Dinéⁿꞌe yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ niiⁿnuⁿ ná vaacu yú nguɛ́ɛ́ dinéⁿꞌe yú maāⁿ yú
15
Sꞌuuúⁿ chi iꞌtéénu ca yú Jesucristo canee chi cunnee yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi duuꞌvi iꞌtéénu yā Jesucristo. Ní nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe maaⁿ yú chi canee nnꞌdaacā yú. 2 Ní caꞌáámá caꞌaama yú canéé chi diiⁿ yú chi nꞌdaacā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ niiⁿnuúⁿ vaacu yú cáávā chi nꞌdaacā caneé yā ní cuuvi cuꞌtéénu cá yā. 3 Deenu yú chi ní nguɛ́ɛ́ Cristo diíⁿ yā chi neⁿꞌe maáⁿ yā ti ꞌtíícā tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs. Cristo ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe maáⁿ yā nanááⁿ Ndyuūs: Chííⁿ chi nguɛɛ nꞌdaacā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yeⁿꞌe di ní canéé vmnaaⁿ yeⁿꞌé. 4 Ní nducuéⁿꞌē chi vmnááⁿ vmnaaⁿ canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ní canéé nguūⁿ caavā chi ꞌcueēⁿ yú; ní cáávā chi ꞌáámá canee yú ndúúcū chi iꞌtéénu yú ní cáávā chi diīⁿ animar sꞌuuúⁿ chi cunee ngiinu yú yeⁿꞌe chi cuuvi yeⁿꞌe yú. ꞌTíícā diiⁿ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs cáávā sꞌuuúⁿ. 5 Ndyuūs chi tee yā vaadī yeenú sꞌuuuⁿ ndúúcū chi cunee ngiinu yú chi cuuvi yeⁿꞌe yú, Ndyuūs ní inneé yā ndísꞌtiī chi cuuvi ꞌdiiíⁿ ꞌdiiíⁿ ꞌcuɛɛtineé nī ꞌáámá nī ndúúcū taama nī tanꞌdúúcā Cristo neⁿꞌé yā chi diíⁿ nī. 6 Tuuꞌmi ní nducyáácá nī tanꞌdúúcā chi ꞌáámá nī cuuvi dichꞌɛɛtɛ́ nī Ndyuūs chi chiidá Señor Jesucristo yeⁿꞌe yú.ꞌIiⁿꞌyāⁿ candɛɛ́ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌe Cristo nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel
7 Ní ꞌtíícā ꞌcuaáⁿ nī ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿꞌé nī ꞌáámá nī taama nī tanꞌdúúcā Cristo ꞌcuúⁿ yā sꞌuuúⁿ ní ꞌiicu cuuvi dichꞌɛɛtɛ yú Ndyuūs. 8 Ní chuū maaⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī. Cristo ndaa yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi dichííꞌvɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní idicuaacú yā chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā chiida yú tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. Ní ꞌtíícā Cristo chꞌiⁿꞌí yā chi Ndyuūs ní diíⁿ yā tanducuéⁿꞌē chi caⁿꞌa yā chi diíⁿ yā. 9 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ ndáí yā cáávā chi tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel cuuvi dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs caati Ndyuūs yaꞌāī ꞌiinú yā yeⁿꞌe tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ dendúꞌū. Ní ꞌtiicá ntúūⁿ canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs:
Cáávā chuū ꞌúú ní dichꞌɛɛtɛ́ nꞌdiī Señor nguaaⁿ na nducyáácá nación, ní ꞌúú ní caatá canciones chi diíⁿ honrar nꞌdiī.
10 Ni táámá cuaaⁿ naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ngaⁿꞌa ꞌtíícā:
ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducyáácá nación canéé chi yeenú yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs nndɛɛvɛ́ yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
11 Táámá cuaaⁿ yeⁿꞌe libro yeⁿꞌé Ndyuūs ngaⁿꞌa ꞌtíícā:
ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducyáácá nación canee chi dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs, ní nducyáácá yā ngaⁿꞌá yā chí nꞌdiī Ndyuūs ní chꞌɛɛtɛ nꞌdai nꞌdiī.
12 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi profeta Isaías dingúuⁿ yā ꞌtííca yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs ngaⁿꞌá yā chi caⁿꞌá yā chi dichóꞌo yā:
ꞌÚú idiíⁿ chi ndaa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe saⁿꞌā Isaías, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ncuéeⁿ yā chi gobernador chi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿꞌē nducuéⁿꞌē nación. Ní vɛ́ɛ́ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cūnee ngiinú yā nanáaⁿ yā cáávā chi caⁿꞌa yā chi diiⁿ yā.
