Nduuvitaáⁿ yā na yáāⁿ Tesalónica
17
Choꞌó yā yáāⁿ Anfípolis, choꞌó yā yáāⁿ Apolonia ní ndaá yā na yáāⁿ Tesalónica. Naachi vɛ́ɛ́ ꞌáámá yaācū sinagoga yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. 2 Ní Pablo miiⁿ ti ꞌāā ndii nííⁿnuⁿ yā chēⁿꞌe yā naachi snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ꞌiiⁿnuⁿ sábado chi ntaaviꞌtuunúuⁿ yā, caⁿꞌa yā ndúúcū nducyaaca yā nduudú yeⁿꞌe Dendyuūs. 3 Chiꞌcueeⁿ sá ní caⁿꞌa sa yeⁿꞌē chi neené nguūⁿ na Escrituras. Ngaⁿꞌā sa chi canéé chi Cristo ꞌcuūvi yā ní nnduuchí yā nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní Jesús yeⁿꞌe chi ꞌúú chi ngaⁿꞌá, Jesús miiⁿ chi Cristo chi Ndyuūs dɛɛvɛ yā.4 Náⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ sꞌtéénu yā ní nduuvidaamá yā ndúúcū Pablo ndúúcū Silas ndúúcū nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdai taavi, ndúúcū nꞌdeee nꞌdáí nꞌdaataá chi nꞌdáí taavi, nguɛ́ɛ́ duuꞌví yā. 5 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā ní ngueé yā staꞌá yā náⁿꞌā saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā saⁿꞌā chi ꞌdaānꞌdī. Ní nꞌdeeé nduuvidaamá yā ní nduuvi taáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ ní ndaa staⁿꞌa vaadicadiinuuⁿ yeⁿꞌé yā. Ní staꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe vaacu Jasón. Ní neⁿꞌé yā tunꞌdáa yā Pablo ndúúcū Silas nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ miiⁿ. 6 Naati nguɛ́ɛ́ nindaāca yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Candɛ́ɛ yā Jasón ndúúcū náⁿꞌā hermanos nanááⁿ ꞌiiⁿntyeⁿꞌē yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. Ní ꞌcai yiicú yā: Sáⁿꞌā sꞌūūⁿ nidiꞌvaachi sā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeēⁿdī ní ndaa sa ndii ꞌmúúⁿ. 7 Ní Jasón miiⁿ snée yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na vaacu sa. Ní nducyaaca yā nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌā César. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā ti vɛ́ɛ́ táámá rey chi Jesús.
8 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yeⁿꞌe yáaⁿ ꞌcūū nduuvi taáⁿ yā taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū. 9 Tuuꞌmi ní staꞌá yā tuumi yeⁿꞌē Jasón ndúúcū náⁿꞌa yā ní nꞌdɛɛchi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Pablo ndúúcū Silas na yáāⁿ Berea
10 Tuuꞌmí nūuⁿ hermanos dichóꞌo yā Pablo ndúúcū Silas ndii yáāⁿ Berea. Ní taachí ndaá yā miiⁿ ní sndaa yā na yaacū sinagoga yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. 11 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ nꞌdaacá yā nanááⁿ Dendyuūs nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na yaāⁿ Tesalónica. Staꞌá yā nduudu miiⁿ ndúúcū vaadī yeenú ní chꞌeeⁿ yā nguuvi nguuvi Escrituras. Neⁿꞌé yā nꞌdiichí yā, ¿ꞌáá cuaacu chi ꞌtíícā? 12 Neené ꞌyaaⁿ yā sꞌtéénu yā, nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel chi táⁿꞌā nꞌdai taavi ndúúcū nééné ꞌyaaⁿ saⁿꞌā. 