Pablo caⁿꞌa sa yeⁿꞌē maaⁿ sa nanááⁿ Félix
24
Choꞌō nyuⁿꞌu nguuvi ní caꞌaí chiiduú chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌe Israel chi nguuvi Ananías ndúúcū náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū ndúúcū ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi sa Tértulo. Saⁿꞌā miiⁿ neené nꞌdɛɛvɛ́ indee sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chiī yā nanááⁿ gobernador ní caaⁿꞌmáⁿ yā contra yeⁿꞌe Pablo miiⁿ. 2 Taachí gobernador Félix ꞌcai yā Pablo miiⁿ tuuꞌmi ní saⁿꞌā chi nguuvi Tértulo caⁿꞌa sa nuuⁿndí yeⁿꞌē Pablo miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Déénu ꞌnū ti cááva nī, nꞌdīī Félix, vɛ́ɛ́ vaadī yeenú ꞌnū ní ꞌāā ninꞌguɛɛtinée ꞌnū ndúúcū vaadī ꞌdiīíⁿ chꞌɛɛtɛ. Nééné nꞌdeee nꞌdáí dénduꞌū chi nꞌdai na yáāⁿ vaacú ꞌnū cáávā vaanicadiinúuⁿ nꞌdáí yeⁿꞌé nī. 3 Nꞌdiī, Félix chi nꞌdai taavi nꞌdiī, núsꞌuū ní chꞌiindiveéⁿ ꞌnū nduudu yeⁿꞌé nī nducuéⁿꞌē tiempo nducuéⁿꞌē cuaaⁿ ní caⁿꞌá ꞌnū Ndyuūs nadííꞌvɛ nꞌdiī cáávā chi diíⁿ nī. 4 Chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ tee ꞌnū vaadī ꞌcaaꞌva nꞌdīī ꞌnaaⁿ tiempo ngiicá nanááⁿ nꞌdiī chi nꞌdai chi ꞌcaandiveeⁿ nī yeⁿꞌe ꞌnū ndúúcū vaadī nꞌdai yeⁿꞌé nī. 5 Sáⁿꞌa ꞌcūū nééné itee sa vaadī ꞌcaāꞌvā núsꞌuū yáāⁿ vaacú ꞌnū. Níícú ididáⁿꞌa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguaaⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi snée yā núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeeⁿdī. Ní saⁿꞌā miiⁿ ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nazarenos chi iꞌtéénu yā Jesús. 6 Ní neⁿꞌe ntúuⁿ sa divaatí sa yaācū templo. Staꞌá ꞌnū saⁿꞌā ní neⁿꞌé ꞌnū cadíínuuⁿ ꞌnū yeⁿꞌē sa tanꞌdúúcā ley yeⁿꞌé ꞌnū. 7 Comandante yeⁿꞌē ꞌáámá taaⁿ soldado chi nguuvi Lisias ndáa sa naachi snée ꞌnū ni staꞌa sa Pablo ndúúcū vaadi diituú yeⁿꞌē sa ni divíi sa Pablo na taꞌá ꞌnū. 8 Dichoꞌó yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi tunꞌdáá nuuⁿndi yeⁿꞌe Pablo chi ndáa sá nanááⁿ nꞌdiī. Maaⁿ ní taachi diiⁿ nī juzgar cadíínuuⁿ nī yeⁿꞌé nducuéⁿꞌē denduꞌū dɛꞌɛ̄ cáávā chi tunꞌdáá ꞌnū nuūⁿndī yeⁿꞌē sa.9 ꞌIiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā chi ꞌtíícā chi caⁿꞌa Tértulo miiⁿ. 10 Tuuꞌmi ní caꞌa gobernador señal Pablo chi caaⁿꞌmaⁿ sa. Pablo miiⁿ nꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa: ꞌÚú deenú ti ꞌāā nééné ꞌāā ꞌnaaⁿ canee nī juez yeⁿꞌē nación ꞌcūū. ꞌÚú ngaⁿꞌá yeⁿꞌē maáⁿ ndúúcū confianza. 11 Ti ní deenu nī maaⁿ taandúū ndichúúví nguuvi chí chɛɛ́ na yáāⁿ Jerusalén chi cuuvi cuꞌteenú Dendyuūs. 12 Nguɛ́ɛ́ ndaāca yā ꞌúú chi nguⁿꞌú ndúúcū mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ chi nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ snéé ꞌdiíⁿ yā, ní nguɛ́ɛ́ ndúú ná yáacū templo miiⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ndúú ná yaācū sinagoga, ní nguɛ́ɛ́ na yáaⁿ ꞌcūū. 13 Ní nguɛ́ɛ́ cuuví caaⁿꞌmáⁿ yā chi chuū idiíⁿ. 14 Chuū ngaⁿꞌá ngií nꞌdiī. Tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā chi nguɛ́ɛ́ cuaacu, ꞌtíícā ꞌúú iꞌteenú Ndyuūs yeⁿꞌē chiidá ꞌnū sꞌééⁿ. Ní ꞌúú iꞌteenú tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi cánéé nguūⁿ na ley ndúúcū nduudu yeⁿꞌē profetas chi caⁿꞌa nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs. 15 Vɛ́ɛ́ chi cānee ngiinú ꞌáámá cosa yeⁿꞌé Dendyuūs tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canee ngiinu ntúuⁿ yā, chi Dendyuūs nduuchí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tinaⁿꞌā, tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdai taaví ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ nꞌdai taavi. 16 Cáávā chuū cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ deenú chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi na staava yeⁿꞌé nanááⁿ Dendyuūs ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
17 Choꞌoó ꞌáámá na ꞌuuvi nduūyū ndaá ní ngaꞌá limosnas ꞌiiⁿꞌyāⁿ vaācú ní ngaꞌá ofrenda. 18 Cuneé na yaācū templo taachi náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Asia ndáácá yā ꞌúú ná yaācū templo ndúúcū compromiso chi nadidɛɛvɛ́ tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌē religión yeⁿꞌé. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ ndúúcū nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdeēe nꞌdáí ꞌcaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 19 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cánéé chí cuuvi yā nꞌdiī ní caaⁿꞌmaⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌé, ndúúti vɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ chi canée yā nduucú. 20 Ní canéé cúúⁿmíⁿ yā chi caaⁿꞌmáⁿ maáⁿ yā ndúúti chí nndaacá yā chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi diíⁿ taachí caneé ndúúcū saⁿꞌā ꞌiiⁿntyéⁿꞌē concilio sꞌeeⁿ. 21 Ndúúti chi chuū chi ꞌcaī yiicú, caⁿꞌá yeⁿꞌē chi nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā taachí canee nanaáⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Cáávā chuū maaⁿnguuvi diíⁿ yā juzgar ꞌúú.
22 Tuuꞌmi ní Félix chꞌiindiveéⁿ yā chuū. Déénú cuaacú yā yeⁿꞌē Yúúní cuaacu yeⁿꞌe Ndyuūs ní sꞌnééⁿ ca yā chi caāⁿꞌmāⁿ sa ní caⁿꞌa yā: Taachí ndaa Lisias miiⁿ chi comandante ꞌcuiinu tuumicádiinuúⁿ yeⁿꞌē asunto yeⁿꞌe di.
23 Félix choꞌó yā chii yā capitán chi diiⁿ sa sꞌneeⁿ sa Pablo preso ní caꞌa sa duuꞌvi libertad yeⁿꞌē sa naati sꞌnéeⁿ sa Pablo arrestado. Ní capitán miiⁿ cuuvi yā Pablo chi cuchiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa nanááⁿ sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichííꞌvɛ yā yeⁿꞌē sa ní caꞌá yā chi neⁿꞌe sa.
24 Nꞌduuvi nguuvi cuayiivi ndaā Félix ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌé yā chi nguuvi Drusila chi ndaataá yeⁿꞌē Israel. ꞌCaī sa Pablo ní chꞌiindiveeⁿ sa yeⁿꞌe vaadī iꞌteenu yeⁿꞌē Jesucristo. 25 Taachí caⁿꞌa Pablo yeⁿꞌē nduudu cuaacu yeⁿꞌe chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ní yeⁿꞌē juicio chí cuchiī, tuuꞌmi ní Félix miiⁿ diiꞌyā sá chii ní caⁿꞌa sa: Cunaⁿꞌa di maaⁿ. Ní taachí vɛ́ɛ́ cuaáⁿ tuuꞌmi ní ꞌcuaí díí.
26 Félix canee ngíínú yā chuū chi Pablo miiⁿ ni caꞌa sa tuūmī yeⁿꞌé yā tuuꞌmi ní nꞌdɛɛchi yā saⁿꞌā. Caavā chuū chi neene nꞌdeeé cuuvi ꞌcai yā ní ndaā sa ní ndee sa nduucú yā. 27 Chꞌiinu ꞌuūvī nduuyū miiⁿ ní nanꞌdaā Félix miiⁿ yeⁿꞌē lado gobernador ní sndaā saⁿꞌā chí nguuvi Porcio Festo. Naati Félix miiⁿ ní neⁿꞌe sa cunée sa chi chꞌɛɛtɛ sa lado yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní snuūⁿ ntuūⁿ sa Pablo vácūū.