Pablo caꞌá yā consejo chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ canee chi iꞌteenú yā ídolos
10
Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, neⁿꞌé chi ndísꞌtiī nanꞌgáácú nī yeⁿꞌe tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. ꞌIiⁿꞌyāⁿ hebreos diíⁿ yā seguir ꞌáámá meēeⁿ chi ngíícá nanguuvi. Ndyuūs dichoꞌó yā méeéⁿ miiⁿ. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdiichí yā tií cueⁿꞌē méeéⁿ miiⁿ. Ní ngíícá yā ní choꞌó yā naavtaⁿꞌā yíícú chí nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā chi nguuvi Roja naachí Ndyuūs diíⁿ yā chí nduūvī cuuⁿmáⁿ ꞌáámá yáanūu yeⁿꞌē caavá yā. 2 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cueⁿꞌé yā ndúúcū Moisés. Ní meēéⁿ miiⁿ chꞌiⁿꞌī yúúní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní choꞌó yā naavtaⁿꞌā nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ndúúcū Moisés miiⁿ. Chuū ní tanꞌdúúcā chi Ndyuūs chɛɛdínuūⁿniⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū Moisés miiⁿ. 3 Nducyáácá yā cheꞌé yā pan chi Ndyuūs dichoꞌo. Ní pan miiⁿ chí chiīcā ndii nanguuvi. 4 Ndyuūs caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nuūⁿnīⁿ chi canꞌdaā na tuūu, ní nducyáácá yā chiꞌi yā nuuⁿnīⁿ miiⁿ. Ní tuūu miiⁿ ní tanꞌdúúcā chi Cristo miiⁿ, ꞌtíícā. Espíritu yeⁿꞌé Cristo cueⁿꞌē ndúúcu yā naachí cueⁿꞌe yā. 5 Ndyuūs nguɛ́ɛ́ canee yiinú yā tanꞌdúúcā chi idiiⁿ nꞌdeēe nꞌdaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌīi yā cuaaⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ.6 Dendúꞌū chuū chi chóꞌōo ní ꞌíícú nꞌdiichi yú, ꞌíícú sꞌuūúⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yú yeⁿꞌe dendúꞌū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí idinéⁿꞌe yā. 7 Cáávā chuū nguɛ́ɛ́ idiiⁿ yú ꞌviicu cáávā ídolos, tanꞌdúúcā chi idiiⁿ tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā ꞌviicu cáávā ídolos, ní chꞌɛɛtɛ́ yā, ní cheꞌe yā, ní chiꞌí yā ní chꞌiinu chuū, ní nacueeⁿ yā, ní ndeꞌei yā. Cuayiivi ní saⁿꞌa sꞌeeⁿ nꞌdiichí yā nꞌdaataa sꞌeeⁿ ní dinuuⁿndí yā. 8 Nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi yú ꞌáámá sáⁿꞌā o ꞌaama nꞌdaataá taachí ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcaandavaacu yú ndúúcu yā, tanꞌdúúcā chi idiīiⁿ tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní cáávā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā, na ꞌáámá nguuvi nūuⁿ nꞌdiicu ꞌíínú mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌīi yā ná yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 9 Nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú chí tuuꞌvī yú Ndyuūs, ti neⁿꞌe yú nꞌdiichí yú nduutī chi Ndyuūs diíⁿ yā castigar sꞌuūúⁿ tanꞌdúúcā chi Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcū tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní Ndyuūs dichóꞌo yā cúú taaⁿ chí cheꞌé tī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌīi yā. 10 Ní nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ taaⁿ yú yeⁿꞌe Ndyuūs tanꞌdúúcā chi diiⁿ tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Cáávā chuū ní Ndyuūs dichóꞌo yā ángel yeⁿꞌé yā ní chꞌīi yā.
11 Tiempo chí ꞌāā chóꞌōo ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ, chóꞌōo tanducuéⁿꞌē chuū ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs. Maaⁿ ní sꞌuūúⁿ cuuvi deenu yú yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú tanꞌdúúcā chí diíⁿ yā. 12 Cáávā chuū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadacadiinúúⁿ yā chi iꞌteenu diitú yā Ndyuūs canee chi nadacadiinúúⁿ yā chɛɛ chi diíⁿ yā, ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuūvá yā na nuuⁿndi. 13 Ndísꞌtiī ꞌcaandiveéⁿ nī yeⁿꞌé. Mar ꞌáámá cosa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nguɛ́ɛ́ ndaā nanááⁿ ndísꞌtiī nduuti chi nguɛ́ɛ́ ndaā nanááⁿ tanáⁿꞌa ca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ndyuūs ní nꞌdai ca yā ndúúcū ndísꞌtiī, ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ yā chi ndaā nanááⁿ ndísꞌtiī denduꞌū chi nguɛɛ cuuví cuchɛ́ɛ nī. Taachi ndaā denduꞌū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nanaaⁿ ndísꞌtiī Ndyuūs teé yā fuerzas ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī denduꞌū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. Ní ꞌíícú cuuví cuchɛ́ɛ nī.