13 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Tesalónica chicadíínuuⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Berea ꞌaa deenú ntúuⁿ yā yeⁿꞌē nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs cáávā chi ngaⁿꞌa Pablo, tuuꞌmi ní cheⁿꞌé yā miiⁿ. ꞌTíícá ntúūⁿ caꞌá yā vaadī ꞌcaaꞌva ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 14 Hora mííⁿ nūuⁿ hermanos dichóꞌo yā Pablo ndíí na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ní Silas ndúúcū Timoteo chꞌɛɛtinée yā miiⁿ. 15 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí cánéé chi canꞌdáa yā Pablo, candɛ́ɛ yā saⁿꞌa miiⁿ na yáāⁿ Atenas. Ní Pablo caꞌa sa orden ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi dichóꞌo yā Silas ndúúcū Timoteo naachí cunée sa chinúúⁿ cueⁿꞌé ꞌnūūⁿ. Ní cueⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
Pablo na yáāⁿ Atenas
16 Pablo miiⁿ canee ngiinu sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ Atenas. Ní neené ndaachi ndíí espíritu yeⁿꞌē sa taachí nꞌdiichi sa nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ chi nééné iꞌtéénu yā ídolos. 17 Caⁿꞌa yā nꞌdeee nꞌdáí ná yaācū sinagoga ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā chi maaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Ní nguuvi nguuvi caⁿꞌa ntuúⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sneé yā niiꞌvɛ̄ɛ̄. 18 Ní náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌeēⁿ chi neené nꞌdáí tiīiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ epicúreos, yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ estoicos ní nꞌgɛɛcú cheendí yā ndúúcu yā. Ní nꞌdúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā: ¿Dɛꞌɛ neⁿꞌé caaⁿꞌmaⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū chí táꞌtiī nꞌdeēé ngaⁿꞌā sá? Ní náⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Ngaⁿꞌā sa tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa yeⁿꞌé ndyuūs ngai. Pablo miiⁿ caⁿꞌa yā yeⁿꞌē evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌē Jesucristo ní yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nnduuchí yā nguaaⁿ tináⁿꞌā. 19 Ní staꞌá yā saⁿꞌā ní ndaá yā nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē ndúúcu sa yiīcū chi nguuvi Areópago. Ní caⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá cuuvi cádíínuuⁿ ꞌnū dɛꞌɛ̄ chi caꞌcueéⁿ nī chí ngai chí ngaⁿꞌa nī? 20 Ngaⁿꞌa nī denduꞌū chi n̄ꞌdaaⁿ ní neⁿꞌé ꞌnū cadiinuuⁿ ꞌnū dɛꞌɛ neⁿꞌe caaⁿꞌmāⁿ chuū.
21 (Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Atenas ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúuⁿ yúúní chi snée yā miiⁿ, nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā yeⁿꞌē taama naaⁿ, caati dámaāⁿ neⁿꞌe yā ꞌcaandiveéⁿ yā ní caaⁿꞌmaⁿ yā cosa chí ngai.)
22 Tuuꞌmi ní Pablo mííⁿ chééndii sa náávtaⁿꞌā ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yiīcū chi nguuvi Areópago, ní caⁿꞌa sa: Ndísꞌtiī saⁿꞌa yeⁿꞌe yaāⁿ Atenas, ꞌúú tuumicadiinúúⁿ yeⁿꞌe nī chí neené iꞌtéénu nī ndyuūs sꞌeeⁿ. 23 Choꞌó ní nꞌdiichí lugar naachi cuꞌtéénu nī ndyuūs sꞌeeⁿ yeⁿꞌé nī. Ndaacá ꞌáámá na santo naachi canéé nguūⁿ nduudu ꞌcūū, NDYUŪS CHI NGUƐ́Ɛ́ NꞌDIICHI YÚ. Ndyuūs chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí nī ní iꞌtéénu nī, Ndyuūs miiⁿ chi ꞌúú ní ngaⁿꞌá.
