Ndyuūs ndɛɛvɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chí judíos chi cuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yā
9
ꞌÚú Pablo ní ngaⁿꞌá nduudu cuaacu ti ꞌúú ní yeⁿꞌé Cristo ꞌúú, ní nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá nduudu yaadi. Chííⁿ chi nadacádiinúúⁿ na staava yeⁿꞌé ní yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. Cáávā chuū cuaacu niiⁿnyúⁿ deenú chi ngaⁿꞌá nduudu cuaacu. 2 Neené ndaachií yiinú ní neené yaꞌai staava yeⁿꞌé cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé, 3 ndíí chi ꞌúú maáⁿ neⁿꞌé chi cuneé condenado ꞌúú ní caneé ꞌaama lado yeⁿꞌe Cristo nduuti chi chiiⁿ cuuví diíⁿ, ní cuuví ꞌcuɛɛtinéé nꞌdaacā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé, ní cuuví yā yeⁿꞌe Cristo ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel. Ní Ndyuūs staꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cuuvi daiyá yā. Ní Ndyuūs chí dɛɛvɛ nꞌdáí taavi ca canée yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní diíⁿ yā ꞌáámá compromiso ndúúcu yā. Ní caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ley yeⁿꞌé yā chi ley yeⁿꞌe Moisés. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canée yā ndúúcū ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū ní ndúúcū compromiso yeⁿꞌé Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 5 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní daiya chiida yú cuááⁿ vmnaaⁿ ní yeⁿꞌe ndaata ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní yeⁿꞌe ndaata ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ Cristo ní ndaa yā ndúúcū cuerpo tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní Cristo miiⁿ ní Ndyuūs, ní chꞌɛɛtɛ taavi yā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē. Cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ dichꞌɛɛtɛ yú Ndyuūs. ꞌTíícā.
6 ꞌÚú nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá chi compromiso chi ngaⁿꞌa Ndyuūs nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chí nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄. Nꞌdaācā ca chi ngaⁿꞌá chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel miiⁿ cuaacu chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 7 Naati nguɛ́ɛ́ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel ní daiya Abraham ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Naati ꞌtúúcā ngaⁿꞌa Ndyuūs: Dii Abraham, cáávā saⁿꞌā daiya di chi nguuvi Isaac vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē di cuayiivi. 8 Ní cáávā nduudu chi ngaⁿꞌa Ndyuūs cuuvi deenú chi mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi daiya Ndyuūs cáávā chi chꞌiindiyáaⁿ yā na ndaata yeⁿꞌé Abraham. Nguɛɛ ꞌtíícā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní daiya Dendyuūs nduuti chi cucáávā compromiso yeⁿꞌe Ndyuūs, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuaacu chi daiyá Ndyuūs. 9 Nduudú ꞌcūū nduudu chi canéé nguūⁿ yeⁿꞌē compromiso miiⁿ chi Ndyuūs caꞌa yā Abraham: Tiempo chi chꞌiⁿꞌí, ꞌúú nndaá ní chꞌiⁿꞌí poder yeⁿꞌé ní Sara chi nꞌdaataá yeⁿꞌē di ní ꞌcuundi ꞌaama daiya tá.
10 Ní nguɛ́ɛ́ dámaaⁿ chuū. Nduu ꞌuuvi daiya táⁿꞌā Rebeca mííⁿ ní cuaāchī. Ní nguuvi yā Esaú ndúúcū Jacob ní yeⁿꞌē ꞌáámá chiidaá ní chiidá yā ní Isaac chi yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe yú. 11-13 Ní taachi daiyā Rebeca miiⁿ chi cuaāchí ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuɛɛtiyáaⁿ yā ní ꞌāā cuɛ́ɛ́ diíⁿ yā cosa chi nꞌdaacā o cosa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaāca, Ndyuūs yaaꞌví yā táⁿꞌā Rebeca miiⁿ ꞌtíícā: Daiya di chi saⁿꞌā vmnaaⁿ chí Esaú diíⁿ sa servir daiya di chi saⁿꞌā chí cuchiī cuayiivi chi Jacob. Ní chuū ní tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā: ꞌÚú dineⁿꞌé saⁿꞌa Jacob miiⁿ, naati sáⁿꞌā Esaú miiⁿ ꞌúú nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé. Déénu yú chi canéé cuaacu chi Ndyuūs cuuvi ndɛɛvɛ yā ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe yā tanꞌduucā chi neⁿꞌe yā. Ní cuuvi yaaꞌvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌé yā yaaꞌví yā chi cuuvi yeⁿꞌe yā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta chiiⁿ chi diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yaaꞌví yā. Ní ndɛɛvɛ́ yā Jacob.