14 Cáávā chuū ndísꞌtiī hermanos chi neⁿꞌé taavi, divíi nī yeⁿꞌē nducyaaca ídolos. 15 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi deenu, ní ndísꞌtiī cuuvi deenú nī yeⁿꞌē chííⁿ chí ngaⁿꞌá nduuti chi nduudu cuaacu o nguɛ́ɛ́. 16 Taachi diiⁿ yú ꞌviicu ní cheꞌe yú Santa Cena yeⁿꞌe Señor Jesucristo ní staꞌa yú taza chi cuꞌu yú vino, tuuꞌmi ní caaⁿꞌmaⁿ yú gracias Ndyuūs chi diꞌviicú yā vino miiⁿ. Diiⁿ yú chuū ti maaⁿ ní chꞌiⁿꞌi yú chi yeⁿꞌé Cristo sꞌuūuⁿ. Ní vɛ́ɛ́ vida yeⁿꞌē yú cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cucáávā yuūúⁿ yeⁿꞌé Cristo chí nꞌgeeⁿ. Pan yeⁿꞌē Santa Cena chi nꞌdee yú, nꞌdee yú ti maaⁿ ní yeⁿꞌé Cristo sꞌuuúⁿ. Ní cuerpo yeⁿꞌe yā caꞌnééⁿngáꞌāa na cruz cáávā sꞌuūúⁿ. 17 Sꞌuūuⁿ ní ꞌyaaⁿ yú ní nducyaacu yú cheꞌe yú yeⁿꞌē ꞌáámá pan nūuⁿ. ꞌTíícā sꞌuuúⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌáámá cuerpo nūuⁿ ti yeⁿꞌé Cristo sꞌuuúⁿ.
18 Cuinꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti ní tee yā yuūtɛ̄ vmnaaⁿ nátai yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní iꞌtéénu yā ꞌiivú Ndyuūs yeⁿꞌe yú. Cuayiivi ní cheꞌé yā yuūtɛ̄ miiⁿ. ꞌTíícā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌíⁿꞌí chi yeⁿꞌé Ndyuūs. 19 Neⁿꞌé caāⁿꞌmáⁿ yeⁿꞌé yuūtɛ̄ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cheꞌé yā maaⁿ chi yeⁿꞌe nátai yeⁿꞌe ídolos. Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌē ídolos. Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌe yuūtɛ̄ miiⁿ. 20 Chúū ní ngaⁿꞌá. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiti sꞌeeⁿ ní tee yā yuūtɛ̄ nátai yeⁿꞌe ídolos diíⁿ yā chuū cáávā yááⁿnꞌguiinūūⁿ sꞌeeⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cáávā ꞌiivú Ndyuūs. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé chi cheꞌé nī yuūtɛ̄ miiⁿ yeⁿꞌe nátaī miiⁿ, ni ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá nī lado yeⁿꞌe yááⁿnꞌguinūuⁿ. 21 Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ cuuvi cuꞌú nī vino yeⁿꞌe taza ni yeⁿꞌe chi vɛ́ɛ́ na mesa yeⁿꞌē Santa Cena yeⁿꞌe Jesucristo nduuti chi cuꞌú nī yeⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ na mesa yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Nguɛ́ɛ́ cuuvi yeⁿꞌé Ndyuūs ndísꞌtiī nduuti chi yeⁿꞌé yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndísꞌtiī. 22 ¿ꞌÁá neⁿꞌe nī ꞌcuuⁿꞌmiⁿ nī ꞌiivú Ndyuūs chi caꞌá nī lado yeⁿꞌē yááⁿnꞌguiinūuⁿ? ¿ꞌÁá ditiinú cá ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ ti ꞌiivú Ndyuūs ti Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā castigar ndísꞌtiī?
