Timoteo cueⁿꞌé yā ndúúcū Pablo ndúúcū Silas
16
Cuayiivi miiⁿ índaa sa yáāⁿ Derbe ndúúcū yáāⁿ Listra, ní ꞌcaandiveéⁿ nī. Canee ꞌáámá saⁿꞌā discípulo chí chꞌeēⁿ chi nguuvi sa Timoteo, daiya ꞌáámá nꞌdaataá ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi iꞌtéénu tá Dendyuūs, ní chiidá sa miiⁿ nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 2 Ní hermanos chí snée yā yáāⁿ Listra ndúúcū yáāⁿ Iconio ngaⁿꞌa cuaacú yā yeⁿꞌē sáⁿꞌā miiⁿ chi neené nꞌdai sa. 3 Pablo miiⁿ ní neⁿꞌe yā chi caⁿꞌa sa nduucú yā. Ní staꞌá yā saⁿꞌā ní diíⁿ yā circuncidar saⁿꞌā miiⁿ caavā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ti déénú yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ chi saⁿꞌā miiⁿ daiya sa saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel. 4 Ní taachi choꞌó yā yáāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā orden chi nnꞌgaacú yā chí caⁿꞌa apóstoles chi caⁿꞌa nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáacū chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén chi diíⁿ yā nducuéⁿꞌē chuū. 5 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yaācū sꞌeeⁿ ꞌāā neē chiichí yā ndúúcu vaadī iꞌteenu. Ní ngíí ꞌyaaⁿ ca yā ꞌáámá nguuvi taama nguuvi.
Pablo nꞌdiichí yā na visión yeⁿꞌé yā ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Macedonia
6 Ní choꞌó yā yáⁿꞌāa Frigia ndúúcū yáⁿꞌāa Galacia. Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs miiⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuūⁿ chi caⁿꞌá yā caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu cuaacu na yáⁿꞌāa Asia. 7 Ndaá yā yáⁿꞌāa Misia ní neⁿꞌe caⁿꞌa yā yáⁿꞌāa Bitinia naati Espíritu miiⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuūⁿ. 8 Ní choꞌó yā ꞌdiituú yáⁿꞌāa Misia ní cueⁿꞌé yā na yáāⁿ Troas. 9 Nguiinū miiⁿ ní Pablo miiⁿ ní chꞌiⁿꞌi ꞌyúúdiyaaⁿ sáⁿꞌā na yaāⁿ yeⁿꞌe sa. Ní nꞌdiichi sa ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Macedonia chééndii sa ní diꞌcuíítu sa Pablo ní caⁿꞌa sa: Choꞌo dí yáⁿꞌāa Macedonia miiⁿ ní cunnee di núsꞌuū. 10 Ní Pablo miiⁿ taachi nꞌdiichi sa na ꞌyúúdiyaaⁿ yeⁿꞌē sa, cuayiivi mííⁿ nacádíínuuⁿ ꞌnū chi caⁿꞌa ꞌnū yáⁿꞌāa Macedonia. Déénú ꞌnū chi Dendyuūs ndɛɛvɛ́ yā núsꞌuu chi caaⁿꞌmaⁿ ꞌnū yeⁿꞌē evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿꞌe Jesucristo.
Cueⁿꞌé yā vácūū na yáāⁿ Filipos
11 Cheⁿꞌé ꞌnū na barco yeⁿꞌe yáāⁿ Troas ní ndaá ꞌnū yúúní cuaacu na isla Samotracia. Chidɛɛvɛ táámá nguuvi ní ndaá ꞌnū yáāⁿ Neápolis. 12 Ndii mííⁿ cueⁿꞌé ꞌnū na yáāⁿ Filipos chi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ romanos ní yáāⁿ miiⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Macedonia. Ní chꞌɛɛtinée ꞌnū ꞌaama tiempo yáāⁿ miiⁿ. 13 ꞌÁámá nguuvi sábado chi intaaviꞌtuunuúⁿ yā tanꞌdúúcā ley yeⁿꞌé yā canꞌdaa ꞌnu cuaaⁿ dáámí cheendi vaꞌāī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ niiⁿnuuⁿ yíícú naachi caⁿꞌanguaꞌá yā ní chꞌɛɛtɛ́ ꞌnū. Ní caⁿꞌa nꞌdeeé ꞌnū ndúúcū nꞌdaataá chí nduuvidaama.
