Jesucristo ꞌāā nnduuchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā
15
Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, maaⁿ ní chuū ngaⁿꞌa cuaācú ngií ndísꞌtiī nduudu yeⁿꞌe evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌē Jesucristo. Chííⁿ ꞌāā ngaⁿꞌá, ní ngiꞌcueéⁿ ndísꞌtiī. Ní ndísꞌtiī ní nꞌgiindiveéⁿ nī ní sꞌtéénu nī. Ní ꞌaama canee nꞌdaacá nī ná nduudu ꞌcūū. 2 Cáávā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Dendyuūs ndísꞌtiī ní nnguáⁿꞌai nī yeⁿꞌé nuuⁿndi yeⁿꞌé nī nduuti chi ꞌáámá cānee na staava yeⁿꞌé nī chííⁿ chi caꞌcueéⁿ ndísꞌtiī. Nduuti chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ iꞌteenú nī nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ nduudu miiⁿ cáávā ndísꞌtiī.
3 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ní chiꞌcueéⁿ ndísꞌtiī chɛɛ chi más ca importante tanꞌdúúcā chi Cristo chiꞌcueéⁿ yā ꞌúú. Chuū chiiⁿ chi Cristo ní chꞌīi yā cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌē yú tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs. 4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ ní chꞌiichi yā Cristo ní choꞌōo ndii ꞌíínú nguuvi ní Dendyuūs nadinꞌduuchí yā Cristo yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Dendyuūs. 5 Cuayiivi chi Cristo nduuchi yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā saⁿꞌā Pedro nꞌdiichi sá Cristo. Cuayiivi chi choꞌōo chuū ní ndichuuvi apóstoles nꞌdiichí yā Cristo. 6 Cuayiivi miiⁿ ní ꞌáámá tiempo nūuⁿ nyuⁿꞌu ciento hermanos nduuvidaamá yā ní nꞌdiichí yā Cristo chi ꞌāā nduuchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Nꞌdeee cá yā yeⁿꞌe nyuⁿꞌu ciento hermanos snduuchí yā ndíí maaⁿ, naati duuꞌví yā nꞌdīi yā. 7 Cuayiivi miiⁿ ní Jacobo, apóstol chi ndɛɛ̄ nduudu yeⁿꞌé Dendyuūs nꞌdiichi ntúuⁿ yā Cristo. Ní cuayiivi ní nducyaaca apóstoles nꞌdiichí yā Cristo.
8 Choꞌōo ꞌyááⁿ nꞌdai nguuvi ni ꞌúú, Pablo, nꞌdiichi ntuúⁿ Cristo, ꞌáárá chí ꞌúú nguɛ́ɛ́ intiinaáⁿ Cristo taachi cánéé yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 9 ꞌÚú, Pablo, nacadiinúúⁿ chi ꞌúú nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ꞌúú, tanꞌdúúcā yeⁿꞌe tanáⁿꞌā apóstoles chi candɛɛ́ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ canéé chi cuuví apóstol ti vmnááⁿ vmnaaⁿ canꞌdaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaācū yeⁿꞌé Dendyuūs, ti neⁿꞌé chi ꞌiiⁿntyéⁿꞌē caꞌá yā orden chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi naⁿꞌá yā yaacū yeⁿꞌé Ndyuūs. 10 Maaⁿ ní ꞌúú ꞌaama apóstol ꞌúú ti Ndyuūs diíⁿ yā nꞌdaacā nꞌdai nduucú. Caati Ndyuūs diíⁿ yā nꞌdaacā nꞌdai nduucú maaⁿ ní ꞌúú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā. Ní chííⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā nduucú dichiíꞌvɛ̄. Nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ ꞌúú chi diiⁿ ca ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā ti Ndyuūs. Ndyuūs chi diíⁿ yā nꞌdaacā nꞌdai nduucú ní canée yā nduucú ní nginnee yā ꞌúú. 11 Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ ndii nduuti chi ꞌúú o náⁿꞌa yā chi candɛɛ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, tí núsꞌūū ngaⁿꞌa ꞌnū nduudu miiⁿ. Ní ndísꞌtiī ní iꞌtéénu nī nduudu miiⁿ.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌá yā nnduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā
12 Ndísꞌtiī ní iꞌtéénu nī chí ngaⁿꞌa ꞌnū chi Cristo nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. ¿Táácā cuuvi chí ngaⁿꞌá nī chi nguɛ́ɛ́ nnduuchí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā? 13 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā Cristo ntúūⁿ ní nguɛ́ɛ́ ꞌāā nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní cuerpo yeⁿꞌe Cristo canee na yáinyāⁿ ndíí maaⁿ. 14 Ndúúti chi Cristo nguɛ́ɛ́ ꞌāā nduuchí yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā tuuꞌmi ní nduudu chi ngaⁿꞌá ꞌnū nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄. ꞌTiicá ntúūⁿ nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ chiiⁿ chi iꞌtéénu ꞌnū yeⁿꞌe Cristo. 