Yeⁿꞌe chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi diíⁿ yā ti iꞌteenú yā Jesucristo ní canee yā ndúúcū vaadī neⁿꞌe yeⁿꞌé Ndyuūs
23 Cuuvi diiⁿ yú tanducuéⁿꞌe chi nꞌdaacā, naati nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú cosa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ti nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌē yú. Nguɛ́ɛ́ nducuéⁿꞌē chi nꞌdaacā chi diiⁿ yú nginnee sꞌuuúⁿ chi yeⁿꞌe Cristo. Ní denduꞌū miiⁿ chi nꞌdaacā, nguɛ́ɛ́ nꞌdaāca cá caavā sꞌuuúⁿ chi iꞌtéénu yú ꞌiivú Ndyuūs. 24 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe Cristo damaáⁿ yā nadacadíínuuⁿ yā dénduꞌū chi yeⁿꞌe maáⁿ yā, naati nadacadíínuuⁿ ntúuⁿ yā yeⁿꞌe chi neⁿꞌe tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
25 Yúútɛ̄ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ inꞌdiicuí yā nííꞌvɛ̄ɛ̄ cuuvi cheꞌé nī. Ní nguɛ́ɛ́ itíínguuneeⁿ nī yeⁿꞌe yuūtɛ̄ miiⁿ. ꞌTíícā diíⁿ nī ní nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī. 26 Ní yáⁿꞌāa ndúúcū nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ vmnaaⁿ yeⁿꞌē ní yeⁿꞌe ꞌiivú Ndyuūs.
27 Nduuti chi ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Jesucristo diíⁿ yā invitar ndísꞌtiī chi cheꞌé nī ndúúcu yā, ní nduuti chi neⁿꞌé nī tuuꞌmi ní caⁿꞌá nī ndúúcu yā. Tanducuéⁿꞌē chi cunꞌduú yā na mesa ní cheꞌé nī. Nguɛ́ɛ́ tiinguuneeⁿ nī dɛꞌɛ̄ vɛɛ yeⁿꞌe chi cheꞌé nī. ꞌTíícā nguɛɛ dinuuⁿndí nī. 28 Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā ndísꞌtii chuu: Yúútɛ ꞌcūū ní canéé vmnaaⁿ nátaī yeⁿꞌe ídolos, tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ chéꞌe nī yuūtɛ̄ miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cuuvi nadacádiinúúⁿ yā chi dinuuⁿndí nī. Ní yáⁿꞌāa ndúúcū nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ vmnaaⁿ yeⁿꞌē ní yeⁿꞌé ꞌiivú Ndyuūs. 29 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī chuū. Nguɛ́ɛ́ cheꞌé nī yuūtɛ̄ miiⁿ chi yeⁿꞌē nátaī taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā chi cheꞌé nī yuūtɛ̄ miiⁿ, ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ nadacádiinúúⁿ yā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé nī taachi cheꞌé nī yuūtɛ̄ miiⁿ. ꞌÚú deenú chi cuuvi cheꞌé yuūtɛ̄ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ idinuuⁿndí. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi duuꞌvī déénu yā yeⁿꞌē Jesucristo nguɛ́ɛ́ cuuvi chéꞌe yā. ꞌTúúcā yúútɛ ꞌcūū, ní diíⁿ yā juzgar cosa chi nguɛ́ɛ́ ituneeⁿ yā. ꞌÚú deenú chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌe ídolos. ꞌÚú caⁿꞌá, gracias Ndyuūs caava yuūtɛ̄ miiⁿ, ní cheꞌé yuūtɛ̄ miiⁿ.
30 Ndúúti chi caⁿꞌá, gracias Ndyuūs cáávā yuūtɛ̄ chi cheꞌé, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi chi cunncáā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe ꞌúú yeⁿꞌē chi cheꞌé? 31 Diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌá. Ní nduuti chi ngeꞌe nī, o ngiꞌi nī, o yeⁿꞌē táámá cosa chi diíⁿ nī, ndísꞌtiī diíⁿ nī tanducuéⁿꞌē cucáávā chi cuuvi dichꞌɛɛtɛ́ nꞌdai nī Ndyuūs. 32 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cosa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ o ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ ndaata Israel, o ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Jesucristo yeⁿꞌē yú cuuvi nadacadíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé nī. 33 ꞌĀā tií nūuⁿ lugar taachi ꞌúú caneé, ꞌúú idiíⁿ tanducuéⁿꞌē chi cunéé yiinu ꞌiiⁿꞌyāⁿ na lugar miiⁿ. Nguɛ́ɛ́ idiíⁿ cosa chi neⁿꞌé maáⁿ, ti diíⁿ tanducuéⁿꞌē ní ꞌiicu cuuvi nanguáⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ.