Pablo ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá chi apóstoles ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuaacu
11
Neⁿꞌé chi ndísꞌtiī cuchɛ́ɛ nī yeⁿꞌé ꞌaara chí nadacadiinúúⁿ nī yeⁿꞌé chi duuchi ngaⁿꞌá nduucú nī. 2 Caati ꞌúú ní neⁿꞌé ndísꞌtiī tanꞌduucā chi Ndyuūs neⁿꞌé yā ndísꞌtiī. Ní ꞌúú ngaⁿꞌá ngīi ndisꞌtiī chi yeⁿꞌe Jesucristo yeⁿꞌē yú chi ndísꞌtiī caⁿꞌá nī lado yeⁿꞌé Cristo. Ní neⁿꞌé chi ndísꞌtiī cunée nī nanááⁿ Ndyuūs. Ní tanꞌdúúcā ꞌáámá nꞌdaataá chí cuíínú chi caⁿꞌa ꞌcaandavaacu tá ndúúcū ꞌáámá saⁿꞌá nuūⁿ. ꞌTíícā ndísꞌtiī nanááⁿ Ndyuūs. 3 Ní ꞌúú ꞌvaꞌá cáávā ndisꞌtiī. Caati tanꞌdúúcā chí ꞌáámá cúú chinncheꞌéí tī táⁿꞌā Eva ndúúcū nduudu yaadi yeⁿꞌé tī chi nduudu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinuūⁿ, ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ canncheꞌéí yā ndísꞌtiī níícú divíi yā vaadi cadiinúuⁿ yeⁿꞌé nī ní nguɛ́ɛ́ dineⁿꞌé nī Jesucristo ndúúcū nuuⁿmaⁿ staava yeⁿꞌé nī. 4 Caati ndísꞌtiī caꞌá nī lugar ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu chí n̄ꞌdááⁿ yeⁿꞌe Jesucristo yeⁿꞌē yú nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā nduudu cuaacu chi caⁿꞌa ꞌnū nanááⁿ ndísꞌtiī. Ní ndísꞌtiī ní nꞌgiindiveéⁿ nī yeⁿꞌē taama espíritu chi n̄ꞌdááⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ nī yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs chi staꞌá nī yeⁿꞌe Ndyuūs taachi ngaⁿꞌa ꞌnū nduudu cuaacu nanááⁿ ndísꞌtiī. Ní chꞌiindivéeⁿ nī nduudu chi n̄ꞌdááⁿ chi ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe chí nadinguáⁿꞌai yā. Nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā nduudu cuaacu chi núsꞌuu caⁿꞌá ꞌnū nguaaⁿ ndísꞌtiī. Ní yeenú nī yeⁿꞌē chuū. 5 ꞌÚú nadacadiinúúⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌgɛɛtɛ ca tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā chi apóstoles naati nguɛɛ ꞌtíícā. N̄ꞌdááⁿ yā nduudu yeⁿꞌe Cristo ní ndísꞌtiī cuꞌteenú nī yeⁿꞌe yā. 6 ꞌÁárá chi nguɛɛ caⁿꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌe Cristo ndúúcū nduudu deenu ca, deenú ca yeⁿꞌē nduudu chi ngaⁿꞌá. ꞌTííca chꞌiⁿꞌí ꞌnū ndísꞌtiī yeⁿꞌē nducuéⁿꞌē ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ ꞌnū nguááⁿ ndisꞌtiī.7 O nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ chi ngaⁿꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌé Cristo nanááⁿ ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ nadííꞌvɛ nī ꞌúú caavā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. Nguɛ́ɛ́ nadicádiinúúⁿ yeⁿꞌē maáⁿ naati neⁿꞌé chi ndísꞌtiī cuuvi nꞌgɛɛtɛ́ nī. 8 ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ chitaꞌá tuumi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tanáⁿꞌā yaacū cucáávā chi cuuvi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Cristo nguaaⁿ ndísꞌtiī. 9 Ní neⁿꞌe chi caneé ndúúcū ndísꞌtiī ní vɛ́ɛ́ necesidades yeⁿꞌé tuuꞌmi ní hermanos yeⁿꞌe yú ndaá yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Macedonia ní tee yā ꞌúú chiiⁿ chi nguɛɛ vɛɛ yeⁿꞌé. ꞌTíícā nguɛ́ɛ́ diꞌvaachí mar ꞌáámá ndísꞌtiī caavā necesidades yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ ndaá diꞌvaachí ndísꞌtiī tiempo chi cuchiī. 10 Neené seguro chi nduudu cuaacu yeⁿꞌe Cristo canee nduucú. Ní ꞌíícú mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi diíⁿ yā chi nguɛɛ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nduudu cuaacu miiⁿ na núúⁿmáⁿ yáⁿꞌāa Acaya caati nguɛ́ɛ́ staꞌá tuumī cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. 11 ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā chi caaⁿꞌmáⁿ ꞌtúúcā? ¿ꞌÁá cáávā chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé ndísꞌtiī? Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Ndyuūs deenú yā chi neené neⁿꞌé ndísꞌtiī.
