¿ꞌÁá iꞌteenu yú ley miiⁿ o iꞌteenu yú Cristo?
3
Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galacia, dɛꞌɛ̄ chúúcā chɛɛchi tiíⁿ nī. ¿Dúꞌú chi ncheꞌei ndísꞌtiī chi maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu cuaacu? Ngaⁿꞌá nduudu cuaacu nanááⁿ ndísꞌtiī ní ndísꞌtiī déénu nī chi iiⁿꞌyāⁿ chiꞌneeⁿngaꞌá yā Jesucristo na cruz cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 2 Chuū neⁿꞌé chi ꞌcuuvi nī ꞌúú: ¿ꞌÁá staꞌá nī Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs cucáávā chi diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌé Moisés, o cucáávā chi nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ní iꞌtéénu nī? 3 ¿Dɛꞌɛ̄ chúúcā chɛɛchi tiíⁿ nī? ꞌĀā iꞌtéénu nī nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ni staꞌá nī Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Maaⁿ ní neⁿꞌé nī ndúúcū fuerzas yeⁿꞌe maáⁿ nī diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley caati Ndyuūs cuuvi nꞌdiichí yā chi nꞌdaacā idiíⁿ nī. 4 ꞌĀā chꞌeenu taaví nī chiī cucáávā chi iꞌtéénu nī Cristo. Maaⁿ ní chuū nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ ndísꞌtiī, nduuti chi nadacadaamí nī yeⁿꞌe yā. ꞌĀā deenú chi dichííꞌvɛ̄ ndísꞌtiī nduuti chi ꞌcuɛɛtinée nī ndúúcū Cristo. 5 Ndyuūs tee yā ndísꞌtiī Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ní diíⁿ yā vaadī nꞌgiinu nguaaⁿ ndísꞌtiī. ¿ꞌÁá diíⁿ Ndyuūs chuū caati ndísꞌtiī ꞌāā diíⁿ nī tanꞌduucā chi ngaⁿꞌa ley? Nguɛɛ ꞌtíícā. Ndyuūs diíⁿ yā vaadī nꞌgiinu nguaaⁿ ndísꞌtiī caati iꞌtéénu nī nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā.
6 Ndii cuááⁿ vmnaaⁿ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ngaⁿꞌa yeⁿꞌe Abraham chi ꞌāā nꞌdii. Abraham chiꞌtéénu yā Ndyuūs ní Ndyuūs diiⁿ cuenta yā chiꞌtéénu Abraham ní nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 7 Cáávā chuū deenu nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, cuaacu nííⁿnyúⁿ ní yeⁿꞌe ndaata Abraham, caati iꞌtéénu yā tanꞌdúúcā chiꞌtéénu Abraham miiⁿ. 8 Ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿꞌá yā nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ gentiles chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Abraham o Israel nduuti chi iꞌtéénu yā Ndyuūs. Chuū Ndyuūs ngaⁿꞌá yā ngii yā Abraham ndii tiempo chi ꞌāā chóꞌōo, vmnaaⁿ chi diíⁿ yā. ꞌTíícā ngaⁿꞌa Ndyuūs ndúúcū Abraham: ꞌÚú caaⁿꞌmáⁿ chi diꞌviicú ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nuuⁿmáⁿ íⁿꞌyeēⁿdī nduuti chi cuꞌtéénu yā ꞌúú tanꞌdúúcā chi díí iꞌtéénu di ꞌúú. 9 Tanꞌdúúcā Abraham chiꞌtéénu yā Ndyuūs ní Ndyuūs caꞌa yā Abraham vaadī nꞌdai yeⁿꞌé yā ní ꞌtiicá ntúūⁿ Ndyuūs caꞌa yā vaadī nꞌdai yeⁿꞌé yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌtéénu yā Ndyuūs.
10 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadacadíínuuⁿ yā na staava yeⁿꞌe yā chi Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ti diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanꞌdai yā ní cánéé yā condenado, ti mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ. Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtiicā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tanducuéⁿꞌē chi canéé nguūⁿ na ley yeⁿꞌe Moisés chii yā condenado. 11 Sꞌuuúⁿ ní deenu yú chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ caava chi diiⁿ yā chi ngaⁿꞌa ley ti ꞌtíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs: Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā ní caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 12 Ní ley yeⁿꞌe Moisés miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuꞌtéénu yā Jesucristo caati ꞌtíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Dendyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ ꞌcuɛɛtinée yā ndúúcū vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
13 Cucáávā ley miiⁿ deenu yú chi diiⁿ yú nuuⁿndi ní canee yú condenado. Ní nguɛ́ɛ́ canee yú condenado cáávā ley miiⁿ ti Jesucristo diíⁿ yā tanꞌdúúcā chí caneé yā condenado. Ní staꞌá yā lugar yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā ní canꞌdiīcú yā na cruz. ꞌTíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs: Condenado taanduvɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiī tí canꞌdiīcú yā na ꞌáámá yáⁿꞌá. 14 Chuū chí chiī. Maaⁿ níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ gentiles cuuvi diiⁿ yā recibir vaadī nꞌdai yeⁿꞌé Dendyuūs tanꞌdúúcā Ndyuūs caⁿꞌa yā ndúúcū Abraham, ni chi caꞌa yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ gentiles chi iꞌtéénu yā Jesucristo. ꞌÍícú sꞌuuúⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ gentiles chi iꞌteenu yú Jesucristo cutaꞌa yú Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Ley yeⁿꞌe Moisés ndúúcū compromiso chi Ndyuūs caꞌa yā
15 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, nꞌdiichí nī tanꞌdúúcā ꞌaama ejemplo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū tanꞌdúúcā chí idiiⁿ yā taachi vɛ́ɛ́ papel chí cuaacu yeⁿꞌē ꞌáámá compromiso yeⁿꞌé yā. Canee ngiinú yā ní dinguúⁿ yā ꞌaama papel chí cuaacu. Maaⁿ ní chi canéé nguūⁿ ní cuaacu chí mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ nadivíi yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ííntiinee ra yā chiiⁿ chi canéé nguūⁿ. 16 ꞌTiicá ntúūⁿ, Ndyuūs ndii vmnááⁿ vmnaaⁿ caꞌa yā promesa Abraham ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaata yeⁿꞌe yā chí cuchiī cuayiivi. Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā: Nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa yeⁿꞌē ndaata chi nꞌdeee nꞌdáí yeⁿꞌe Abraham tanꞌdúúcā chi ꞌyaaⁿ yā ti ngaⁿꞌa tanꞌdúúcā chi yeⁿꞌe ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Abraham ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí Jesucristo. 17 Chuū ngaⁿꞌá cuaacu yeⁿꞌe compromiso chi idiꞌcuaacú yā cáávā Cristo: Ndyuūs diíⁿ yā ꞌáámá compromiso ndúúcū Abraham chi canéé nguūⁿ. Choꞌōo cuūuⁿ ciento canee ndiicú ndííchí nduuyū ní Ndyuūs caꞌa yā ley Moisés. Ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuví divíī ꞌaama lado compromiso yeⁿꞌe Ndyuūs chi caꞌa yā vmnááⁿ vmnaaⁿ ní diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ compromiso yeⁿꞌé yā. 18 Ndúúti chi Ndyuūs tée yā chi cuuvi yeⁿꞌē yú cáávā chi diiⁿ yú tanꞌdúúcā chí ngaⁿꞌa ley miiⁿ tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ tée yā chi cuuvi yeⁿꞌē yú cáávā compromiso. Ndyuūs caꞌa yā Abraham chi cuuvi yeⁿꞌé yā cáávā compromiso chi diíⁿ yā ndúúcu yā.