15 ꞌTiicá ntuūⁿ chiiⁿ chi ngaⁿꞌá ꞌnū chi nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs, tuuꞌmi ní nduudu yaadi nduuti chi nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Naati ngaⁿꞌa cuaacú ꞌnū chi Ndyuūs diíⁿ yā chi ꞌāā nduuchi Cristo yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchí tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā ꞌtiicá ntuūⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌāā nduuchí Ndyuūs Cristo yeⁿꞌē nguaaⁿ tinaⁿꞌā. 16 Ndúúti chi tanáⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nnduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, ꞌtiica ntúūⁿ, Cristo nguɛ́ɛ́ ꞌāā nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 17 Nduuti chi Cristo nguɛ́ɛ́ ꞌāā nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ chi iꞌtéénu yú Ndyuūs. Ní sꞌuuúⁿ canee yú condenado ndúúcū nuūⁿndī yeⁿꞌē yú. 18 Nduuti chi ꞌtíícā, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā iꞌtéénu yā Cristo, ní maaⁿ ní ꞌāā nꞌdīi yā, ꞌāā chindái yā ndúúcū nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 19 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nduuchi Cristo yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā tuuꞌmi ní sꞌuuúⁿ chi iꞌteenu yú Cristo, núúⁿmáⁿ neⁿꞌe chi snée yú na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū neené ndaachi yíínu yú nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
20 Naati cuaacu chi Cristo miiⁿ ꞌāā nduuchi yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní Cristo miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ chi nduuchí yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌa yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí. 21 Ti cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌa Adán, canéé chi nducyaaca yú ꞌcuūvi yú. Ní cáávā chi diiⁿ ꞌaama saⁿꞌā Cristo mííⁿ, canéé chí nduuchi yú yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 22 Sꞌuuúⁿ ní yeⁿꞌe Adán chi diiⁿ nuuⁿndi sa. Sꞌuuúⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ nuuⁿndi sꞌuuúⁿ. Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ diiⁿ nuuⁿndí yā tuuꞌmi canee chi ꞌcuūvi yā. Sꞌuuúⁿ ní yeⁿꞌe Cristo sꞌuuúⁿ ní ꞌcuɛɛti nduuchí yú. 23 Ti ꞌáámá ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌá yā nnduuchi yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā tanꞌdúúcā chi itunééⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Cristo ꞌāā nduuchí yā vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní cuayiivi taachi ndaá Cristo na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū taama vmnéⁿꞌēe, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí chi yeⁿꞌe Cristo, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌá yā nnduuchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 24 Tuuꞌmi ní ndaā nguuvi chi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū cuayiivi taachi chóꞌōo tanducuéⁿꞌē chi Dendyuūs Chiida yú neⁿꞌé yā chi chóꞌōo. Ní Cristo caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí tiīiⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū poder yeⁿꞌē. Tuuꞌmi ní Cristo ncaꞌá yā Chiidá yā tanducuéⁿꞌē chi yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 25 Ti maaⁿ ní Cristo miiⁿ canée yā tanꞌdúúcā ꞌáámá Rey. Ní taachi chí cuchɛ́ɛ yā yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē enemigo yeⁿꞌe yā, tuuꞌmi ní enemigos yeⁿꞌé yā canéé yā tanꞌdúúcā chi canéé yā mááⁿ caꞌa Cristo; 26 tuuꞌmi ní chi ꞌcuiinu enemigo yeⁿꞌe Cristo chi vaadī nꞌgii. Ní Cristo chichɛɛ yā yeⁿꞌē. 27 Dendyuūs ꞌāā caꞌa yā nducuéⁿꞌē denduꞌu na taꞌā Cristo ní Cristo ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē. Ní nducuéⁿꞌē canee tanꞌdúúcā chi canee maaⁿ caꞌa Cristo. Cristo miiⁿ nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē Chiidá yā naati Chiidá yā ꞌāā caꞌa yā Cristo tanducuéⁿꞌē. 28 Taachí Cristo chɛɛ́ yā yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē, tuuꞌmi ní Cristo, chi daiya Dendyuūs, caꞌa yā nducuéⁿꞌē na caꞌa Dendyuūs chi Chiidá yā. Ní Cristo miiⁿ maáⁿ yā caneé yā maaⁿ poder yeⁿꞌē Chiidá yā.