12 Ní ntiiⁿnyúⁿ chi diíⁿ canéé chí diíⁿ naati nguɛ́ɛ́ cutaꞌá tuuꞌmi yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. Ní ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe caaⁿꞌmáⁿ yā chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā chí dáámá ndúúcū ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ ꞌnū nguɛ́ɛ́ lugar chi cuuví caaⁿꞌmáⁿ yā chi ꞌtíícā ti staꞌá yā tuumi yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā. 13 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ apóstoles yeⁿꞌe Cristo ti apóstoles chi falso yā. Ní nginncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi maáⁿ yā apóstoles yeⁿꞌe Jesucristo chi candɛɛ́ yā nduudu yeⁿꞌé Cristo. 14 Ní nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ yú yeⁿꞌē chi vɛɛ ca apóstoles chi falso yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Maaⁿ yááⁿnꞌguiinūuⁿ mííⁿ ní diiⁿ sa chi maāⁿ sa ní tanꞌdúúcā ꞌáámá ángel yeⁿꞌe Ndyuūs. ꞌTíícā diiⁿ sa. 15 Cáávā chuū ní nguɛ́ɛ́ cosa chi chꞌɛɛtɛ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ tanꞌdúúcā chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs. Taachí ꞌcuiinu iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcuū caⁿꞌá yā cutaꞌa yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā.
Pablo nééné chꞌeenú yā chii cáávā chi apóstol yeⁿꞌe Jesucristo
16 Maaⁿ ní taama vmnéⁿꞌēe neⁿꞌé caaⁿꞌmáⁿ ndúúcū ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ nī chi ꞌúú ngaⁿꞌá tanꞌdúúcā chi ꞌaama chi loco yā, ti ngaⁿꞌá chi chꞌɛɛtɛ́ maáⁿ. Ní ꞌaara chi nadacadíínuuⁿ nī yeⁿꞌé ꞌtíícā, ¿ꞌáá ꞌtíícā ꞌcaandiveéⁿ nī yeⁿꞌé? 17 ꞌÚú nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá chuū chi Señor Jesucristo yeⁿꞌe yú yaaꞌví yā ꞌúú chi caⁿꞌá ꞌtíícā. Caati caⁿꞌá tanꞌdúúcā ꞌaama chi loco ꞌtíícā caⁿꞌá. Ní ꞌíícú māaⁿ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ chi dichꞌɛɛtɛ́ ꞌúú. 18 Ní nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē maáⁿ yā chi chꞌɛɛtɛ yā cucáávā chiiⁿ chi diíⁿ yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní maaⁿ ní ꞌúú ntúūⁿ ngaⁿꞌá chi ꞌúú ní chꞌɛɛtɛ́ maáⁿ. 19 Ní ndísꞌtiī ní nadacadíínuuⁿ nī chi deenu cá nī ní chichɛɛ́ nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā chi maáⁿ yā chꞌɛɛtɛ́ yā tanꞌdúúcā chi loco yā, ní yeenú yā. 20 Ní chichɛɛ́ nī yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌiindiveéⁿ nī yeⁿꞌe yā ní diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā chi a fuerza diíⁿ nī. Ní tanꞌdúúcā chi sꞌneéⁿ yā ꞌáámá trampa ꞌtííca diíⁿ yā ndúúcū ndísꞌtiī. Ní nꞌdiichí yā ndísꞌtiī tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ ꞌtíícā ndísꞌtiī. Ni caaⁿꞌmáⁿ yā chi chꞌɛɛtɛ maáⁿ yā. Ní chꞌeⁿꞌé yā naaⁿ nī. Ní cuchɛ́ɛ nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē. 21 Núsꞌuu nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ ꞌnū ndúúcu nī ꞌtíícā ꞌaara chi nadacadiinúúⁿ nī chi nꞌdaacā diíⁿ yā ndúúcu nī ꞌtíícā. Maaⁿ ní ꞌáárá chí ꞌcuinaáⁿ yeⁿꞌē chi caaⁿꞌmáⁿ, ꞌtíícā caaⁿꞌmáⁿ. Núsꞌuu diíⁿ ꞌnū chi duūva ꞌnū ní ꞌiicu cuuvi diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé ꞌnū. Maaⁿ ní caaⁿꞌmáⁿ tanꞌdúúcā chi loco ꞌúú. Ní ꞌúú ní caaⁿꞌmáⁿ chi chꞌɛɛtɛ maáⁿ yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ chí diíⁿ tanꞌdúúcā chi tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌa yā chi chꞌɛɛtɛ́ yā maáⁿ yā cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā. 22 ¿ꞌÁá ꞌiiⁿꞌyāⁿ hebreos ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ? ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú. ¿ꞌÁá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel? ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú. ¿ꞌÁá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe ndaataá Abraham? ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú. 23 ¿ꞌÁá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe Cristo? Deenú chi caaⁿꞌmáⁿ tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi loco yā taachi caaⁿꞌmáⁿ ꞌtiicā. ꞌÚú idiíⁿ más ca ntiiⁿnyúⁿ yeⁿꞌe Cristo nguɛ́ɛ́ ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní canéé taavi yaātū na cuerpo yeⁿꞌé chi chꞌeⁿꞌé yā ꞌúú. Neené nꞌdeee cuuví cheⁿꞌé vácūū. Ní neené nꞌdeee cuūví chí ꞌāā cháā ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú. 24 Ní choꞌó nyuⁿꞌu cuuvi chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chꞌeⁿꞌé yā ndiicu ndíítiiⁿꞌnyuⁿ cuūuⁿ vuelta ꞌúú ndúúcū cuarta. 25 Ní choꞌó ꞌiīnū tiempo chi chꞌeⁿꞌé yā ꞌuu ndúúcū nduucu. Ní ꞌáámá cuuvi nūuⁿ chíítuú yā ꞌúú. Ní choꞌó ꞌiinū cuuvi chi chɛɛchi barco naachi cueⁿꞌé na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ni ꞌáámá vmnéⁿꞌēe cánéé nguaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā núúⁿmáⁿ yaaⁿ núúⁿmáⁿ nguuvi. 26 Nꞌdeee nꞌdáí cuūví cachiīcá ní nꞌdiichi peligros yeⁿꞌé, peligros yeⁿꞌe yíícú, ndúúcū peligros cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí duucu yā, ndúúcū peligros nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ yeⁿꞌé ní yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe táámá yáāⁿ, ndúúcū peligros taachi cánéé ná yáāⁿ nꞌgɛɛtɛ, ní taachi caneé na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní taachí cachiicá na barco vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ní chóꞌoo peligros yeⁿꞌé taachi canéé nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa yā chi hermanos yeⁿꞌe ꞌnū ní nguɛ́ɛ́ ꞌtííca yā. 27 ꞌÚú diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ chi nééné díítūu ndúúcū vaadī ꞌcaaꞌva ní chicuūnū ꞌúú. Ní nꞌdeee taaví nguiīnū nguɛ́ɛ́ chiī cyaadú, ní choꞌōo nꞌdeee taaví cuuvi chi chꞌeenú chiī ti ꞌāā ntɛ́ɛ́ cheꞌé ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ chiꞌí nuūⁿnīⁿ va. Ní ꞌāā ꞌiichɛ yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ catecaí.
28 Ní ꞌāā viꞌí cā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chuū chi chóꞌōo na cuerpo yeⁿꞌé, vɛɛ más cā denduꞌū ti nguuvi nguuvi candɛɛ́ cuidado yeⁿꞌé nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducyáácá yaācū. 29 Ní nduuti chí ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ duūvá yā ní ꞌúú ntúūⁿ diíⁿ tanꞌdúúcā chi duūva ꞌúú. Ni nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā chi taama ꞌiiⁿꞌyāⁿ dinuuⁿndí yā, ꞌúú ntúūⁿ nꞌgeenú ngii ní ꞌcuináaⁿ ꞌúú, ní nduuvi taáⁿ. 30 Maaⁿ ní nduuti chi canéé chi dichꞌɛɛtɛ́ yeⁿꞌē maáⁿ, tuuꞌmí dichꞌɛɛtɛ́ yeⁿꞌē maáⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi chóꞌōo yeⁿꞌé níícu ꞌcuuⁿꞌmíⁿ ti duūva ꞌúú. 31 Dendyuūs chi Chiidá Señor Jesucristo yeⁿꞌē yú ní nꞌdai taavi cá yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Ndyuūs ní deenú yā chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá nduudu yaadi. 32 Chóꞌōo chi taachí caneé na yáāⁿ Damasco chi gobernador chi maaⁿ poder yeⁿꞌe rey Aretas, gobernador miiⁿ sꞌneeⁿ yā soldados na cheendi vaꞌaī sꞌeeⁿ chi nꞌgɛɛtɛ yeⁿꞌē yáāⁿ Damasco miiⁿ caati neⁿꞌe sa cutaꞌa sa ꞌúú ní candɛɛ sa ꞌúú chi preso ꞌúú. 33 Naati hermanos yeⁿꞌē yú sꞌnuúⁿ yā ꞌúú chɛɛti ꞌáámá ꞌcuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ chꞌɛɛtɛ ní dicuaꞌáí yā ꞌúú na ꞌáámá ventana yeⁿꞌe nchɛɛ̄tī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní ꞌtíícā caꞌáí na taꞌa soldado sꞌeeⁿ caati yáāⁿ miiⁿ ní nuuⁿmaⁿ ndiivi canéé nchɛɛ̄tī chí yaacū tanꞌdúúcā coral.