ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel chí nanguáⁿꞌai yā
11
Maaⁿ ní intíínguuneéⁿ ndísꞌtiī: ¿ꞌÁá diíⁿ Ndyuūs chi sꞌneéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā? Nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā ꞌtíícā. ꞌÚú Pablo maáⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel ꞌúú ní yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌē Abraham ꞌúú, ní yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Benjamín ꞌúú. 2 Ndii cuááⁿ vmnaaⁿ Ndyuūs diíⁿ yā recibir ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi ndɛɛ̄vɛ yā chi cuuvi yeⁿꞌe yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ndísꞌtiī, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ déénu nī yeⁿꞌe chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi profeta Elías ngaⁿꞌanguaꞌá yā ní diꞌcuiitú yā Ndyuūs contra yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel? Ní caⁿꞌa yā ꞌtíícā: 3 Nꞌdíí Señor Ndyuūs, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní ꞌniiⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā profetas yeⁿꞌé nī ní dituūví yā nátai sꞌeeⁿ yeⁿꞌe nī, nꞌdiī Ndyuūs chí canduuchi. Ni maaⁿ dámaāⁿ ꞌúú caneé ní ꞌtiicá ntúūⁿ neⁿꞌé yā ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā ꞌúú. 4 Naati Ndyuūs nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe profeta Elías miiⁿ, ꞌtíícā: Canéé lado yeⁿꞌé ndɛɛ̄chɛ̄ mil saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ chiintiiꞌyá yā nanááⁿ santo ídolo chi nguuvi Baal. 5 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ yeⁿꞌe tiempo ꞌcūū canéé duuꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel chi iꞌtéénu yā Ndyuūs ní Ndyuūs ndɛɛvɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní diíⁿ yā cosa chi nꞌdai taavi cááva yā. 6 Ní nduuti chi yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cáávā chi Ndyuūs ní diiⁿ nꞌdai taaví yā ní ndɛɛvɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ cáávā cosa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ maáⁿ yā cuuvi diiⁿ yā. Ní ndúúti chi cáávā cosa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuuví diíⁿ yā, tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ cáávā vaadī nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chi yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ.7 ¿Dɛ́ꞌɛ ra tuuꞌmi? ꞌIiⁿꞌyāⁿ Israel nguɛ́ɛ́ ndaaca yā dɛꞌɛ̄ chi inꞌnuúⁿ yā. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs ndɛɛvɛ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndaaca yā. Ní tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ti ndii chɛɛchí maáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 8 ꞌTíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs: Ndyuūs diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā na staava yeⁿꞌé yā denduꞌū yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs; ní diíⁿ yā chi nduutináaⁿ yā nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā ní veéⁿ yā nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveéⁿ yā. Ní ꞌtíícā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ndii tiempo ꞌcūū. 9 ꞌTiicá ntúūⁿ David ngaⁿꞌa yā:
ꞌViicu yeⁿꞌē chi cheꞌé yā ní nduuvi tanꞌdúúcā tuūvī cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní tiempo chi cheꞌé yā ndaā enemigos yeⁿꞌé yā ní nadītuuꞌví ya ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní ꞌtíícā Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā castigar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
10 Ní nduutinaáⁿ yā tanꞌdúúcā chi cuuvi ngueēe chí nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā. Ní dáámí yā ꞌáámá nūuⁿ canꞌdíi yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
Nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel
11 Maaⁿ ní itiinguuneéⁿ ndísꞌtiī: Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ candɛ́ɛ́ caꞌa yā chí cundɛɛvɛ yā caati nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Ndyuūs, ¿ꞌáá ꞌáámá canee chi chindɛɛvɛ yā? Nguɛɛ ꞌtíícā mar ꞌáámá naaⁿ. Naati chóꞌōo chuū caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi judíos sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel cuuvi nánguaⁿꞌai yā. Ní diiiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel nngueé yā yeⁿꞌe tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cuꞌtéénu cá yā Ndyuūs. 12 Ní caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs ní chóꞌōo chi tuneéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeeⁿdī chi cuuvi cuꞌteenú yā Ndyuūs. Ní staꞌá yā yeⁿꞌe vaadī nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel cuuvi cuꞌtéénu yā caava ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, tuuꞌmi nꞌdeee ca nꞌdaacā ca yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nanguɛɛcúndií yā ní cuꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs taama vmnéⁿꞌēe.