14 ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi caaⁿꞌmaⁿ sꞌuūuⁿ yeⁿꞌe chi diiⁿ Ndyuūs? ¿ꞌÁá diiⁿ Ndyuūs cosa chi nguɛ́ɛ́ cuaacu? Nguɛ́ɛ́ mar ꞌáámá naaⁿ. 15 Ndyuūs ní caⁿꞌa yā chii yā Moisés miiⁿ ꞌtíícā: ꞌÚú ní yaꞌáí cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌúú neⁿꞌé chi caⁿꞌá chí yaꞌáí yeⁿꞌe yā; ní ꞌúú yaꞌāī ꞌiinú cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌúú neⁿꞌé chi caⁿꞌá chí yaꞌāī ꞌiinú cááva yā. 16 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ neⁿꞌé yā o diíⁿ yā chi cuuví yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ, naati dámaāⁿ tanꞌdúúcā chi Ndyuūs yaꞌai ꞌiinú yā caava ꞌāā duꞌú nūuⁿ chi neⁿꞌé yā chi cuuvi yeⁿꞌé yā. 17 Ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs taachi Ndyuūs yaaꞌví yā rey yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Egipto ꞌtíícā: Dii Faraón, ꞌúú sꞌneéⁿ dii rey caati ꞌúú cuuvi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ poder yeⁿꞌé cucáávā dii. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeeⁿdī cuuvi déénú yā chi duuchí ní caaⁿꞌmáⁿ yā chi duuchí. 18 Ní ꞌtíícā diiⁿ Ndyuūs. Yaꞌáí yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi maáⁿ yā neⁿꞌé yā, ní ꞌtiicá ntúūⁿ Ndyuūs dichɛɛchí yā staava yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi maáⁿ yā neⁿꞌé yā dichɛɛchí yā.
19 Tuuꞌmi ní ꞌaamá nī caⁿꞌa nī chīi nī ꞌúú ꞌtíícā: Nduuti chi ꞌtíícā, ¿dɛꞌɛ cúúvī chi Ndyuūs ngaⁿꞌá yā chi nuuⁿndi ní yeⁿꞌe saⁿꞌā? Ní ¿dúꞌū cuuvi diiⁿ cosa chi contra yeⁿꞌe chi Ndyuūs neⁿꞌé yā chi diiⁿ? 20 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngīi díí saⁿꞌā: ¿Dúꞌú dii chi díí cuuvi nꞌguɛɛcútaⁿꞌa di yeⁿꞌé Ndyuūs? ¿ꞌÁá cuaacu chi ꞌáámá ꞌcúutīi yeⁿꞌē ínchɛɛ̄tí cuuvi caaⁿꞌmaⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdái yā ꞌcúutīi miiⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ ꞌtíícā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúvī chi dinꞌdái nī ꞌúú ꞌtúúcā? 21 Deenu yú chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdái yā ꞌcúutīi cuuvi dinꞌdái yā yeⁿꞌe inchɛɛtí tanꞌdúúcā chi neⁿꞌé yā dinꞌdái yā. Cuuvi dinꞌdái yā yeⁿꞌe ꞌáámá taaⁿ ínchɛɛ̄tí ꞌuūvī ꞌcúutīi, ꞌáámá chi yaⁿꞌai chííꞌvɛ̄ ni táámá chii nguɛ́ɛ́ yaⁿꞌai chííꞌvɛ̄.
22 Ní ꞌtiicá ntúūⁿ chi diiⁿ Ndyuūs. Ndyuūs neⁿꞌé yā ꞌcuuⁿꞌmíⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ táácā cuuvi diíⁿ yā castigar ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chꞌiⁿꞌí yā poder yeⁿꞌé yā. Ní nꞌdeee ꞌnááⁿ tiempo Ndyuūs chɛɛ́ yā ndúúcū vaadī ngiinu yeⁿꞌé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ yā. Ní Ndyuūs canéé chi diíⁿ yā castigar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní Ndyuūs dituūví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 23 Ní Ndyuūs neⁿꞌé yā chꞌiⁿꞌí yā sꞌuūuⁿ chí chɛɛtɛ ca vaadī dɛɛvɛ taavi yeⁿꞌé yā ní nééné yaꞌai ꞌiinú yā cááva sꞌuūuⁿ. Ní ndii vmnááⁿ vmnaaⁿ diíⁿ yā chi sꞌuuúⁿ ní vɛ́ɛ́ parte yeⁿꞌe yú ndúúcū yā ndúúcū dɛɛvɛ taavi ca yeⁿꞌé yā. 24 Ní Ndyuūs yaaꞌví yā sꞌuūuⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé yā sꞌuūuⁿ, náⁿꞌā sꞌuūuⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi judíos sꞌuūuⁿ ni tanáⁿꞌa sꞌuūuⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi judíos sꞌuuúⁿ. 25 Tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi dinguūⁿ profeta Oseas ní Ndyuūs ngaⁿꞌá yā ꞌtíícā:
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé, ꞌúú yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé; ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ dineⁿꞌé vmnaáⁿ ti nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ꞌúú maaⁿ ní ngaⁿꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi neené neⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
26 Ní lugar mííⁿ nūuⁿ naachi Ndyuūs caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌtúúcā: Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé ndísꞌtiī, mííⁿ nūuⁿ ní ngaⁿꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chi duuchí yā daiya Dendyuūs chí canduuchi.
27 Ní saⁿꞌa profeta Isaías caⁿꞌa sá yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ꞌtíícā: ꞌÁárá chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel ní nꞌdeee nꞌdáí yā tanꞌdúúcā yáⁿꞌāa ndúútiī yeⁿꞌē yiicu dámaāⁿ nꞌduuꞌvi núúⁿ yā nnguaⁿꞌai yā. 28 Ní Señor Ndyuūs diíⁿ yā chi cuuvi cuaacu nduudu chi ꞌāā caⁿꞌa yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ꞌcūū ní nuuⁿ diíⁿ yā nducuéⁿꞌē. 29 Ní ꞌtíícā ngaⁿꞌa profeta Isaías cuaaⁿ vmnaaⁿ:
Nduuti chi Señor chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē nguɛ́ɛ́ sꞌneéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yú ndúúcu yú, tuuꞌmi ní sꞌuuúⁿ canee yú tanꞌdúúcā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Sodoma ndúúcū yáāⁿ Gomorra chí chꞌīi yā cucáávā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. ꞌTíícā sꞌuuúⁿ.
Yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní yeⁿꞌē nduudu cuaacu yeⁿꞌē evangelio
30 ¿Dɛ́ꞌɛ̄ cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yú tuuꞌmi? ꞌTíícā cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel chi judíos ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ inꞌnuúⁿ yā Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chi canee nꞌdaāca yā nanááⁿ Ndyuūs. Naati cuayiivi mííⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canee nꞌdaāca yā nanááⁿ Ndyuūs cáávā chí iꞌtéénu yā Ndyuūs. Ní Ndyuūs diíⁿ yā aceptar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi yeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 31 Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe ndaataá Israel. Caneé yā ndúúcū ley yeⁿꞌe Moisés chi cuuvi diiiⁿ chi nꞌdaacā caneé yā nanááⁿ Ndyuūs. Ní ꞌáárá chi neⁿꞌé yā canéé nꞌdaacā nanááⁿ Ndyuūs naati nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā cumplir chiiⁿ chi ngaⁿꞌa ley miiⁿ. 32 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúvī chi ꞌtíícā? ꞌTíícā canee, caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā canee yā nanááⁿ Ndyuūs cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā cáávā ley yeⁿꞌé yā, ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā cuꞌtéénu yā Jesucristo. Ní cáávā chuū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canee tanꞌdúúcā chi candɛ́ɛ̄ caꞌa yā ná tuūu chi Jesucristo chi diīiⁿ chí indɛɛ caꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 33 Ní ꞌtíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs yeⁿꞌe tuūu miiⁿ:
ꞌÚú Ndyuūs ní cuꞌneéⁿ na yáāⁿ Sión ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Jesucristo chi nguuvi tuūu chi cuundɛɛ caꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní tuūú miiⁿ ní ꞌáámá tuūú chꞌɛɛtɛ chi diiiⁿ chi cundɛɛvɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ; ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ, nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌcuináaⁿ yā.