29 ¿Dɛꞌɛ rā tuuꞌmi? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā, ¿dɛꞌɛ̄ cúúví chi diíⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndɛ́ɛ̄dínuūⁿniⁿ yā cáávā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nꞌdiī? ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā idiíⁿ yā ꞌtíícā? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdiī caⁿꞌá yā nduuchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā.
30 ꞌTiicá denduꞌū. ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ꞌúú cuneé ndúúcū cáándá chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú ndii hora miiⁿ? 31 Cuáácú chi nguuvi nguuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú cucáávā chi iꞌteenú Cristo. Cuáácú chi yeenú, ti cáávā Señor Jesucristo chi Señor yeⁿꞌe yú ndísꞌtiī iꞌtéénu nī Jesucristo ti ꞌúú ngaⁿꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌe Jesucristo nanááⁿ ndisꞌtiī. 32 ¿Dɛꞌɛ̄ chi cuuvi yeⁿꞌé chi cuchɛɛ́ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ Efeso chi diíⁿ yā nduucú tanꞌdúúcā ꞌiiti taaⁿ nduuti chi nguɛ́ɛ́ nduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā? Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa yú ꞌtiicā: Cheꞌe yú vaa, cuꞌu yú vaa, ti cavyaaⁿ ní ꞌcuūvī yú.
33 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ canncheꞌéí yā ndísꞌtiī. Nduuti chi caⁿꞌá nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ yā tuuꞌmi ndísꞌtiī cuuví diíⁿ nī tanꞌdúúcā chí idiiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi diíⁿ nī ꞌtííca. 34 Nadacadíínuuⁿ nī chɛɛ chi diíⁿ nī. Ní diíⁿ nī cosa chi nꞌdaacā. Ní nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī. Tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ deenú yā yeⁿꞌe Dendyuūs. Chuū ní ngaⁿꞌá yeⁿꞌe ndísꞌtiī ní cuuví ꞌcuináaⁿ nī.