13 Maaⁿ ní neⁿꞌé caāⁿꞌmáⁿ nduucú ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ndísꞌtiī. Maaⁿ chi Ndyuūs dichoꞌó yā ꞌúú chi ꞌúú ní apóstol chi candɛɛ́ nduudu yeⁿꞌé yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ Israel sꞌeeⁿ. Úú deenú chi chꞌɛɛtɛ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé. 14 Ni ꞌúú neⁿꞌé chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé ngueé yā yeⁿꞌe ndísꞌtiī niicu cuꞌtéénu yā Ndyuūs tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī iꞌtéénu nī Ndyuūs. Ní ꞌiicú cuuvi nanguaⁿꞌai nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé tanꞌdúúcā ndísꞌtiī nanguaⁿꞌai nī. 15 Ní taachi Ndyuūs sꞌneéⁿ yā ꞌáámá lado ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ dīiⁿ yā ꞌtíícā caati nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel cuuvi cunee ꞌdiiíⁿ yā ndúúcū Ndyuūs. ¿Táácā cuuvi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ taachi Ndyuūs cuaāⁿ ntuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ? Ndyuūs ncaꞌá yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā lugar yeⁿꞌe vaadī nꞌgii cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 16 Nꞌgiindiveéⁿ nī yeⁿꞌe chuū chi caaⁿꞌmáⁿ: Nduuti chi caꞌa yú Ndyuūs ꞌáámá taaⁿ yeⁿꞌe masa yeⁿꞌé pan cáávā ofrenda, ꞌtiicá ntúūⁿ nducuéⁿꞌē masa yeⁿꞌe pan miiⁿ ní yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní nduuti chi caꞌa yú Ndyuūs cáávā ofrenda diiꞌyu yeⁿꞌe yáⁿꞌá, ꞌtiicá ntúūⁿ nducuéⁿꞌē yáⁿꞌá ní yeⁿꞌé Ndyuūs. ꞌTiicá ntúūⁿ Ndyuūs diꞌviicú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel caati ꞌāā diꞌviicú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā.
17 Náⁿꞌá dúuⁿnē yeⁿꞌe yáⁿꞌá olivo chi canéé na yáⁿꞌāa ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcaaca yā ní staꞌá yā dúuⁿnē yeⁿꞌe yáⁿꞌá olivo chi canéé icyáⁿꞌā ní diíⁿ yā chi yeⁿꞌe yáⁿꞌá olivo yeⁿꞌé yā. ꞌTíícā ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel. Ní ndísꞌtiī tanꞌdúúcā dúuⁿnē yeⁿꞌe yáⁿꞌá olivo yeⁿꞌe icyáⁿꞌā miiⁿ ꞌtiicá nī naati maaⁿ ní vɛ́ɛ́ parte yeⁿꞌé nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi tanꞌdúúcā yáⁿꞌá olivo chi canéé yáⁿꞌāa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní maaⁿ ní ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel cuuvi yeⁿꞌé nī nducuéⁿꞌē chi nꞌdai taavi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Israel yā. 18 Maaⁿ ní ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ Israel nī, nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī chi chꞌɛɛtɛ maáⁿ nī ndísꞌtiī, caati nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Israel yā chi tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yáⁿꞌá. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcaaca yā dúuⁿnē miiⁿ, ꞌtííca yā. Ndísꞌtiī nꞌgaacú nī chi ndísꞌtiī ní tanꞌdúúcā ꞌáámá dúuⁿnē ꞌtíícā ndísꞌtiī. Tanꞌdúúcā dúuⁿnē nguɛ́ɛ́ caꞌa fuerzas yeⁿꞌe diiꞌyu yeⁿꞌe yáⁿꞌá naati yáⁿꞌá caꞌa fuerzas yeⁿꞌe dúuⁿnē, ꞌtíícā ndísꞌtiī. Cutaꞌá nī fuerzas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Israel yā.
19 ꞌÚú nguɛ́ɛ́ deenú nduuti chi ndísꞌtiī caaⁿꞌmáⁿ nī ꞌtíícā yeⁿꞌe chuū: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chꞌiicá yā dúuⁿnē sꞌeeⁿ caati ꞌúú cuuvi caneé lado yeⁿꞌe dúuⁿnē chi chꞌiicá yā. ꞌÚú chi nguɛ́ɛ́ Israel ꞌúú caneé lado yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Israel yā. 20 Nꞌdaacā ngaⁿꞌa nī naati deenú nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā dúuⁿnē chi chꞌiicá yā, ꞌtiicá yā, ti nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Cristo. Ní maaⁿ ní ndísꞌtiī tanꞌdúúcā dúuⁿnē yeⁿꞌe yáⁿꞌá mííⁿ ꞌtiicá nī caati iꞌtéénu nī Cristo. Maaⁿ ní ndísꞌtiī nguɛɛ dííⁿ nguee nī naati cundɛ́ɛ nī cuidado táácā chi ꞌcuɛɛtinée nī. 21 Caati nduuti chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā perdonar ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi nguɛɛ iꞌtéénu chi tanꞌdúúcā dúuⁿnē yeⁿꞌe yáⁿꞌá, nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi vmnááⁿ vmnaaⁿ tanꞌdúúcā dúuⁿnē chi yeⁿꞌe yáⁿꞌá yeⁿꞌe icyáⁿꞌā nduuti chi nguɛ́ɛ́ candɛɛ́ nī cuidado táácā chi ꞌcuɛɛtineé nī. 22 Cuinꞌdiichí nī, tuuꞌmi Ndyuūs ní neené nꞌdai taavi yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā naati neene chɛɛchí ntúuⁿ yā vaa. Chɛɛchí yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā. Naati Ndyuūs ní neené nꞌdai taaví yā ndúúcu nī nduuti chi ꞌáámá cuneé nī chi cuꞌtéénu nī. Ní nduuti chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī ꞌtuucā, tuuꞌmi ꞌtiicá ntúūⁿ Ndyuūs caⁿꞌá yā diíⁿ yā castigar ndísꞌtiī tanꞌdúúcā chi chꞌiicá yā dúuⁿnē yeⁿꞌe maaⁿ yáⁿꞌá. 