14 Miiⁿ canéé ꞌáámá nꞌdaataá chí nguuvi tá Lidia. Nꞌdiicui tá tíínūuⁿ morada cuaꞌaá yeⁿꞌē yáāⁿ Tiatira. Ní iꞌtéénu tá Dendyuūs. Táⁿꞌā miiⁿ ní nꞌgiindiveeⁿ tá. Ní Señor miiⁿ ní nndaꞌai yā vaanicadiinúuⁿ yeⁿꞌē tá chí cuꞌneeⁿ veeⁿ tá chi caaⁿꞌmaⁿ Pablo. 15 Ní taachí chɛɛdinuūⁿnīⁿ tá ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē tá, diꞌcuíitu tá núsꞌuu ní ngaⁿꞌa tá: Ndúúti chi deenu nī chi ꞌúú ꞌáámá caneé ndúúcū Dendyuūs, cundáa nī vaacú ní ꞌcuɛɛtinée nī. Ní diꞌcuíítu tá núsꞌuu ní chꞌɛɛtinée ꞌnū. 16 Taachí cueⁿꞌe ꞌnū na lugar chi caⁿꞌanguaꞌa ꞌnū tuuꞌmi ní ndaacá ꞌnū ꞌáámá nꞌdaata ꞌlííⁿ chi canee tá ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ chi diiⁿ adivinar. Ní ndaā tá nanáaⁿ ꞌnū. Nꞌdaata mííⁿ nééné nꞌdeēe idiiⁿ tá ganar yeⁿꞌē ꞌiivi tá ndúúcū espíritu yeⁿꞌē chi diiⁿ adivinar. 17 Tá ꞌcūū ni cánꞌdaā tá Pablo ndúúcū núsꞌuu ní nꞌgai yiicu ta ní caⁿꞌa tá: Saⁿꞌā sꞌuuⁿ ní saⁿꞌā chi dichííꞌvɛ̄ Dendyuūs chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ nꞌgiⁿꞌi sa yúúní chi nanguaⁿꞌāī yú.
18 Nꞌdaata miiⁿ diiⁿ tá ꞌtúúcā neené ꞌyaaⁿ nguuvi. Pablo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ canéé yiīnū sa ní caⁿꞌa sá chii sa espíritu miiⁿ: ꞌÚú dichoꞌó dii ndúúcū chi duuchi Jesucristo chi nanꞌdáa di yeⁿꞌē tá ꞌtiī. Ní nanꞌdáa espíritu miiⁿ hora miiⁿ. 19 Taachí nꞌdiichī ꞌiivi tá chi cueⁿꞌe espíritu yeⁿꞌē adivinanza chí diiⁿ tá ganar cááva yā, tuuꞌmi staꞌá yā Pablo ndúúcū Silas. Ní candɛ́ɛ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ na vaacūyáāⁿ nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌe. 20 Ní chꞌiⁿꞌi yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌe ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa sꞌuuⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ diíⁿ yā chi vɛ́ɛ́ vaadī ꞌcaaꞌva na yáāⁿ yeⁿꞌe yú. 21 Ní ngiꞌcueeⁿ yā sꞌuuúⁿ costumbre chí nguɛɛ ꞌcuaaⁿ yú ní nguɛ́ɛ́ canéé chi diīⁿ yú, caati sꞌuuúⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ romanos sꞌuuúⁿ.
22 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ nduuvidááma yā ndúúcū ꞌiiⁿntyéⁿꞌe. Ní ꞌiiⁿntyéⁿꞌe sꞌeeⁿ chíínꞌcuúⁿ yā catecai sa ní caꞌá orden yā chi ꞌcueⁿꞌé yā saⁿꞌā ndúúcū nduucu. 23 Chꞌíínú chꞌeⁿꞌé yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ nꞌdeee taaví vueltas ní sꞌnuúⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ vácūū. Ní chii yā saⁿꞌā chííⁿ idiíⁿ yā cuidado chééndí vácūū chi diíⁿ yā cuidado nꞌdaacā saⁿꞌa sꞌeeⁿ. 24 Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū sꞌnuúⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ vácūū chí yáanūu ca ní snuuⁿ chiichí yā caꞌa sa na cepo.
25 Maⁿꞌa yáāⁿ mííⁿ taachi Pablo ndúúcū Silas ngáⁿꞌánguaꞌá yā ní ngiita yā canciones yeⁿꞌé Dendyuūs ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúūⁿ vácūū miiⁿ ní nꞌgiindiveéⁿ yā. 26 Hora miiⁿ diituú nuⁿꞌu yáⁿꞌāa ní cimientos yeⁿꞌē vácūū miiⁿ ní nuⁿꞌu. Ní hora mííⁿ nūuⁿ nducyaaca cheendi vácūū mííⁿ ní nánguaāⁿ. Ní ndaatíi caꞌa yā ndúúcū taꞌa yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúūⁿ vácūū. 27 Saⁿꞌā soldado chi canéé cuidado vácūū miiⁿ taachí nduuchi sa chí cyaadu sa, ní nꞌdiichi sa chi sdáꞌaī nducyaaca cheendi vácūū. Tuuꞌmi ní nntunꞌdáa sa espada yeⁿꞌē sa ní neⁿꞌe sa ꞌcaaⁿꞌnuⁿ maaⁿ sa saⁿꞌā, caati nadacadíínuuⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúūⁿ vácūū miiⁿ cheenú yā. 28 Pablo miiⁿ ꞌcai yiicu sa ní ngaⁿꞌā sa: Nguɛ́ɛ́ diiⁿ di ndúúcū di ꞌtíícā. Nducyaacá ꞌnū snée ꞌnū.
29 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā miiⁿ ngiica sa dɛɛvɛ. Chindáa sa ngeēnū sa chɛɛti cuarto miiⁿ. Ní yinduuvi sa ní chííntiiꞌya sa na caꞌa Pablo ndúúcū Silas. 30 Ní tunꞌdáa sa saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: Ndísꞌtiī Señores, ¿táácā diíⁿ ní ꞌiicu nanguaⁿꞌáí?
31 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: Cuꞌtéénú dí Señor Jesucristo níícú nanguaⁿꞌāī di ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē di ná vaacu di.
32 Ní caⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌe Señor saⁿꞌā miiⁿ ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ná vaacu sa. 33 Saⁿꞌā miiⁿ ní hora mííⁿ nūuⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ staꞌa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní naāⁿnū sa chi yaꞌāī yeⁿꞌe yā. Cuayiivi miiⁿ ní chɛɛdinuūⁿnīⁿ saⁿꞌā miiⁿ ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa. 34 Ní candɛ́ɛ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu sa ní caꞌa sa chi cheꞌe yā. Nducyááca yā navaacu sa yeenú taavi yā chi sꞌtéénu yā Dendyuūs miiⁿ.
35 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi miiⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē sꞌeeⁿ dichóꞌo yā policía chi yaaꞌvi sa saⁿꞌā ní caⁿꞌa sa: Nꞌdɛɛchi yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 36 Ní saⁿꞌā soldado chi canee cuidado cheendi vácūū chii sa Pablo nduudú ꞌcūū: ꞌIiⁿntyéⁿꞌē yaaꞌví yā ꞌúú chi ꞌúú tunꞌdaá ndísꞌtiī. Maaⁿ ní choꞌó nī ní caⁿꞌá nī ndúúcū cuidado. 37 Naati Pablo miiⁿ ní ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Cuayiivi chí chꞌíínú chꞌēⁿꞌe yā núsꞌuu nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ itiinguuneéⁿ yā yeⁿꞌe asunto miiⁿ dɛꞌɛ̄ chi caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū ní candɛ́ɛ yā núsꞌuu vácūū, ¿ꞌáá ntunꞌdáá nꞌdeꞌéí yā núsꞌuu, ti núsꞌuu ꞌiiⁿꞌyāⁿ romanos sꞌuuuⁿ ní sꞌnuúⁿ yā núsꞌuu vácūū?
38 Ní soldado sꞌeeⁿ ní caꞌa sa chi cádiinuuⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē. Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū ní diiꞌyá yā chiī taachi chicadiinúúⁿ yā chi romanos ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 39 Ní ꞌiiⁿntyéⁿꞌē ndaá yā ní diꞌcuiitú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ vácūū. Ní chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi nanꞌdaa sa na yáāⁿ miiⁿ. 40 Tuuꞌmi ní taachi nanꞌdáa yā vácūū sndaa yā na vaacu ꞌáámá nꞌdaataá chi nguuvi Lidia. Ní nꞌdiichí yā hermanos ní chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌá yā ndúúcū cuidado. Ní cunaⁿꞌa yā.