13 Ní Ndyuūs chi caꞌá yā ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ chi cūnee ngiinú nī nanáaⁿ yā, neⁿꞌé chi tée yā ndísꞌtiī nꞌdeee nꞌdáí vaadī yeenú ndúúcū vaadī ꞌdiiíⁿ, ti ndísꞌtiī ní iꞌtéénu nī Jesucristo. Caati cáávā poder yeⁿꞌē Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs cuuvi cá nī cūnee ngiinu cá nī yeⁿꞌe chi cuuví yeⁿꞌé nī.
14 Ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé, ꞌúú ní deenú chi cuaacu chi ndísꞌtiī ní diíⁿ nī denduꞌū chi nꞌdai. Ní ndísꞌtiī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi deenu ndísꞌtiī. Ní deenú nī caꞌa nī consejo ꞌáámá nī ndúúcū taama nī. 15 Naati maaⁿ ní na carta ꞌcūū ꞌúú diitu idinguúⁿ nꞌdeee nꞌdáí cá yeⁿꞌé nī yeⁿꞌe denduꞌú ꞌcūū caati ndísꞌtiī ní cuuvi nꞌgaacu nī yeⁿꞌē chi ꞌāā deenú nī. Chuū ní dinguúⁿ chɛɛchi caati Ndyuūs chí nꞌdai taavi nduucú nī tee yā ꞌúú yeⁿꞌe chi nꞌdai taavi yeⁿꞌé yā chí diíⁿ. 16 Ní ꞌúú ní dichííꞌvɛ̄ Cristo ꞌúú nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ Israel yā. Ní nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ꞌúú diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē chi ngaⁿꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌe evangelio chi nduudu ngai yeⁿꞌe Jesucristo chi nadanguáⁿꞌaī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ꞌtíícā cuuvi candɛɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ Israel yā nanááⁿ Ndyuūs tanꞌdúúcā chi ofrenda nꞌdai yā chi Ndyuūs ꞌcuaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, caati Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs sꞌnée yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cáávā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs.
17 Ni ꞌúú ní cáávā chi iꞌteenú Jesucristo, ꞌúú ní yeenú chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. 18 Tí ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ ngaⁿꞌá, dámaāⁿ chííⁿ chi Cristo diíⁿ yā cáávā ꞌúú. Ní ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ Israel yā cuuvi cuꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní chúū idiíⁿ cáávā nduudu cuaacu chi ngaⁿꞌá ní cáávā nducuéⁿꞌē chi diíⁿ. 19 Ni ꞌúú ní ngāⁿꞌa cuaacú tanducuéⁿꞌē yeⁿꞌe evangelio yeⁿꞌe Cristo nducuéⁿꞌē yáāⁿ taachí chōꞌó ndíí yáāⁿ Jerusalén ndii yáⁿꞌāa Ilírico. Ni diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé ndúúcū poder yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs, ndúúcū señales chi inaaⁿ yú ndúúcū vaadī nꞌgiinu. 20 Ní idiíⁿ ca ntiiⁿnyuⁿ caati cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nduudu cuaacu chi nadanguaⁿꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndii nducuéⁿꞌē yáāⁿ naachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcaandivéeⁿ yā chi duuchí Cristo, caati ꞌúú nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé caaⁿꞌmáⁿ nduudu cuaacu yeⁿꞌe Cristo naachi táámá yā ꞌāā candɛɛ́ yā nduudu miiⁿ ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe Cristo. 21 Naati neⁿꞌé diíⁿ tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā:
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ꞌaa cuɛ́ɛ́ ndaa tááma yā nanáaⁿ yā chi caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌe Cristo, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuuví cadíínuuⁿ yā yeⁿꞌé yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe nguɛ́ɛ́ nꞌgiindivéeⁿ yā yeⁿꞌe Cristo ní ꞌcaandivéeⁿ yā ní cuuvi tuumicadíínuuⁿ yā yeⁿꞌe yā.