23 Ní nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel cuꞌtéénu yā Cristo, tuuꞌmi ní Ndyuūs ní cutaꞌá yā ní nguɛɛcunéé diíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní táámá vmnéⁿꞌēe canee yā tanꞌdúúcā ꞌāā dúuⁿnē yeⁿꞌe maaⁿ yáⁿꞌá mííⁿ ꞌtííca yā. Ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌe Ndyuūs chi cuuvi diíⁿ yā ꞌtíícā. 24 Ní nduuti chi ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ndísꞌtiī, ní Ndyuūs staꞌá yā ndísꞌtiī tanꞌdúúcā chí nꞌgiicá yā dúuⁿnē yeⁿꞌe táámá yáⁿꞌá olivo yeⁿꞌe icyáⁿꞌā ní diíⁿ yā chi yeⁿꞌe yáⁿꞌá olivo yeⁿꞌé yā, ꞌtíícā ndísꞌtiī maaⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ nꞌdáácā nꞌdai ca diíⁿ Ndyuūs ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi vmnááⁿ vmnaaⁿ tanꞌdúúcā dúuⁿnē yeⁿꞌe yáⁿꞌá yeⁿꞌé yā, ní cuuvi diíⁿ yā chi táámá vmnéⁿꞌēe ní yeⁿꞌē maaⁿ yáⁿꞌá miiⁿ.
Yeⁿꞌe chi nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel yeⁿꞌe tiempo chi cuchiī
25 Maaⁿ ní hermanos yeⁿꞌé, neⁿꞌé chi ndísꞌtiī cadíínúúⁿ nī chi canúúⁿ nꞌdeꞌei. Ní nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ nī chi deenu ca nī. ꞌÁámá tiempo nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel dichɛɛchí yā staava yeⁿꞌé yā dámaāⁿ ꞌnaaⁿ tiempo taachi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ní Ndyuūs ndɛɛvɛ yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi neⁿꞌé yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā. 26 Ní taachi choꞌōo tiempo miiⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ní caⁿꞌa yā cuꞌtéénu yā caati ꞌtíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs:
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nadanguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyā Israel chiicá yā yeⁿꞌe yáāⁿ Sión, ní divíi yā nducuéⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel.
27 Ní ꞌúú Ndyuūs dicuaacú compromiso yeⁿꞌé ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, taachi ꞌúú nadivií nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
28 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā nduudu cuaacu yeⁿꞌe Ndyuūs yeⁿꞌe chi nadanguáⁿꞌai yā. Ní maaⁿ ní contra yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caati ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ndísꞌtiī, cuuvi yeⁿꞌé Ndyuūs ndísꞌtiī. Ní ꞌáárá chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Cristo, Ndyuūs dineⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caati Ndyuūs níndɛɛvɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi vmnááⁿ vmnaaⁿ chi yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā. 29 Ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí yā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi yaaꞌví yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní Ndyuūs diꞌviicú ntúūⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 30 Ní tiempo chi chóꞌōo ndisꞌtíī chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ndísꞌtiī, nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs naati maaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní Ndyuūs yáꞌai yā caavā ndísꞌtiī chi nguɛɛ iꞌtéénu nī. 31 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ní diíⁿ yā ꞌtíícā caati cuayiivi Ndyuūs cuuvi yaꞌáí yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā chi yaꞌáí yā cáávā ndísꞌtiī. 32 Ní Ndyuūs ꞌāā daamá nūuⁿ sꞌnéeⁿ yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé yā cáávā chi Ndyuūs cuuvi yaꞌáí yā caavā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
33 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdeee cá vaadī nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdeee cá chi tuumicádíínuuⁿ yā ndúúcū chi déénu yā. Sꞌuuúⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yú dɛꞌɛ cuuvi chi tuumicadiinúúⁿ yā ꞌtíícā; ní nguɛ́ɛ́ cuuvi tuumicadiinuuⁿ yú chiiⁿ chi diíⁿ yā. 34 Ní ꞌtíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs: ¿Dúꞌū cuuvi túúmícádiinūūⁿ vaadī cadíínūuⁿ yeⁿꞌe Señor Ndyuūs? ¿Duꞌū cuuvi caꞌa consejo Ndyuūs? 35 ¿Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ caꞌa yā algo Ndyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ ní cuayiivi Ndyuūs caꞌá yā tanꞌdúúcā chi nadííꞌvɛ yā yeⁿꞌē? 36 Tanducuéⁿꞌē denduꞌū chí vɛ́ɛ́ ní Ndyuūs dinꞌdái yā ní tee yā sꞌuuúⁿ tanducuéⁿꞌe. Ní cucáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ vɛ́ɛ́ tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi yeⁿꞌé yā. Maaⁿ ní cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ dichꞌɛɛtɛ yú Ndyuūs. ꞌTíícā.