19 ¿Dɛꞌɛ̄ dichííꞌvɛ̄ ley tuuꞌmi? Ndyuūs caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ley miiⁿ chi cuuvi deenu yú chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yú. Ní ley miiⁿ canee ndii tiempo chí ndaā Cristo Daiya Dendyuūs iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Cristo miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe compromiso chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā. Ndyuūs dichóꞌo yā ángeles chí caꞌa yā ley Moisés. Moisés miiⁿ ní saⁿꞌā chi canee naavtaⁿꞌā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū Ndyuūs. 20 Taachi Ndyuūs caꞌá yā compromiso ndúúcū Abraham, nguɛ́ɛ́ cānee ꞌaama saⁿꞌā naavtaⁿꞌā yeⁿꞌé yā ndúúcū Abraham, nguɛ́ɛ́ ti tanꞌdúúcā Moisés miiⁿ.
Yeⁿꞌe chi diiⁿ ley yeⁿꞌe Moisés
21 ¿ꞌÁá ley miiⁿ contra compromiso yeⁿꞌe Dendyuūs? Nguɛɛ ꞌtíícā. Nduuti chi Ndyuūs cuuvi caꞌa yā ꞌáámá ley chí cuuví caꞌa vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ vɛɛ nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ caavā ley miiⁿ. 22 Naati canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ti nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cumplir ley miiⁿ. Cáávā chuū canéé chí iꞌtéénu yú Jesucristo ní Ndyuūs cuuvi tée yā sꞌuuúⁿ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cucáávā compromiso miiⁿ.
23 Taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ndaā Jesucristo caavā chi cuuvi cuꞌtéénu yú Jesucristo, tuuꞌmi ní chꞌɛɛtinée yú maaⁿ poder yeⁿꞌe ley. ꞌTíícā chꞌɛɛtinée yú ndíí tiempo chi Ndyuūs dichóꞌo yā Jesucristo na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní ꞌíícú cuuvi cuꞌtéénu yú Jesucristo. 24 Ley miiⁿ canee tanꞌdúúcā criada yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ chí diiiⁿ cuidado sꞌuuúⁿ ndíí tiempo chi ndaā Cristo. Maaⁿ ní cucáávā chi iꞌtéénu yú Jesucristo tuuꞌmi ní Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe yú. 25 Ní taachi ndaā Jesucristo miiⁿ ní iꞌteenu yú ꞌyā, nguɛ́ɛ́ canee yú maaⁿ poder yeⁿꞌe ley miiⁿ chi ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ diiiⁿ cuidado sꞌuuúⁿ.
26 Maaⁿ ní nducyaaca yú ní daiya Dendyuūs sꞌuuúⁿ caavā chi iꞌteenu yú Jesucristo. 27 Caati nducyaaca yú chí chɛɛdínuūⁿnī ti iꞌteenu yú Jesucristo, sꞌuuúⁿ ní canee yú tanꞌdúúcā chi vɛ́ɛ́ vestido ngai yeⁿꞌē yú ní canee yú tanꞌdúúcā Jesucristo ti yeⁿꞌé yā sꞌuuúⁿ. ꞌTíícā sꞌuuúⁿ. 28 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ ndíí nduuti chi sꞌuuúⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel, o ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata griego, o criada chi yeⁿꞌē ꞌáámá patrón, o ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi libre yā, o saⁿꞌā o nꞌdaataá ti nducyaaca sꞌuuúⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌáámá sꞌuuúⁿ nūuⁿ cucáávā chi iꞌteenu yú Jesucristo ní yeⁿꞌé Cristo sꞌuuúⁿ. 29 Ndúúti chi sꞌuuúⁿ ní yeⁿꞌē Cristo sꞌuuúⁿ tuuꞌmi ní sꞌuuúⁿ ní yeⁿꞌe ndaata Abraham sꞌuuúⁿ, ní vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿꞌe yú yeⁿꞌē compromiso ti ꞌtíícā Ndyuūs caⁿꞌa yā ndúúcū Abraham chi tée yā sꞌuuúⁿ.