24 Ndyuūs chi dinꞌdái yā iⁿꞌyeeⁿdī ndúúcū tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeēⁿdī, Señor miiⁿ chí yeⁿꞌé yā nanguuvi ndúúcū yeⁿꞌē na yáⁿꞌāa miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ canúuⁿ yā yaācū chi nínꞌdai taꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 25 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chí neⁿꞌé yā dɛꞌɛ̄ vɛɛ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní caꞌa yā vida nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeeⁿdī ndúúcū ꞌyúúné chi yíícú yā ndúúcū tanducuéⁿꞌē denduꞌū.
26 Ndyuūs diiⁿ yā chi ꞌáámá ndaata nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuɛɛtinée yā vmnaaⁿ yáⁿꞌāa. Ní vmnááⁿ vmnaaⁿ diíⁿ yā señalar yáⁿꞌāa naachi ꞌcuɛɛtinée yā ndúúcū tiempo chí ꞌcuɛɛtinée yā na yáⁿꞌāa. 27 Dendyuūs sꞌneéⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa chi nꞌnuúⁿ yā Dendyuūs miiⁿ ndúúti chi cuuvi ndaā niiⁿnúⁿ yā níícú ndaacá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌáárá chi cuaacu nííⁿnyúⁿ nguɛ́ɛ́ yaⁿꞌai canée yā yeⁿꞌe caꞌáámá caꞌáámá sꞌuūuⁿ. 28 Ní cucáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canduuchi yú ní inuⁿꞌu yú ndúúcu yā ní sꞌuuúⁿ ꞌcuɛɛtinée yú ndúúcu yā. Tanꞌdúúcā chi caⁿꞌa tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ poetas yeⁿꞌé nī: Tí ndáátá yeⁿꞌē Ndyuūs sꞌuuúⁿ. 29 Canee yú na ndaata yeⁿꞌé Dendyuūs. Nguɛ́ɛ́ cánéé chi nadacadíínuuⁿ yú chi Dendyuūs miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌdííⁿnguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tanꞌdúúcā ꞌdííⁿnguɛɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tanꞌdúúcā tuūú ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tanꞌdúúcā chi saⁿꞌā dinꞌdái ndúúcū vaadi cadiinūuⁿ yeⁿꞌē sa. 30 Tuuꞌmi ní Dendyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ cuenta yeⁿꞌē tiempo yeⁿꞌe vaadī tonto yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Maaⁿ ní Ndyuūs caꞌá yā orden nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nducuéⁿꞌē cuaaⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaacadáámí yā yeⁿꞌē nuuⁿndí yeⁿꞌé yā. 31 Cáávā chuū Dendyuūs ꞌcuuⁿꞌmiⁿ yā ꞌáámá nguuvi chi diíⁿ yā juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdī ndúúcū justicia cucáávā saⁿꞌā miiⁿ chí ndɛɛvɛ. Cáávā saⁿꞌā miiⁿ Dendyuūs diíⁿ yā chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ deenú yā chi cuaacu chi Dendyuūs nadacuéeⁿ yā saⁿꞌā nguaaⁿ tináⁿꞌā.
32 Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chi nnduuchi yā nguaaⁿ tináⁿꞌā, náⁿꞌā yā diīⁿ duuchí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Níícú náⁿꞌa yā caⁿꞌa yā: ꞌĀā ꞌcaandiveeⁿ ntúuⁿ ꞌnū yeⁿꞌé nī ndii táámá.
33 Pablo miiⁿ nanꞌdaa sa naavtaⁿꞌā yeⁿꞌé yā. 34 Náⁿꞌa yā chiꞌtéénu yā ní nduuvidaamá yā ndúúcū Pablo miiⁿ. Nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canee ꞌáámá saⁿꞌā Dionisio yeⁿꞌē ꞌiiⁿntyéⁿꞌē concilio chi nduuvidaamá yā na lugar Areópago ndúúcū ꞌáámá nꞌdaataá chí nguuvi tá Dámaris, ndúúcū táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ.