Pablo na yáāⁿ Corinto
18
Cuayiivi chi chóꞌōo chúū Pablo miiⁿ ní nanꞌdáa sa yeⁿꞌē yáāⁿ Atenas ní cueⁿꞌe sa na yáāⁿ Corinto. 2 Ní nndaaca sa ꞌáámá saⁿꞌā Israel chí nguuvi sá Aquila. Saⁿꞌā miiⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Ponto chi cáámá ndaā sa yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Italia ndúúcū táⁿꞌā sa chi nguuvi Priscila ti Claudio miiⁿ chi rey chꞌɛɛtɛ ní caꞌa sa orden chí nanꞌdaā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Roma. Pablo cueⁿꞌe sa naachi canéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 3 Saⁿꞌā miiⁿ ní dáámá diiⁿ sa ntiiⁿnyūⁿ ní canéé sá ndúúcu yā. Dáámá nūu diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ. Ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi dinꞌdái yā vaꞌai tíínūuⁿ. 4 Ní nguuvi nguuvi sábado miiⁿ Pablo nꞌdeee indeé yā na yáacū sinagoga. Ní diíⁿ yā chi nduuvidaamá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel lado yeⁿꞌé yā.5 Taachi Silas ndúúcū Timoteo ndaá yā yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Macedonia, Pablo miiⁿ ꞌaama canéé sá chi ngaⁿꞌā sa nduudu yeⁿꞌé Dendyuūs. Ní ngaⁿꞌā sa nduudu cuaacu ní ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi Jesús miiⁿ chi Cristo. 6 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā contra yeⁿꞌe Pablo ní ꞌcaaꞌva yā yeⁿꞌē sa. Pablo chꞌíidī sa tiinuúⁿ yeⁿꞌē sa. Ní Pablo caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Ndísꞌtiī ní canéé chí ꞌāā maáⁿ nī canꞌdíícu nī chi cuuvi ndúúcu nī. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ canꞌdiicú yeⁿꞌē chuū. Maaⁿ ní caⁿꞌá ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel.
7 Nanꞌdáa sa miiⁿ ní cueⁿꞌe sa na vaacu ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Justo chi iꞌtéénu sa Dendyuūs. Vaacu sa canéé sá na niiⁿnuúⁿ na yaācū sinagoga. 8 Níícú saⁿꞌā Crispo saⁿꞌā chi ndii tiīiⁿ yeⁿꞌē yáacū sinagoga sꞌtéénu sa Señor ꞌiivú Ndyuūs ndúúcū nducyaacá yā na vaacu sa. Ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Corinto miiⁿ chꞌindiveéⁿ yā. Ní sꞌtéénu yā ní chɛɛdinuūⁿniⁿ yā. 9 Tuuꞌmi ní Señor caⁿꞌa yā ndúúcū Pablo na ꞌyúúdūyaaⁿ yeⁿꞌē sa: Nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa di caāⁿꞌmāⁿ di. Nguɛ́ɛ́ cunēē ꞌdiiⁿ cheendí di. 10 Caati ꞌúú caneé ndúúcu di ni mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ nꞌgíínu yā ndúúcu di. Ti ꞌúú neené nꞌdeee ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ ní yeⁿꞌé na yáaⁿ ꞌcūū.
11 Ní canee sá miiⁿ ꞌáámá nduūyū canee maⁿꞌā. Chiꞌcueeⁿ sa nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
12 Taachi saⁿꞌā Galión canéé sá ꞌiiⁿntyéⁿꞌē gobernador yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Acaya, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní nducueeⁿ yā ti nduuvidaamá yā contra Pablo. Ní candɛ́ɛ yā saⁿꞌā nanááⁿ silla yeⁿꞌe juez miiⁿ. 13 Ní caⁿꞌa yā: Saⁿꞌa ꞌcūū ngaⁿꞌa sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuꞌtéénu yā Dendyuūs nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley.
14 Taachí Pablo miiⁿ ní tucaꞌa sa caⁿꞌa sa, tuuꞌmí saⁿꞌa Galión ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ, ndúúti chi ꞌáámá cosa chi yaꞌai nꞌdai chii o ꞌáámá tinaⁿꞌā nꞌdīi yā tuuꞌmi ní cuaacu cuchɛɛ́ ndúúcu nī. 15 Ndúútí chí vaadī tiinguuneéⁿ yeⁿꞌē nduudu yeⁿꞌé nī ndúúcū chi duuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū yeⁿꞌē ley yeⁿꞌé nī, tuuꞌmi ní, ndísꞌtiī, diíⁿ nī juzgar chuū. Ti ꞌúú nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé diíⁿ juzgar chi ꞌtúúcā.
16 Tuuꞌmi ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chuvaꞌaī yeⁿꞌe cuarto yeⁿꞌe juez. 17 Tuuꞌmi ní nducyaacā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel staꞌá yā saⁿꞌā Sóstenes chí chééndii vmnaaⁿ yeⁿꞌē yáacū sinagoga ní chꞌeⁿꞌé yā saⁿꞌā nanááⁿ silla yeⁿꞌē juez. Naati Galión miiⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chuū.
18 Níícú Pablo miiⁿ neené ꞌnaaⁿ canee sa miiⁿya ní caⁿꞌa sa hermanos: Cuidado ꞌcuɛɛtinée nī. Cueⁿꞌe sa na barco na yáⁿꞌāa Siria ndúúcū ꞌáámá táⁿꞌā chi nguuvi Priscila ndúúcū ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Aquila. Vmnááⁿ vmnaaⁿ na yáāⁿ Cencrea Pablo miiⁿ ꞌchiica sa yuūdū tiīⁿ sa ti ꞌáámá seña chi diiⁿ sa compromiso ndúúcū Dendyuūs. 19 Tuuꞌmi ní ndaā sa yáāⁿ Efeso ní Pablo sꞌneeⁿ sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Ní sndaa maāⁿ sa na yáacū sinagoga miiⁿ. Ní caⁿꞌa sa ní nꞌdeēé ndeē sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. 20 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diꞌcuíítu yā saⁿꞌā chi ꞌnááⁿ cunee sa ndúúcu yā naati nguɛ́ɛ́ chiī ꞌtuucā. 21 Naatí yaaꞌvi sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa sa: Cánéé chí nguɛɛcúndií na yáāⁿ Jerusalén cáávā ꞌviicu chi cuchíī. Nguɛɛcunéé ntuúⁿ nꞌdiichí ndisꞌtiī ndúúti chi Dendyuūs neⁿꞌe yā. Ní chiica sá yeⁿꞌē yáāⁿ Efeso ní cueⁿꞌe sa ná barco.
Pablo ndaá yā yáāⁿ Antioquía ní cueⁿꞌe yā ndii chi ꞌiiⁿnūⁿ viaje
22 Cuchɛɛ sá na yáāⁿ Cesarea ní cheⁿꞌe sá diiⁿ sa saludar hermanos chi caⁿꞌá yā na yaācū. Tuuꞌmi ní cueⁿꞌe sa na yáāⁿ Antioquía. 23 Canéé sá mííⁿ ꞌáámá tiempo. Cunꞌdáa sa ní cueⁿꞌe sá na orden yeⁿꞌē nducyaaca yáⁿꞌāa Galacia ndúúcū yáⁿꞌāa Frigia. Ní sꞌneeⁿ chiichi sa nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo ná vaadī iꞌteenu.
Apolos ngaⁿꞌá yā nduudu cuaacu na yáāⁿ Efeso
24 ꞌÁámá saⁿꞌā Israel chi nguuvi sa Apolos ndáa sa yáāⁿ Efeso yeⁿꞌe yáāⁿ vaacú sa chi nguuvi Alejandría. Saⁿꞌā miiⁿ saⁿꞌā chi deenú taavi sa. Neené nꞌdɛɛvɛ nduudu yeⁿꞌē sa ní vɛ́ɛ́ valor sa chi caāⁿꞌmāⁿ sa Escrituras chi canéé nguūⁿ. 25 Saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcueéⁿ yā saⁿꞌa yúúní yeⁿꞌē Señor miiⁿ. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ sa ndúúcū núúⁿmáⁿ espíritu yeⁿꞌē sa. Ní ngaⁿꞌa sá ngíꞌcueéⁿ sa cuéⁿꞌe daāⁿmaⁿ nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs miiⁿ, ꞌáárá chí dámaāⁿ deenu sa yeⁿꞌē chi chɛɛdinuūⁿnīⁿ Juan. 26 Ní Apolos miiⁿ tucáꞌa sa caⁿꞌa sa nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaadī ꞌvaꞌa chɛɛti yaācū sinagoga taachí saⁿꞌā Aquila ndúúcū táⁿꞌā sa Priscila chꞌiindiveéⁿ yā, sꞌnééⁿ viꞌi yā saⁿꞌā ní chiꞌcuééⁿ cá yā saⁿꞌā más ca yeⁿꞌē yúúní cuaacu yeⁿꞌē Ndyuūs. 27 Apolos neⁿꞌe sa choꞌo sa yáⁿꞌāa Acaya, ní hermanos ní caⁿꞌa yā chi caⁿꞌā sáⁿꞌā miiⁿya. Ní hermanos dingúuⁿ yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi iꞌtéénu yā Cristo chi ꞌcuaáⁿ yā saⁿꞌā. Tuuꞌmi ní ndaā sa miiⁿ ní chinnee taaví sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā cáávā favor chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe Dendyuūs. 28 Ndúúcū nducuéⁿꞌē poder nꞌdeēé chꞌɛ́ɛ́cū cheendi sa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌgiⁿꞌi sa chi Jesús miiⁿ chi Cristo chí nndɛɛvɛ Dendyuūs cáávā Escrituras.