley yeⁿꞌe Moisés ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē Señor Jesucristo. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canꞌdáa yā sꞌuuúⁿ ní diíⁿ yā chi diiⁿ yú sufrir ti iꞌteenu yú Jesucristo. Ní canée yú ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs cáávā compromiso yeⁿꞌé yā. 30 Naati canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ ꞌtíícā: Cuaaⁿ chuvaꞌāī íꞌneēⁿ táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiiyū ndúúcū daiya tá ti nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi tuneeⁿ daiya táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiiyū yeⁿꞌē chi cuuvi yeⁿꞌe saⁿꞌā chi daiya táⁿꞌā Sara chi libre. 31 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, cáávā chuū sꞌuuúⁿ ní nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā chi daiya táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiiyū sꞌuuúⁿ, ti sꞌuuúⁿ tanꞌdúúcā chi daiya táⁿꞌā chi libre ꞌtíícā sꞌuuúⁿ.