Yeⁿꞌe tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌá yā nnduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā
35 Nduuꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā chuu. ¿Táácā chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā tináⁿꞌā chi nnduuchí yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā? Ní vɛɛ cuerpo ngai yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, ¿táácā canéé? 36 Ndísꞌtiī chi ngaⁿꞌa nī ꞌtúúcā nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ nī yeⁿꞌe chí ngaⁿꞌa nī. Ndísꞌtiī chi ngiīnu nī ndaata deenú nī chi ndaata miiⁿ canéé chí nꞌdii vmnááⁿ vmnaaⁿ chi dichííꞌvɛ̄ ní ndɛɛ̄ nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. 37 Ndaata miiⁿ chi ndísꞌtiī ngiīnu nī. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā ꞌáámá planta chi cuchiī, nduuti chi trigo, o nduuti chi niīⁿnuⁿ, o dɛꞌɛ̄ vɛɛ ndaata chi vɛ́ɛ́? 38 Dendyuūs diíⁿ yā chi ꞌcuiita caꞌáámá caꞌáámá ndaata miiⁿ tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe yā, ni ꞌāā viꞌi cā caꞌáámá caꞌáámá yaata naaⁿ yeⁿꞌē ndaata miiⁿ. 39 ꞌTíícá ntúūⁿ na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Nguɛɛ dáámá cuerpo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌĀā viꞌí caā cuerpo yeⁿꞌe ꞌiiti, ꞌāā viꞌí caā cuerpo yeⁿꞌē ꞌyáádá, ní ꞌāā viꞌí caā cuerpo yeⁿꞌē ꞌyáacā. 40 Vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿꞌe cosa sꞌeeⁿ chi vɛ́ɛ́ nanguuvi. Ní vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canéé na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní cuerpo yeⁿꞌe cosa chi vɛ́ɛ́ nanguuvi ní dɛɛvɛ. Ní ꞌaa viꞌí caā cuerpo chi ndɛɛvɛ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 41 ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌyáⁿꞌā, ní ꞌiīyū, ní ꞌiīⁿnyúⁿ, ni nducyaaca ní dɛɛvɛɛ cá ní ꞌāā viꞌí caā. Nguaaⁿ ꞌííⁿnyuⁿ sꞌeeⁿ chi dɛɛvɛɛ́, nguɛɛ dáámá tí ꞌāā viꞌí caā. 42 ꞌTiicá ntúūⁿ cuerpo yeⁿꞌē yú, chꞌiī yú ní choō cuerpo yeⁿꞌē yú, naati taachi nnduuchi yú yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā, ꞌāā ntɛ́ɛ́ nuuⁿndi yú. 43 Maaⁿ ní idinuuⁿndi yú ni ꞌcuináaⁿ yú cáávā cuerpo yeⁿꞌe yú. Naati taachi nnduuchi yú yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, tuuꞌmi ní cuerpo yeⁿꞌē yú ní dɛɛvɛ, ní nꞌdaacā canéé. 44 Maaⁿ ní cuerpo yeⁿꞌē yú ní yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ni ꞌcuūvi yú. Ní taachi nnduuchi yú yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, tuuꞌmi ní cuerpo yeⁿꞌe yú ní yeⁿꞌe espíritu. Nduuti chi vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿꞌē yú chi yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, tuuꞌmi ni vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿꞌē yú chi yeⁿꞌe espíritu.
45 Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿꞌé Dendyuūs ꞌtíícā: Dendyuūs dinꞌdái yā cuerpo yeⁿꞌe saⁿꞌā Adán chi sáⁿꞌā chí cunduuchi sá vmnááⁿ vmnaaⁿ. Naati táámá Adán chí cuayiivi ní nguuvi yā Jesucristo. Ní Jesucristo miiⁿ ní yeⁿꞌē vida chi espíritu chi canduuchi. Ní Jesucristo caꞌá yā vida ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi vida chi yeⁿꞌe espíritu. 46 Nadacadíínuuⁿ nī yeⁿꞌe chuū. Vmnááⁿ vmnaaⁿ vɛ́ɛ́ cuerpo tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ, ní cuayiivi vɛ́ɛ́ cuerpo chi yeⁿꞌē espíritu. 47 Dendyuūs dinꞌdái yā Adán chi saⁿꞌa vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe yaⁿꞌá ꞌcúū. Naati saⁿꞌā cuayiivi miiⁿ chiīcā sa ná vaꞌai chɛɛti nguuvi ní saⁿꞌā miiⁿ chí Jesucristo. 48 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū canéé ndúúcū cuerpo tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe Cristo cuuvi canéé ndúúcū cuerpo tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe Jesucristo chi yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi. 49 Maaⁿ ní cuerpo yeⁿꞌe yú tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Cuayiivi ní ndaāca yú ꞌáámá cuerpo yeⁿꞌē yú tanꞌdúúcā chi vɛ́ɛ́ na vaꞌai chɛɛti nguuvi.