Pablo neⁿꞌé yā caⁿꞌa yā na yáāⁿ Roma
22 Neené nꞌdeee cuuví nadicadiinúúⁿ chi neⁿꞌé chií nanááⁿ ndísꞌtiī naati nguɛ́ɛ́ chiī ndāa. 23 Naati maaⁿ ní ꞌāā chꞌiīnū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé na yáāⁿ sꞌuuⁿ. Nééné nꞌdeee nduūyú chi neⁿꞌé ndaá nꞌdiichí ndísꞌtiī. 24 Ní neⁿꞌé naⁿꞌá ndii yáⁿꞌāa España ní taachi caⁿꞌá cyúúní neⁿꞌé nꞌdiichí ndísꞌtiī ní cuneé nduucú nī ꞌáámá tiempo nūuⁿ. Ní cuayiivi chi yeenú chi caneé ndúúcū ndísꞌtiī neⁿꞌé chí ndísꞌtii cunneé nī ꞌúú taachi naⁿꞌá ndii yáāⁿ Roma. 25 Maaⁿ ní caⁿꞌá na yáāⁿ Jerusalén ní ndɛɛ́ ofrenda chí cunneē hermanos Israel yeⁿꞌe yú chi iꞌtéénu yā Cristo. 26 Caati hermanos yeⁿꞌe yú yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Macedonia ndúúcū hermanos yeⁿꞌe yú yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Acaya maáⁿ yā neⁿꞌé yā caꞌá yā ofrenda ní nadacadíínuuⁿ nꞌdaaca yā taachi staꞌá yā ꞌaama ofrenda yeⁿꞌe tuumī nguaaⁿ yeⁿꞌé yā chi dichóꞌo yā tuumi miiⁿ yeⁿꞌe hermanos yeⁿꞌe yú chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén, yeⁿꞌe hermanos chi pobre yā chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ necesidades yeⁿꞌe yā. 27 Ní ꞌtíícā diíⁿ yā naati cuaacu nííⁿnyúⁿ hermanos canéé chi cunneé yā hermanos Israel sꞌeeⁿ chi pobre yā chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén caati hermanos Israel sꞌuuⁿ ní ꞌāā diiⁿ yā chi hermanos chi nguɛ́ɛ́ Israel yā staꞌá yā yeⁿꞌe dendúꞌū chi nꞌdai chi yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní cáávā hermanos Israel yeⁿꞌe yú ꞌtúúcā diíⁿ yā hermanos chi nguɛ́ɛ́ Israel yā ndúúcū chi nꞌdeee nꞌdáí yeⁿꞌé yā canéé chi cunneé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi iꞌtéénu yā Cristo. 28 Maaⁿ ní taachi ꞌcuiīnū diíⁿ asunto ꞌcūū ní taachi ngaꞌá ofrenda ꞌcūū hermanos Israel, tuuꞌmi ní naⁿꞌá na yáⁿꞌāa España. Ní taachi caⁿꞌá cyúúní ní ndaá na yáāⁿ yeⁿꞌé nī, choꞌó nꞌdiichí ndísꞌtiī. 29 Ní deenú chi taachi ndaá nanááⁿ ndísꞌtiī seguro chi ndaá ndúúcū tanducuéⁿꞌē chi nꞌdai taavi chi vɛ́ɛ́ chi yeⁿꞌē nduudu nꞌdai yeⁿꞌé Cristo.
30 Maaⁿ ní ndísꞌtiī hermanos yeⁿꞌé diꞌcuiitú ndísꞌtiī cáávā Señor Jesucristo yeⁿꞌe yú ní cáávā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chi dinéⁿꞌe yā sꞌuuúⁿ chi ꞌtiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī caaⁿꞌmaⁿnguaꞌa cá nī cáávā ꞌúú. Ní ꞌúú ngaⁿꞌanguaꞌá chi Ndyuūs cunnée yā ꞌúú. 31 Caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī chi Ndyuūs nadanguáⁿꞌai yā ꞌúú yeⁿꞌe taꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi snée yā na yáⁿꞌāa Judea, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Cristo. Ní caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī chi ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ cáávā hermanos chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén, Ndyuūs inee yiinú yā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. 32 Ní ꞌíícú nduuti chi Ndyuūs neⁿꞌé yā, ꞌúú ní yeenú taachi ndaá nanááⁿ ndísꞌtiī ní cuntaaviꞌtuūnúú ndúúcū ndísꞌtiī. 33 Neⁿꞌé chi Ndyuūs tée yā nducyaaca ndísꞌtiī vaadī ꞌdiīiⁿ chi ꞌcuɛɛtinéé ꞌdiíⁿ nī. ꞌTíícā.