50 Maaⁿ ní chuū ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé: Ndúúcū cuerpo yeⁿꞌē yú ndúúcū yuūtɛ̄ yeⁿꞌē ndúúcū yuūuⁿ yeⁿꞌē nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yú na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ndíí nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ ꞌáámá cuaaⁿ dendúꞌū chí nchoo ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ nngoō. 51 Cuinꞌdiichí nī. ꞌÚú ní ngaⁿꞌá nꞌgiⁿꞌí ndísꞌtiī yeⁿꞌē ꞌáámá cosa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ deenu yā. Nguɛ́ɛ́ nducyaaca yú ꞌcuūvi yú. Naati Ndyuūs tée yā nducyaaca sꞌuuúⁿ ꞌáámá cuerpo chí ngai tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌé yā chi yeⁿꞌē espíritu. 52 Ní ꞌáámá tiempo ꞌlííⁿ ꞌlííⁿ nūuⁿ tanꞌdúúcā chi ꞌáámá ingaaⁿ ꞌáámá inꞌgaadi nduutinaaⁿ yú, mááⁿ nꞌchɛɛtɛ́ nūuⁿ, ní n̄ꞌdaaⁿ cuerpo yeⁿꞌē yú, taachi ꞌcuɛɛcú trompeta chí ndii na ꞌcuiinu. Ní taachi ꞌcuɛɛcu trompeta miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Señor Jesucristo chi maaⁿ ní ꞌāā tináⁿꞌā ní nducuéeⁿ yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā ndúúcū cuerpo ngai yeⁿꞌé yā chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ choo. Ní ꞌtiicá ntúūⁿ. Sꞌuuúⁿ chi iꞌteenu yú Jesucristo ní canduuchi yú, ní n̄ꞌdaaⁿ cuerpo yeⁿꞌe yú. 53 Cuerpo yeⁿꞌe yú chí ngoō. Ní Ndyuūs canéé chí n̄ꞌdaáⁿ yā cuerpo yeⁿꞌē yú ní tée yā sꞌuuúⁿ táámá cuerpo chí nguɛ́ɛ́ nchoo. Cuerpo yeⁿꞌē yú chí nꞌgīī, Ndyuūs canéé chí tée yā sꞌuuúⁿ táámá cuerpo chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ ndaa nguuvi chi ꞌcuūvī. 54 Taachí cuerpo yeⁿꞌē yú chí nꞌgīī ní ngoo, ꞌāā n̄ꞌdaaⁿ cuerpo yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ cuuvi nꞌgīī ndíí nguɛ́ɛ́ cuuvi chōō. Tuuꞌmi cuuvi cuaacu chi canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā: Vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ miiⁿ ní chichɛɛ́ yeⁿꞌē vaadī nꞌgii miīⁿ ti ꞌāā ntɛ́ɛ́ chꞌiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 55 Vaadī nꞌgii ni ꞌāā chóꞌōo. ¿Táácā cuuvi cuchɛ́ɛ́ vaadī nꞌgíí yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuví ꞌcuūví yā? ¿Táácā cuuví diiⁿ vaadī nꞌgii miiⁿ tanꞌdúúcā chi ꞌáámá ꞌiiti chí ngaꞌa tī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nꞌgii yā? Nguɛ́ɛ́ cuuvi. 56 Nuuⁿndi miiⁿ chi diiⁿ yú, chííⁿ chi tee lugar vaadī nꞌgii, ní nꞌgīi yú. Ní vaadī nꞌgii miiⁿ diiⁿ tanꞌdúúcā chí ngaꞌa tī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nꞌgīi yā. Ley miiⁿ chííⁿ chi diiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ deenu yā chí vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā. 57 Ncaꞌa yú gracias Ndyuūs, ti nginneé yā sꞌuuúⁿ chi ichɛɛ yú yeⁿꞌe nducuéⁿꞌe chi yeⁿꞌē yááⁿnꞌguiinūuⁿ cáávā Señor Jesucristo yeⁿꞌē yú. 58 Cáávā chuū ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé chi neⁿꞌe taaví, ꞌcuɛɛtinééⁿ nꞌdaaca nī ndúúcū chiiⁿ chi iꞌtéénu nī. Ní nguɛ́ɛ́ n̄ꞌdaaⁿ chííⁿ chi iꞌtéénu nī. Ní cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe Señor Jesucristo yeⁿꞌē yú. Ní deenú nī chí ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ ní vɛ́ɛ́ chiiꞌvɛ̄.